234/1959 Sb.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví o zacházení s jedy a s látkami škodlivými zdraví

Aktuální znění platné od 1960-01-01 · 2 znění v historii →

Část I

Základní ustanovení

§ 1

Každý, kdo používá jedů uvedených v seznamu jedů (dále jen „jedy”)*) nebo přípravků obsahujících jed v koncentraci zdraví škodlivé a chemických přípravků škodlivých zdraví (dále jen „látky škodlivé zdraví”),**) nebo kdo svojí činností může ovlivnit používání jedů a látek škodlivých zdraví jinými osobami, je povinen činit v rámci své působnosti všechna opatření potřebná na ochranu před jejich škodlivými účinky na zdraví lidí, popřípadě na zdraví zvířat a rostlin, a podrobit se jejich provedení; je také povinen používat jedů a látek škodlivých zdraví jen v míře nezbytně nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možno nahradit je látkami jinými, popřípadě je povinen v tomto směru ovlivnit jejich používání.

Část II

Způsobilost pracovníků
Zvláštní podmínky
Při výrobě, zpracování a přípravě jedů
Při hubení škodlivých živočichů a plevelů jedy a látkami škodlivými zdraví
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti

§ 2

Obecné podmínky
(1) Práci s jedy smějí vykonávat pouze osoby, které dovršily 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně i duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Toto ustanovení platí i pro práci s látkami škodlivými zdraví; nejde-li však o vedoucí pracovníky, snižuje se pro tuto práci věková hranice u mužů na 16 let.
(2) Při práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví nesmějí být zaměstnávány těhotné a kojící ženy. Jde-li o práci s látkou škodlivou zdraví, může okresní hygienik povolit v odůvodněných případech odchylku od tohoto ustanovení.
(3) Ustanovení odstavce 1 o věkové hranici pro práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví se nevztahuje na mladistvé pracovníky a žáky škol, kteří přicházejí do styku s jedy nebo s látkami škodlivými zotaví při výuce nebo při zaškolování pod odborným vedením a dohledem, jestliže pracoviště je v takovém stavu, že zdraví a bezpečnost mladistvých nemůže být ohrožena. Při práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví musí být u mladistvých zajištěn přímý dozor odpovědné osoby, která podle povahy práce splňuje podmínky uvedené v § 4 odst. 1, v § 6 odst. 1, v § 7 odst. 1 nebo § 11.
(4) Tělesná a duševní způsobilost pro práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví se prokazuje osvědčením obvodního (dílenského) lékaře.

§ 3

(1) Dělníci zaměstnaní při výrobě, zpracování nebo přípravě jedů musí prokázat, že mají základní povinné všeobecné školní vzdělání.
(2) Před zahájením práce musí být dělníci mistrem, popřípadě vedoucím provozu poučení o povaze a účincích jedů, s nimiž mají pracovat, dále o způsobu, jak s nimi musí být zacházeno, o ochranných opatřeních, která je třeba dodržovat, a o zásadách první pomoci. Toto poučení se musí opakovat vždy po třech měsících a musí být dáno i při změně pracovního postupu nebo při přidělení k práci s jedy, s nimiž zaměstnanec dosud nepracoval. Při poučení spolupůsobí podle potřeby dílenský (obvodní) lékař.
(3) Mistři, popřípadě vedoucí provozu jsou povinni vést záznamy, z nichž musí být patrno, kdy poučení bylo provedeno a kterých jedů se týkalo. Záznamy musí vlastnoručně podepsat osoby, jimž se dostalo poučení.

§ 4

(1) Mistři, vedoucí směn a jim na roveň postavení zaměstnanci pracující při výrobě, zpracování nebo přípravě jedů (dále jen „mistři”) musí prokázat, že
a) absolvovali střední odbornou školu, v níž je součástí studia chemie nebo toxikologie, nebo
b) za neukončeného vysokoškolského studia složili zkoušku z chemie nebo toxikologie nebo
c) mají základní povinné všeobecné školní vzdělání a alespoň tříletou praxi v oboru, v němž se mají stát mistry, a složili zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (§ 13).
(2) Vedoucí provozu jsou povinni provést alespoň jednou do roka školení mistrů, v němž prověří jejich odborné znalosti a znalosti potřebných předpisů; ve školení musí být mistři obeznámení s novými technologickými postupy. Školení musí být provedeno také, přecházejí-li mistři na jiný úsek práce. Při školení spolupůsobí podle potřeby dílenský (obvodní) lékař.
(3) Vedoucí provozu vede o provedeném školení záznamy, z nichž musí být patrno, kdy a kde se školení konalo, jak dlouho trvalo a jaká byla jeho náplň; záznamy musí vlastnoručně podepsat osoby, které se zúčastnily školení.

§ 5

(1) Vedoucí výroby, vedoucí provozu a jim na roveň postavení zaměstnanci pracující při výrobě, zpracování nebo přípravě jedů musí prokázat, že
a) absolvovali vysokoškolské studium v oboru lékařství, veterinárního lékařství, farmacie nebo chemie, popřípadě vysokoškolské studium v oboru přírodovědeckém, technickém nebo zemědělském, jehož součástí je též studium toxikologie, nebo
b) absolvovali střední odbornou školu, u níž součástí studia je chemie nebo toxikologie, byli nejméně 5 let činni v oboru, v němž mají být ustanoveni ve vedoucích funkcích, a složili zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (§ 13).
(2) Ústřední orgán zajistí, aby vedoucí výroby, vedoucí provozu nebo jim na roveň postavení zaměstnanci byli alespoň jednou za 3 roky obeznámeni s novými poznatky v oboru toxikologie a technologie jedů.

§ 6

Při prodeji jedů
(1) Prodávat jedy v maloobchodu smějí pouze osoby, které mají alespoň dva roky praxe v oboru drogistickém a složily v tomto oboru kvalifikační zkoušku prodavačů I. kategorie, popřípadě mají výuční list pro obor drogistický.
(2) Podniky jsou povinny zajistit, aby osoby uvedené v odstavci 1 byly alespoň jednou do roka školeny. O tom platí obdobně ustanovení § 4 odst. 2 a 3.
(3) Pro dělníky zaměstnané při prodeji jedů ve velkoobchodu platí ustanovení § 3.

