Financování úkolů nové techniky
Všeobecná ustanovení
Zdroje financování úkolů nové techniky
Úkoly nové techniky prováděné hospodářskými organizacemi
Úkoly nové techniky prováděné rozpočtovými organizacemi

(1) Resortní výzkumné ústavy a samostatná vědeckovýzkumná pracoviště akademií věd jsou všemi svými příjmy a výdaji zapojeny na státní rozpočet.

(2) Nesamostatná vědeckovýzkumná pracoviště akademií věd, vysokých škol a jiných orgánů jsou financována z rozpočtu příslušného orgánu.

(1) Náklady na úkoly nové techniky, které provádějí resortní výzkumné ústavy, vědeckovýzkumné ústavy akademií věd nebo ostatní pracoviště technického rozvoje pro vlastní potřebu, hradí tato pracoviště ze svých prostředků.

(2) Náklady na úkoly nové techniky, které provádí organizace pro jiného, hradí této organizaci objednatel, pokud nejsou financovány ze státního rozpočtu (§ 36).

(3) Náklady na úkoly nové techniky hradí výrobce, jde-li o výrobek, který bude předmětem jeho hromadné, sériové nebo opakované výroby.

(4) Náklady na úkoly nové techniky souvisící s výrobou unikátních výrobků hradí odběratel, nepočítá-li dodavatel (výrobce) ani výhledově s jejich výrobou.

(5) Úkoly normalizace z hlediska financování se posuzují obdobně jako úkoly nové techniky financované podle §§ 36 až 39.

(1) Úkoly nové techniky se financují komplexně (§§ 36 až 39), to je včetně nákladů na nezbytná pokusná, laboratorní a zkušební zařízení i včetně nutných bezpečnostních a hygienických zařízení z téhož zdroje jako úkol, pro který jsou tato zařízení určena.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na financování výstavby výrobních ploch; tato výstavba se hradí z příslušných investičních prostředků.

(1) Na úkoly nové techniky se uzavírají hospodářské smlouvy podle zvláštních předpisů.^*)

(2) Práce provedené na úkolech nové techniky se fakturují objednateli podle zvláštních předpisů,^**) a to buď etapově nebo při jejich dokončení.

(1) Ze státního rozpočtu se financují jen:

(2) Návrh úkolů financovaných ze státního rozpočtu předloží včetně finančního vyjádřeni příslušná ministerstva a ústřední orgány ministerstvu financí ve stanovených plánovacích lhůtách; ministerstvo financí spolu se Státní plánovači komisí, Československou akademií věd, Státním výborem pro rozvoj techniky a Úřadem pro normalizaci prověří tyto návrhy z hledisek uvedených v odstavci 1.

(1) Je-li řešitelem úkolu nové techniky podle § 36 výrobní hospodářská jednotka (její výzkumný ústav), hradí se náklady na řešení jako samostatná položka formou účelového financování ze státního rozpočtu.

(2) Prostředky se plánují a čerpají podle jednotlivých úkolů. Za účelné a hospodárné vynakládání prostředků odpovídá příslušný ústřední úřad, který je také oprávněn provádět přesuny prostředků mezi jednotlivými úkoly, přitom však takový přesun nesmí znamenat zvýšení nároku na prostředky ze státního rozpočtu.

(3) Kontrolu správného používání prostředků účelového financování ze státního rozpočtu provádí Státní banka československá.

(1) Zdroje podniků a výrobních hospodářských jednotek na financování úkolů nové techniky jsou:

(2) Nadřízené orgány (ministerstva, rady krajských a ústředních národních výborů) stanoví v prováděcích směrnicích, za jakých předpokladů bude fond technického rozvoje zřizován.

(3) V podniku lze použít k financování úkolů nové techniky pouze jednoho ze způsobů financování uvedených v odstavci 1 písm. a) a b). Výjimečně lze použít obou způsobů v takové výrobní hospodářské jednotce (v podniku), kde při existenci fondu technického rozvoje bude nově uváděn do provozu podnik (závod), jehož uvedení do provozu bude financováno z oběžných prostředků v nákladech příštích období.

