Vyhláška ministerstva zemědělství o hospodaření s krmivy

(1) Krmivy podle této vyhlášky se rozumějí veškeré látky rostlinného, živočišného a nerostného původu, vhodné k výživě zvířat.

(2) Ke krmným účelům nesmějí být používány, ani do oběhu uváděny látky, které škodlivě působí na zvířecí organismus.

(3) Krmivové směsi a krmné přípravky všeho druhu, uváděné do oběhu, se smějí vyrábět jen ve složení, schváleném ministerstvem zemědělství; toto ustanovení se vztahuje i na antibiotické a vitaminové koncentráty a jiné účinné látky pro výživu zvířat.

(4) Podniky, které vyrábějí krmiva nebo získávají krmiva jako vedlejší výrobky nebo odpad, jakož i podniky, které vykupují, přejímají a skladují krmiva z domácí výroby a dovozu, smějí s krmivy nakládat jen podle dalších ustanovení této vyhlášky. Toto ustanovení se nevztahuje na krmiva a krmné přísady, uvedené v § 4.

(1) Do centrálního fondu krmiv patří tato krmiva:
ječmen krmný,
kukuřice krmná,
oves krmný,
pšenice krmná,
žito krmné,
rýže krmná,
otruby,
mouka krmná,
pokrutiny a pokrutinové šroty extrahované,
melasové krmivo,
bílkovinné směsi a koncentráty všeho druhu,
živočišné moučky, krevní a rybí šroty,
kvasnice sušené,
antibiotické a vitaminové koncentráty pro krmné účely,
melasa tekutá ke krmení a drožďování,
seno,
brambory krmné čerstve,
brambory sušené (vločky).

(2) Centrální fond krmiv obhospodařuje ministerstvo zemědělství.

(3) Ostatní krmiva a všechny krmné odpady, neuvedené v odstavci 1 a v § 4. po krytí potřeby průmyslových výroben krmivových směsí a krmných přípravků na jejich plánovanou výrobu (§ 7), tvoří krajské fondy krmiv.

(4) Krajské fondy krmiv obhospodařují odbory zemědělství rad krajských národních výborů, které mohou svěřit obhospodařování některých druhů krmiv odborům zemědělství rad okresních národních výborů.

(1) Výrobně hospodářské jednotky, jimž jsou podřízeny průmyslové podniky, které vyrábějí krmiva a jejich směsi, jež patří do centrálního fondu krmiv, nebo které taková krmiva získávají jako vedlejší výrobky nebo jako odpad při výrobě a čištění, oznamují ministerstvu zemědělství množství těchto krmiv, jež budou vyrobena nebo získána v jednotlivých čtvrtletích, podle jejich druhů, a to ve lhůtách stanovených pro sestavování plánů materiálně technického zásobování.

(2) Podniky, které vyrábějí krmiva, jež patří do krajských fondů krmiv, nebo které získávají taková krmiva jako vedlejší výrobky nebo jako odpad při výrobě a čištění, včetně průmyslových mokrých odpadů a odpadů kuchyňských, jsou povinny hlásit nejméně 30 dnů před započetím kalendářního čtvrtletí množství a druh krmiv, které v příštím čtvrtletí vyrobí nebo získají jako vedlejší produkty nebo odpad, odboru zemědělství rady krajského národního výboru, v jehož obvodu byla krmiva vyrobena nebo získána. Tyto podniky jsou povinny hlásit každý měsíc odboru zemědělství rady krajského národního výboru též výdej veškerých krmiv, jež patří do krajských fondů krmiv.

(3) Podnik zahraničního obchodu pověřený dovozem je povinen podávat ministerstvu zemědělství a ministerstvu potravinářského průmyslu každý měsíc hlášení o plnění plánu dovozu krmiv a nejméně 30 dnů před započetím kalendářního čtvrtletí hlásit množství a druh krmiv, která v příštím čtvrtletí budou pravděpodobně dovezena.

