Oddíl 1
(1) Zemědělskou daň platí jednotná zemědělská družstva (dále jen „družstva”) a fyzické osoby (dále jen „ostatní poplatníci”) z příjmů ze zemědělské výroby provozované na vlastní nebo společný účet.
(2) Ostatními poplatníky se rozumí:
a) jednotlivě hospodařící zemědělci, u nichž provozování zemědělské výroby je jejich hlavním povoláním,
b) pěstitelé vinné révy, zeleniny, ovoce, léčivých a aromatických rostlin, semen apod., pokud toto pěstování nemá charakter živnostenského podnikání,
c) osoby, které vedle svého zaměstnání v pracovním poměru nebo jiném povolání obdělávají půdu.
(3) Pro posouzení daňové povinnosti (kdo platí daň) je rozhodující vlastní provozování zemědělské výroby a skutečnost, na čí účet plynou příjmy z této výroby. Přitom není rozhodující, kolik osob provozuje na vlastní nebo společný účet zemědělskou výrobu.
(4) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob (např. zemědělec s manželkou a dvěma zletilými syny), vyměří se daň tomu, na čí účet plynou příjmy ze společné výroby; plynou-li příjmy ze společné zemědělské výroby více osobám na společný účet, vyměří se daň kterékoliv z nich.
(5) Každá z osob, které provozují zemědělskou výrobu na společný účet, je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit daň.
(6) Pro posouzení daňové povinnosti není rozhodující, zda se příjmů ze zemědělské výroby dosáhlo obděláváním vlastní nebo najaté půdy, nebo půdy převzaté do obhospodařování na základě jakéhokoliv jméno právního poměru.
(7) Členové družstev jsou osvobozeni od zemědělské daně z těch příjmů,
Pokud členové družstev dostávají též náhradu za užívání půdy vnesené do družstva podle článku 4 vzorových stanov, nepodléhá tato náhrada zemědělské dani.
Pokud členové družstev dostávají též náhradu za užívání půdy vnesené do družstva podle článku 4 vzorových stanov, nepodléhá tato náhrada zemědělské dani.
a) které dostávají ze společného družstevního hospodaření v penězích a naturáliích podle odpracovaných jednotek,
b) kterých dosáhli ze zemědělské výroby na svém záhumenkovém hospodářství.
(8) Základ daně se zaokrouhlí nahoru na částku dělitelnou stem.
(9) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každý rok samostatně. Pro vyměření daně není rozhodující, zda zemědělská výroba trvala celý rok nebo jen část roku.
Oddíl 2
(10) U družstev se rozumí zemědělskou výrobou každá činnost, kterou družstvo provozuje bez ohledu na rozsah této činnosti a způsob jejího provozování.
(11) Podkladem pro stanovení dani podrobeného příjmu je roční výkaz družstva schválený členskou schůzí družstevníků a prověřený příslušným výkonným orgánem okresního národního výboru.
(12) Dani podrobený příjem tvoří
Součet hrubých peněžních příjmů uvedených pod písm. a) a hodnoty naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky uvedené pod písm. b) tvoří dani podrobený příjem.
Součet hrubých peněžních příjmů uvedených pod písm. a) a hodnoty naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky uvedené pod písm. b) tvoří dani podrobený příjem.
a) skutečně dosažené hrubé peněžní příjmy uvedené v ročním výkaze družstva na pravé straně přílohy „Peněžní příjmy a jejich rozdělení“, v těchto položkách:
1. příjmy ze živočišné výroby celkem,
2. příjmy z rostlinné výroby celkem,
3. tržby za výrobky přidružené výroby,
4. tržby za práce a služby;
b) hodnota naturálií rozdělovaných na odpracované jednotky, která se vypočítá tím způsobem, že se celkový počet odpracovaných jednotek násobí hodnotou naturálií připadajících na pracovní jednotku. Celkový počet odpracovaných jednotek a hodnota naturálií připadající na pracovní jednotku jsou vykázány v „Přehledu o činnosti” připojeném k ročnímu výkazu.
(13) Příděly naturálií do krmivových a osivových fondů nejsou součástí dani podrobeného příjmu.
