Užívání vod, koryt toků, pobřežních pozemků, vypouštění odpadních vod a ochrana proti vodám
§ 5
Normy potřeby vody
Celostátní normy potřeby a spotřeby vody jako ukazatele pro zavádění a kontrolu hospodárného využívání vody stanoví ministerstvo energetiky a vodního hospodářství ve spolupráci se zúčastněnými ústředními úřady. Resortní normy potřeby a spotřeby vody stanoví příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem energetiky a vodního hospodářství.
§ 6
Úpravy a zákazy obecného užívání vod
§ 7
Užívání vody k plavbě
§ 8
Zvláštní užívání vody
§ 9
Užívání podzemní vody
§ 10
Studny
§ 11
Odpadní vody
Odpadními vodami jsou vody odtékající po použití ze sídlišť, obcí, závodů, ze zdravotnických zařízení a podobně, které po použití mají zhoršenou jakost nebo změněnou teplotu. Odpadními vodami jsou též odtoky znečištěných srážkových vod, pokud mohou mít škodlivý vliv na povrchové a podzemní vody a zabraňují použití těchto vod pro účely, k nimž je jich třeba.
§ 12
Zahájení provozu v závodech, v nichž vznikají závadné odpadní vody
§ 13
Souhlas ke stavbám, zařízením a jiným opatřením v korytech, na březích a v zátopových územích podle § 10 zákona
§ 14
Vymezení koryt vodních toků a jejich břehů
§ 15
Úprava vodních poměrů na sousedních pozemcích
§ 16
Přirozené změny vodních toků
Odplaví-li voda část pozemku nebo změní-li tok své koryto, mohou vlastníci pobřežních pozemků uvést je na svůj náklad do původního stavu jen se souhlasem odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.
(1) O úpravě, popřípadě zákazu obecného užívání povrchových vod a provádění jednoduchých zařízení podle § 6 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb. (dále jen „zákon“) rozhodují výkonné orgány místních národních výborů; týká-li se úprava, popřípadě zákaz, více obcí, rozhodují o nich odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů. Jsou-li dotčeny zájmy hygienické a protiepidemické péče, rozhodují tyto orgány po dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.
(2) Výkonné orgány místních národních výborů vykonávají dohled nad tím, aby každému bylo umožněno obecné užívání vody a aby přitom nebyly poškozovány obecné zájmy a práva jiných.
(1) Hydrotechnické části přístavů a překladišť jsou takové části přístavů a překladišť, které jsou zřízeny v korytě, na břehu nebo na pobřežních pozemcích a které mají vliv na stav vody v toku, na její odtok a na odchod ledu nebo tvoří součást jiných vodohospodářských staveb. V pochybnostech rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem státní správy ve věcech plavby.
(2) Povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru je třeba zejména k těmto stavbám a zařízením:
a) ke stavbě hydrotechnických částí přístavů a překladišť (např. bazénů, mol, vjezdů a výjezdů) a jejich zařízení a k úpravě hrází v korytech toků a na březích k plavebním účelům,
b) k vodohospodářským dílům a zařízením jako plavebním zařízením (k plavebním komorám, k zařízením pro přepravu plavidel přes hráze, pro přistávání a odplouvání plavidel), a to v korytech toků a na březích.
(3) Ke stavbám a jiným zařízením v korytech toků, na březích nebo v zátopovém území, sloužícím k plavebním účelům, je nutný souhlas odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podle § 10 zákona.
(4) V rozhodnutí o povolení plavebních zařízení musí být dbáno požadavků uplatněných orgány ministerstev národní obrany a vnitra v zájmu obranyschopnosti a bezpečnosti státu a ministerstva zdravotnictví z důvodů hygienických a epidemiologických opatření. O řízení a rozhodnutí musí být vyrozuměni všichni zúčastnění.
