Účel úpravy
V zájmu účinné ochrany lidí a majetku před povodněmi je nutno podrobně vymezit úkoly výkonných orgánů národních výborů a jiných orgánů při odstraňování závad, jež zvyšují nebezpečí povodní, jakož i při zdolávání povodní a zamezování, popřípadě zmírňování škod, které při nich vznikají, a plnění těchto úkolů organizačně zajistit.
Orgány ochrany před povodněmi
(1) Péče o ochranu před povodněmi náleží především národním výborům a jejich výkonným orgánům, které ji provádějí za pomoci jednotek požární ochrany a vodohospodářských orgánů a za součinnosti nejširších vrstev občanstva.
(2) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a dozor na ni vykonává ministerstvo vnitra v součinnosti s ministerstvem energetiky a vodního hospodářství.
Organizace návěstní, předpovědní a varovné služby
(1) Jednou ze základních podmínek úspěšné ochrany před povodněmi je dobře organizovaná a řádně vykonávaná návěstní, předpovědní a varovná služba, jejímž úkolem je pozorovat soustavně stav vodních toků, podávat a zprostředkovávat zprávy o stavu vody a varovat před hrozícím nebezpečím povodně.
(2) Návěstní, předpovědní a varovná služba je soustředěna u Hydrometeorologického ústavu. Pro povodí řeky Labe a Nisy organizuje a řídí tuto službu Hydrometeorologický ústav v Praze, pro povodí řeky Moravy Hydrometeorologický ústav svým odborem hydrologie v Brně a pro povodí řeky Odry Hydrometeorologický ústav svým odborem hydrologie v Ostravě. Na Slovensku organizuje a řídí návěstní, předpovědní a varovnou službu Hydrometeorologický ústav — pobočka v Bratislavě. Provádění návěstní, předpovědní a varovné služby upravují zvláštní předpisy.
(1) Výkonné orgány místních národních výborů, v jejichž obvodu může nastat nebezpečí povodně, provedou aspoň jednou do roka, zpravidla před obdobím jarního tání, povodňovou prohlídku. K prohlídce se zpravidla přibere vlastník (uživatel) pobřežního objektu, popřípadě vedoucí závodu nebo osoby jím zmocněné.
(2) O konání povodňových prohlídek vyrozumí výkonný orgán místního národního výboru též inspektorát Státní pojišťovny, jehož zástupce je oprávněn se prohlídky zúčastnit.
(3) Při povodňové prohlídce zjišťují výkonné orgány místních národních výborů, zda na vodních tocích nebo na jejich březích a na přilehlém území, jakož i v objektech a zařízeních, ležících při vodních tocích, nejsou závady, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí povodně. Výkonné orgány místních národních výborů si při prohlídce všímají zejména toho, zda nejsou porušeny břehy a inundační hráze, zda umělé uzávěry v otvorech těchto hrází jsou ve stavu schopném provozu, zda na břehu nebo v jeho blízkosti nejsou skládky dříví a jiného materiálu, zda mosty a lávky jsou v řádném stavu, zda nejsou ucpány propustě apod. Směrnice o provádění technicko-bezpečnostních revizí na vodních dílech nejsou tím dotčeny.
(4) Výkonné orgány místních národních výborů jsou povinny zajistit, aby závady zjištěné při povodňové prohlídce byly neprodleně odstraněny. Mají-li být učiněna opatření, k nimž nejsou příslušné, oznámí zjištěnou závadu příslušnému orgánu za účelem dalšího opatření.
(1) Výkonné orgány místních národních výborů, v jejichž obvodu může nastat nebezpečí povodně, jsou dále povinny zařídit ve svém obvodu vše, aby toto nebezpečí bylo snižováno na nejmenší míru, aby bylo zajištěno úspěšné zdolávání povodní a aby byly zamezeny nebo zmírněny škody, jež při nich vznikají.