(1) Krmiva z centrálního fondu a z krajských fondů krmiv se vydávají:

(2) Krmiva z centrálního fondu přiděluje ministerstvo zemědělství přímo spotřebitelům uvedeným v §§ 7 a 9 nebo prostřednictvím odborů zemědělství rad krajských národních výborů spotřebitelům uvedeným v §§ 10, 11 a 12.

(3) Příděl krmiv z centrálního fondu prostřednictvím odborů zemědělství rad krajských národních výborů se zajišťuje takto:

(4) Odbor zemědělství rady krajského národního výboru rozdělí přidělená krmiva podle ustanovení této vyhlášky krajsky zásobovaným mimotržním spotřebitelům a jednotlivým okresům.

(1) Podniky, které vyrábějí krmiva nebo získávají krmiva jako vedlejší výrobky nebo odpad, jsou povinny krýt přednostně potřebu jednak průmyslových výroben krmivových směsí a krmných přípravků pro jejich plánovanou výrobu, jednak potřebu k pokusným a výzkumným účelům, schválenou ministerstvem zemědělství, jde-li o krmiva z centrálního fondu krmiv a odborem zemědělství rady krajského národního výboru, jde-li o krmiva z krajského fondu krmiv. Nároky na krmiva k uvedenému účelu musí být uplatněny u podniků, které je vyrábějí nebo jako vedlejší výrobek nebo jako odpad získávají, a to ve lhůtách stanovených pro sestavení plánu materiálně technického zásobování.

(2) Ministerstvo zemědělství určí na návrh ministerstva potravinářského průmyslu množství sušeného odstředěného mléka, které bude nutno zajistit pro výrobny krmivových směsí a krmných přípravků, velkovýkrmny prasat a drůbežářské závody.

(1) Ústředně zásobovaní jsou tito mimotržní spotřebitelé: ministerstvo školství a kultury, Československá akademie zemědělských věd, v působnosti ministerstva zemědělství státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, v působnosti ministerstva potravinářského průmyslu velkovýkrmny prasat, drůbežářské závody, statky cukrovarů a dokrmny skotu.

(2) Ústředně zásobovaným mimotržním spotřebitelům přiděluje krmiva z centrálního fondu ministerstvo zemědělství podle jejich požadavků řádně zdůvodněných a doložených prověřenou bilancí krmiv a uplatněných ve lhůtách stanovených pro sestavování plánu materiálně technického zásobování.

(1) Krajsky zásobováni krmivy jsou mimotržní spotřebitelé neuvedení v § 9. Zásobování těchto spotřebitelů provádí odbory zemědělství rad krajských národních výborů podle skutečné potřeby a plánovaných úkolů těchto spotřebitelů. Při přídělu krmiv jsou povinny přihlédnout k množství mokrých průmyslových krmných odpadů a kuchyňských odpadů, které spotřebitelé krmiv dostávají. Spotřebitelům vydávají krmiva výrobní nebo výkupní závody na odběrní doklady vydané odbory zemědělství rad krajských národních výborů.

(2) Krajsky zásobovaní mimotržní spotřebitelé uplatní řádně zdůvodněné požadavky na příděl krmiv u odboru zemědělství rady krajského národního výboru ve lhůtách stanovených pro sestavení plánu materiálně technického zásobování.

(1) Ministerstvo zemědělství uvolní pro tento účel z centrálního fondu krmiv krmiva pro jednotlivé kraje. Odbor zemědělství rady krajského národního výboru po projednání s odbory zemědělství rad okresních národních výborů rozepíše krmiva uvolněná pro kraj na jednotlivé okresy k přidělování především zemědělským závodům se specializovanou výrobou, na podporu uzavírání smluv o výrobě a výkupu zemědělských výrobků, dále na podporu nově založených jednotných zemědělských družstev, mísírnám krmiv, na zootechnická opatření a na mimořádné výpomoci. Předběžný rozpis krmiv sdělí odbor zemědělství rady krajského národního výboru odborům zemědělství rad okresních národních výborů tak, aby odbory zemědělství rad okresních národních výborů mohly již při projednávání plánu výroby a výkupu zemědělských výrobků na příští rok počítat s krmivy, která bude možno přibližně vydat zemědělským závodům k zajištění jejich plánovaných výrobních a dodávkových úkolů. Odbor zemědělství rady krajského národního výboru zpřesňuje podle skutečných zásob krmiv na každé čtvrtletí plán odbytu krmiv v součinnosti s krajskými výkupními podniky tak, aby tento plán byl odevzdán krajskému výkupnímu podniku nejpozději 30 dní před počátkem čtvrtletí.