§ 7

Při úschově jedů
(1) Osoby, které vedou sklady jedů a nemají odbornou způsobilost stanovenou v § 4 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo v § 5 odst. 1 písm. a), musí prokázat, že mají základní povinné všeobecné školní vzdělání a že složily zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (§ 13).
(2) Podniky (zařízení), jejichž součástí jsou sklady jedů, musí zajistit, aby vedoucí těchto skladů byli alespoň jednou do roka školeni. O tom platí obdobně ustanovení § 4 odst. 2 a 3.
(3) Pro dělníky ve skladech jedů platí ustanovení § 3.

§ 8

(1) O zvláštní způsobilosti vedoucích pracovníků zodpovědných za řádné provádění prací souvisících s hubením škodlivých živočichů a plevelů jedy platí ustanovení § 4 odst. 1.
(2) Ostatní pracovníci zaměstnávaní podniky (zařízeními) při hubení škodlivých živočichů a plevelů jedy musí absolvovat odborný kurs a složit zvláštní zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (§ 13).
(3) Pracovníci zaměstnávaní podniky (zařízeními) při hubení škodlivých živočichů a plevelů látkami škodlivými zdraví musí absolvovat odborný kurs a složit závěrečnou zkoušku.
(4) Pro zaměstnávání pomocných pracovníků při hubení škodlivých živočichů a plevelů jedy a látkami škodlivými zdraví na volných prostranstvích platí obdobně ustanovení § 3.

§ 9

(1) Odborné kursy uvedené v § 8 organizuje příslušný ústřední orgán v dohodě s hlavním hygienikem Republiky československé, popř. krajský orgán nadřízený podniku (zařízení) v dohodě s krajským hygienikem. Ústřední orgán vydá v dohodě s hlavním hygienikem Republiky československé podrobné osnovy pro tyto kursy a bližší předpisy o zkoušce uvedené v § 8 odst. 3. Náplň osnov musí být odstupňována podle povahy práce a postavení pracovníků v zaměstnání.
(2) Vykazuje-li vedoucí pracovník zodpovědný za řádné provádění prací souvisících s hubením škodlivých živočichů a plevelů jedy zvláštní způsobilost podle § 4 odst. 1 písm. c), je povinen opakovat zkoušku před komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti (§ 13) vždy po pěti letech.
(3) Osvědčení o zkoušce pro práci s kyanovodíkem a obdobnými jedovatými látkami, vydaná příslušnými orgány v roce 1955, se považují za průkaz o složení zkoušky před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti (§ 13).

§ 10

Při přípravě a výdeji léčiv

O odborné způsobilosti osob zaměstnaných při přípravě, úschově a výdeji léčiv platí zvláštní předpisy.*)

§ 11

Při ostatních činnostech

Zvláštní způsobilost osob zacházejících s látkami škodlivými zdraví při jejich výrobě, zpracování, přípravě, prodeji a úschově a pří ostatních činnostech, které nejsou uvedeny v §§ 8 a 10, jakož i zvláštní způsobilost osob zacházejících s jedy při činnostech, které nejsou uvedeny v §§ 3 až 10, stanoví podle potřeby věcně příslušný ústřední orgán v dohodě s hlavním hygienikem Republiky československé.

§ 12

Úleva

Ustanovení §§ 3 až 7 o školním vzdělání se nevztahují na pracovníky, kteří dne 1. listopadu 1055 vykazovali v oboru, v němž pracují, alespoň tříletou praxi, pokud zůstávají v dosavadním postavení v témže podniku.

§ 13

(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (dále jen „komise”) ustaví odbor zdravotnictví rady krajského národního výboru (dále jen „odbor zdravotnictví”).
(2) Komise je pětičlenná. Předsedou komise je krajský hygienik; čtyři členy komise jmenuje odbor zdravotnictví z řad odborníků, kteří mají způsobilost podle ustanovení § 5. Jde-li o zkoušku vedoucího pracovníka odpovědného za řádné provádění prací souvisících s hubením škodlivých živočichů a plevelů jedy nebo o zvláštní zkoušku podle § 8 odst. 2, rozšíří se komise o zástupce podniku (zařízení), který přihlásil pracovníka ke zkoušce.
(3) Komise rozhoduje většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.
(4) Podniky (zařízení) jsou povinny uvolnit v potřebném rozsahu zaměstnance pro činnost v komisi.
(5) Funkce členů komise je čestná. O náhradách za výdaje, které vzniknou členům komise převzetím a plněním jejich funkcí, platí předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.
(6) V oboru ministerstva národní obrany ustanovuje komisi toto ministerstvo.

§ 14

(1) Přihlášku ke zkoušce před komisí podává podnik (zařízení), jehož pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce se uvede jméno a příjmení pracovníka, jeho osobní data, vzdělání a předchozí praxe v oboru, dosavadní povolání a postavení v povolání, práce (funkce), kterou má pracovník vykonávat, a jedy, popřípadě skupiny jedů, s nimiž přijde do styku.
(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak se jedy uschovávají a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s jedy, o zneškodňování jedů a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti potřebných předpisů; osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v § 5 odst. 1 musí prokázat též dostatečné znalosti o technologii práce s jedy. Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou pracovník má konat, a k jeho postavení v povolání.
(3) O zkoušce musí být sepsán záznam, jehož vzor je v příloze této vyhlášky, a to ve třech vyhotoveních. Jeden stejnopis záznamu se uloží u odboru zdravotnictví, druhý stejnopis zašle předseda komise podniku (zařízení), který podal přihlášku ke zkoušce, třetí stejnopis odevzdá předseda komise zkoušenému.
(4) Zkouška je přístupná veřejnosti.
(5) Zkouška smí být opakována nejdříve za dva měsíce.

Část III

Práce s jedy a s látkami škodlivými zdraví
Provoz v závodech a zařízeních
První pomoc a lékařské prohlídky

§ 15

Výstavba závodů

Pro výstavbu závodů, v nichž se pracuje s jedy a s látkami škodlivými zdraví, platí zvláštní předpisy.*)

§ 16

Povolení k zacházení s jedy a evidence jedů

Pro vydávání povolení k výrobě, zpracování a přípravě jedů, k jejich prodeji, používání, odběru a dovozu, jakož i pro vedení evidence jedů platí zvláštní předpisy.*)

§ 17

Provoz v závodech a zařízeních, ve kterých se pracuje s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví, popř. i na pracovištích mimo závod, kde se pracuje s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví, musí být upraven tak, aby se tyto jedy a látky nemohly dostat do bezprostředního styku s pokožkou pracovníka při práci, aby neohrožovaly podzemní a povrchové vody, aby neunikaly do ovzduší v koncentraci škodící zdraví, popř. byly místním odsáváním a celkovým větráním zředěny tak, aby nedosahovaly koncentrace škodící zdraví. Pokud není možno takového zředění dosáhnout, musí být pracovníci chráněni před škodlivinami kabinami s přetlakovým přívodem vzduchu, dýchacími přístroji, ochrannými maskami nebo jiným, vhodným zařízením (§ 22).

