Zboření staveb
(K § 8 zákona)

(1) Zboření stavby nebo její části stavební úřad

(2) Při rozhodování o zboření stavby se stavební úřad řídí požadavky účelnosti a hospodárnosti, hlediskem obecného zájmu a hlediskem potřeby ochrany památek.^*)

(1) Před vydáním rozhodnutí o zboření stavby nebo její části provede stavební úřad místní šetření, k němuž přizve vlastníka stavby, ostatní účastníky řízení, dotčené orgány státní správy a organizaci, která provede zbourání stavby, pokud je již známa. Podle okolností případu může stavební úřad od místního šetření upustit, nejsou-li zbořením stavby dotčeny zájmy třetích osob, nebo prokáže-li vlastník stavby, že s nimi bylo o věci jednáno a že nemají námitek.

(2) Podle výsledků jednání o zboření stavby vydá zpravidla stavební úřad rozhodnutí o zboření stavby již při místním šetření; není-li při šetření přítomen vlastník stavby určené ke zboření, bude mu rozhodnutí doručeno neprodleně do vlastních rukou. V jednoduchých případech může stavební úřad povolit provedení bouracích prací svépomocí; přitom zároveň určí osobu odpovědnou za odborné provedení prací.

(3) V rozhodnutí o zboření stavby nebo její části se uvedou zejména:

(1) Jde-li o zboření podle § 13 odst. 1 písm. a) a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je stavební úřad povinen vydat rozhodnutí o zboření stavby ihned. Takové rozhodnutí nemusí obsahovat opatření uvedená v § 14 odst. 3 písm. c) a e), o nichž lze rozhodnout dodatečně.

(2) Není-li v době vydání rozhodnutí zajištěno, kdo provede zboření stavby, projedná stavební úřad zboření stavby s nejbližší stavební organizací, která je k tomu odborně způsobilá. Odmítne-li tato organizace zboření provést, navrhne stavební úřad urychleně potřebná opatření orgánu, který je stavební organizaci nadřízen.

(3) Stavební úřad nařídí uživatelům bytů a jiných místností ve stavbě nebo její části, která má být zbořena, jejich vyklizení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může být takové rozhodnutí oznámeno ústně ještě před skončením řízení o zboření stavby a může být v něm vyloučen odkladný účinek odvolání. Takové rozhodnutí musí být dodatečně, nejpozději do 3 dnů, potvrzeno písemně.

(4) Je-li ohrožen život nebo zdraví uživatelů bytů a jiných místností ve stavbě nebo její části, která hrozí zřícením, a je-li tu nebezpečí z prodlení, může stavební úřad vydat příkaz k vyklizení, i když nenařídí zboření stavby. Takové rozhodnutí může být vydáno ústně s vyloučením odkladného účinku odvolání a musí být dodatečně, nejpozději do 3 dnů potvrzeno písemně.

(5) Stavební úřad je povinen ihned upozornit příslušný výkonný orgán národního výboru, aby urychleně zajistil náhradní umístění osob, jimž byl dán příkaz k vyklizení, podle předpisů o hospodaření s byty nebo podle předpisů o hospodaření s jinými místnostmi.

(1) V žádosti o povolení ke zboření stavby je třeba přesně označit stavbu nebo její část, která se má zbořit, uvést účel, ke kterému je stavba určena, jména a adresy vlastníků sousedních nemovitostí, odůvodnění potřeby odstranění stavby, jméno organizace, která provede zboření, nebo jméno pracovníka odpovědného za dozor při provádění bouracích prací svépomocí. K žádosti je nutno připojit vyjádření výkonného orgánu místního národního výboru, není-li stavebním úřadem.

(2) Stavební úřad může podle svého uvážení uložit žadateli doplnění žádosti a zejména předložení:

(1) Je-li třeba provést zboření stavby nebo její části v důsledku živelných nebo jiných pohrom, může stavební úřad řízení o zboření stavby zjednodušit a poskytnout úlevy z ustanovení § 17 odst. 2.

(2) Jde-li o zboření stavby nebo její části za účelem provedení asanace krajiny nebo asanace obcí, použije se přiměřeně ustanovení části IV s výjimkou ustanovení o nákladech.

(1) Náklady spojené se zbořením stavby nebo její části včetně potřebných nařízených zkoušek, zabezpečení okolních budov a nutných úprav pozemků po provedeném zboření, nese její vlastník.

(2) Je-li na sousední stavbě pro její vadný stav třeba zabezpečovacích prací většího rozsahu, než jaké by byly nutné při jejím nezávadném stavu, hradí zvýšené náklady těchto prací vlastník sousední stavby.

(3) Není-li vlastník schopen stavbu odstranit nebo odmítá-li tak učinit [v případech uvedených v § 13 odst. 1 písm. a) a b)], zajistí stavební úřad provedení příkazu ke zboření stavby správní exekucí na náklad vlastníkův. Provádí-li se exekuce náhradním výkonem, navrhne stavební úřad vlastníku stavby určené ke zboření, aby se zavázal k přenechání stavebního materiálu a předmětů vytěžených ze zbořené stavby stavebnímu úřadu ke krytí nákladů exekuce. Jestliže vlastník stavby nesouhlasí, zajistí stavební úřad vymáhání nákladů exekučního řízení podle obecných předpisů. Stejně postupuje, i pokud jde o část nákladů, k jejímuž krytí přenechaný materiál nepostačuje. Nemůže-li vlastník stavby uhradit rozdíl bez ohrožení výživy vlastní a své rodiny, může stavební úřad upustit od vymáhání těchto nákladů a uhradit je z prostředků na nezbytné stavební úpravy.

a) nařídí, jestliže zjistí, že stavba nebo její část hrozí zřícením nebo jinak ohrožuje bezpečnost nebo zdraví osob (všeobecnou zchátralostí, vlhkostí apod.), a nelze-li ji hospodárně opravit;

b) může nařídit, jestliže stavba nebo její část byla provedena bez rozhodnutí o přípustnosti stavby, v rozporu s ním nebo odchylně od schválené dokumentace;

c) povolí na odůvodněnou žádost vlastníka.

a) lhůta, do které je třeba započít s bouracími pracemi, do kdy je třeba stavbu zbořit, kdo zboření provede a kdo za práce odpovídá;

b) podmínky, které je třeba při bourání splnit;

c) opatření, jak se — bez újmy práv vlastníka stavby — naloží s hmotami a předměty, získanými ze zbořené stavby;

d) opatření, kterých je třeba k zabezpečení a k provedení nezbytných úprav na sousedních stavbách a veřejných zařízeních;

e) opatření, kterými se zajistí úpravy pozemků po provedeném zboření z hlediska bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti, komunikačních potřeb a vzhledu nebo jiných obecných zájmů.

a) polohopisného výkresu v měřítku katastrální nebo pozemkové mapy;

b) stavebního výkresu nebo alespoň náčrtku stavby podle skutečného stavu v jednom nebo více vyhotoveních;

c) fotografie současného stavu stavby, z které by byla zřejmá též souvislost stavby s nejbližším okolím;

d) potvrzení výkonných orgánů místního národního výboru o tom, že je zajištěno potřebné náhradní umístění dosavadních uživatelů budovy nebo její části;

e) vyjádření orgánů státní památkové péče, popřípadě dokumentaci podle jejich požadavků, jde-li o chráněné objekty.