Výkonné orgány místních národních výborů jsou zejména povinny:
a) zpracovat podle zkušeností z minulých let plán zabezpečovacích, záchranných a jiných prací pro případ povodně (povodňový plán);
b) zajistit osobní a věcné prostředky pro případ povodně, zejména se postarat o náležité vybavení jednotky požární ochrany (vhodnými plavidly, háky, lany, gumovými botami apod.) a pořídit soupis těchto prostředků;
c) postarat se o soupis objektů, ležících na vodním toku nebo při něm, jež mohou zvýšit nebezpečí povodně nebo ledové zácpy (mosty, lávky, vodní díla apod.), jakož i o seznam míst, jež jsou v případě povodně ohrožena;
d) dbát o to, aby vedení závodů, ohrožených povodněmi, prováděla potřebná opatření k ochraně závodu před povodněmi;
e) učinit vhodná opatření pro hladký odchod ledu, zejména postarat se včas podle pokynů správy vodního toku o jeho odborné nasekávání;
f) zajistit pro případ povodně účinné varování občanů v obci (místním rozhlasem, zvukovými signály apod.) a vyrozumění sousední obce po toku a výkonného orgánu okresního národního výboru;
g) organizovat, řídit a prostřednictvím jednotek požární ochrany provádět zabezpečovací a záchranné práce na místě povodně;
h) postarat se v případě zátopy o prozatímní ubytování občanů, kteří opustili zatopené nebo ohrožené budovy;
ch) poskytovat pomoc sousedním obcím při zdolávání povodní podle poplachového plánu;
i) požádat o pomoc výkonné orgány okresního národního výboru, nemohou-li při zdolávání povodně vystačit s vlastními prostředky ani za pomoci sousedních obcí, poskytnuté podle poplachového plánu (§ 18 vyhlášky ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany)
(2) Velitel jednotky požární ochrany je povinen provádět pomocné a záchranné práce v součinnosti s vodohospodářskými orgány, pokud jsou na místě přítomny.
Úkoly výkonných orgánů okresních národních výborů
(1) Výkonné orgány okresních národních výborů dbají o to, aby výkonné orgány místních národních výborů plnily v oboru ochrany před povodněmi řádně své úkoly a pečují ve svém obvodu o tuto ochranu, pokud úkoly s ní spojené nejsou s to obstarávat vlastními prostředky výkonné orgány místních národních výborů.
(2) Výkonné orgány okresních národních výborů:
a) starají se o řádné provádění návěstní, předpovědní a varovné služby ve svých obvodech a provádějí za tím účelem zpravidla jednou do roka za účasti zástupce Hydrometeorologického ústavu instruktáž všech osob a orgánů určených k výkonu návěstní, předpovědní a varovné služby;
b) kontrolují před obdobím jarního tání zařízení a opatření výkonných orgánů místních národních výborů určených k varováni ohroženého obyvatelstva a k provádění zabezpečovacích a záchranných prací pro případ povodně;
c) zařizují, aby při zvýšeném nebezpečí povodně byla k zajištění spojení zavedena u příslušných poštovních úřadů (smluvních telefonních ústředen a hovoren) prodloužená nebo nepřetržitá telefonní a telegrafní služba;
d) vypracují pro obvody ohrožené povodněmi povodňový plán a povodňovou mapu a předkládají je výkonným orgánům krajských národních výborů;
e) zařizují poskytnutí pomoci výkonným orgánům místních národních výborů, nemohou-li vystačit při zdolávání povodně vlastními prostředky nebo s pomocí sousedních obcí, poskytnutou podle poplachového plánu;
f) vyžadují si při zamýšleném uvolňování ledových celin a zácp třaskavinami nebo při mimořádné manipulaci s vodou na vodohospodářských dílech při povodních a odchodech ledů souhlas zvláštních orgánů povodňové služby (§ 9).
Úkoly výkonných orgánů krajských národních výborů
Výkonné orgány krajských národních výborů:
Části (sektory) povodňových plánů a map předávají výkonným orgánům okresních národních výborů, jejichž obvodu se týkají.
a) řídí, organizuji a kontrolují provádění povodňových opatření a činnost povodňové služby na všech tocích svého území, vyhlašují a odvolávají ve svém obvodě stupně aktivity povodňové služby, podávají zprávu o vyhlášení těchto stavů, o průběhu povodně a odchodu ledů a o vzniklých škodách zvláštním orgánům povodňové služby;
b) řídí, organizují a kontrolují činnost výkonných orgánů okresních národních výborů při provádění a zajištění ochrany před povodněmi. Pokud úkoly v oboru ochrany před povodněmi nejsou výkonné orgány okresních a místních národních výborů s to provést, provádějí je samy;
c) opatřují za spolupráce výkonných orgánů okresních národních výborů pro obvody ohrožené povodněmi povodňové plány a povodňové mapy, které předávají ve dvou vyhotoveních zvláštním orgánům povodňové služby k posouzení z hlediska celého povodí.