§ 18

(1) V odůvodněných případech je podnik (zařízení) povinen podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby proměřovat koncentraci jedů a látek škodlivých zdraví v ovzduší nebo ve vodách, kam tyto jedy a látky unikají.
(2) Podniky (zařízení) jsou povinny zneškodňovat jedy, a pokud je to zapotřebí, i látky škodlivé zdraví v odpadech. Způsob tohoto zneškodňování navrhne podnik (zařízení) a schválí jej orgán hygienické a protiepidemické služby a orgán Veřejné bezpečnosti; pro skupiny podniků (zařízení) se stejným problémem zneškodňování jedů a látek škodlivých zdraví může navrhnout způsob zneškodňování příslušný krajský nebo ústřední orgán nadřízený podniku (zařízení) a schválí jej krajský hygienik a krajská správa ministerstva vnitra — správa Veřejné bezpečnosti, popřípadě hlavní hygienik Republiky československé a ministerstvo vnitra.
(3) Podniky (zařízení) jsou též povinny zajistit asanaci obalů, kterých bylo použito pro jedy a látky škodlivé zdraví.

§ 19

(1) Všechny nádoby a nástroje, kterých se používá při práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví, musí být nápadně označeny.
(2) Není dovoleno odkládat nebo uschovávat poživatiny, šatstvo (§ 22) a jiné předměty běžného užívání tak, aby přišly do styku s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví.
(3) Při práci s jedy a zpravidla při práci s látkami škodlivými zdraví není dovoleno jíst, pít a kouřit. Před jídlem, pitím a kouřením v pracovních přestávkách a po skončení práce musí si pracovníci důkladně omýt ruce a obličej; podle povahy práce musí pracovníci po jejím skončení provést důkladnou očistu celého těla. Pokud pracovník pracuje v ochranném obleku, nesmí jíst, pít a kouřit po celou dobu, po kterou je v tomto obleku.

§ 20

(1) Vedoucí pracoviště je povinen zajistit, aby k jedům a k látkám škodlivým zdraví byl zamezen přístup nepovolaným osobám, jakož i zvířatům, pokud jich pro práci s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví není zapotřebí.
(2) Podnik (zařízení) je povinen ustanovit jednoho nebo více pracovníků pro příjem, úschovu a výdej jedů a látek škodlivých zdraví a obalů, kterých bylo použito pro jedy. Tito pracovnici jsou povinni zejména činit všechna opatření, aby jedy a látky škodlivé zdraví byly zajištěny proti odcizení, a pravidelně sledovat stav uschovávaných jedů a látek škodlivých zdraví. Zjistí-li tito pracovníci, že došlo k odcizení jedů nebo látek škodlivých zdraví, oznámí to ihned vedení závodu (zařízení).
(3) Byl-li odcizen jed, učiní vedení závodu (zařízení) bez průtahu hlášení okresnímu oddělení ministerstva vnitra — oddělení Veřejné bezpečnosti, v jehož obvodu došlo k odcizení. Toto hlášení učiní vedení závodu (zařízení) též, byla-li odcizena látka škodlivá zdraví, pokud je to odůvodněno povahou nebo množstvím odcizené látky nebo jinými okolnostmi.
(4) Rozsypou-li se, rozlijí-li se nebo rozptýlí-li se jedy nebo látky škodlivé zdraví při nehodě, je vedení závodu (zařízení) povinno neprodleně zajistit jejich zneškodnění (např. spláchnutím vodou, odsátím, překopáním půdy).

§ 21

(1) Orgány hygienické a protiepidemické služby mohou v zájmu ochrany zdraví obecně nebo v jednotlivých případech stanovit podmínky pro úpravu provozu v závodech a zařízeních, ve kterých se používá při práci jedů nebo látek škodlivých zdraví, a stanovit způsob zneškodňování těchto jedů a látek, popř. i jiná opatření při nehodách. Je-li to v zájmu ochrany zvířat a rostlin, postupují orgány hygienické a protiepidemické služby v součinnosti s orgány ministerstva zemědělství.
(2) Provoz v zařízeních lékárenské služby je upraven zvláštními předpisy.*)

§ 22

Ochranné oděvy a pomůcky
(1) Vybavení pracovníků a pracovištť ochrannými oděvy a ochrannými pomůckami stanoví zvláštní předpisy.**)
(2) Na pracovištích s plynnými jedy musí být zpravidla po ruce přezkoušený a řádně fungující kyslíkový oživovací přístroj s dostatečnou zásobou kyslíku. Přístroj muší být opatřen návodem pro použití při otravách. Vedoucí pracovníci, popř. podle rozsahu provozu několik dalších zkušených pracovníků musí být obeznámeno s obsluhou tohoto přístroje. Mimo to musí být na pracovištích po ruce aspoň tři náhradní plynové masky s dostatečným počtem filtrů účinných pro plyn, se kterým se pracuje. Tyto ochranné pomůcky musí být před zahájením práce řádně přezkoušeny a trvale udržovány ve stavu schopném provozu.
(3) Každý pracovník, který přichází při práci do styku s jedy a s látkami škodlivými zdraví, je povinen provést po skončení práce běžnou očistu ochranného oděvu a ochranných pomůcek.
(4) Podniky (zařízení), ve kterých se pracuje s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví, jsou povinny udržovat ochranné oděvy a ochranné pomůcky v dobrém stavu a pečovat o jejich pravidelnou důkladnou očistu, popř. odmoření nebo dezinfekci, a o jejich řádnou úschovu. Tyto podniky (zařízení) jsou povinny zřídit pro zaměstnance oddělené šatny pro pracovní (ochranné) oděvy a pro vycházkové oděvy, pokud možno s průchozí umývárnou; jde-li o pracoviště, kde podle povahy provozu a podle povahy nebo množství látky škodlivé zdraví, se kterou se pracuje, je podstatně snížena možnost ohrožení zdraví pracovníků, může okresní hygienik v dohodě s odborovým orgánem v závodě povolit odchylku od tohoto ustanovení.
(5) Osoby, které jsou pověřeny čištěním, praním, popř. odmořováním ochranných oděvů a ochranných pomůcek, musí být poučeny o nebezpečí styku s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví a o potřebných bezpečnostních opatřeních.

