Vyvlastnění a předběžné užívání nemovitostí
(K §§ 18 až 22 zákona)

(1) Vyvlastňovací řízení zahajuje stavební úřad na žádost vyvlastnitele.

(2) Má-li být provedeno vyvlastnění nemovitosti nebo práv k nim k uskutečnění stavby, je stavebník povinen požádat o vyvlastnění dříve, než předloží žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Před skončením vyvlastňovacího řízení není přípustné zahajovat stavební práce.

(3) Má-li být provedeno vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nim pro účely užívání stavby, je nutno posoudit věc z hlediska obecného zájmu tak, aby nedocházelo k zbytečnému vyvlastnění nemovitostí přechodem vlastnického práva tam, kde lze účelu vyvlastnění dosáhnout jinak (např. zřízením věcného břemene). Vyvlastnění lze zpravidla připustit v případech, kdy půjde o zajištění přístupu ke stavbě, o užívání převážné části stavby socialistickou organizací nebo kdy takové užívání stavby je vázáno na nákladné investice.

(4) K vyvlastnění za účelem asanace je možno přikročit, jakmile je schválen územní plán, který řeší asanaci krajiny nebo obce. Řízení o drobné asanaci může být spojeno s vyvlastňovacím řízením. V takovém řízení stavební úřad nařídí po stanovení podmínek drobné asanace místní šetření, vyzve zájemce o drobnou asanaci k uzavření dohody o postoupení pozemků a stanoví jim lhůtu, ve které má být podána zpráva o docílené dohodě. Dojde-li k dohodě, vydá jen rozhodnutí o drobné asanaci, nedojde-li k dohodě, doplní toto rozhodnutí výrokem o vyvlastnění.

(5) Nejde-li o vyvlastnění pro účely uskutečnění úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství, musí stavební úřad při rozhodování o vyvlastnění zejména ve prospěch soukromých stavebníků posoudit, zda převažuje zájem na uskutečnění nebo užívání stavby anebo na provedení asanace nad jiným oprávněným zájmem dosavadního vlastníka nebo jiného oprávněného a to tak, aby nebyla zbytečně omezována nabytá práva jednotlivců. Stavební úřad zejména zkoumá, zda zájem stavebníka je v souladu s obecným zájmem.

(6) Žadatel o vyvlastnění musí věrohodně prokázat, že se pokusil o dohodu s vlastníkem, ale že pokus nevedl k cíli. Dokladem o tom je výzva k uzavření dohody, která musí obsahovat požadavek žadatele, přesný návrh náhrady, kterou dosavadnímu vlastníku nabízí, jakož i upozornění, že neodpoví-li vlastník do 15 dnů na takový doporučeně zaslaný návrh, má se za to, že dohodu odmítá.

(7) Možnost dosažení účelu vyvlastnění jiným způsobem než vyvlastněním zjišťuje stavební úřad podle návrhu a připomínek účastníků řízení, popřípadě i na základě vlastní znalosti věci.

(8) Národní majetek nemůže být předmětem vyvlastnění.

(1) Náhrada za vyvlastnění nemovitostí nebo práv se poskytuje zpravidla v penězích. Stavební úřad určí výši náhrady současně s rozhodnutím o vyvlastnění. Není-li možno zjistit přesný rozsah vyvlastnění v době rozhodování o vyvlastnění, určí stavební úřad předběžně rozsah vyvlastnění podle předložené dokumentace. Podle takto určeného rozsahu vyvlastnění stanoví stavební úřad výši náhrady za plošnou nebo objemovou jednotku i celkovou náhradu. V rozhodnutí zároveň stanoví, že vyvlastnitel vyplatí z takto určené celkové náhrady vyvlastněnému nejvýše 90 % a že konečná výše náhrady bude určena, jakmile budou získány potřebné podklady zpřesňující rozsah vyvlastnění, nejpozději však do 1 roku po dokončení stavby.

(2) Požádá-li vyvlastněný nebo navrhne-li to vyvlastnitel, může stavební úřad přiznat se souhlasem obou účastníků náhradu v jiném nemovitém majetku nebo ve stavebních prostředcích, není-li to v rozporu s obecným zájmem. Takovou náhradu lze přiznat, jen je-li předmětem vyvlastnění osobní majetek nebo zemědělský pozemek. Nemovitý majetek jako náhrada je tehdy vhodný, jestliže odpovídá alespoň přibližně druhu a velikosti majetku, který je předmětem vyvlastnění. Případné rozdíly v hodnotě obou objektů se vyrovnají v penězích; oba objekty je třeba odhadnout podle stejných zásad. Je-li objekt, který má být přiznán náhradou, ve státním vlastnictví, použije se pro ocenění obou objektů zásad platných pro zcizování národního majetku, jestliže je cena objektu ve státním vlastnictví vyšší než cena vyvlastňovaného objektu; v opačném případě použije se zásad platných při nabývání majetku do státního vlastnictví.

