§ 1
Cílem zákona je přispívat k dalšímu upevňování a rozvoji jednotných zemědělských družstev (dále jen „družstev“) v zájmu nepřetržitého rozmachu zemědělské výroby na podkladě pokrokové vědy a techniky a rozsáhlé mechanizace při stálém zvyšování intenzity výroby, produktivity práce a snižování nákladů, v zájmu neustálého zvyšování hmotné a kulturní úrovně družstevních rolníků a všeho pracujícího lidu, postupného odstraňování podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí a v zájmu dovršení socialistické výstavby naší vlasti a postupného přechodu ke komunistické společnosti.
Část I
Hlavní zásady zemědělského družstevnictví
§ 2
(1) Družstva tvoří nedílnou součást našeho socialistického zřízení.
(2) Družstva jsou budována dobrovolným rozhodnutím jejich členů.
§ 3
(1) V družstvu se uplatňuje družstevní demokracie, která zejména umožňuje, aby se každý člen družstva (dále jen „družstevník“) aktivně a iniciativně účastnil řízení družstevních záležitostí.
(2) Družstevníci jako hospodáři družstva řídí sami jeho záležitosti prostřednictvím členské schůze a ostatních orgánů družstva v souladu s právními předpisy, stanovami a politickohospodářskými směrnicemi strany a vlády; usnesení a opatření družstevních orgánů jsou závazná pro družstevníky.
§ 4
Společenské vztahy v družstvu se vytvářejí a rozvíjejí na podkladě účelného spojování zájmů družstevníků, družstva a celé společnosti při podřizování dílčích zájmů zájmům celku.
§ 5
(1) V činnosti družstva se uplatňuje zásada plánovitosti.
(2) Družstevní orgány jsou povinny zajišťovat plánovitý rozvoj družstevní zemědělské výroby.
(3) Plány družstva vycházejí ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečují jeho úkoly.
§ 6
(1) Rozdělování výsledků hospodaření družstva se provádí v souladu se zájmy celé společnosti, družstva a družstevníků.
(2) Každý družstevník se podílí na práci v družstvu a výsledcích společného hospodaření podle zásady „každý podle svých schopností, každému podle jeho práce“. Důsledné uplatňování této zásady je základem hmotné zainteresovanosti družstevníků i družstva na zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.
§ 7
(1) Družstevníci a orgány družstva jsou při veškeré své činnosti povinni ochraňovat a zvelebovat majetek v socialistickém družstevním vlastnictví a ostatní majetek užívaný družstvem.
(2) Stát poskytuje všestrannou pomoc rozvoji a zvyšování úrovně socialistického družstevního vlastnictví.
Část II
Vznik družstva a jeho povaha
Předmět činnosti
§ 8
Vznik družstva
(1) Družstvo vznikne dnem, kterým se ustavující schůze pracujících rolníků a ostatních zájemců o členství v družstvu usnese na založení družstva; k platnosti tohoto usnesení je třeba, aby bylo schváleno radou okresního národního výboru.
(2) V obci se založí zpravidla jen jedno družstvo; výjimku povoluje rada okresního národního výboru po projednání s radou místního národního výboru.
§ 9
Povaha družstva
(1) Družstvo je lidovým družstvem a socialistickou právnickou osobou.
(2) Družstvo může přejímat jen takové závazky, které jsou v souladu s jeho výrobní, hospodářskou a jinou společenskou činností a s plněním jeho úkolů určených zejména stanovami.
§ 10
Název družstva
V názvu družstva musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva.
§ 11
Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev
Celostátní sjezd jednotných zemědělských družstev se usnáší na návrhu vzorových stanov jednotných zemědělských družstev (dále jen „vzorové stanovy“). Vzorové stanovy schvaluje vláda. Vzorové stanovy jsou závazným podkladem pro vypracování vlastních stanov družstev.
§ 12
Stanovy družstva
(1) Každé družstvo je povinno do 6 měsíců od svého vzniku vypracovat podle vzorových stanov vlastní stanovy a předložit je ke schválení radě okresního národního výboru. Dokud nebudou stanovy schváleny, řídí se družstvo vzorovými stanovami.
(2) Družstvo je povinno do 6 měsíců od vyhlášení doplňků a změn vzorových stanov vypracovat podle nich doplňky a změny vlastních stanov a předložit je ke schválení radě okresního národního výboru; dokud nebudou schváleny, řídí se družstvo ustanoveními doplňků a změn vzorových stanov.
(3) Usnese-li se družstvo na doplňcích nebo změnách vlastních stanov ze svého podnětu, je povinno rovněž předložit je ke schválení radě okresního národního výboru, a to do 15 dnů od usnesení členské schůze.
(4) Rada okresního národního výboru rozhodne o schválení stanov družstva, jejich doplňků a změn po vyjádření rady místního národního výboru. Schválením se stanovy družstva, jejich doplňky a změny stanou závaznými. Schválené stanovy, jejich doplňky a změny registruje výkonný orgán okresního národního výboru.
(5) Výjimky z jednotlivých ustanovení vzorových stanov pro jednotlivá družstva ve zvláště odůvodněných případech může povolit ministerstvo zemědělství.