§ 23

Pracovní pokyny
(1) Podniky (zařízení), ve kterých se pracuje s jedy nebo s látkami škodlivými zdraví, pokud pro ně nejsou vydány pokyny podle odstavce 2, jsou povinny vydat pracovní pokyny, v nichž podle poměrů na jednotlivých pracovištích a podle jejich vybavení stanoví bezpečnostní a ochranná opatření v závodě (zařízení). Podnik (zařízení) vypracuje pracovní pokyny v součinnosti s obvodním (dílenským) lékařem a s odborovým orgánem v závodě.
(2) Pro skupiny pracovišť, na kterých se poměry a vybavení navzájem podstatně neliší, mohou vydat jednotné pracovní pokyny věcně příslušné ústřední orgány v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu, popř. krajské orgány, zmocněné k tomu ústředním orgánem, v dohodě s krajským výborem příslušného odborového svazu.
(3) Pracovní pokyny pro práci s jedy musí být předem schváleny příslušným orgánem hygienické a protiepidemické, služby. Orgány hygienické a protiepidemické služby mohou podle potřeby přikázat doplnění nebo změnu pracovních pokynů.
(4) s pracovními pokyny, s jejich doplňky a změnami musí být bezodkladně obeznámeny všechny osoby zaměstnané při práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví, čítajíc v to osoby pověřené čištěním, praním a odmořováním ochranných oděvů a ochranných pomůcek. Pracovní pokyny musí být na pracovištích vyvěšeny na viditelném místě. Na takovém místě musí být rovněž vyvěšeny pokyny, jak se chovat při nehodě.

§ 24

(1) Při práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví musí podniky (zařízení) zajistit pro případ úrazu první pomoc alespoň zdravotníkem Československého červeného kříže; jde-li o práci s jedy pro lidské zdraví zvláště nebezpečnými, musí odpovědný pracovník vždy před započetím práce zajistit pro případ úrazu rychlou lékařskou pomoc.
(2) Při práci s jedy a s látkami škodlivými zdraví, a to i jde-li. o práci pohyblivých čet, musí být na vyhrazeném místě lékárnička s léky, obvazovým materiálem a návodem k první pomoci a sdělení o telefonním čísle lékaře. Obsah lékárničky stanoví podle povahy práce dílenský (obvodní) lékař.

§ 25

Provádění lékařských prohlídek osob pracujících s jedy a s látkami škodlivými zdraví je upraveno zvláštními předpisy.*)

Část IV

Úschova, balení, označování a přeprava jedů a látek škodlivých zdraví
Balení
Označování obalů
Přeprava

§ 26

Obecná ustanovení

Jedy a látky škodlivé zdraví musí být uschovávány, baleny a přepravovány tak, aby byly dokonale zabezpečeny proti škodlivým vnějším vlivům (čítajíc v to mechanické poškození obalů), které by mohly způsobit unikání nebo rozkládání jedů a látek škodlivých zdraví, a tím ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, popřípadě rostlin, nebo které by mohly způsobit znehodnocení materiálu. Musí být učiněno též opatření, aby k jedům a látkám škodlivým zdraví byl zamezen přístup nepovolaným osobám a aby bylo bezpečně zabráněno jejich odcizení.

§ 27

Úschova
(1) Jedy musí být uschovávány ve vhodných místnostech, látky škodlivé zdraví ve vhodných místnostech nebo v jiných vhodných prostorách, které vyhovují požadavkům uvedeným v § 26. Skladovací prostory musí být dostatečně veliké a větrané a upraveny tak, aby v nich mohla být udržována čistota a pořádek.
(2) Jedy a látky škodlivé zdraví musí být uschovávány přehledně; látky skupenství pevného, látky kapalné, látky plynné a žíraviny musí být odděleny a uvnitř těchto skupin musí být odděleny látky hořlavé. Není dovoleno uschovávat jedy a látky škodlivé zdraví v prostorách, které jsou určeny pro úschovu poživatin nebo krmiv.
(3) Pro úschovu jedů má být zpravidla vyhrazena zvláštní místnost. Tato místnost musí být zvenku opatřena zřetelným nápisem „Nepovolaným je přístup zakázán”. Pokud je nutno jedy uschovávat s jinými předměty, musí být uschovávány odděleně v pevných, dobře uzamykatelných skříních nebo pod jiným zvláštním bezpečným uzavřením. Omamné látky musí být uschovány odděleně i od jiných, jedů.

§ 28

(1) Jedy a látky škodlivé zdraví smějí být uschovávány a uváděny do oběhu toliko v obalech dostatečně pevných v poměru k váze jedu nebo látce škodlivé zdraví, nepropustných a bezpečně odolných proti působení obsahu. Totéž platí pro uzávěry obalů. Uzávěry obalů musí být mimoto dokonale těsné a musí být zajištěny proti náhodnému uvolnění; u jedů musí být uzávěry zaplombovány, u látek škodlivých zdraví opatřeny tak, aby každé porušení uzávěru bylo viditelné. Skleněné láhve a ampule, v nichž se jedy a látky škodlivé zdraví uschovávají nebo uvádějí do oběhu, musí být z hnědého skla.
(2) Není dovoleno uschovávat jedy a látky škodlivé zdraví v pytlích nebo je v tomto balení uvádět do oběhu.

§ 29

(1) Jedy a látky škodlivé zdraví skupenství pevného se ve větším množství uschovávají a uvádějí do oběhu v sudech (drumech). Sudy mohou být kovové nebo dřevěné; dřevěné sudy musí mít na vnitřní straně vložku z kovu, z umělé hmoty nebo z tuhého papíru, aby se obsah nevysypával.
(2) V menším množství se jedy a látky škodlivé zdraví skupenství pevného uschovávají a uvádějí do oběhu ve skleněných lahvích nebo v kovových obalech. Skleněné láhve musí mít široká hrdla a kovové nebo bakelitové šroubové uzávěry s kovovou vložkou podloženou korkem nebo s vložkou z umělé hmoty. Pokud je používáno kovových nádob z černého plechu, musí být na vnitřní straně opatřeny ochranným nátěrem.

