(1) Zkoušky se provádějí podle příslušných československých státních norem, platných směrnic a podle zkušebního řádu, který vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství.

(2) Ke zkoušce může být připuštěn pouze svářeč s dostatečnou praxí, který absolvoval odborné školení, zaměřené k příslušné kvalifikaci.

(3) Po úspěšně vykonané zkoušce vydají ústavy svářeči vysvědčení, které platí na celém území státu. Toto vysvědčení však samočinně pozbývá platnosti, nekoná-li svářeč periodické pracovní zkoušky podle příslušných norem nebo směrnic.

(4) Ústavy mohou svářeči odebrat vysvědčení, jestliže se zjistí, že sváry jím prováděné vykazují nepřípustné závady, způsobené nedbalostí nebo špatnou prací svářeče.