(5) Na plavidlech je provozovatel povinen vybudovat zařízení, která zabraňují vypouštění znečištěné odpadní vody, oleje, popela nebo jiných škodlivých látek do plavební dráhy nebo do toků a nádrží. Tato zařízení musí být udržována ve stavu schopném provozu.
(1) Povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru je třeba k těmto způsobům užívání vody a ke stavbám a zařízením, k jejich změnám umožňujícím toto užívání, pokud nejde o obecné užívání vody podle § 6 zákona nebo o užívání vody k plavbě podle § 7 zákona:
a) k využití vod pro zásobování obyvatelstva,
c) k užívání vod pro veškerou průmyslovou a energetickou výrobu,
b) k využití vod pro zemědělské závlahy,
f) k zachycování vod pro jejich hospodářské využití a pro zajištění vody v době jejího nedostatku.
d) k vypouštění odpadních vod,
e) k užívání vod pro všechny ostatní hospodářské potřeby,
(2) Ke stavbám a zařízením umožňujícím ochranu nemovitostí před škodlivými účinky povrchových vod, pokud nejde o zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycování vody k jejich ochraně podle § 6 zákona, je nutné si vyžádat povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, jde-li zejména:
a) o úpravu vodních toků mající za účel ochranu území, včetně staveb a zařízení,
b) o odvodnění pozemků a území,
c) o ochranné hráze,
d) o vodní nádrže k zadržení přívalových vod.
a) o užívání vod s odběrem do 1 l/vt pro zásobování obyvatelstva a pro průmyslovou, energetickou a ostatní hospodářskou potřebu s výjimkou využití artéských vod,
c) o vypouštění odpadních vod z kanalizačních zařízení obcí, nevyúsťují-li do nich odpadní vody průmyslových závodů, nemocnic a sanatorií,
b) o využití vod pro zemědělství, závlahové systémy a drenážní soustavy do 200 ha,
(3) O povolení podle předchozích odstavců rozhodují odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů, jde-li:
e) o ochranu proti vodám místního významu, včetně neškodného svádění horských vod a lesnickotechnických meliorací.
d) o stavbu hospodářských a požárních nádrží, jakož i rybníků až do plochy 5 ha a obsahu nejvýše 50 000 m3 vody,
(4) Vodním tokem místního významu se rozumí tok, který podstatně neovlivňuje vodohospodářské poměry příslušného povodí. V pochybnosti, jde-li o takový tok, rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru.
(5) Dojde-li k porušení povinností stanovených v povolení vodohospodářského orgánu podle předchozích odstavců, rozhodne o způsobu nápravy vodohospodářský orgán, který je příslušný k vydání povolení ke zvláštnímu užívání vody.
(6) O povolení ke zvláštnímu užívání vody na hraničních tocích rozhodují odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů po předchozím projednání s ministerstvy energetiky a vodního hospodářství a vnitra.
(1) Podzemní vody se přednostně vyhrazují pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou; pro výrobu zemědělskou a průmyslovou, jen pokud tato výroba vyžaduje jakost pitné vody.
(2) Dojde-li ke změně nebo ke zrušení povolení k užívání podzemní vody (§ 23 odst. 5 zákona), učiní vodohospodářský orgán příslušný podle § 8 opatření, aby nebyl ohrožen nebo porušen hospodářský provoz uživatele, jemuž se podzemní voda odnímá; zejména podle potřeby určí náhradní zdroj za odňatou vodu.
(1) Odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů rozhodují v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby o povolení k užívání podzemních vod ze studní artéských a ze studní, z nichž má být odebírána voda v množství nad 1 l/vt.
(2) O užívání pitné a užitkové vody ze studní s odběrem do 1 l/vt., s výjimkou artéských studní, rozhodují v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů. Je-li však výkonný orgán místního národního výboru stavebním úřadem I. stupně, povoluje užívání pitné a užitkové vody ze studně s odběrem do 0,3 l/vt., s výjimkou artéských studní, tento orgán v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby; odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru může si však v jednotlivých případech vyhradit rozhodnutí v těchto věcech, vyžaduje-li to zvláštní potřeba, zejména jsou-li dotčeny zájmy více uživatelů vod.