(14) Příděly do nedělitelného fondu se odečítají od dani podrobeného příjmu bez ohledu na jejich výši. Tyto příděly se odečtou částkami, které jsou vykázány na levé straně přílohy „Peněžní příjmy a jejich rozdělení” v položce „Příděl nedělitelnému fondu” v členění:
a) splátky na investiční a dlouhodobé úvěry,
b) zbytek přídělu podle článku 14 vzorových stanov.
(15) Základem daně jsou daňi podrobené příjmy po odečtení částek uložených do nedělitelného fondu.
Příklad na stanovení základu daně:
Příklad na stanovení základu daně:
| hrubé peněžní příjmy: | |
| ze živočišné výroby | 580 000 Kčs |
| z rostlinné výroby | 420 000 Kčs |
| z přidružené výroby | 70 000 Kčs |
| za práce a služby | 30 000 Kčs |
| peněžní příjmy celkem | 1 100 000 Kčs |
| hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky: | ||
| hodnota naturálií připadajících na pracovní jednotku 4 Kčs, celkový počet pracovních jednotek 50 000, hodnota naturálií celkem (50 000 X 4) | 200 000 Kčs | |
| celkový dani podrobený příjem | 1 300 000 Kčs | |
| od toho příděly do nedělitelného fondu: | ||
| a) splátky na investiční a dlouhodobé úvěry | 120 000 Kčs | |
| b) zbytek přídělu podle článku 14 stanov | 80 000 Kčs | 200 000 Kčs |
| základ daně | 1 100 000 Kčs | |
(16) Družstvu se vyměří daň sazbou určenou pro výrobní oblast, v níž leží obhospodařované pozemky. Leží-li pozemky družstva v různých výrobních oblastech, vyměří se daň sazbou stanovenou pro tu výrobní oblast, v níž leží největší část pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání.
(17) Rada okresního národního výboru po projednání s radou místního národního výboru může snížit nebo zvýšit sazbu daně, s výjimkou oblasti horské a bramborářsko-ovesné, dosahuje-li družstvo podprůměrných nebo nadprůměrných výsledků působením objektivních podmínek, které nejsou dostatečně vyjádřeny zařazením půdy do příslušné výrobní oblasti.
(18) Objektivními podmínkami jsou zejména:
a) zařazení půdy do výrobní podoblasti,
b) poloha pozemků, jejich svažitost a možnost využití mechanizace,
c) půda vhodná pro pěstování některých zvlášť rentabilních kultur (např. vinné révy, zeleniny, ovoce, semen, léčivých a aromatických rostlin),
d) investiční vybavení družstva (případy, kde družstvo převzalo již při založení vyhovující hospodářské budovy, zařízení, meliorace apod.).
(19) Sazba daně se nesníží, popřípadě nezvýší, dosahuje-li družstvo podprůměrných nebo nadprůměrných výsledků pouze v důsledku větší či menší stabilizace družstva, lepšího či horšího zintenzivnění zemědělské výroby, poměru rostlinné a živočišné výroby, lepší či horší organizace práce v družstvu, pracovní morálky členů družstva apod. (subjektivní podmínky).
(20) v místech, která jsou zařazena do oblasti kukuřičné a řepařské a kde půda je do značné míry složena z bezhumusových písků, může být sazba daně snížena až o 2 %, zejména jde-li o oblast s nepříznivými vodními poměry.
(21) Rada okresního národního výboru po projednání s radou místního národního výboru sníží popřípadě zvýší sazbu daně podle odstavce 17 dosahuje-li družstvo působením objektivních podmínek podstatně nižších nebo vyšších hrubých peněžních příjmů na 1 ha obhospodařované půdy ve srovnání s průměrnými hrubými peněžními příjmy všech družstev téhož okresu a téže výrobní oblasti. Míru snížení nebo zvýšení sazby daně lze určit např. v oblasti kukuřičné a řepařské podle toho, snižují-li nebo zvyšují-li se příjmy proti průměru o čtvrtinu až polovinu, pak by mohlo činit snížení nebo zvýšení sazby 1 %, nebo o více než polovinu, pak by mohlo činit snížení nebo zvýšení sazby daně 2 %.