(2) Odbor zemědělství rady okresního národního výboru může v příslušném období přidělit krmiva jen v těch množstvích a druzích, která pro okres byla k tomuto účelu uvolněna nebo získána záměnou v mísírnách krmiv. Krmiva přidělí v součinnosti s výkupním závodem podle pohotových zásob a lhůtu k odběru stanoví tak, aby dodavatel mohl ve stanovené lhůtě spotřebitelům krmiva vydat. Odbor zemědělství rady okresního národního výboru vydá zemědělským závodům (držitelům zvířat) potvrzení opravňující k odběru krmiv, v němž uvede jméno a adresu zemědělského závodu, druh a množství krmiv a závod, od něhož krmiva musí být odebrána. Odbor zemědělství rady okresního národního výboru při přidělování krmiv dbá, aby držitelé zvířat co nejúčelněji využili vlastní krmivové základny a pečovali o soběstačnost v krmivech z vlastní výroby na zajištění plánované živočišné výroby. O přídělech vede přesné záznamy. Zemědělským závodům a ostatním spotřebitelům mohou být přidělována krmiva na mimořádné výpomoci jen v nejnaléhavějších případech a jen na základě potvrzení místního národního výboru a prověrky krmivové situace, provedené zootechnickou službou.

(1) Za každých 100 l mléka dodaného výkupní organizaci se odprodá závodům socialistického sektoru nejméně 18 l odstředěného mléka nebo podmáslí; ostatním dodavatelům mléka se za dodaných 100 l mléka odprodá 15 l odstředěného mléka nebo podmáslí. Odstředěné mléko nebo podmáslí se vydává v jakosti stanovené československými státními normami Výkupní organizace může podle dohody s dodavatelem mléka vydávat za odstředěné mléko nebo podmáslí sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka za 11 litrů čerstvého odstředěného mléka nebo podmáslí. Dodavatelům mléka se vydává odstředěné mléko nebo podmáslí ve výkupním místě mléka.

(2) Zemědělské závody socialistického sektoru a ostatní dodavatelé, kteří dodávají průmyslové brambory, mají nárok na zpětnou dodávku krmiv, a to při dodávce do lihovaru nebo škrobárny za 100 kg brambor 90 l lihovarských výpalků nebo 20 kg vlhkých zdrtků nebo 15 kg lisovaných zdrtků anebo 2,50 kg sušených zdrtků. Základem pro výpočet nároků na dodávku krmiv je čistá váha dodaných brambor.

(3) Za dodávky cukrovky a čekanky se odprodají, popřípadě vydají zdarma zemědělským závodům socialistického sektoru a ostatním dodavatelům tato krmiva:

(4) Řízky s vyšším obsahem sušiny budou vydávány v příslušném poměru. Budou-li místo čerstvých řízků vydávány řízky sušené, vydají se za dodávky cukrovky v poměru 6 kg sušených řízků za 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny a za dodávky čekanky v poměru 9 kg sušených řízků za 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny.

(5) Pěstitelům cukrovky se vydají řízky na tom místě, kam dodali cukrovku, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Pěstitelé jsou povinni odebrat řízky v poměru k množství dodané cukrovky ihned po zahájení provozu v cukrovaru podle dohody s cukrovarem; nebudou-li řízky odebrány podle dohody, ztrácí pěstitel nárok na jejich dodávku. Zaviní-li pěstitel u vagónových zásilek prodlení při odběru, nahradí cukrovaru zdržné i ostatní výlohy, které tím byly způsobeny.

