(1) Skupinu nemovitých kulturních památek, která se svým prostředím tvoří celek, prohlašuje za památkovou rezervaci — pokud nejde o hlavní město Prahu — ministr školství a kultury v dohodě s ministrem předsedou Státního výboru pro výstavbu, s náměstkem předsedy vlády a předsedou Státní plánovací komise, s ministrem financí a s vedoucími ostatních zúčastněných ústředních úřadů a po vyjádření výkonného orgánu příslušného krajského národního výboru a Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (dále jen „Ústav”); přitom vymezí obvod památkové rezervace a stanoví podmínky, jimiž se má v ní řídit stavební činnost, popřípadě další podmínky (§§ 8 a 10 zákona).

(2) O zřízení památkové rezervace, popřípadě o její změně nebo zrušení, učiní ministerstvo školství a kultury oznámení v Úředním listě. Pokud pro území, na němž se nalézá památková rezervace, byl již pořízen územní plán, poznamená odbor výstavby a vodního hospodářství rady příslušného národního výboru zřízení památkové rezervace, její změnu nebo zrušení v územním plánu; Ústřední správa geodézie a kartografie a její místně příslušný oblastní ústav zaznamenají tyto skutečnosti v mapových a v evidenčních (písemných), operátech.