ODDÍL II
Osobní stav a rodinné právo
Právní poměry mezi rodiči a dětmi
Poručenství a opatrovnictví
§ 21
Článek 21
Právní způsobilost osoby
Právní způsobilost osoby se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž je osoba občanem.
1. Forma uzavření manželství se spravuje právním řádem smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
2. Manželství lze také uzavřít před diplomatickým nebo konzulárním zástupcem, jsou-li oba snoubenci občany smluvní strany, které patří diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad. Forma uzavření manželství se v tomto případě spravuje právním řádem smluvní strany, které patří diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad.
3. Způsobilost uzavřít manželství (základní podmínky pro uzavření manželství) se spravuje pro každého ze snoubenců právním řádem smluvní strany, jejímž je občanem.
1. Osobní a majetkové poměry manželů se spravují právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.
2. Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý manžel občanem druhé smluvní strany, spravují se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště.
3. Jestliže v případě uvedeném v odstavci 2 jeden z manželů bydlí na území jedné smluvní strany a druhý manžel na území druhé smluvní strany, spravují se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem té smluvní strany, na jejímž území měli manželé poslední společné bydliště.
1. Mají-li oba manželé státní občanství jedné smluvní strany a bydlí-li v době podání návrhu na rozvod na území druhé smluvní strany, spravuje se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Příslušné jsou soudy obou smluvních stran. V případě však, že jeden z manželů bydlí v době podání návrhu na rozvod na území jedné smluvní strany a druhý manžel na území druhé smluvní strany, jsou příslušné soudy té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.
2. Je-li v době podání návrhu na rozvod jeden manžel občanem jedné smluvní strany a druhý manžel občanem druhé smluvní strany a bydlí-li buď na území téže smluvní strany nebo jeden na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou pro rozvod příslušné soudy obou smluvních stran. Soudy použijí právního řádu svého státu.
1. Určení, že tu není manželství (zjištění neplatnosti), nebo vyslovení neplatnosti (zrušení) manželství pro porušení formy uzavření se spravuje právním řádem platným v místě, kde bylo manželství uzavřeno, avšak v případě uzavření manželství podle článku 22 odst. 2 právním řádem smluvní strany, které patří diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad.
2. Určení, že tu není manželství (zjištění neplatnosti), nebo neplatnost (zrušení) manželství pro nedostatek způsobilosti uzavřít manželství (porušení základních podmínek pro uzavření manželství) se vysloví na základě právního řádu, kterého se mělo použít podle článku 22 odst. 3.
3. Pro určení příslušnosti se použije obdobně ustanovení článku 24.
§ 26
Článek 26
Ve věcech popření, jakož i zjištění otcovství a popření i zjištění mateřství, stejně jako určení, zda dítě pochází z určitého manželství, se použije právního řádu smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
§ 27
Článek 27
Právní poměry mezi dítětem narozeným mimo manželství a jeho matkou z jedné strany a jeho otcem z druhé strany se spravují právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
§ 28
Článek 28
1. K rozhodnutí věcí týkajících se právních poměrů uvedených v článku 26 a 27 jsou příslušné soudy smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
2. Jestliže navrhovatel i odpůrce mají bydliště na území stejné smluvní strany, jsou příslušné i soudy této smluvní strany, avšak při zachování ustanovení článku 26 nebo 27.
1. Pro prohlášení osoby za nezvěstnou nebo mrtvou a pro řízení o důkazu smrti jsou příslušné justiční úřady smluvní strany, jejímž občanem byla tato osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
2. Přesto justiční úřady smluvní strany na žádost osob, které bydlí na jejím území, jsou příslušné prohlásit za nezvěstného nebo mrtvého anebo provést řízení o důkazu smrti občana druhé smluvní strany, jestliže podle právního řádu platného pro justiční úřad, na nějž se obracejí, mají tyto osoby právo takovou žádost podat.
3. Ve věcech uvedených v odstavci 1 a 2 použijí justiční úřady smluvních stran právního řádu svého státu.
§ 30
Článek 30
1. Ve věcech poručenství a opatrovnictví nad občany smluvních stran jsou příslušné, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiného, úřady smluvní strany, jejímž občanem je osoba, které má být zřízeno poručenství nebo opatrovnictví.
2. Zřízení nebo zánik poručenství nebo opatrovnictví se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba, které má být zřízeno poručenství nebo opatrovnictví.
3. Právní poměry mezi poručníkem nebo opatrovníkem a chráněncem se spravují právním řádem smluvní strany, jíž patří úřad, který zřídil poručenství nebo opatrovnictví.
4. Povinnost přijmout poručenství nebo opatrovnictví se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba, která se má stát poručníkem nebo opatrovníkem.
§ 31
Článek 31
1. Mají-li být učiněna poručenská nebo opatrovnická opatření na ochranu zájmů občana jedné smluvní strany, jehož bydliště, pobyt nebo majetek je na území druhé smluvní strany, zpraví úřad této smluvní strany bez odkladu úřad příslušný podle článku 30 odst. 1.
2. V neodkladných případech může úřad druhé smluvní strany učinit opatření sám podle svého právního řádu, musí však ihned zpravit úřad příslušný podle článku 30 odst. 1. Taková opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí tohoto úřadu.
§ 32
Článek 32
1. Úřad příslušný podle článku 30 odst. 1 může přenést poručenství nebo opatrovnictví na úřad druhé smluvní strany, jestliže chráněnec má na území této smluvní strany bydliště, pobyt nebo majetek. Přenesení poručenství nebo opatrovnictví se stane účinným, když dožádaný úřad poručenství nebo opatrovnictví převezme a dožadující úřad o tom zpraví.
2. Úřad, který převzal podle odstavce 1 poručenství nebo opatrovnictví, vede je podle právního řádu svého státu. Užije však, pokud jde o způsobilost k právům a k povinnostem nebo o způsobilost k právním úkonům, práva smluvní strany, jejímž občanem je chráněnec. K rozhodnutím, která se týkají osobního stavu, není oprávněn.
1. Osvojení, jakož i jeho skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel v době osvojení, skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení.
2. Je-li dítě občanem druhé smluvní strany, je nutné k osvojení i přivolení této smluvní strany. Jestliže je to nutné podle právního řádu této smluvní strany, je třeba vyžádat i souhlas osvojence, jeho zákonného zástupce nebo poručenských orgánů.
3. Je-li dítě osvojováno manžely, z nichž jeden je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, spravuje se osvojení, skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení právním řádem obou smluvních stran.
4. Ve věcech osvojení, jakož i skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení je příslušný úřad smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel v době osvojení, skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení. V případě uvedeném v odstavci 3 je příslušný úřad té smluvní strany, v jehož obvodu manželé mají nebo měli své společné bydliště nebo pobyt.