§ 30

(1) Jedy a látky škodlivé zdraví kapalné se ve větším množství uvádějí do oběhu v kameninových, skleněných nebo kovových nádobách nebo v nádobách ze vhodných umělých hmot. Skleněné nádoby musí být chráněny kovovým nebo proutěným košem vyloženým pružnou těsnicí látkou.
(2) V menších množstvích se jedy a látky škodlivé zdraví kapalné uschovávají a uvádějí do oběhu ve skleněných nebo kovových lahvích nebo v nádobách ze vhodných umělých hmot. Láhve musí mít úzká hrdla a šroubové uzávěry s pružnou těsnicí vložkou. Na kapaliny alkalické se smí používat též skleněných lahví se skleněnými zabroušenými uzávěry.

§ 31

(1) Jedy a látky škodlivé zdraví uvedené v §§ 29 a 30, s výjimkou hořlavých jedů a látek škodlivých zdraví, mohou být v množstvích určených toliko pro jednorázovou spotřebu uschovávány a uváděny do oběhu též v dokonale zatavených ampulích.
(2) Při prodeji v drobném mohou být látky škodlivé zdraví nehořlavé vydávány tržnímu spotřebiteli v množství nepřesahujícím 2 kg též v obalech přinesených, í když tyto obaly neodpovídají ustanovením §§ 29 a 30; musí však být splněny podmínky uvedené v § 28 a prodávající je povinen obal vždy opatřit označením stanoveným v §§ 34 a 35. Tyto látky nesmějí být vydávány v obalech, jichž se používá v potravinářství.

§ 32

(1) Jedy a látky škodlivé zdraví plynné se uschovávají a uvádějí do oběhu v tlakových nádobách; těchto nádob nesmí být použito jako obalů pro jiné látky, než pro které byly zvláště určeny. Při tom musí být zachovávány obecné předpisy o stlačených plynech.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na fluor. Fluor nesmí být vůbec uschováván a uváděn do oběhu; smí být zpracován toliko v závodě (zařízení), který jej vyrobil, a to bezprostředně po dokončení výroby.

§ 33

(1) Rtuť v množství nad 3 kg se uschovává a uvádí do oběhu pouze v ocelových lahvích se šroubovým uzávěrem. V menších množstvích se uschovává a uvádí do oběhu ve skleněných, kameninových nebo porcelánových úzkohrdlých lahvích.
(2) Peroxyd vodíku v koncentraci od 35 % váh. se uschovává a uvádí do oběhu v lahvích z hnědého skla nebo v balónech; láhve a balóny s obsahem nad 15 kg musí mít pojistné zátky.
(3) Kyselina fluorovodíková se uschovává a uvádí do oběhu v olověných lahvích nebo v železných nádobách uvnitř s olověným povlakem nebo v nádobách ze vhodných umělých hmot; v malých množstvích se může uschovávat a uvádět do oběhu i ve skleněných vyparafínovaných lahvích.

§ 34

(1) Obaly jedů musí býti opatřeny zobrazením lebky se zkříženými hnáty. Pod tímto zobrazením musí být nápis „Jed”. Obaly látek škodlivých zdraví musí být opatřeny nápisem „Pozor! Škodí zdraví!”.
(2) Označení podle odstavce 1 musí být provedena v černé barvě na oranžovém podkladě a musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a musí být tak umístěna, aby po celou dobu, kdy je obalu používáno, byla zřetelně viditelná.
(3) Obaly jedů a látek škodlivých zdraví hořlavých musí mít vedle označení uvedeného v odstavci 1 ještě nápis „Hořlavina”, obaly žíravých látek škodlivých zdraví nápis „Žíravina”.
(4) Obsahuje-li zásilka jedy a látky škodlivé zdraví ve skleněných obalech, musí být přepravní obaly opatřeny zřetelným nápisem „Pozor, sklo! Neklopit!” nebo odpovídající přepravní nálepkou.
(5) Přepravní obaly jedů a látek škodlivých zdraví pro poštovní dopravu musí být vždy také opatřeny na postranních stěnách pruhem oranžové barvy.

§ 35

(1) Na obale jedu musí být uveden název jedu, na obale omamné látky též jméno a adresa výrobce a den, popř. měsíc výroby. Označení omamné látky musí být opatřeno nápadným modrým pruhem vedeným uhlopříčně z levého dolního do pravého horního rohu tohoto označení; čitelnost údajů tím nesmí být porušena. Na spotřebitelském balení jedu musí být vždy také vyznačeno množství a koncentrace jedu.
(2) Na spotřebitelském balení látek škodlivých zdraví, které jsou vyjmenovány v seznamu uveřejněném ministerstvem zdravotnictví v Úředním listě, musí být vyznačeno, o které látky jde a jakou mají koncentraci; na spotřebitelském balení ostatních látek škodlivých zdraví musí být vyznačeny ty látky v nich obsažené, které mohou mít rozhodující vliv na zdraví člověka.
(3) Na spotřebitelském balení jedů a látek škodlivých zdraví musí být také uvedeny hlavní zásady pro bezpečnou práci s nimi. Pro označení jedů a látek škodlivých zdraví musí být použito názvů uvedených v seznamu jedů a v seznamu látek škodlivých zdraví uveřejněném v Úředním listě.

§ 36

Jsou-li jedy a látky škodlivé zdraví přepravovány po dráze nebo letadlem, smějí být jejich přepravní obaly po dobu přepravy i jinými dopravními prostředky označeny pouze nálepkou předepsanou pro přepravu po dráze (letadlem).

§ 37

Ustanovení §§ 28 až 35 se nevztahují na zásilky jedů a látek škodlivých zdraví z ciziny, a to až do skladu příjemce označeného podnikem zahraničního obchodu, jakož i na zásilky jedů a látek škodlivých zdraví při průvozu.

§ 38

(1) Přepravce je povinen každou zásilku jedů nebo látek škodlivých zdraví, která je v obale předepsaném pro menší množství, opatřit zvláštním přepravním obalem. Přepravní obaly jsou dřevěné nebo lepenkové bedny. Obsahuje-li zásilka skleněné láhve, musí být bedny uvnitř vyloženy dřevitou vlnou nebo jinou pružnou těsnicí hmotou tak, aby skleněné obaly byly bezpečně zajištěny proti mechanickému poškození. Těsnicí hmota musí být volena podle povahy obsahu, popř. musí být impregnována.
(2) Přepravní obaly podle odstavce 1 — s výjimkou ustanovení § 36 — musí mít stejné zevní označení jako jedy a látky škodlivé zdraví v nich obsažené.
(3) Obaly jedů a látek škodlivých zdraví předepsané pro větší množství jsou zároveň přepravními obaly.
(4) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro závodovou dopravu jedů a látek škodlivých zdraví v místě (rozvážku).

