Vyhláška ministerstev financí a spravedlnosti o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku

(1) Tato vyhláška se vztahuje na domy, které jsou ve vlastnictví fyzických osob nebo soukromých právnických osob a jsou zcela nebo převážně určeny k bydlení.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na rodinné domky ve smyslu předpisu o hospodaření s byty.*) Nevztahuje se též na domy, které vzhledem k svému stavebnímu uspořádání, okruhu jejich uživatelů nebo jiným skutečnostem mají plnit účel rodinných domků (§ 3)

(1) Dům je zcela nebo převážně určen k bydlení, bylo-li stavebním úřadem povoleno užívat ho zcela nebo převážně k bydlení. Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo patrno, že domu bylo povoleno užívat k bydlení, stačí, že k tomuto účelu je převážně užíván.

(2) Domem, který je zcela nebo převážně určen k bydlení, je i nedostavěný dům, má-li být podle rozhodnutí o přípustnosti stavby zcela nebo převážně k tomuto účelu určen.

(1) Domy, které vzhledem k svému stavebnímu uspořádání mají plnit účel rodinných domků, se rozumí domy stavebně uspořádané jako rodinné domky, které se však za rodinné domky ve smyslu předpisů o hospodaření s byty nepovažují jen proto, že mají více obytných místností a že plošná výměra těchto místností je větší, než stanoví tyto předpisy. Přitom nerozhoduje, zda takové domy jsou pronajaty či nikoliv.

(2) Domy, které vzhledem k okruhu jejich uživatelů mají plnit účel rodinných domků, se rozumí domy, které nemají podstatné znaky obytných domů určených k pronajímání za účelem docilování bezpracných zisků a jsou skutečně převážně užívány k bydlení spoluvlastníky nebo vlastníkem (spoluvlastníky) a osobami mu blízkými.**)

(3) Domy, které vzhledem k jiným skutečnostem mají plnit účel rodinných domků, se rozumí domy, které nemají podstatné znaky obytných domů určených k pronajímání za účelem docilování bezpracných zisků a nelze je bez neúměrného nákladu upravit tak, aby v nich mohlo být více samostatných bytů odpovídajících dnešním požadavkům na úroveň bydlení.

(1) Místní národní výbor, jemuž především přísluší pečovat o neustálé zvyšování úrovně bydlení pracujících, může v rámci plánu úprav bytového fondu a s písemným souhlasem vlastníků provádět úpravy domů, na které se vztahuje tato vyhláška (dále jen „nájemní domy”). Úpravou se rozumí přístavba, nástavba, změna stavby (rekonstrukce, adaptace), dokončení stavby a jiné úpravy směřující k zlepšení celkového stavu nájemního domu, dále přípojky na veřejná zařízení a udržovací práce (běžné a generální opravy); úpravou však nejsou opravy, které je podle obecných předpisů povinen nést nájemce.

(2) Nelze-li dosáhnout souhlasu vlastníka, může odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu rady okresního národního výboru (dále jen „odbor místního hospodářství”) na návrh výkonného orgánu místního národního výboru rozhodnout, že úprava podle odstavce 1 může být provedena bez tohoto souhlasu. Rozhodnutí vydá v dohodě s odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru a s finančním odborem rady okresního národního výboru (dále jen „finanční odbor”).

(3) Odpovědnost vlastníka za stav nájemního domu, upravená v platných předpisech, není souhlasem uděleným k úpravám (odstavec 1 nebo 2) dotčena.

(4) Odbor místního hospodářství návrh zamítne, zjistí-li zejména, že

(5) Rozhodnutí podle odstavce 2 doručí se vždy i vlastníku nájemního domu; s úpravou lze započít teprve po právní moci rozhodnutí, ledaže by pro nebezpečí z prodlení byl odvolání odňat odkladný účinek.

(1) Místní národní výbor oprávněný k úpravě (§ 4 odst. 1 nebo 2) provede úpravu zcela nebo převážně svépomocí (např. v akci zvelebování mést a obcí) anebo zadá její provedení příslušné dodavatelské organizaci. Při provádění. úpravy má místní národní výbor práva a povinnosti stavebníka.*)

(2) Místní národní výbor oprávněný k úpravě může se písemně dohodnout s organizací socialistického sektoru, která je schopna úpravu provést převážně vlastními pracovníky a převážně z vlastních materiálových zdrojů, že úpravu nájemního domu provede sama. Při provádění úpravy má organizace práva a povinnosti stavebníka. Není-li organizace oprávněna podle předpisů stavebního řádu úpravu provést, může tak učinit jen za podmínek stanovených v § 6 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu.

