Užívání a udržování stavby
(K §§ 5 a 6 zákona)

(1) Dokončených staveb nebo jejich dokončených provozně ucelených částí lze užívat jen k povoleným účelům a v souladu s podmínkami, které pro tuto stavbu byly určeny územním rozhodnutím, rozhodnutím o přípustnosti stavby, obsahem schválené dokumentace, rozhodnutím podle čtvrté části vládního nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), jinými rozhodnutími a opatřeními stavebního úřadu a opatřeními jiných orgánů vydanými podle zvláštních předpisů (požárních, zdravotnických, bezpečnostních, civilní obrany, o kulturních památkách a o státní ochraně přírody apod.).

(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možno zjistit účel, ke kterému byla stavba povolena, platí, že stavba byla povolena především k účelu, pro který je vybavena, jinak k účelu, ke kterému je užívána.

(1) Změny ve způsobu užívání staveb nebo jejich částí, v provozním zařízení, ve způsobu výroby a podstatné rozšíření výroby musí ten, kdo je hodlá uskutečnit, předem ohlásit orgánu příslušnému podle § 15 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1956 Sb., a to i tehdy, jestliže k jejich provedení nebude potřebí stavebních úprav, které by vyžadovaly vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby; jestliže povolení k trvalému provozu (užívání) vydala vláda, ohlásí se změna Státnímu výboru pro výstavbu. Tento orgán, popřípadě Státní výbor pro výstavbu, rozhodne podle povahy změny, zda se provede nové řízení o uvedení do trvalého provozu (užívání) či zda se vydá nové povolení bez takového řízení, nebo změnu odmítne. V případě, že o věci rozhoduje jiný orgán než stavební úřad, vydá rozhodnutí po projednání se stavebním úřadem, který potvrzuje, že zamýšlená změna není v rozporu s důležitými místními zájmy (§ 25 odst. 2).

(2) Zjistí-li stavební úřad (např. při výkonu státního stavebního dohledu), že se stavby nebo její části užívá k jinému účelu, než ke kterému byla určena, nebo pro který byla vybavena, uloží bez újmy trestního stíhání podle okolností případu vlastníku nebo uživateli stavby,

a) o jejímž uvedení do trvalého provozu (užívání) rozhoduje jiný orgán než stavební úřad, aby jej požádal ve lhůtě, kterou mu zároveň určí, o rozhodnutí ve smyslu odstavce 1; tento orgán vyrozumí o svém rozhodnutí stavební úřad;

b) o jejímž uvedení do trvalého provozu (užívání) je příslušný sám rozhodnout, aby mu předložil podklady potřebné k rozhodnutí ve smyslu odstavce 1.

(1) Udržovacími pracemi, které je vlastník stavby povinen provádět, se rozumějí práce prováděné pro zachování stavu stavby, který odpovídá rozhodnutím uvedeným v § 7 odst. 1. Vlastník stavby je povinen ohlásit neprodleně stavebnímu úřadu závady na stavbě, které vzbuzují obavu, že by jimi mohla být ohrožena bezpečnost stavby, a provést opatření podle rozhodnutí stavebního úřadu.

(2) Zjistí-li stavební úřad, že určitá stavba je ve vadném stavu, může podle potřeby nařídit provedení odborných zkoušek na náklad vlastníka a nařídit mu, aby provedl opatření, kterými se stavba uvede opět do řádného stavu. Jestliže vlastník takové opatření neprovede, může stavební úřad zajistit jeho provedení správní exekucí.

(3) Hrozí-li nebezpečí, že dojde k ohrožení života nebo zdraví osob v důsledku špatného stavu stavby, nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací nejbližší stavební organizaci, která je schopna tyto práce provést. Stavební úřad rozhodne o úhradě za tyto práce a nemůže-li vlastník stavby úhradu zajistit zcela nebo zčásti, může mu přiznat příspěvek podle ustanovení § 12.