§ 39

(1) Není dovoleno přepravovat jedy a látky škodlivé zdraví v témže dopravním prostředku s poživatinami nebo s krmivy.
(2) Pro přepravu kusových zásilek mohou orgány hygienické a protiepidemické služby povolit ze závažných důvodů odchylky od ustanovení odstavce 1.

§ 40

(1) Odesílatel odpovídá za to, že obsah zásilky souhlasí s jejím označením. Při zásilkách uvedených v § 38 odst. 1 odpovídá odesílatel též za to, že vnitřní obaly zásilky vyhovují ustanovením této vyhlášky.
(2) Dopravce pozastavuje pouze zřejmé zevní závady přepravních obalů a odpovídá za to, že bude dodržováno ustanovení § 39 a že přeprava jedů a látek škodlivých zdraví bude provedena tak, aby zejména u kapalných látek nedošlo k mechanickému poškození vnitřních i přepravních obalů a aby za přepravy nedošlo k narušení nebo zcizení přepravovaných látek.

§ 41

Pro přepravu jedů a látek škodlivých zdraví po drahách a letadly platí zvláštní předpisy.

§ 42

Obaly

Ustanovení §§ 26, 27 a 34 až 41 platí obdobně též pro úschovu, označování a přepravu obalů, jichž bylo použito pro jedy.

§ 43

Úschova, balení, označování a přeprava léčiv

Pro úschovu, balení, označování a přepravu léčiv platí zvláštní předpisy.

Část V

Hubení škodlivých živočichů jedy a látkami škodlivými zdraví*)
Hubení škodlivých živočichů plynnými jedy
Hubení škodlivých živočichů látkami škodlivými zdraví

§ 44

Provádění
(1) Hubení škodlivých živočichů jedy a látkami škodlivými zdraví (dále jen „hubení škodlivých živočichů”) smějí provádět pouze hygienickoepidemiologické stanice a se souhlasem hlavního hygienika Republiky československé podniky a zařízení zřízené pro provádění této činnosti v oboru působnosti příslušných ústředních orgánů, jakož i podniky zřízené za tím účelem národními výbory. Tím není dotčeno právo jednotlivých osob hubit škodlivé živočichy schválenými prostředky pro vlastni potřebu (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 106/1953 Ú. l., o dezinfekci a boji proti škodlivým živočichům).
(2) Podniky (zařízení) uvedené v odstavci 1 jsou povinny ustanovit vedoucího pracovníka zodpovědného za řádné provádění prací souvisících s hubením škodlivých živočichů (§ 8).
(3) Podniky (zařízení) uvedené v odstavci 1 jsou povinny koordinovat svou práci s opatřeními orgánů hygienické a protiepidemické služby a řídit se při tom jejich pokyny.

§ 45

(1) O hubení škodlivých živočichů plynnými jedy (dále jen „plynování jedy”) musí být zpraven nejméně 48 hodin před zahájením okresní hygienik. Okresní hygienik potvrdí na opise oznámení, že bylo podáno včas.
(2) Oznámení musí obsahovat
a) přesné označení objektu, v němž má být plynování prováděno,
b) výměru (kubaturu) objektu, popřípadě výměru (kubaturu) jednotlivých místností, a jde-li o skladiště, též druhy skladovaného zboží,
c) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, kterých má být použito; má-li být použito čistého kyanovodíku (§ 48), musí být na tuto okolnost v oznámení zvláště výrazně poukázáno,
d) přípravné práce, které bude nutno provést, a dobu potřebnou k jejich provedení,
e) den a hodinu započetí plynování,
f) dobu působení jedu a dobu, jíž bude pravděpodobně zapotřebí k plynování,
g) bezpečnostní opatření, která budou učiněna,
h) jméno a bydliště vedoucího pracovníka.
(3) Plynování jedy smí být zahájeno, jestliže okresní hygienik jeho provedení ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nezakázal; okresní hygienik může plynování zakázat zejména tehdy, lze-li škodlivé živočichy vyhubit jinak než plynnými jedy. V téže lhůtě může okresní hygienik plynování vázat na zvláštní podmínky. Zvláštní podmínky stanoví okresní hygienik, zejména jde-li o plynování kyanovodíkem (§ 48).
(4) Nárazové plynování jedy v plynových komorách železniční dopravy, které v obecném zájmu, zejména z důvodů protiepidemických, musí být provedeno neprodleně a které nelze předem oznámit ve lhůtě uvedené v odstavci 1, oznámí podniky (zařízení) okresnímu hygienikovi nejpozději při zahájení, a do podle okolností telefonicky; v oznámení uvedou místo plynové komory, druh a množství plynovaných předmětů, druh jedu, kterého má být použito, a jméno vedoucího pracovníka.

§ 46

Stálé i pohyblivé plynové komory smějí být zřizovány a uváděny do provozu jen se souhlasem krajského hygienika.

§ 47

Vedoucí pracovník (§ 44 odst. 2) musí být přítomen po celou dobu, po kterou se provádí plynování jedy, a musí osobně sledovat, zda jsou řádně prováděna všechna předepsaná opatření. Pracovníci, kteří provádějí plynování jedy za mimořádných provozních a rizikových podmínek, musí být předem obeznámení vedoucím pracovníkem s prostředím i s celkovou provozní situací.

§ 48

(1) K plynování jedy smí být použito jen plynu s přísadou dostatečného množství varovné látky.
(2) K plynování jedy, při němž by použitím plynu s přísadou varovné látky mohlo dojít ke znehodnocení ovoce a zeleniny, a k plynování ovocných stromků lze použít čistého kyanovodíku, je-li zabezpečeno řádné provádění a sledování zostřených ochranných a bezpečnostních opatření uvedených ve zvláštních podmínkách, které stanovil okresní hygienik podle § 45 odst. 3.