Povodňové komise
(1) K plnění úkolů při provádění a zajišťování ochrany před povodněmi, zejména ke koordinaci opatření nutných k zamezení vzniku škod před povodněmi, zřizují výkonné orgány krajských národních výborů povodňovou komisi jako svůj pomocný orgán.
(2) Je-li to nutné nebo vhodné, mohou povodňovou komisi zřídit též výkonné orgány okresních a místních národních výborů.
Zvláštní orgány povodňové služby
Ministerstvo vnitra může spolu s ministerstvem energetiky a vodního hospodářství zřídit z pracovníků těchto ministerstev pro jednotlivá povodí zvláštní pracovní orgány (povodňové zmocněnce) s úkolem
a) koordinovat zamýšlená uvolňování ledových celin a zácp třaskavinami a dávat k nim souhlas,
b) usměrňovat při povodních a odchodu ledů mimořádné manipulace s vodou na vodohospodářských dílech a dávat k nim souhlas,
c) posuzovat povodňové plány a mapy z hlediska potřeb celých povodí.
Ochrana před povodněmi v oblastech ovlivněných vodními díly
U vodních děl (přehrad, pohyblivých jezů, nádrží, čerpacích stanic, ochranných povodňových hrází apod.), podléhajících vodohospodářskému dispečinku, a u vodních děl, která mohou ovlivnit průtoky na tocích podléhajících vodohospodářskému dispečinku, řídí při povodních a odchodu ledů mimořádné manipulace, vymykající se schváleným manipulačním řádům, tento dispečink v dohodě se zvláštními orgány povodňové služby.
U ostatních vodních děl smějí být při povodních a odchodu ledů prováděny manipulace, vymykající se schváleným manipulačním řádům nebo povodňovým plánům, jen se souhlasem zvláštních orgánů povodňové služby.
Hlášení nebezpečí povodně
Každý je povinen upozornit výkonný orgán místního národního výboru nebo jiný veřejný orgán na vznikající nebezpečí povodně. K hlášení nebezpečí povodně, jakož i k hlášení zpráv z místa povodně lze použit všech vhodných prostředků; jejich držitelé jsou povinni dát je bezplatně k použití a popřípadě poskytnout jejich obsluhu.
Povinnost uživatelů nemovitostí při vodních tocích
Držitelé a uživatelé nemovitostí jsou povinní učinit opatření uložená výkonným orgánem místního národního výboru k zamezení nebo zmenšení nebezpečí povodní svým nákladem, pokud podle platných předpisů není k tomu povinen někdo jiný.
Povinnosti vlastníků a uživatelů nemovitostí
Každý, kdo spravuje nemovitost postiženou nebo přímo ohroženou povodní, je povinen dovolit přístup na pozemky a do objektů k tomu účelu, aby se jich použilo k provedení výkonů potřebných k zamezení nebo zdolání povodně nebo k provedení potřebných záchranných prací (§ 26 zákona č. 18/1958 Sb.).
Použití osob nebo majetku určeného k povodňové službě k jiným účelům
(1) Zařízení a věcné prostředky určené k ochraně proti povodním smějí být použity k jiným účelům jen se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru.
(2) Vodohospodářské orgány a ostatní orgány začleněné do výkonu ochrany proti povodním nesmějí být od vyhlášení stavu bdělosti pověřovány bez souhlasu výkonných orgánů příslušných národních výborů jinými úkoly.
Náklady na povodňovou službu
(1) Věcné prostředky pro veřejnou povodňovou službu zajišťují místní národní výbory a jejich výkonné orgány, které uhrazují náklady spojené s opatřováním, zřizováním a udržováním těchto prostředků.
(2) Věcné prostředky povodňové služby v závodech zajišťují vedení závodů, které také hradí osobní a věcné náklady spojené s povodňovou službou v závodech. Věcné prostředky na ochranu a údržbu objektů a zařízení, které jsou ve správě příslušné správy vodních toků, zajišťuje tato správa.
Součinnost jiných orgánů
Ústřední úřady a ostatní státní a jiné orgány jsou povinny pomáhat orgánům povodňové služby při jejím zajišťování (§ 28 zákona č. 18/1958 Sb.).
Zrušovací ustanovení
Touto vyhláškou se zrušuje vyhláška ministerstva vnitra č. 175/1953 Ú. l., o ochraně před povodněmi.
Účinnost vyhlášky
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. července 1959.