(6) Melasa bude vydávána v cukrovaru. K jejímu odběru se pěstitel přihlásí při vydání výkupního lístku. Pěstitel je povinen odebrat melasu nejpozději do 30. dubna roku následujícího po sklizni cukrovky, jinak ztrácí na ni nárok. Melasa neodebraná ve stanovené lhůtě zůstává součástí centrálního fondu krmiv a Sdružení cukrovarů je povinno neodebrané množství nahlásit ministerstvu zemědělství a ministerstvu potravinářského průmyslu do 15. května.

(7) Pěstitelům čekanky zprostředkuje sušárna čekanky dodávku řízků z nejbližšího cukrovaru.

(1) Krmivové směsi podle platných receptur vyrábějí mísírny krmiv krajských výkupních podniků, národního podniku Biokrma, popřípadě jednotných zemědělských družstev.

(2) Odbory zemědělství rad okresních národních výborů zajišťují mísírnám krmiv (kromě mísíren národního podniku Biokrma) potřebná krmiva z fondu krmiv, zejména veškeré bílkovinné koncentráty a organizují podchycení všech místních zdrojů krmiv a krmných odpadů.

(3) Mísírny krmiv vyrábějí krmivové směsi z krmiv dodaných zemědělskými závody z vlastní výroby a z krmiv, která se uvolňují prostřednictvím mísírny krmiv z centrálního, popřípadě krajského fondu krmiv. O příjmu krmiv a výdeji krmivových směsí jsou mísírny krmiv povinny vést záznamy.

(4) Plán výroby mísíren krmiv, receptury vyráběných krmivových směsí a způsob jejich využití schvalují odbory zemědělství rad okresních národních výborů. Tyto odbory řídí též rozvoj a kontrolu mísíren krmiv v okresech a dbají, aby převážná část jadrných krmiv v okresu byla zpracována na jakostní krmivové směsi. Uvedenou činnost u mísíren krmiv národního podniku Biokrma obstarává ministerstvo zemědělství.

(1) Vydávat závazné posudky o kvalitě krmiv a využití krmiv a krmivových směsí přísluší Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, na Slovensku Slovenskému kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.

(2) O zdravotní — epizootologické a hygienické nezávadnosti krmiv a krmivových směsí rozhodují příslušné orgány veterinární služby na základě laboratorního vyšetření vzorků, provedeného Státním vědeckým veterinárním ústavem, popřípadě jeho pobočkami.

(3) Pravomocí stanovenou v odstavcích 1 a 2 není dotčena působnost orgánů hygienické a protiepidemické služby vyplývající z předpisů o hygienické a protiepidemické péči.

(4) Odbory zemědělství rad krajských národních výborů a odbory zemědělství rad okresních národních výborů jsou povinny dbát o rozšíření krmivové základny a zabezpečovat tak pro plánovanou živočišnou výrobu dostatečné množství krmiv a potřebných rezerv. Plnění těchto úkolů zajišťují prostřednictvím svých odborných pracovníků, jimž určí obce, v nichž za splnění úkolů odpovídají.

(1) Krmiva smějí být vydávána a odebírána jen na odběrní doklady (potvrzení odboru zemědělství rady příslušného národního výboru). Doba jejich platnosti končí v tom čtvrtletí, v němž byly vydány.

(2) Odběrní doklady na bílkovinné směsi (koncentráty) mohou platit nejdéle 14 dní, aby se zabránilo znehodnocení delším skladováním. Po této lhůtě jsou výkupní závody povinny oznámit neodebraná množství bílkovinných směsí (koncentrátů) odboru zemědělství rady okresního národního výboru (krajského národního výboru), který určí náhradního odběratele a lhůtu odběru tak, aby skladování netrvalo déle než 1 měsíc.

(3) Odběrní doklady, na které byla krmiva odebrána, ponechají si výkupní závody (dodavatelé) jako doklad o výdeji krmiv. Při výdeji krmiv musí dodavatel uvést na odběrním dokladu datum, množství a druh skutečně vydaného krmiva s odvoláním na číslo dokladu o výdeji krmiva.