§ 49

(1) Vedoucí pracovník musí zajistit, aby objekty, ve kterých se má provádět plynování jedy, byly včas opuštěny lidmi a zvířaty. Okresní hygienik může ve výjimečných případech povolit, aby plynují-li se jedy jen některé prostory objektu, byly lidmi a zvířaty opuštěny pouze tyto prostory; zkouškou provedenou pomocí slzních nebo dráždivých plynů však musí být bezpečně prokázáno, že zdi, stropy a podlahy těchto prostor nepropouštějí plyn.
(2) Místnosti, které s plynovými prostorami bezprostředně souvisí, a to nejen ty, které jsou v témže podlaží, ale i místnosti nad nimi a pod nimi musí být po celou dobu plynování stále a řádně větrány. Není-li to možné, musí být tyto místnosti opuštěny lidmi i zvířaty v každém případě.
(3) Z plynovaných prostor musí být odstraněny poživatiny, tabákové výrobky, léčiva a všechny zdravotnické potřeby a podle druhu jedu, kterého má být použito, též nádoby s vodou, vlhké a mokré předměty, jakož i předměty, z nichž zbytky plynu nelze snadno odstranit větráním ani jinými mechanickými způsoby. To platí i pro místnosti, které bezprostředně sousedí s plynovanými prostorami, nelze-li zabezpečit jejich stálé a řádné větrání po celou dobu plynování. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na skladiště poživatin nebo předmětů běžného užívání, pokud jedy, kterých má být použito, jsou pro tento účel připuštěny orgány hygienické a protiepidemické služby.
(4) Má-li být prováděno plynování jedy v objektech stojících v bloku, musí být zkouškou uvedenou v odstavci 1 zjištěno, zda hraniční zdi k sousedním objektům nepropouštějí plyn. Nelze-li možnost pronikání plynu bezpečně vyloučit, platí pro místnosti objektů, které bezprostředně sousedí s plynovanými prostorami, obdobně ustanovení odstavců 2 a 3.

§ 50

(1) Plynované objekty musí být bezpečně zajištěny proti unikání plynu navenek. Zejména musí být dokonalým utěsněním zabezpečeny střechy, klíčové dírky, skuliny v oknech, ve dveřích, stěnách, přepážkách a kolem potrubí, výpusti, zařízení pro odvádění odpadních látek do ovzduší (jako komíny, kamna s tahem do komína, větrací průduchy a ventilační zařízení), stoupací šachty a vodovody bez sifonu.
(2) V plynovaných objektech musí být před použitím plynů hořlavých a výbušných uhašen oheň, odstraněn nevyhaslý popel, vypojeno elektrické zařízení ze sítě a uzavřen hlavní přívod svítiplynu. Při použití vysoce výbušných plynů musí mít pracovníci boty s gumovou podešví a i jinak vyhovující bezpečnostním předpisům.

§ 51

(1) Po zaplynování jedy musí být vchody do plynovaných objektů uzamčeny, popřípadě jinak bezpečně uzavřeny. Klíče těchto objektů musí být až do úplného skončení plynování uloženy u vedoucího pracovníka.
(2) Vchody do objektů plynovaných jedy musí být zalepeny a opatřeny varovnými nápisy „Čištění jedovatým plynem — životu nebezpečno!”; nad tímto nápisem musí být v přiměřené velikosti zobrazení lebky se skříženými hnáty. Varovné nápisy musí být vytištěny výrazným písmem a výška jednotlivých písmen musí být nejméně 6 cm. Nápisy se odstraní až po uvolnění plynovaných objektů (§ 52 odst. 3).
(3) Po dobu působení plynu musí být ke vchodům do plynovaných objektů postavena hlídka.

§ 52

(1) Po uplynutí doby potřebné k řádnému působení jedovatého plynu musí být plynované objekty dokonale větrány. Větrání musí být prováděno postupné, tak aby neunikala do ovzduší najednou velká množství plynu. Je-li to podle povahy plynu a podle povětrnostních poměrů nutné, musí být v plynovaných objektech udržována teplota potřebná pro řádné větrání.
(2) Při větrání se musí postupovat tak, aby unikajícím plynem nebyly zamořeny sousední objekty, které nebyly plynovány. Než se započne s větráním, musí být proto v nejbližším okolí plynovaných objektů uzavřena všechna okna a dveře na dobu přiměřeně dlouhou s ohledem na povahu plynu, kterého bylo použito.
(3) Plynované objekty smějí být uvolněny teprve tehdy, je-li chemickou zkouškou bezpečně prokázáno, že v nich nejsou zbytky plynu v koncentraci škodící zdraví. Způsob provádění této chemické zkoušky se stanoví v pracovních pokynech vydaných podle § 23.
(4) Místnosti s plynovanými prostorami bezprostředně sousedící, které byly opuštěny lidmi a zvířaty, mohou být uvolněny ihned po zahájení větrání plynovaných prostorů, je-li zkouškou podle odstavce 3 bezpečně prokázáno, že do nich nepronikl plyn v koncentraci škodící zdraví.
(5) Poživatiny, které přišly do styku s jedovatým plynem, smějí být dány do oběhu jen se souhlasem krajského hygienika, který dá provést potřebná laboratorní vyšetřování; těchto poživatin může být použito ke krmení zvířat jen se souhlasem orgánů veterinární služby.

§ 53

(1) Plynování železničních vozů a jiných dopravních prostředků jedy — pokud nejde o plynování v plynových komorách — musí být prováděno v dostatečné vzdálenosti od obytných budov a od budov a prostor, v nichž jsou lidé nebo zvířata; lodi, ve kterých se provádí plynování jedy, nesmějí bezprostředně sousedit s jinými loďmi.
(2) V ostatním platí pro plynování železničních vozů, lodí a jiných dopravních prostředků obdobně ustanovení §§ 45 a 47 až 52.

§ 54

Hubení škodlivých hlodavců pevnými a kapalnými jedy
(1) Nástrahy pro hubení hlodavců pevnými nebo kapalnými jedy (dále jen „nástrahy”) je dovoleno připravovat pouze v místnostech s dobře fungujícím větracím zařízením nebo na volných prostranstvích. K nástrahám musí být vždy zamezen přístup nepovolaným osobám a hospodářským a domácím zvířatům. Nádobí určeného pro přípravu nástrah nesmí být používáno k jiným účelům s výjimkou mořicích bubnů, kterých se používá k moření obilí.
(2) Nástrahy musí být vkládány buď do nor hlodavců nebo do zvláštních skříněk. Skříňky s nástrahami musí být uzamčeny a opatřeny nápisem „Pozor jed — životu nebezpečné!”. Nory hlodavců v uzavřených prostorách musí být po vložení nástrah pevně ucpány.
(3) Místa pro položení nástrah musí být volena tak, aby v žádném případě nedošlo ke smíšení jedu s poživatinami nebo s krmivy. Okolí těchto míst musí být po dobu hubení hlodavců kontrolováno. V uzavřených prostorách musí být zbytky jedu, které byly hlodavci zaneseny mimo nory nebo skříňky, pravidelně odstraňovány a těla uhynulých hlodavců bez průtahu sebrána a spálena. Těla uhynulých hlodavců nesmějí být v žádném případě zakopána.
(4) Vchody do prostor, jakož i pozemky, kde se provádí hubení hlodavců, musí být po položení nástrah označeny varovnými nápisy. Vedoucí pracovník je povinen poučit osoby, které mají přístup k těmto místům, na nebezpečí jedu pro lidi, zvláště děti, a pro zvířata.
(5) Jakmile je skončeno hubení škodlivých hlodavců, musí vedoucí pracovník učinit opatření, aby jed, kterého bylo použito v uzavřených prostorách, byl bezpečně zneškodněn.

