Asanace
(K §§ 15 a 16 zákona)

(1) Účelem asanace krajiny je odstranění závad na pozemcích a zlepšení stavu krajiny v celku i jednotlivostech tak, aby byl dobrý stav krajiny nejen udržován, ale postupně stále zlepšován. Asanační území krajiny zahrnuje plochy mimo zastavěnou část obce, na nichž vznikly závady nebo porušení dobrého vzhledu krajiny nebo jejího kulturního charakteru anebo její způsobilosti pro další hospodářské využití působením přírodních a jiných vlivů (sesouváním, zbahněním půdy, poddolováním, těžbou, špatným vodním, zemědělským nebo lesním hospodářstvím aj.).

(2) Účelem asanace obcí je odstranění nebo úprava staveb anebo úprava pozemků, jejichž současný stav nevyhovuje požadavkům výstavby obce. Asanační území obce zahrnuje plochy zastavěné části obce nebo plochy určené k jejímu rozšíření, na kterých se vyskytují závady zastavění (např. neúměrná hustota zastavění), závady dopravní, zdravotní či stavební, spočívající ve zchátralosti stavby, podmáčení a vlhkosti stavby, v nedostatku světla a vzduchu ve stavbách, v nadměrném, lidskému zdraví škodlivém zamořování ovzduší, v přímém ohrožování vodních zdrojů, v nedostatečném vybavení budov nebo ve vzhledu budov, jejich částí nebo jejich příslušenství nebo v narušení jejich historického rázu.

(3) Asanace se také provádí na území památkově významném tvořícím svým uspořádáním charakteristické kulturní celky a prostory, jejichž zachování vyžaduje vhodnou úpravu nebo odstranění rušivých staveb nebo jejich částí.

(1) Asanace se provádí vždy na podkladě územního plánu rajónu nebo sídliště, který vymezí též asanační území a obsahuje návrh postupu asanace. Ve zprávě k územnímu plánu musí být také uveden odhad nákladů na asanaci na základě provedených průzkumů, který obsahuje náklady na opatření nemovitostí, na odstranění staveb nebo jejich částí, na zabezpečení a úpravu staveb v památkově chráněných obvodech a na výstavbu náhradních obytných a jiných staveb nebo veřejných zařízení. Při odhadu nákladů je třeba přihlédnout i k hodnotě věcí získaných při provádění asanace, pokud se dají upotřebit (např. stavební materiál ze zbořených staveb).

(2) Součástí podrobného územního plánu, kterým se řeší asanace v památkově chráněných obvodech, jsou též návrhy na celkové řešení prostorů se zakreslením dosavadního zastavění a se stavebními architektonickými úpravami staveb, doložené potřebnými půdorysy, řezy, perspektivními výkresy, popřípadě fotografiemi a modely.

(3) Před schválením územního plánu, kterým se řeší též asanace území, posoudí stavební úřad návrh na postup asanace a její rozvržení do etap, náklad realizace těchto etap, popřípadě přechodné úpravy území, a navrhne schvalovacímu orgánu další podmínky pro asanaci.

(4) Po rozhodnutí krajského národního výboru o uskutečnění asanace jejím zařazením do plánu hospodářského rozvoje kraje rozhodne stavební úřad o provedení postupných a soustavných úprav území, určí rozsah a způsob provedení úprav a jejich časové pořadí a způsob přechodné úpravy pozemků. Rozhodnutí doručí vlastníkům nemovitostí dotčených těmito úpravami. Současně předběžně stanoví výšku příspěvku osob neb organizací, kterým z úpravy vzejde užitek, nebo podíly na nákladech úprav osobám nebo organizacím, jejichž činností nebo zanedbáním povinností vznikly závady, které je nutno asanací odstranit. Stavební úřad zajistí dokumentaci potřebnou pro účely asanace prostřednictvím investorského útvaru příslušného národního výboru.

(5) Podle postupu uskutečňování asanace rozhoduje stavební úřad o přípustnosti staveb, popřípadě vydává povolení nebo nařízení ke zboření staveb.

(6) Při asanaci krajiny na uzavřeném území vyhrazeném pro ozbrojené síly se postupuje obdobně s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám tohoto území.

(1) Úhradu nákladů na provedení asanace zajistí výkonný orgán krajského národního výboru v plánu hospodářského rozvoje kraje.

(2) Po zjištění přesných nákladů asanačních prací stanoví stavební úřad částky, kterými mají přispět povinné osoby nebo organizace na úhradu nákladů asanačních prací, a vydá rozhodnutí, jímž jim uloží jejich zaplacení. Zároveň stanoví po dohodě s finančním odborem rady svého národního výboru podmínky placení.

(1) Drobnou asanací se rozumí provedení úprav nebo zřízení věcných břemen u jednotlivých staveb nebo pozemků, jimiž se odstraňují závady stavební, zdravotní, komunikační nebo hospodářské. K provedení drobné asanace není nutno opatřit předem územní plán. Oprávněnost asanačního zásahu z hlediska širších vztahů je nutno podle potřeby prokázat v zastavovacím plánu nebo v situačním plánu stavby. Jako drobnou asanaci nelze provést zboření stavby; lze však nařídit přemístění ohradních zdí, plotů, žump, rigolů a podobných drobných zařízení. Národní majetek smí být zatížen věcným břemenem jen v případech a za podmínek stanovených předpisy o správě národního majetku.

(2) Při provádění drobné asanace jde zejména o

(3) Menší změny hranic zastavěného pozemku vůči nezastavěné částí sousedního pozemku nebo zřízení věcných břemen, kterých je třeba k odstranění nebo alespoň zmírnění stavebních, zdravotních nebo hospodářských závad, smějí být provedeny, jen nevzniknou-li v užívání sousedního pozemku stejně závažné nebo větší nedostatky, než které se mají odstranit.

(4) O nutnosti drobné asanace rozhodne stavební úřad buď k žádosti účastníků nebo z vlastního podnětu. Může přitom stanovit podmínky pro provedení drobné asanace. Drobná asanace musí být v souladu se schválenými územními plány, pokud existují.

(5) Dohodnou-li se sousedé na úpravě hranic pozemků, z nichž alespoň jeden je zastavěný, je k uskutečnění takové úpravy třeba povolení stavebního úřadu.

(6) Náklady spojené s drobnou asanací nese ten, jehož činností nebo zanedbáním povinností nutnost úprav vznikla anebo v jehož zájmu se asanace provádí. Případné podíly na nákladech asanace, pokud se o nich účastníci nedohodnou, stanoví stavební úřad v rozhodnutí o drobné asanaci.

a) zamezení vnikání zemní vlhkosti do stavby a odstranění jeho následků,

b) úpravy k zamezení unikání nebo prosakování splašků do okolí,

c) opatření k odstranění požárních závad,

d) zřizování potřebných průchodů a podloubí a úpravy nároží za účelem zlepšení veřejné komunikace.