(1) Starobní a invalidní důchody z důchodového pojištění zaměstnanců, které byly přiznány podle předpisů o důchodovém pojištění platných před 1. lednem 1957 a nedosahují částky 400 Kčs měsíčně, se zvyšují na tuto částku počínajíc splátkou důchodu splatnou v dubnu 1959; toto ustanovení však neplatí, vznikl-li nárok na starobní nebo invalidní důchod po 31. prosinci 1951 a důchodové pojištění zaměstnanců netrvalo déle než 10 roků, ledaže nárok na invalidní důchod vznikl pracovním úrazem nebo před dosažením 30. roku věku zaměstnance.