(22) Výkonný orgán okresního národního výboru po projednání s výkonným orgánem místního národního výboru sníží daň podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona družstvu, které uloží do nedělitelného fondu částku převyšující 12 %, popřípadě družstvům hospodařícím v horších výrobních podmínkách (odstavec 18), ekonomicky slabším družstvům a nově založeným družstvům, která uloží do nedělitelného fondu částku převyšující 10 % hrubých peněžních příjmů.
(23) Daň se sníží v oblasti
částek uložených do nedělitelného fondu nad hranici stanovenou v odstavci 22.
| kukuřičné a řepařské | o 10 % | až 30 % |
| bramborářské a bramborářsko-ovesné | o 20 % | až 40 % |
| horské | o 30 % | až 50 % |
částek uložených do nedělitelného fondu nad hranici stanovenou v odstavci 22.
(24) Výši slevy na dani při zvýšené dotaci nedělitelného fondu v rámci uvedeného rozpětí prozatímně stanoví výkonný orgán okresního národního výboru ve spolupráci s výkonným orgánem místního národního výboru při sestavování celoročního výrobního a finančního plánu a o výši slevy definitivně rozhodne při projednání celoročních výsledků družstva. Přitom přihlédne k finanční situaci, k investičnímu vybavení a k potřebě i možnostem rozvoje družstva.
| Příklad snížení daně pro kukuřičnou oblast: | |
|---|---|
| hrubé peněžní příjmy | 1 000 000 Kčs |
| hodnota naturálií | 300 000 Kčs |
| celkový dani podrobený příjem | 1 300 000 Kčs |
| od toho příděl do nedělitelného fondu | 200 000 Kčs |
| základ daně | 1 100 000 Kčs |
| z toho daň při sazbě 6 % | 66 000 Kčs |
| příděl nedělitelnému fondu, který činí 20 % z hrubých peněžních příjmů, převyšuje povinnou dotaci (12 % tj. 120 000 Kčs) o Kčs 80 000; vyměřená daň se sníží např. o 30 % této částky, tj. o | 24 000 Kčs |
| takže výsledná daň činí | 42 000 Kčs |
(25) Výkonný orgán okresního národního výboru po projednání s výkonným orgánem místního národního výboru může snížit podle ustanoveni § 9 odst. 2 písm. a) zákona daň družstvu v pohraničním okrese, dosahuje-li toto družstvo podprůměrných výsledků, má-li při nedostatečné mechanizaci a organizaci práce malou členskou základnu nebo připadá-li u něho značná výměra nečlenské půdy na jednoho pracovníka.
(26) Snížení daně podle předcházejícího odstavce je třeba povolovat diferencovaně s přihlédnutím k výrobním podmínkám, v nichž družstvo provozuje zemědělskou výrobu. V oblastech horských a bramborářských je vhodné povolovat slevy vyšší než v ostatních oblastech.
Příklad snížení daně:
Příklad snížení daně:
| Dan se sníží např. v oblasti | |
|---|---|
| kukuřičné a řepařské | o 10 % až 30 % |
| bramborářské a bramborářsko-ovesné | o 20 % až 40 % |
| horské | o 30 % až 50 % |
| vyměřené daně. |
(27) Výkonný orgán okresního národního výboru po projednání s výkonným orgánem místního národního výboru může snížit podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) zákona daň nově založeným družstvům a družstvům, která nejsou ještě hospodářsky a finančně upevněna až o polovinu po dva roky od jejich založení, popřípadě po dva roky následující po podstatném rozšíření členské a půdní základny družstva. Za podstatné rozšíření členské a půdní základny se považuje, jestliže družstvo zvětší výměru obhospodařované půdy během dvou let o více než polovinu, převážně sdružením půdy novými členy družstva.
(28) Snížení daně má odpovídat finanční a hospodářské situaci družstva. Proto bude pravidelně větší v prvém roce po založení nebo podstatném rozšíření družstva a menší ve druhém roce. V prvém roce je možno vyměřenou daň snížit např. o 30 % až 50 % a v druhém roce o 10 % až 30 %. Výkonný orgán okresního národního výboru přihlíží při poskytnutí výše slevy též k podmínkám uvedeným v odstavci 18.
(29) Celkové snížení daně podle § 9 odst. 1 a 2 zákona může činit nejvýše polovinu daně vyměřené podle § 8.
