Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti o řízení při udělování vědeckých hodností

(1) Podmínkou udělení vědecké hodnosti je úspěšná obhajoba disertační práce.

(2) Podmínkou připuštění k obhajobě kandidátské disertační práce je úspěšné vykonání kandidátských zkoušek podle této vyhlášky nebo zkoušek z kandidátského minima podle organizačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty.

(3) K obhajobě doktorské disertační práce mohou být připuštěni kandidáti věd.

(4) Bez nabytí hodnosti kandidáta věd mohou být přímo připuštěni k obhajobě doktorské disertační práce členové korespondenti Československé akademie věd, členové Slovenské akademie věd a Československé akademie zemědělských věd (dále jen „akademie věd“), profesoři a docenti vysokých škol, pracovníci, kteří zastávají funkce vedoucích vědeckých pracovníků ve vědeckých a výzkumných pracovištích, dále uchazeči o hodnost kandidáta věd, jestliže jejich kandidátská disertační práce má podle posudků obou oponentů vědeckou úroveň disertační práce doktorské.

(5) Státní komise pro vědecké hodnosti (dále jen „Státní komise“) může povolit výjimky z ustanovení odstavců 2 až 4.

(1) Státní komise vydává seznamy:

(2) Státní komise může v jednotlivých případech propůjčit právo konat obhajoby disertačních prací kandidátských nebo doktorských, popřípadě i právo udělovat vědeckou hodnost též místu, které není v seznamu.

(1) Kandidátské zkoušky se skládají z
Uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru filosofických věd (kromě estetiky), nekoná zkoušku z marxistické filosofie; uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru dějin KSSS nebo dějin KSČ, nekoná zkoušku z marxistické filosofie, pokud tato zkouška je součástí zkoušky odborné; uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru ruského jazyka nebo ruské literatury, nekoná zkoušku z ruského jazyka.

(2) Odborná zkouška se koná na vysoké škole, fakultě vysoké školy, v sekci nebo odboru akademie věd, nebo v ústavu akademie věd či v resortním výzkumném ústavu (dále jen „ústav“), kde bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertační práci. Ostatní kandidátské zkoušky se konají vždy na katedrách společenských věd a jazyků, které určí rektor vysoké školy, děkan fakulty nebo ředitel ústavu (dále jen „vedoucí funkcionář“) místa, kde bude uchazeč konat obhajobu kandidátské disertační práce.

(3) Uchazeč je povinen vykonat kandidátské zkoušky nejpozději do dvou let ode dne doručení rozhodnutí o připuštění ke kandidátským zkouškám. Toto rozhodnutí sdělí vedoucí funkcionář uchazeči písemně a uvede určené místo zkoušek podle odstavce 2.

(4) Platnost každé jednotlivé vykonané kandidátské zkoušky pro připuštění k obhajobě trvá pět let ode dne jejího vykonání.

(1) Odborná zkouška se skládá:

(2) Zkouška z oboru je písemná a ústní. Písemná zkouška záleží ve vypracování referátu na téma blízké tématu kandidátské disertační práce, stanovené vedoucím funkcionářem. Referát odevzdá uchazeč předsedovi zkušební komise měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky. Písemná zkouška může být v odůvodněných případech vedoucím funkcionářem prominuta. Ústní zkouška trvá přibližně hodinu.

(3) Zkoušky z dalších předmětů tvořících širší vědní základ, jsou zpravidla ústní a trvají přibližně hodinu.

(1) Zkouškou z marxistické filosofie má uchazeč prokázat, že má ucelené znalosti marxistického světového názoru jako metodologického základu vědecké práce.

(2) Zkouška je ústní a trvá přibližně hodinu.

(1) Zkouškou z ruského jazyka má uchazeč prokázat, že

(2) Zkouška je písemná a ústní; vedoucí katedry může však rozhodnout, že se od písemné části zkoušky upouští. Zkouška trvá přibližně hodinu.

(1) Zkouškou z druhého cizího jazyka má uchazeč prokázat, že

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně.

(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně tří dalších členů.

(2) Předsedou zkušební komise je vedoucí funkcionář místa, kde bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertační práci nebo člen vědecké rady, kterého vedoucí funkcionář určí.

(3) Členy komise jmenuje na návrh předsedy rektor vysoké školy, popřípadě předsednictvo sekce (odboru) akademie věd, a to z vědeckých pracovníků dotčeného oboru. Aspoň jeden člen musí být z jiného pracoviště, než na kterém se zkouška koná.