(4) Na překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou zdrojů fondu technického rozvoje a potřebou prostředků na úkoly nové techniky poskytuje Státní banka československá úvěr se splatností až do 5 let, a to za zvýhodněných podmínek, stanovených zvláštním předpisem.^*) Úvěry poskytnuté na úkoly nové techniky, se splácejí z prostředků fondu technického rozvoje.

(1) Fond technického rozvoje se vytváří na vrub vlastních nákladů podniku podle sazeb stanovených plánem, a to ve výši odpovídající dlouhodobým potřebám zabezpečování úkolů nové techniky.

(2) Sazba pro tvorbu fondu technického rozvoje se stanoví buď pevnou částkou, nebo procentem z vhodné základny (výroba zboží, vlastní náklady výroby apod.). Jednotlivé sazby může podnik stanovit buď jednotně pro všechny své výrobky nebo diferencovaně podle oborů, popřípadě podle skupin výrobků, nebo odstupňovaně pro jednotlivé druhy důležitých výrobků. Při uplatnění diferencovaných sazeb vyplývá celková částka vytvářeného fondu technického rozvoje ze součtu částek vypočtených podle těchto diferencovaných sazeb.

(3) Celková sazba má být v zásadě stálá, aby nenarušovala působení dlouhodobých normativů (podíl na přírůstku zisku nebo na zisku). V ekonomicky, odůvodněných případech může podnik tuto sazbu zvýšit se souhlasem nadřízeného orgánu, avšak bez změny, dlouhodobých normativů podnikové zainteresovanosti,

(4) Jde-li o zastaralé a společensky již méně žádoucí výrobky, u nichž se dosahuje nadprůměrné rentability, stanoví se vyšší, popřípadě z roku na rok stoupající, sazba pro tvorbu fondu technického rozvoje.

(5) Způsob tvorby fondu technického rozvoje, jakož i výší celkové sazby pro jeho tvorbu schvaluje nadřízený orgán při stanovení dlouhodobých normativů hmotné zainteresovanosti.

(6) Fond technického rozvoje se zvyšuje dále dotacemi:

(7) Zdrojem fondu technického rozvoje ve vedoucích podnicích a ve sdruženích jsou též příspěvky podřízených podniků na technický rozvoj.

a) úkoly základního výzkumu (výzkum teoretické povahy) celostátního a odvětvového charakteru;

b) úkoly nové techniky, pokud je jejich zařazení do plánu technického rozvoje zdůvodněno jinými než ekonomickými důvody (zdravotnickými, obrany státu apod.); přitom ze státního rozpočtu se však nehradí náklady na zavádění této výroby;

c) úkoly nové techniky, jejichž výsledek půjde ve prospěch velkého počtu výrobců i odběratelů různých resortů, jestliže by bylo ekonomicky neúčelné a administrativně složité rozvrhnout náklady spojené s plněním těchto úkolů na vrub nákladů výroby podniků (úkoly technologické, úspory nedostatkových materiálů apod.);

d) úkoly velkého společenského významu (zařízení pro využití atomové energie, polovodiče apod.), pokud jsou pro podnik (výrobní hospodářskou jednotku) ekonomicky neúnosné, nebo pokud jejich plnění je spojeno s velkým rizikem.

a) fond technického rozvoje (§§ 40 až 42),

b) vlastní oběžné prostředky (§ 43),

c) úhrada objednavatele (§ 35).

a) z vlastních decentralizovaných prostředků podniku;

b) z prostředků minulých let (nadplánový zisk apod.);

c) z centralizovaných zdrojů nadřízeného orgánu;

d) z 50 procentního podílu tržeb dosažených za prototypy financované ze státního rozpočtu, popřípadě i z centralizovaných zdrojů resortu.

