Svařovat tlakové části parních generátorů, tlakové nádoby, jakož i konstrukce zdvihadel, pokud podléhají odbornému technickému dozoru vykonávanému Ústavem technického dozoru, smějí pouze svářeči, kteří mohou svou kvalifikaci prokázat platným vysvědčením o úspěšně složené zkoušce svářečské (dále jen „zkouška”).
(1) Zkoušky provádí
a) Výzkumný ústav svařovacích strojů a technologie svařování, Praha 3, Gorkého nám. 3 (pro území, zahrnující kraje Pražský, Českobudějovický, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Hradecký, Pardubický, Jihlavský a Olomoucký a územní obvod Ústředního národního výboru hlavního města Prahy),
b) Výzkumný ústav svářečský, Bratislava, Ulice Februárového víťazstva 315 (pro území, zahrnující kraje Brněnský, Gottwaldovský, Ostravský, Bratislavský, Nitranský, Banskobystrický, Žilinský, Košický a Prešovský a územní obvod města Bratislavy).
(2) Na jednotnost a způsob provádění zkoušek dozírá Ústav technického dozoru namátkovými kontrolami.
(1) Zkoušky se provádějí podle příslušných československých státních norem, platných směrnic a podle zkušebního řádu, který vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství.
(2) Ke zkoušce může být připuštěn pouze svářeč s dostatečnou praxí, který absolvoval odborné školení, zaměřené k příslušné kvalifikaci.
(3) Po úspěšně vykonané zkoušce vydají ústavy svářeči vysvědčení, které platí na celém území státu. Toto vysvědčení však samočinně pozbývá platnosti, nekoná-li svářeč periodické pracovní zkoušky podle příslušných norem nebo směrnic.
(4) Ústavy mohou svářeči odebrat vysvědčení, jestliže se zjistí, že sváry jím prováděné vykazují nepřípustné závady, způsobené nedbalostí nebo špatnou prací svářeče.
Za každou zkoušku (včetně vydání vysvědčení), jakož i za každé opakování této zkoušky nebo její části, vybírají ústavy od zaměstnavatele, který svářeče ke zkoušce přihlásil, popřípadě od zkoušeného, přihlásil-li se ke zkoušce sám, náhradu ve výši skutečných nákladů se zkouškou jim vzešlých.
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.