(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie a pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dvou dalších členů.

(2) Předsedy zkušebních komisí jsou vedoucí příslušných kateder nebo jejich zástupci.

(3) Další členy komise jmenuje její předseda. Jedním jejím členem je pracovník příslušné katedry, druhým je odborník z oboru, ve kterém bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertační práci.

(1) Zkušební komise jednají o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnášejí se za přítomnosti všech členů většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří čtyřmi stupni: 1. výborně, 2. velmi dobře, 3. dobře, 4. neprospěl.

(3) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis, který podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise uchazeči potvrzení.

(1) Uchazeč podá žádost o připuštění ke kandidátským zkouškám přímo některému místu uvedenému v seznamu míst oprávněných provádět v příslušném vědním oboru obhajoby disertačních prací (dále jen „Seznam”).

(2) Uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru, jenž není uveden v Seznamu, podá žádost o připuštění ke kandidátským zkouškám místu, kam obhajoba podle mínění uchazeče povahou tématu patří.

(1) U žádosti podané podle § 13 odst. 1 rozhoduje vedoucí funkcionář místa, kde uchazeč podal žádost. Před rozhodnutím si opatří posudek pracoviště uchazeče a současně požádá o vyžádání posudků organizace KSČ a ROH.

(2) O žádosti podané podle § 13 odst. 2 rozhoduje na návrh příslušného místa, doložený posudky podle odstavce 1, Státní komise.

(3) Cizí státní příslušník může být připuštěn ke kandidátským zkouškám jen po předchozím souhlasu ministerstva vnitra. O souhlas požádá prostřednictvím svého nadřízeného orgánu vedoucí funkcionář místa, kde uchazeč podal žádost.

(4) Proti zamítavému rozhodnutí podle odstavce 1 může se uchazeč odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí k rektorovi vysoké školy (pokud rozhodl děkan fakulty), nebo k předsedovi sekce (odboru) příslušné akademie věd (pokud rozhodl ředitel ústavu). Zamítne-li žádost rektor vysoké školy, která se nedělí na fakulty, může uchazeč do 15 dnů podat odvolání ke Státní komisi.

(1) Ve zcela výjimečných případech může být uchazeč osvobozen od kandidátských zkoušek, a to zcela nebo zčásti; žádost o osvobození podá místu, kde by žádal o připuštění ke kandidátským zkouškám.

(2) K žádosti připojí jednak doklady, které je nutno přiložit k žádosti o připuštění ke kandidátským zkouškám, jednak doklady, které svědčí o tom, že má příslušné znalosti v předmětu, ve kterém žádá osvobození.

(3) Vedoucí funkcionář místa, kde byla žádost podána, může osvobodit

(4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, ale zasluhují zvláštní pozornosti, předloží vedoucí funkcionář prostřednictvím svého nadřízeného orgánu žádost spolu s vyjádřením vědecké rady k rozhodnutí Státní komisi.

(5) Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek a žádost o připuštění k obhajobě disertační práce, může uchazeč spojit v jedno podání, které bude projednáváno současně.

(1) Žádost o připuštění k obhajobě disertační práce podá uchazeč místu oprávněnému k obhajobě.

(2) Vypracoval-li uchazeč disertační práci z oboru, který není uveden v Seznamu [§ 2 odst. 1 písm. b)] podá žádost o připuštění k obhajobě místu, kam podle mínění uchazeče povahou tématu patří.

(3) K žádosti o připuštění k obhajobě disertační práce připojí uchazeč tyto doklady:

(1) Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost uchazeče k tvůrčí vědecké práci v příslušném oboru a musí přinášet nové poznatky.

(2) Doktorská disertační práce musí obsahovat vyřešení nebo teoretické zevšeobecnění závažného vědeckého problému a musí znamenat podstatný přínos pro vědu, popřípadě i praxi příslušného oboru a musí být výsledkem původního objevného bádání.

(3) Disertační práce musí vyhovovat po stránce jazykové i vnější úpravy. Může být buď vytištěna nebo napsána na stroji. Jednotlivé listy musí být pevně spojeny, na titulní straně uvedeno označení, kde byla vypracována, a jde-li o kandidátskou disertační práci aspiranta, též jméno školitele.