(1) Vlastník nájemního domu je povinen místnímu národnímu výboru zaplatit náhradu za provedenou úpravu (§ 4 zákona). Tuto povinnost uloží vlastníku nájemního domu výkonný orgán místního národního výboru platebním výměrem. Výměr vydá ihned po provedení úpravy nebo její ucelené části. Opis výměru zašle finančnímu odboru (§ 4 odst. 2).

(2) Náhrada se stanoví částkou, kterou za provedenou úpravu místnímu národnímu výboru vyúčtovala dodavatelská organizace, zvýšenou o další náklady, které by vznikly vlastníkovi, kdyby byl stavebníkem (např. za vyhotovení dokumentace, za stavební dozor).

(3) Provedl-li místní národní výbor úpravu svépomocí anebo byla-li úprava provedena podle § 5 odst. 2, stanoví se náhrada ve výši nákladů, kterých by bylo třeba, kdyby byla provedena dodavatelským způsobem, zvýšených o další náklady, které by vznikly vlastníkovi, kdyby byl stavebníkem.

(4) Nebyla-li pohledávka na náhradu za provedenou úpravu zaplacena do 15 dnů po právní moci platebního výměru, je povinen vlastník nájemního domu zaplatit úroky z prodlení ve výši 5 %; výkonný orgán místního národního výboru navrhne u knihovního soudu, aby zákonné zástavní právo pro pohledávku na náhradu bylo zapsáno v pozemkové knize.

(1) Pokud se ve vyhlášce nestanoví jinak, smí vlastník nájemního domu, na němž byla provedena místním národním výborem úprava, nakládat s nájemním domem, dokud na něm vázne zákonné zástavní právo pro pohledávku za provedenou úpravu, jen se souhlasem finančního odboru. Nakládáním se rozumí nakládání právní (např. darování, prodej) i nakládání faktické (např. rekonstrukce, demolice).

(2) Finanční odbor může udělit souhlas jen tehdy, nebude-li tím ztíženo vymáhání pohledávky za úpravu anebo přechod nájemního domu do státního socialistického vlastnictví podle § 10, anebo není-li zamýšlené nakládání v rozporu s účelem provedené úpravy. Právní úkony provedené bez potřebného souhlasu jsou neplatné (§ 5 zákona).

(3) Finanční odbory mohou k udělování souhlasu zmocnit výkonné orgány místních národních výborů a určit přitom rozsah tohoto oprávnění (§ 5 odst. 1 zákona).

(4) Povinnost vlastníka udržovat a opravovat nájemní dům není předchozími ustanoveními dotčena. K těmto úkonům, jakož i k pořízení na případ smrti, není třeba souhlasu finančního odboru.

(1) Nezaplatí-li vlastník domu místnímu národnímu výboru do 15 dnů po právní moci platebního výměru náhradu za provedenou úpravu a přesahuje-li pohledávka (její zbytek) na tuto náhradu sama o sobě nebo spolu s ostatními pohledávkami organizací státního socialistického sektoru zajištěnými na nájemním domu zástavním právem (např. zákonným, smluvním, exekučním) dvě třetiny hodnoty, kterou měl dům před úpravou, rozhodne finanční odbor, že dům i s pozemkem, na němž byl vystavěn, a se zahradou hraničící s tímto pozemkem, pokud patří vlastníku nájemního domu, přechází do státního socialistického vlastnictví. Zároveň rozhodne, do správy které organizace státního socialistického sektoru nájemní dům přechází.

(2) Finanční odbor může rozhodnutí podle odstavce 1 odložit jen ze závažných důvodů. V tom případě je povinen odložení rozhodnutí hlásit neprodleně nadřízenému orgánu.

(3) S výjimkou pohledávky na náhradu za provedenou úpravou není u ostatních pohledávek uvedených v odstavci 1 rozhodné, jsou-li splatné či nikoliv.

(4) Hodnota domu před úpravou se určí podle předpisů platných pro oceňování nemovitostí ve vyvlastňovacím řízení.*) K hodnotě pozemku, na němž je dum vystavěn, a zahrady hraničící s tímto pozemkem se přitom nepřihlíží.

(5) Rozhodne-li finanční odbor o přechodu nájemního domu do státního socialistického vlastnictví, vyrozumí o tom odbor sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru, má-li za to, že vzhledem k okolnostem mu známým je ztrátou příjmů z domu ohrožena výživa jeho vlastníka nebo osob v jeho zaopatření.

(1) Přechodem majetku (§ 10 odst. 1) do státního socialistického vlastnictví zanikají podle zvláštních předpisů**) zástavní práva a věcná břemena na něm váznoucí.

(2) O vymáhání, prominutí nebo upuštění od vymáhání pohledávek organizací státního socialistického sektoru, které vázly na majetku (§ 10 odst. 1), platí předpisy o správě národního majetku;*) pohledávka místního národního výboru na náhradu se však promine, ledaže by důležitý obecný zájem vyžadoval, aby byla vymáhána.