(1) Obsahem podmínek, které jsou pro stavebníka závazné, je zejména stanovení uličních a stavebních čar, výškových bodů, výšky římsy a hřebenu, šířky chodníku, zajištění souladu architektonického řešení stavby s okolím, zejména pokud jde o hmoty, měřítka, barvy, strukturu a materiál krytin a jiné vztahy k okolí, jakož i úpravy zařízení staveniště, aby co nejméně narušovalo existující zeleň, nepřekáželo dopravě a nezabíralo plochy, kterých je třeba pro jiné účely. Je-li předložená dokumentace v rozporu s územním rozhodnutím, uloží stavební úřad v dohodě s orgánem územního plánování stavebníku upravit dokumentaci stavby. Podmínky mohou se týkat také komplexní vybavenosti stavby (§ 26 odst. 2 a 3).

(2) Při stanovení podmínek, popřípadě současně s rozhodnutím o přípustnosti stavby rozhodne stavební úřad o rozsahu pozemků, jichž smí být použito při provádění stavby a určí potřebné podmínky a výši náhrady za jejich užívání, nedojde-li o tom mezi účastníky k dohodě nebo není-li zvláštními předpisy^*) stanoveno jinak.

(3) Jestliže schvalovací orgány příslušné podle předpisů o dokumentaci staveb nesouhlasí se stanovenými podmínkami, musí věc projednat se stavebním úřadem, a nedojde-li k dohodě, s orgány jemu nadřízenými, které přezkoumají jeho rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovení správního řádu. Schvaluje-li dokumentaci stavby orgán, který je stavebnímu úřadu nadřízen a nesouhlasí-li s jeho podmínkami, přezkoumá rozhodnutí stavebního úřadu stejným způsobem. Pokud nedojde ke změně podmínek touto cestou nebo cestou odvolání, jsou jimi schvalovací orgány vázány.