(4) Disertační práce doktorská, která bude předložena po 1. lednu 1961, musí být vydána tiskem v plném znění anebo aspoň ve znění zkráceném, vyčerpávajícím podstatu vyřešeného problému.

(5) Zjistí-li vedoucí funkcionář, že disertační práce nesplňuje některé z požadavků, vrátí ji uchazeči k doplnění.

(1) Vyhovuje-li disertační práce i žádost o připuštění k obhajobě formálním náležitostem (§§ 17, 18 odst. 3 a 4), opatří si vedoucí funkcionář posudky o osobě uchazečově, posudek uchazečova pracoviště a současně požádá o vyžádání posudků organizace KSČ a ROH; pro cizího státního příslušníka je třeba souhlasu ministerstva vnitra. Posudky musí obsahovat celkovou charakteristiku osobnosti a činnosti uchazečovy.

(2) Vyhoví-li vedoucí funkcionář žádosti uchazeče, stanoví datum obhajoby disertační práce a po slyšení vědecké rady nebo komise, před kterou se bude obhajoba konat a v dohodě s organizací KSČ a ROH určí též oponenty.

(3) Má-li vedoucí funkcionář na základě posudků vyžádaných podle odstavce 1 za to, že uchazeč nevyhovuje, odmítne žádost odůvodněným rozhodnutím.

(4) Uchazeč se může proti tomuto rozhodnutí odvolat do 15 dnů od jeho doručení k rektorovi vysoké školy (pokud rozhodl děkan fakulty) nebo k předsedovi sekce (odboru) příslušné akademie věd (pokud rozhodl ředitel ústavu). Zamítne-li žádost rektor vysoké školy, která se nedělí na fakulty, může uchazeč do 15 dnů podat odvolání ke Státní komisi.

(5) O tom, zda je přípustné, aby jeden nebo několik autorů kolektivní vědecké práce obhajovali tuto práci nebo její část jako disertační práci, rozhoduje Státní komise na návrh vedoucího funkcionáře.

(1) Podal-li uchazeč žádost (podle § 17 odst. 2) místu, které není v Seznamu, a neodmítne-li vedoucí funkcionář žádost podle ustanovení § 19, předloží ji k projednání nejbližšímu zasedání vědecké rady.

(2) Doporučí-li vědecká rada vykonat obhajobu na tom místě, kde uchazeč žádal, navrhne oponenty, a navrhuje-li aby byla obhajoba konána před komisí, projedná též návrh na složení této komise (§ 26). Nedoporučuje-li vědecká rada vykonat obhajobu na tom místě, kde uchazeč žádal, odůvodní své stanovisko.

(3) Vedoucí funkcionář postoupí žádost s doklady, s návrhem vědecké rady a se seznamem členů vědecké rady Státní komisi.

(4) Státní komise určí místo obhajoby, místo udělení vědecké hodnosti a oponenty. Přitom přihlédne k návrhu místa, které jí záležitost postoupilo. O rozhodnutí vyrozumí Státní komise navrhující místo i místo, kde se bude obhajoba konat a zašle mu žádost uchazeče s doklady s tím, aby uchazeče uvědomilo.

(1) Vedoucí funkcionář oznámí konání obhajoby vyhláškou obvyklou pro vyhlašování opatření vysoké školy, fakulty nebo ústavu a zajistí její uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury. Zároveň zašle tuto vyhlášku Státní komisi, nadřízeným orgánům, jakož i členům sboru, před kterým se bude obhajoba konat, vysokým školám (fakultám), ústavům, a jiným pracovištím a institucím, které mohou mít vzhledem k tématu disertační práce zájem na obhajobě. K vyhlášce, pokud je rozeslána, připojí teze disertační práce. Uchazeči a členům sboru, před kterým se bude obhajoba konat, zašle v opise též oponentské posudky nejpozději 15 dní přede dnem obhajoby.

(2) V oznámení se uvede:

(3) Každý, kdo má o obhajobu disertační práce zájem, může do disertační práce nahlížet, činit si z ní poznámky a výpisy a podat nejpozději týden přede dnem obhajoby posudky nebo vyjádření místu, kde se bude konat obhajoba.

(4) O tom, má-li být disertační práce, vzhledem k obsahu, který je třeba v zájmu státu utajit, obhajována neveřejně, rozhoduje nejbližší nadřízený orgán. Vedoucí funkcionář pak postupuje podle příslušných předpisů o ochraně utajovaných skutečností.