(30) Družstvo je povinno platit příslušnému národnímu výboru
a) zálohu na daň na běžný rok podle prozatímní roční povinnosti, kterou stanoví družstvu výkonný orgán okresního národního výboru podle celoročního výrobního plánu; o výši prozatímní roční povinnosti a jejím rozdělení na splátky vyrozumí družstvo; při stanovení prozatímní daňové povinnosti přihlédne též k případnému snížení nebo zvýšení sazby daně podle odstavců 17 až 21 a ke snížení daně podle odstavců 22 až 29;
b) rozdíl mezi vyšším předpisem daně podle platebního výměru a částkou, kterou si družstvo samo vypočetlo (§ 10 odst. 3 zákona), popřípadě zálohově zaplatilo (§ 10 odst. 1 zákona); tento rozdíl je splatný do 15 dnů po doručení platebního výměru, popřípadě dodatečného předpisu daně.
(31) Rozdíl mezi nižším předpisem daně podle platebního výměru a skutečně zaplacenými zálohami (§ 10 odst. 1 zákona) se započte na zálohy na daň na běžný rok.
(32) Pro stanovení prozatímní daňové povinnosti je družstvo povinno předložit výkonnému orgánu okresního národního výboru nejpozději do 31. ledna běžného roku celoroční výrobní a finanční plán na tento rok.
(33) Výkonný orgán okresního národního výboru může na žádost přiměřeně snížit prozatímní daňovou povinnost, ukáže-li se během roku, že družstvo nedosáhne plánovaných hrubých příjmů.
(34) Zemědělskou výrobou u ostatních poplatníků se rozumí obdělávání pozemků věnovaných zemědělství, lesnictví a rybníkářství a patří k ní základní zemědělská činnost, tj. rostlinná a živočišná výroba a dále příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud souvisí se základní zemědělskou činností. Přitom nerozhoduje, v jakém rozsahu se provozuje zemědělská výroba.
(35) K rostlinné výrobě vedle pěstování běžných hospodářských plodin (zrniny, okopaniny, olejniny, pícniny) patří dále zejména pěstování zvláštních plodin (chmel, vinná réva, tabák, paprika, zelenina, jahody, ovoce), léčivých a aromatických rostlin, semen všeho druhu, těžba dřeva, řezání rákosu. K živočišné výrobě patří vedle chovu běžných hospodářských zvířat též chov včel, kožešinových zvířat, ryb apod.
(36) K zemědělské výrobě patří dále příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud úzce souvisí se základní zemědělskou činností a není provozována po živnostenská.
Příležitostnou činností se rozumí taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské činnosti zpravidla v době, kdy jich není plně využito, např. povoznictví, přibližování dřeva, orání za mzdu, mlácení obilí, řezání dřeva.
Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské činnosti, pokud se omezuje na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, moštu, vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovních sil, např. domácká výroba dřevěného nářadí, košíkářských výrobků.
Příležitostnou činností se rozumí taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské činnosti zpravidla v době, kdy jich není plně využito, např. povoznictví, přibližování dřeva, orání za mzdu, mlácení obilí, řezání dřeva.
Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské činnosti, pokud se omezuje na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, moštu, vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovních sil, např. domácká výroba dřevěného nářadí, košíkářských výrobků.
(37) Za příležitostné a vedlejší je možno považovat uvedené činnosti, jen provozuje-li se základní zemědělská výroba jako hlavní činnost a příjmy z příležitostné činnosti a vedlejší výroby tvoří jen doplněk příjmů ze základní výroby.
(38) Provozuje-li se příležitostná činnost nebo vedlejší výroba po živnostensku, v samostatných zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popřípadě provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti, podléhají příjmy z takovýchto činností dani z příjmů obyvatelstva a popřípadě též živnostenské dani.
(39) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur.
(40) Změny v zařazení obcí, k nimž dojde během roku, platí pro vyměření daně v příštím roce.
(41) Do celkové výměry rozhodné pro vyměření daně se započítávají všechny pozemky, které jsou způsobilé k zemědělskému obdělávání bez ohledu na to, zda je pozemek skutečně obděláván.
(42) Pozemky věnované lesnímu hospodářství se započítávají do celkové výměry rozhodné pro výpočet dani podrobeného příjmu jednou desetinou, pozemky věnované rybníkářství třemi desetinami a pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry.