(3) Nemá-li vyvlastnitel náhradní nemovitost, může v důvodněných případech poskytnout náhradní nemovitost podle stejných zásad národní výbor. V takovém případě musí mu vyvlastnitel, není-li jím organizace státního socialistického sektoru, uhradit obecnou cenu nemovitosti; organizace státního socialistického sektoru náhradu národním výborům neposkytují.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru předloží žádost o vyvlastnění se svým vyjádřením do 7 dnů příslušnému stavebnímu úřadu. Stavební úřad může si podle okolností vyžádat doplnění žádosti.

(2) Stavební úřad požádá, je-li to třeba k zajištění vyvlastňovacího řízení, příslušný soud o poznamenání zahájení vyvlastňovacího řízení v pozemkových knihách.

(3) O žádosti o vyvlastnění provede stavební úřad ústní jednání, v případě potřeby přímo na místě. Toto řízení lze spojovat s řízením o územním rozhodnutí a jinými řízeními. Účastníkům řízení se doručí pozvání k vyvlastňovacímu řízení s doložkou, že k námitkám uplatňovaným proti vyvlastnění po provedeném ústním jednání nebude přihlédnuto.

(1) Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění musí být podána nejpozději do 3 měsíců po uplynutí lhůty stanovené pro započetí s užíváním nemovitosti v rozhodnutí o vyvlastnění, popřípadě po uplynutí 2 let od vydání rozhodnutí o vyvlastnění. Stavební úřad posoudí, zda zrušení rozhodnutí o vyvlastnění je slučitelné s obecnými zájmy. Na zrušení rozhodnutí o vyvlastnění není právního nároku.

(2) Stavební úřad může zrušit rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo částečně, jen

(1) Stavební úřad rozhodne o tom, že na nemovitosti mohou být prováděny před skončením vyvlastňovacího řízení nezbytné přípravné práce, jen ve zcela výjimečných případech, bylo-li již vyvlastňovací řízení zahájeno, je-li z dosavadního průběhu řízení zřejmo, že k vyvlastnění nemovitostí dojde, a bylo-li by uskutečnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství odsunutím přípravných prací ohroženo nebo oddáleno.

(2) Stavební úřad zjistí při místním šetření skutečný stav nemovitostí před zahájením přípravných prací na podkladě odborně zpracovaného popisu, aby si tak získal podklady pro případné pozdější jednání o náhradě. Takový popis předloží stavebnímu úřadu vyvlastnitel. U nemovitostí menšího rozsahu může být stav nemovitostí zjištěn protokolárně při místním šetření.

a) jména a adresy osob, proti nimž směřuje žádost o vyvlastnění, a osob nebo organizací, v jejichž prospěch se vyvlastňuje; pokud není jejich pobyt znám, je nutno o tom připojit příslušný doklad;

b) výpis z pozemkové knihy s uvedením majetkové podstaty a závazků váznoucích na nemovitosti;

c) geometrický (polohopisný) plán ve trojím vyhotovení vyjadřující přesný rozsah navrženého vyvlastnění, nejde-li o vyvlastnění celé pozemkové parcely; není-li možno stanovit rozsah vyvlastnění přesně, nahradí tento plán odborně zhotovený výkres, vyjadřující rozsah nemovitostí podle zpracované dokumentace;

d) doklad o tom, že nedošlo k dohodě o dobrovolném výkupu nemovitostí;

e) vyvlastňovací návrh, jeho odůvodnění s údajem o rozsahu vyvlastnění a návrh náhrady.

a) předmět a rozsah vyvlastnění;

b) jména osob nebo organizací, v jejichž prospěch se vyvlastňuje;

c) jméno osoby, k jejíž tíži se vyvlastňuje;

d) důvody vyvlastnění;

e) lhůtu, do které je vyvlastnitel povinen začít s užíváním vyvlastněné nemovitosti nebo práva;

f) při zřízení práva stavby nebo jiných věcných práv dobu, na kterou se právo zřizuje;

g) výši náhrady za vyvlastnění a podmínky její splatnosti.

a) je-li možné navrácení v předešlý stav nebo dohodne-li se vyvlastnitel s vyvlastněným na stavu, v kterém má být vyvlastněná nemovitost nebo právo vráceno;

b) nezačal-li vyvlastnitel nejpozději před skončením řízení o zrušení vyvlastnění skutečně užívat vyvlastněné nemovitosti nebo práva k účelům, pro které bylo vyvlastnění provedeno, nebo není-li jistota, že v užívání bude řádně pokračovat;

c) neprokáže-li vyvlastnitel nepochybným způsobem, že užívání bylo zdrženo z důvodů jím nezaviněných a že ve lhůtě dodatečně stanovené s užíváním započne.

(3) Za přípravné práce se pokládají:
zaměřování staveniště pro účely vlastní stavby, dovoz a ukládání stavebních hmot, zařízení a nářadí, a zřizování zařízení staveniště. Průzkumné práce (topografické, geologické, hydrologické aj.) se za přípravné práce ve smyslu tohoto paragrafu nepovažují a lze je provádět i před zahájením vyvlastňovacího řízení.

(4) Stavební úřad stanoví rozsah přípravných prací podle postupu vyvlastňovacího řízení tak, aby výsledek řízení nebyl přípravnými pracemi ovlivněn.