(1) Kandidátskou disertační práci posuzují nejméně dva oponenti, pracovníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru. Aspoň jeden z nich musí být člen akademie věd, profesor vysoké školy, doktor věd nebo vedoucí vědecký pracovník. Druhým a popřípadě dalším oponentem je třeba ustanovit kvalifikovaného vědeckého pracovníka.

(2) Doktorskou disertační práci posuzují nejméně tři oponenti, pracovníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru. Aspoň dva z nich musí být členové akademie věd, profesoři vysoké školy, doktoři věd nebo vedoucí vědečtí pracovníci. Třetím a popřípadě dalším oponentem je třeba ustanovit vysoce kvalifikovaného vědeckého pracovníka.

(3) Pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři ani školitelé aspiranta nemohou být ustanoveni oponenty.

(4) Není přípustné, aby všichni oponenti téže disertační práce byli pracovníky téhož pracoviště.

(1) Každý oponent je povinen předložit písemný posudek nejpozději do jednoho měsíce přede dnem stanovení obhajoby disertační práce.

(2) Posudek oponentů musí obsahovat vyčerpávající kritický rozbor disertační práce z hlediska teoretického a metodického s uvedením jejích předností i nedostatků a musí výslovně uvést, zda disertační práce vyhovuje podmínkám stanoveným v § 18 odst. 1 nebo odst. 2 a zda a co nového přinesla vědě i praxi. Mají-li oponenti za to, že disertační práce předložená k obhajobě jako disertační práce kandidátská, má vědeckou úroveň disertační práce doktorské, musí toto své mínění výslovně uvést a podrobně odůvodnit.

(3) Každý oponent vypracovává samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(4) Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle odstavce druhého nebo třetího, vrátí vedoucí funkcionář oponentu posudek k přepracování.

(1) Má-li podle posudku obou oponentů kandidátská disertační práce uchazeče vědeckou úroveň disertační práce doktorské, rozhodne o připuštění takového uchazeče k obhajobě doktorské disertační práce příslušná vědecká rada prostou většinou hlasů přítomných členů za účasti nejméně dvou třetin počtu členů rady.

(2) Vedoucí funkcionář určí třetího oponenta, stanoví datum obhajoby a zajistí, aby disertační práce mohla být posouzena spolehlivě jako disertační práce doktorská.

(3) Nemá-li dotyčné místo právo obhajoby doktorských disertačních prací, postoupí vedoucí funkcionář záležitost po dohodě s uchazečem oprávněnému místu nebo s příslušným návrhem (§ 2 odst. 2) Státní komisi.

(1) Obhajoba kandidátské disertační práce se koná před vědeckou radou, popřípadě komisí (§ 26) fakulty, vysoké školy nebo ústavu.

(2) Obhajoba doktorské disertační práce se koná vždy před vědeckou radou.

(1) Na návrh vědecké rady místa uvedeného v Seznamu jmenuje rektor nebo předseda sekce (odboru) akademie věd jednu nebo více stálých komisí, před kterými se konají obhajoby kandidátských disertačních prací. Složení každé komise oznámí Státní komisi. Návrh vědecké rady oprávněného místa bude vypracován v dohodě s organizací KSČ a ROH.

(2) Každá komise musí mít nejméně 5 stálých členů. Členové komise mají být odborníky příslušného nebo blízkého vědního oboru. Vyžaduje-li toho užší zaměření disertační práce, může pro její obhajobu vedoucí funkcionář místa, kde se bude obhajoba konat, na návrh předsedy komise kooptovat jednoho nebo dva další vynikající odborníky; kooptovaní členové mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové komise. Předsedu komise jmenuje pro každou obhajobu vedoucí funkcionář místa, kde se bude obhajoba konat, a to ze stálých členů komise.

(3) Aspoň dva stálí členové komise musí být členové akademie věd, profesoři vysoké školy, doktoři věd nebo vedoucí vědečtí pracovníci. Aspoň tři členové komise musí být členy příslušné vědecké rady. Členové komise mohou být zároveň oponenty. Pracovníci, kteří se podílejí na zpracování disertační práce jako spoluautoři, ani školitelé aspiranta nemohou být členy komise. Není přípustné, aby všichni členové komise byli pracovniky téhož pracoviště.