(43) Pozemky věnované těžbě písku, štěrku, kopání hlíny, lámání kamene, zastavěná plocha a nádvoří, cesty, polní cesty a neplodná půda se nezapočítávají do výměry pozemků rozhodných pro výpočet dani podrobeného příjmu podle průměrných norem výnosnosti. Stejně se posuzují močály, jezera a rybníky, pokud je poplatník hospodářsky nevyužívá a nedávají mu užitek z rybolovu, řezání rákosu, těžby rašeliny apod.
(44) Pro stanovení dani podrobeného příjmu je rozhodující celková výměra pozemků podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně na tento rok nepřihlíží.
(45) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije v daném případě pro výpočet dani podrobeného příjmu, je rozhodující výrobní oblast, v níž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.
(46) Příjmy z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že dani podrobené příjmy vypočtené podle průměrných norem výnosnosti se zvýší podle § 14 zákona.
(47) Za zvláštní kultury (plodiny) se považují: chmel, vinná réva, tabák, kořeninová paprika, zelenina, jahody, ovoce, léčivé a aromatické rostliny, semena všeho druhu a květiny.
(48) Za specializovanou živočišnou výrobu se považuje chov včel, kožešinových zvířat a laboratorních zvířat.
(49) Dani podrobeným příjmem z pozemků věnovaných pěstování kultur uvedených v odstavci 47 a z živočišné výroby uvedené v odstavci 48 jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje, zejména ze smluvních nebo mimosmluvních dodávek, z přímého prodeje spotřebitelům (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení.
(50) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů z pěstování vinné révy se odečítají paušální částkou ve výši 40 % a z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních), u specializované živočišné výroby částkami, které poplatník skutečně vynaložil; u živočišné výroby je poplatník povinen výdaje prokázat.
(51) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné výkupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny rámcové ceny, platí nejnižší rámcová cena.
(52) Pro stanovení dani podrobeného příjmu z pěstování zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby jsou rozhodující celkové příjmy a náklady vynaložené na jejich dosažení v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.
(53) Úhrn dani podrobených příjmů vypočtených podle průměrných norem výnosnosti a dani podrobených příjmů ze zvláštních kultur nebo ze specializované výroby živočišné tvoří daňový základ, který se zaokrouhluje nahoru na částku dělitelnou stem.
(54) Činí-li základ daně podle odstavce 53 méně než 400 Kčs, daň se nevyměří. V tomto případě není poplatník povinen podávat přiznání.
(55) Provozuje-li poplatník základní zemědělskou výrobu na výměře menší než 1000 m2 nebo pěstuje-li též zvláštní kultury (plodiny) na výměře menší než 500 m2, předpokládá se, že základ daně činí méně než 400 Kčs. Dani nepodléhají též příjmy ze zemědělské výroby provozované v domovních zahradách, které jsou podrobeny domovní dani spolu s budovami.
(56) Mimořádnými příjmy, pro něž možno zvýšit dani podrobený příjem vypočítaný podle průměrných norem výnosnosti až o 100 %, se rozumějí příjmy:
a) z provozování příležitostné činnosti a vedlejší výroby, pokud souvisí se základní zemědělskou výrobou (§ 11 zákona a odstavec 37 této vyhlášky),
b) z pěstování některých plodin nebo chovu některých hospodářských zvířat, s výjimkou zvláštních kultur a specializované živočišné výroby uvedených v odstavcích 47 a 48 této vyhlášky, u nichž se dosahuje podstatně vyšších příjmů, než předpokládají průměrné normy výnosnosti (např. pěstování raných brambor, mimořádně intenzivní živočišná výroba).
(57) Pro zvýšení dani podrobeného příjmu jsou rozhodné mimořádné příjmy dosažené v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.
(58) Dani podrobený příjem vypočítaný podle průměrných norem výnosnosti se muže snížit, zejména provozuje-li poplatník zemědělské hospodářství ve zvlášť nepříznivých přírodních i výrobních podmínkách, které nemohou být vyjádřeny v průměrných normách výnosnosti, a je-li zemědělec odkázán svou výživou, popřípadě výživou své rodiny, výhradně nebo převážně na příjmy ze zemědělského hospodářství a v důsledku místních poměrů nemůže získat doplňkový příjem z vedlejší činnosti. Při snížení dani podrobeného příjmu je třeba přihlédnout mimo to též k věku a pracovní schopnosti poplatníka.