(1) Prostředků fondu technického rozvoje se používá k úhradě:

a) nákladů na provádění úkolů nové techniky určených pro rozvoj výroby vlastního podniku. Přitom náklady hrazenými z tohoto fondu se rozumějí i náklady na úkoly nové techniky prováděné dodavatelským způsobem, jakož i příspěvky jiné organizaci na řešeni úkolů nové techniky (včetně řešení bezvýsledného); do těchto nákladů se rovněž zahrnují neuhrazené náklady při pracích realizovaných za nižší cenu, než byly jejich skutečné náklady,

b) nákladů na záběh výroby za dobu nebo za množství výroby, které byly předem přesně vymezeny: výrobou prvního kusu, jde-li o výrobu kusovou; dokončením ověřovací série, jde-li o výrobu malosériovou, sériovou, nebo hromadnou;

c) přechodných vícenákladů spojených s osvojením technologie nové výroby, a to pro počáteční série běžné výroby (včetně nákladů na přípravky a speciální nářadí, spotřebované nebo vyřazené při osvojování nové výroby), avšak jen ve zvlášť zdůvodněných případech a se souhlasem nadřízeného orgánu;

d) nákladů na pořízení nezbytných pokusných, laboratorních a zkušebních zařízení, popřípadě včetně bezpečnostních a hygienických zařízení, nutných k splnění úkolů nové techniky. Příslušné částky se převedou na účet decentralizované investiční výstavby.

(2) Prostředků fondu technického rozvoje nelze použít k jiným účelům než k účelům uvedeným v odstavci 1, zejména nikoli k úhradě:

c) nákladů na pořízení a opotřebování speciálního nářadí potřebného pro výrobu nové série nebo hromadné výroby:

b) investic:

a) úkolů nové techniky prováděných na zakázku pro jinou organizaci;

d) nákladů na přípravu a záběh výroby vzniklých v souvislosti se zaváděním výroby v nově budovaných závodech; tyto náklady se budou hradit z vlastních oběžných prostředků jako náklady příštích období a odepisovat postupné do nákladů na výrobu.

(3) Nevyčerpané prostředky fondu technického rozvoje koncem roku nepropadají.

(1) Fond technického rozvoje se vede v účetní evidenci odděleně a jeho tvorba se zachycuje podle jednotlivých druhů dotací a čerpáni podle jednotlivých výzkumných a vývojových úkolů, popřípadě podle druhů přesunutých (odčerpaných) částek.

(2) Prostředky fondu technického rozvoje jsou uloženy na zvláštním zúročitelném účtě u Státní banky československé.

(3) Při tvorbě fondu technického rozvoje na vrub nákladů výroby se příslušné částky zahrnou v kalkulaci vlastních nákladů výroby do nákladů na přípravu a záběh výroby, popřípadě do jiné položky, v níž byly dosud náklady na úkoly nové techniky zachycovány, a započítávají se do kalkulací nákladů výroby jednotlivých druhů výrobků v souladu se způsobem stanovení sazby pro tvorbu fondu technického rozvoje.

d) hromadnou, kontinuální nebo sdruženou výrobu, přičemž náklady vznikají plynule, převážně neodděleně od ostatních nákladů výroby.

c) úkoly nové techniky jsou prováděny s krátkou dobou rozvrhu záběhových nákladů anebo jde o

b) náklady jsou svým rozsahem nevýznamné nebo

a) podnik provádí úkoly nové techniky nesoustavně po delších časových obdobích nebo

(1) Prototypy a zařízení (s výjimkou unikátních výrobků podle § 33 odst. 4) se fakturují při jejich realizaci a ve výši skutečných vlastních nákladů, nejvýše však v hodnotě porovnatelného výrobků.

(2) U prototypů a zařízení vyrobených v hospodářských organizacích a financovaných ze státního rozpočtu se ponechává 50 % fakturované částky ve prospěch decentralizovaných zdrojů financování technického rozvoje (fond technického rozvoje, oběžné prostředky), zbylá část se odvádí do státního rozpočtu.

(3) Nejpozději do jednoho roku po skončení zkušebního provozu pokusného zařízení nebo prototypu musí být toto zařízení zužitkováno (prodejem, převedením do základních prostředků, rozebráním apod.).

(4) U prototypů a zařízení financovaných z centralizovaných zdrojů resortů se může postupovat obdobně podle odstavců 1 až 3.