(4) Za stálého člena komise, který je pro obhajobu určité disertační práce vyloučen, protože je školitelem aspiranta nebo spoluautorem disertační práce uchazeče, může vedoucí funkcionář místa obhajoby kooptovat na návrh předsedy komise jiného vynikajícího odborníka, tak aby zůstaly splněny podmínky stanovené v odstavci 3.

(5) Ve výjimečných případech může rektor nebo předseda sekce (odboru) akademie věd na návrh vědecké rady místa uvedeného v Seznamu, učiněný v dohodě s organizací KSČ a ROH jmenovat komisi jen pro jednotlivou obhajobu určité kandidátské disertační práce. Jmenuje také jejího předsedu z členů komise. Složení komise oznámí Státní komisi. Pro složení komise platí ustanovení odstavce 2 a 3 přiměřeně. Kooptace podle odstavce 2 nebo 4 není v tomto případě přípustná.

(1) K obhajobě před komisí se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin počtu členů komise, kteří nesmí být všichni z téhož pracoviště.

(2) K obhajobě před vědeckou radou se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin jejích členů, kteří jsou oprávněni hlasovat.

(3) Přítomní oponenti se počítají za členy vědecké rady nebo komise a jsou oprávněni hlasovat.

(1) Obhajoba je veřejně přístupná, pokud nebyla prohlášena za neveřejnou (§ 21 odst. 4) a každý, kdo je přítomen, má právo účastnit se diskuse.

(2) Při obhajobě kandidátské disertační práce musí být po celou dobu obhajoby vždy osobně přítomni alespoň dva, při obhajobě doktorské disertační práce alespoň tři oponenti; jinak musí být stanovena obhajoba nově (§ 21 odst. 1).

(3) Obhajobu konanou před vědeckou radou řídí vedoucí funkcionář nebo jeho zástupce, obhajobu před komisí řídí předseda komise. Obhajoby nemohou řídit pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři ani školitelé aspiranta a oponenti.

(1) Obhajobu disertační práce zahájí předsedající stručným vylíčením životního běhu uchazeče s přihlédnutím k posudkům podle § 19, sdělí téma disertační práce a seznam vědeckých prací, objevů a vynálezů jakož i posudek o nich. Je-li uchazeč aspirantem, přečte posudek školitele a katedry (oddělení ústavu), na níž disertační práce byla vypracována.

(2) Poté přednese uchazeč základní teze disertační práce a zhodnotí je.

(3) Po projevu uchazeče přednesou svoje posudky o disertační práci oponenti. Uchazeč odpoví na všechny dotazy oponentů a zaujme stanovisko ke všem jejich námitkám.

(4) Potom předsedající seznámí přítomné s posudky a vyjádřeními, které k obhajobě disertační práce byly podány a zahájí diskusi.

(5) V průběhu diskuse uchazeč odpoví na všechny dotazy a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků diskuse. Obhajobu uzavře předsedající stručným zhodnocením.

(6) O obhajobě se pořídí podrobný zápis, který podepíše předsedající.

(1) Ihned po skončení obhajoby se na neveřejném zasedání vědecké rady nebo komise zhodnotí průběh a výsledek obhajoby a hlasuje se o návrhu na udělení vědecké hodnosti. Pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři, dále školitelé aspiranta obhajujícího kandidátskou disertační práci, i když jsou členy vědecké rady, nejsou oprávněni hlasovat, nepočítají se do počtu přítomných členů a nejsou oprávněni účastnit se neveřejného zasedání vědecké rady nebo komise.

(2) Hlasuje se tajně hlasovacími lístky, které obsahují údaj „Souhlasím — nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti”. Jeden z těchto údajů hlasující škrtne. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

(3) K podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd je třeba, aby pro návrh byla odevzdána většina hlasů přítomných členů vědecké rady nebo komise oprávněných hlasovat (odstavec 1). Není-li při hlasování přítomno více než 5 členů, oprávněných hlasovat, je třeba, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti byly odevzdány aspoň čtyři kladné hlasy.

(4) O hlasování a o jeho výsledku se pořídí zápis, který podepíší všichni hlasující.

(5) Předsedající vyhlásí ihned po skončení hlasování veřejně výsledek hlasování o návrhu na udělení vědecké hodnosti.