(3) Vodohospodářské orgány uvedené v předchozích odstavcích projednají zároveň i vybudování potřebných zařízení a rozhodnou o nich.
(4) Orgány uvedené v odstavci 2 vedou seznamy jimi povolených studní ve svých obvodech; stejnopis seznamu a jeho změny a doplňky předkládají odborům výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů ve lhůtách stanovených ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě se Státním výborem pro výstavbu.
(1) Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalizačních zařízení sídlišť a zdravotnických zařízení, nesmějí být zahájeny, dokud se odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru nepřesvědčí místní prohlídkou, že byla vybudována vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod a že tato zařízení jsou schopna provozu, jak bylo pokusným provozem nebo jinak osvědčeno, a dokud nevydá provozovateli povolení k vypouštění odpadních vod. Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru při tomto zjišťování a rozhodování postupuje v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby a řídí se přitom směrnicemi o jakosti povrchových vod (§ 17 odst. 1).
(2) Při změně výrobního procesu, rozsahu výroby nebo při změně provozu, která má nepříznivý vliv na množství a jakost odpadní vody, i když se neprojeví v budování nových investic, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
(3) Jde-li o vypouštění odpadních vod z kanalizačních zařízení obcí, do nichž nevyúsťují odpadní vody průmyslových závodů, nemocnic a sanatorií, provádí opatření podle odstavce 1 odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.
(4) Řízení podle odstavců 1 a 3 se provede v rámci řízení podle předpisů a odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).
(1) Investor staveb a zařízení, k jejichž provedení je třeba povolení stavebního úřadu nebo jiného orgánu podle zvláštních předpisů (např. železničních, telekomunikačních, plynárenských apod.) a které mají vliv na vodní hospodářství nebo na vodní poměry v korytech, na březích nebo v zátopovém území, musí si opatřit souhlas odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru. Jde zejména o výstavbu obytných, zemědělských nebo průmyslových budov, dopravních staveb, mostů, komunikací, elektrických, plynových a jiných vedení, o trvalá oplocení pobřežních pozemků, jakož i o vedení kabelů. Je-li orgánem příslušným pro rozhodnutí o přípustnosti stavby výkonný orgán krajského národního výboru, je k rozhodnutí o souhlasu podle § 10 zákona příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru. Je-li však k rozhodnutí o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu příslušným výkonný orgán okresního, popřípadě krajského národního výboru, který je zároveň vodohospodářským orgánem podle tohoto nařízení, je jeho rozhodnutí o přípustnosti stavby také souhlasem podle § 10 zákona.
(2) Souhlasu odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru je třeba i tehdy, jde-li o zařízení nebo opatření na březích nebo v zátopovém území, u nichž se nevyžaduje stavební nebo jiné povolení, avšak která ovlivňují vodní hospodářství.
(3) Rozsah zátopového území stanoví odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru podle nejvyšší známé hladiny vody.
(1) Pozemky, po nichž odtékají vody v tocích, rozumějí se koryta toků spolu s břehy. Rozsah koryta a břehů upravených toků je stanoven ve stavebních plánech provedených úprav. U neupravených vodních toků vymezí rozsah koryta a břehů odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru podle směrnic, které vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně u opuštěných koryt, tj. u koryt vodních toků, která buď přirozenou, nebo umělou změnou toku jsou jen občasně zaplavována vodou.
(1) Vlastník pozemku nesmí svémocně měnit přirozený odtok vody a tím působit škody na sousedních pozemcích.
(2) Vlastník pozemku je povinen po řízení provedeném odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru trpět za náhradu, aby byla voda svedena přes jeho pozemek do místa zneškodnění nebo využití a aby se na jeho pozemku provedly veškeré práce k tomu potřebné.
(3) Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), popřípadě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.