(1) Při ročním komplexním rozboru se za účasti pracujících a příslušných orgánů Revolučního odborového hnutí prověří rozsah, kvalita, lhůty plnění úkolů nové techniky a zejména též jejich ekonomická účinnost. Zvlášť je třeba zkoumat, zda hospodářských výsledků nebylo dosaženo nesprávným nebo nezaslouženým způsobem na úkor společenské produktivity práce.

(2) Při stanovení výše přídělů do decentralizovaných zdrojů financování a do prémiových fondů se přihlíží k výsledkům těchto prověrek.

a) nižší než uvedený dílčí normativ, převede organizace zbytek dílčího normativu ze svého obratového fondu do fondu technického rozvoje,

(1) Podniky, které přejdou v roce 1960 na financování úkolů nové techniky z fondu technického rozvoje, vyúčtují zůstatek nákladů příštích období na účet obratového fondu do výše dosavadního dílčího normativu vlastních oběžných prostředků na technický rozvoj a na náklady na přípravu a záběh výroby, a to v rozsahu nákladů financovaných z fondu technického rozvoje podle § 41. Přitom v případě, že zůstatek nákladů v příštích období je:

b) vyšší než dílčí normativ, převede organizace neuhrazený zůstatek na vrub fondu technického rozvoje a uhradí jej z nově vytvářených zdrojů.

b) prostředky vytvářené podle § 40 odst. 1 ve výši nákladů plánovaných na rok 1960 pro účely nové techniky. Tyto prostředky se tvoří ve výši plánovaných částek, které mají být z nákladů na technický rozvoj a na přípravu a záběh výroby rozvrženy do nákladů výroby, dále částek rozpočtovaných v režii, popřípadě dalších nákladů, které vyplývají ze změny rozsahu financováni úkolů nové techniky (§ 41 odst. 1): dlouhodobé normativy nesmějí být přitom měněny.

a) dotace ze státního rozpočtu připadající na úkoly, které mají být v roce 1960 podle druhého pětiletého plánu hrazeny ze státního rozpočtu, budou-li tyto úkoly financovány z decentralizovaných zdrojů;

(2) Dalšími zdroji fondu technického rozvoje v období přechodu na způsob financování podle této vyhlášky jsou:

(3) O dalších dotacích fondu technického rozvoje v roce 1960 platí ustanovení § 40 odst. 6 a 7.

(4) Tam, kde fond technického rozvoje nebude zřízen, provede se dotace podle odstavce 2 písm. a) ve prospěch obratového fondu.

(1) Náklady na úkoly nové techniky (včetně vědeckovýzkumných prací) prováděné resortním výzkumným ústavem hradí ústav z vlastních rozpočtových prostředků; u pracovišť akademií věd a vysokých škol hradí se tyto náklady z rozpočtových prostředků té organizace, do níž pracoviště patří.

(2) Náklady na pořízení dočasného pokusného zařízení, popřípadě prototypu, potřebného k řešení nebo ověřování výsledků úkolů nové techniky se financují jako neinvestiční výdaje obdobně jako náklady na úkoly nové techniky.

(1) Náklady na úkoly, které nemají charakter úkolů uvedených v § 36 odst. 1 písm. a) až d), se uhradí z rozpočtových výdajů organizace řešitele; úhrady na tyto úkoly od objednavatele jsou rozpočtovány v příjmech organizace řešitele.

(2) Dalšími rozpočtovými příjmy jsou výsledky z realizace prototypů a pokusných zařízení financovaných podle § 36 odst. 1 a z jejich převzetí do základních prostředků organizace.

(1) Realizace pokusných zařízení nebo prototypů se provádí nejvýše v hodnotě porovnatelného výrobku a rozdíl do výše skutečných nákladů je v organizaci řešitele nákladem na bezvýsledné pokusy.

(2) Pokusné zařízení nebo prototyp musí být zužitkovány (prodejem, převedením do základních prostředků, rozebráním apod.) nejpozději do jednoho roku po dokončení zkušebního provozu.

(3) Nevyhovují-li předaná řešení úkolů potřebám objednatele a jsou-li realizována za sníženou cenu, je v organizaci řešitele zbytek nákladů takto vyřešených úkolů nákladem na bezvýsledné pokusy.