(1) Byla-li disertační práce úspěšně obhájena, předloží vedoucí funkcionář do 15 dnů po skončení obhajoby spisy týkající se řízení o obhajobě orgánu oprávněnému rozhodnout o udělení vědecké hodnosti. Tímto orgánem je

(2) Orgán rozhodující o udělení vědecké hodnosti na svém nejbližším zasedání na základě referátu toho, kdo předsedal obhajobě nebo kdo při ní byl přítomen jako hlasující člen, posoudí, zda byly splněny všechny náležitosti obhajoby a rozhodne o udělení vědecké hodnosti veřejným hlasováním.

(3) K jednání orgánu o udělení vědecké hodnosti je třeba přítomnosti nejméně dvou třetin všech členů.

(1) Rektor vysoké školy, popřípadě předseda sekce (odboru) akademie věd oznámí bez odkladu rozhodnutí orgánu písemně uchazeči, jeho pracovišti, Státní komisi, a jde-li o uchazeče pracujícího v některém vědeckém ústavu, též presidiu (předsednictvu) příslušné akademie věd. Rozhodnutí, kterým byla uchazeči udělena vědecká hodnost, uveřejní ve Věstníku ministerstva školství a kultury.

(2) V oznámení uvede:

(1) Bylo-li odepřeno udělit vědeckou hodnost nebo byla-li udělena hodnost kandidáta věd, ač bylo žádáno udělení hodnosti doktora věd, může uchazeč podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí proti němu odvolání ke Státní komisi.

(2) Byla-li udělena vědecká hodnost, může do 30 dnů ode dne uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury podat kdokoliv, s výjimkou uchazeče, proti němu námitky u Státní komise.

(3) Námitky nebo odvolání lze podat i pro vady řízení, které by mohly mít vliv na výsledek obhajoby, nebo na obsah rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti. Námitky a odvolání se podávají v 5 vyhotoveních.

(4) O námitkách nebo o odvolání uvědomí Státní komise ihned orgán, který hodnost udělil, o námitkách uvědomí též uchazeče.

(1) Shledá-li Státní komise při rozhodování o námitkách nebo o odvolání, že nebylo při řízení dbáno podstatných formálních nebo věcných náležitostí, které mohly mít vliv na výsledek řízení, zruší rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti, popřípadě i obhajobu a může nařídit opakování obhajoby nebo opakování řízení před orgánem rozhodujícím o udělení vědecké hodnosti.

(2) Státní komise zašle své rozhodnutí orgánu, který rozhodl o udělení vědecké hodnosti. Tento orgán doručí rozhodnutí Státní komise uchazeči.

(3) Rozhodnutí Státní komise je konečné.

(1) Akademie věd a vysoké školy jsou oprávněny ve vědních oborech, ve kterých mají právo udělovat vědecké hodnosti příslušného stupně, také nostrifikovat vědecké hodnosti získané v zahraničí, jestliže tyto hodnosti odpovídají svou úrovní vědeckým hodnostem udělovaným v Republice československé. Rozhodnutí o nostrifikaci lze vázat na splnění podmínek, stanovených pro udělení vědecké hodnosti.

(2) O nostrifikaci platí ustanovení §§ 32 až 36 přiměřeně.

(3) Nostrifikace je platná, jen schválí-li ji Státní komise. Oznámení o nostrifikaci hodností se uveřejňují ve Věstníku ministerstva školství a kultury.

(4) Proti zamítavému rozhodnutí o nostrifikaci může se uchazeč odvolat do 30 dnů od doručení rozhodnutí ke Státní komisi.

(1) Presidium (předsednictvo) akademie věd, sekce (odbory) akademií věd a rektoráty vysokých škol vedou evidenci vědeckých hodností, které u nich byly uděleny nebo nostrifikovány. Státní komise vede evidenci všech udělených (nostrifikovaných) vědeckých hodností.

(2) Místo, kde se konala obhajoba, uschová po jednom výtisku každé disertační práce a další jeden výtisk zašle podle obsahu práce buď Universitní knihovně v Praze nebo Knihovně vysokých škol technických v Praze.

(1) Jednotlivé kandidátské zkoušky vykonané přede dnem účinnosti této vyhlášky, považují se za vykonané podle této vyhlášky, neuplynulo-li od jejich vykonání více než 5 let.

(2) Pro obhajoby disertačních prací, které byly provedeny přede dnem účinnosti této vyhlášky, avšak řízení o nich nebylo ještě definitivně skončeno, platí dosavadní předpisy.