§ 55

(1) Hubení plynnými (dýmotvornými) nebo kapalnými látkami škodlivými zdraví je dovoleno provádět jen v prostorách, které byly opuštěny lidmi a zvířaty a z nichž byly odstraněny poživatiny, tabákové výrobky, léčiva a zdravotnické potřeby. Odchylky z tohoto ustanovení mohou být povoleny orgány hygienické a protiepidemické služby pro skladiště poživatin nebo předmětů běžného užívání.
(2) Při hubení plynnými (dýmotvornými) látkami a aerosoly musí být utěsněna okna, dveře, průduchy, spáry a jiné otvory tak, aby látka, které bylo použito, nepronikala mimo prostory, v nichž se provádí hubení. Hubí-li se hlodavci plynnými prostředky v podpodlaží, musí být utěsněny všechny skuliny tak, aby plyn odtud neunikal. Je-li používáno prostředků hořlavých nebo výbušných, musí být provedena též opatření uvedená v § 50 odst. 2. Vchody do prostorů, v nichž se provádí hubení, musí být uzamčeny, popřípadě jinak bezpečně uzavřeny. Klíče musí být po celou dobu hubení v úschově u vedoucího pracovníka.
(3) O větrání prostor, ve kterých se provádělo hubení, platí obdobně ustanovení § 52 odst. 1. Prostory smějí být zpravidla uvolněny teprve tehdy, až zcela vymizel zápach po látce, které bylo použito.
(4) Obdobně platí též ustanovení § 52 odst. 5 o oběhu poživatin, které při hubení škodlivých živočichů přišly do styku s látkami škodlivými zdraví.

§ 56

Hubí-li se hlodavci plynnými (dýmotvornými) látkami v norách, musí být prostředek, ze kterého se tvoří plyn, vložen přímo do nor k tomu určených a zasypán zeminou nebo pískem. Hubí-li se hlodavci v uzavřených prostorách, musí být ostatní nory bezpečně utěsněny; po vyvinutí plynu musí být v těchto případech bezpečně utěsněny i nory, do kterých byl vložen prostředek, z něhož se tvoří plyn.

§ 57

(1) Při hubení pevnými látkami škodlivými zdraví musí být provedena opatření, aby nedošlo ke smíšení těchto látek s poživatinami a krmivy. Osoby, které mají přístup do prostor, v nichž se provádí hubení, musí být podle povahy látky, které bylo použito, upozorněny na nebezpečí pro zdraví lidí, zvláště dětí, a zvířat.
(2) Ustanovení § 54 odst. 5 platí i pro zneškodnění látek škodlivých zdraví.

§ 58

Ustanovení §§ 54 až 57 platí přiměřeně i pro hubení škodlivých živočichů v lodích a v jiných dopravních prostředcích.

Část VI

Zvláštní ustanovení

§ 59

(1) Věcně příslušný ústřední orgán stanoví v dohodě s hlavním hygienikem Republiky československé podle potřeby další zvláštní podmínky pro zacházení s jedy a s látkami škodlivými zdraví v oboru své působnosti.
(2) Hlavní hygienik Republiky československé v dohodě s věcně příslušným ústředním orgánem může stanovit, že se při určité činnosti nesmí používat jedů nebo látek škodlivých zdraví, nebo že se smí používat při určité činnosti jen jedů nebo látek škodlivých zdraví jím schválených; jde-li o činnost na ochranu živočišné nebo rostlinné výroby, stanoví tak ministerstvo zemědělství v dohodě s hlavním hygienikem Republiky československé. Schválení jedů nebo látek škodlivých zdraví pro použití při určité činnosti může být vázáno na podmínky.

Část VII

Závěrečná ustanovení

§ 60

Hlavní hygienik Republiky československé může v dohodě s ministerstvem vnitra a s věcně příslušným ústředním orgánem ve zvláště odůvodněných případech povolit odchylku od ustanovení § 28 odst. 2, §§ 29 a 30, § 32 odst. 1 a § 33.

§ 61

O tom, zda jde o látku škodlivou zdraví, popřípadě o průmyslovou škodlivinu, rozhodne v pochybných případech hlavní hygienik Republiky československé.

§ 62

Pokud zvláštní předpisy stanoví pro způsobilost zaměstnanců nebo pro zacházení s některými jedy nebo látkami škodlivými zdraví podmínky přísnější, než jsou stanoveny touto vyhláškou, je nutno se řídit těmito zvláštními předpisy.

§ 63

Na provádění této vyhlášky dozírají orgány hygienické a protiepidemické služby a orgány Veřejné bezpečnosti ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí vykonávajícími dozor nad bezpečností při práci. V zařízeních v oboru ministerstva národní obrany dozírají na provádění této vyhlášky orgány vojenské správy.

§ 64

(1) Zrušují se
1. vyhláška č. 161/1950 Ú. l., o barvení a přepravě metanolu,
2. vyhláška č. 194/1955 Ú. l., o způsobilosti osob zacházejících s jedy při jejich výrobě, zpracování a přípravě,
3. vyhláška č. 40/1956 Ú. l., o úschově, balení a dopravě jedů a látek škodlivých zdraví a o označování jejich obalů, ve znění vyhlášky č. 37/1959 Ú. l.
(2) Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze již ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, postupovat podle zákona č. 160/1936 Sb., o hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, etylénoxydem a chlorpikrinem, a vládního nařízení č. 176/1936 Sb., jímž se provádějí některá ustanovení tohoto zákona, ve znění vládního nařízení č. 422/1940 Sb.

§ 65

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1960.
Příloha k vyhlášce č. 234/1959 Ú. l.
ul0c1959c097z0234_o01.tif