(59) Pro zvýšení nebo snížení daně jsou rozhodné poměry podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. K změnám, které nastanou během tohoto roku, se nepřihlíží.
(60) Snížení daně se poskytne poplatníkům, kteří mají nezletilé děti (vnuky, pastorky, schovance), žijí-li tyto děti s poplatníkem ve společné domácnosti. Pro snížení daně není rozhodující, mají-li děti vlastní příjmy či nikoliv.
(61) přechodný pobyt dětí mimo společnou domácnost, např. z důvodu léčení, učení, studií, není na závadu tomu, aby i v tomto případě bylo dítě zahrnulo do počtu dětí rozhodného pro snížení daně.
(62) Pro snížení daně lze přihlédnout k témuž díděti pouze jednou, tj. buď pouze u jednoho poplatníka, nebo podléhá-li poplatník několika daním, pouze u jedné daně. Podléhá-li poplatník několika daním a mezi nimi též dani ze mzdy, poskytne se snížení daně na děti vždy jen u daně ze mzdy.
(63) Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více osob, jimž se daň vyměří společně, považují se i pro zvýšení a snížení daně podle § 16 zákona za jeden celek. Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet několik poplatníků, kteří pečují o výživu nezletilých dětí, je pro snížení daně rozhodující počet všech těchto nezletilých dětí.
(65) Provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný účet, platí ustanovení § 17 zákona jen tehdy, jsou-li všechny tyto osoby svou výživou a výživou svých rodin výhradně odkázány na příjmy ze zemědělské výroby.
(66) Vstoupí-li poplatník do družstva před 31. březnem běžného roku, nepředepíše se mu daň na tento rok, popřípadě předepsaná daň se celá odepíše. Vstoupí-li do družstva v době od 1. dubna do 31. července, odepíše se mu druhá a třetí splátka, tj. 80 % vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva v době od 1. srpna do 30. listopadu, odepíše se mu třetí splátka, tj. 50 % vyměřené daně. Vstoupí-li do družstva po 30. listopadu, je poplatník povinen zaplatit celou vyměřenou daň na tento rok.
(67) Povolí-li družstvo nově vstoupivšímu členovi, aby do konce roku ještě realizoval příjmy ze zemědělské výroby na svůj vlastní účet a nikoliv na účet družstva, je povinen zaplatit daň za celý rok.
(68) Odpis splátek podle odstavce 66 provede výkonný orgán okresního národního výboru z mocí úřední na základě oznámení (§ 21 zákona).
(69) Dodatečně vyměřená daň je splatná do 15 dnů po doručení dodatečného platebního výměru.
Oddíl 3
(70) Stanovení prozatímní povinnosti nebo vyměření daně oznámí výkonný orgán okresního národního výboru družstvu platebním výměrem, který musí obsahovat výpočet daňového základu, výslednou daň a poučení o odvolání.
(71) Hromadný předpisný seznam vyloží místní národní výbor k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.
(72) Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí místní národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným způsobem v místě obvyklým.
(73) Na seznamu potvrdí místní národní výbor dobu vyložení a vrátí jej výkonnému orgánu okresního národního výboru.
(74) V případech, kdy dojde u poplatníka během roku ke změně ve výši jeho daňové povinnosti (§ 18 zákona a odstavec 66 této vyhlášky), sdělí výkonný orgán okresního národního výboru nově upravenou výši daňové povinnosti poplatníkovi zvláštním platebním výměrem.
(75) Odvolání musí být podáno písemně a musí být v něm uvedeno, proti čemu se námitky vznášejí a z jakého důvodu.
(76) Odvolání nemá odkladný účinek, zejména co do placení a vymáhání vyměřených částek. Výkonný orgán okresního národního výboru však může na žádost povolit odkladný účinek, lze-li očekávat, že odvolání bude plně nebo částečně vyhověno.
(77) Pro řízení ve věcech této daně platí předpisy vyhlášky č. 162/1953 Ú. l., o řízení ve věcech daňových.
(78) Tato vyhláška nabývá účinností ode dne vyhlášení a platí pro zemědělskou daň počínaje rokem 1960.