§ 13
(1) Hlavním předmětem činnosti družstva je socialistická zemědělská velkovýroba.
(2) Družstvo provozuje také lesní hospodářství v lesích sdružených družstevníky a v lesích mu odevzdaných.
(3) Za účelem provozování lesního hospodářství lze se sdružovat pouze v jednotných zemědělských družstvech.
(4) Družstvo má pro rozvoj zemědělské velkovýroby a lesního hospodářství co nejúčinněji zapojovat do práce všechny své členy a využívat přírodních podmínek a výrobních a finančních prostředků. Družstvo má zejména plně a co nejúčinněji využívat zemědělské půdy a dbát o zvyšování její úrodnosti.
§ 14
(1) V zájmu rozvoje zemědělské a lesní výroby, lepšího využití výrobních prostředků a plného uplatnění práce členů může družstvo provozovat pomocná hospodářská odvětví a přidruženou výrobu. Této činnosti nesmí být zneužíváno k soukromému podnikání a její provozování nesmí ohrožovat hlavní činnost družstva.
(2) Rozsah činnosti podle odstavce 1 určí prováděcí předpisy a stanovy družstva.
§ 15
(1) Družstvo vypracovává dlouhodobé plány a celoroční výrobní plány na podkladě úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a podle přírodních a ekonomických podmínek a výrobního zaměření družstva. Představenstvo družstva předloží plány před jejich projednáním a přijetím členskou schůzí radě místního národního výboru k projednání. Plány takto projednané a přijaté členskou schůzí schvaluje rada okresního národního výboru. Orgány družstva soustavně sledují plnění plánů.
(2) Družstvo je povinno vést předepsanou prvotní a účetní evidenci, předkládat výkazy a provádět ekonomické rozbory svého hospodářství.
§ 16
Péče o družstevníky
(1) Družstvo pečuje všestranně o družstevníky, zejména o jejich politickou a odbornou výchovu, jakož i o jejich bezpečnost při práci. Družstvo proto vytváří příznivé pracovní, životní a kulturní podmínky, včetně bytové výstavby, pro všechny družstevníky, zejména pro pracující ženy, matky a jejich děti a přestárlé členy; přitom využívá též sociálního a kulturního fondu především pro zřizování společných sociálních a kulturních zařízení.
(2) Péči o družstevníky družstvo zaměřuje zejména na získávání mládeže pro práci v družstevním zemědělství a v zájmu zajištění odborně zdatného dorostu pečuje družstvo o výchovu učňů.
Část III
Orgány družstva
§ 17
(1) Družstevníci řídí a spravují záležitosti družstva členskou schůzí a dalšími jí volenými orgány. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Dalšími orgány družstva jsou předseda a představenstvo jako výkonné orgány a revizní komise jako kontrolní orgán družstva, popřípadě další orgány, pokud to vzorové stanovy nebo zvláštní předpisy dovolují.
(2) Členská schůze a představenstvo mohou zřizovat své pomocné a poradní komise, které jim pomáhají při plnění jejich úkolů.
§ 18
Členská schůze
(1) Členská schůze může rozhodovat o všech záležitostech družstva; zpravidla rozhoduje jen o závažných otázkách.
(2) Členská schůze nemůže přenést na jiné orgány družstva působnost, která jí výlučně přísluší podle vzorových stanov, popřípadě jiných předpisů.
(3) Členská schůze rozhoduje veřejným hlasováním. Při hlasování přísluší každému družstevníku přítomnému na členské schůzi jeden hlas.
§ 19
Představenstvo
Představenstvo řídí běžnou činnost družstva a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou výslovně vyhrazeny jiným orgánům. Ve výjimečných naléhavých případech může představenstvo rozhodnout i otázky, jejichž rozhodnutí je výslovně vyhrazeno členské schůzi; tato rozhodnutí představenstva vyžadují dodatečného schválení nejbližší členskou schůzí.
§ 20
Předseda
Předseda řídí každodenní činnost družstva a jedná jeho jménem. Předseda družstva je zároveň předsedou představenstva.
§ 21
Revizní komise
(1) Revizní komise je kontrolním orgánem družstva, nezávislým na jeho představenstvu a předsedovi; odpovídá pouze členské schůzi.
(2) Revizní komise kontroluje veškerou, zejména výrobní, hospodářskou a finanční činnost družstva a jeho orgánů, a za tím účelem provádí jednotlivé revize a prověrky podle ustanovení stanov.
(3) Revizní komise kontroluje při každé revizi a prověrce zejména, zda orgány a funkcionáři družstva dodržují při správě družstevních záležitostí zákony a jiné předpisy, stanovy družstva, pracovní řád, usnesení členských schůzí a zda dbají o ochranu družstevního majetku a dodržování zásady družstevní demokracie.
(4) Revizní komise projedná zjištěné nedostatky a návrhy opatření na jejich odstranění s představenstvem. Neodstraní-li představenstvo nedostatky včas nebo nesouhlasí-li s navrženými opatřeními, je revizní komise povinna předložit zjištěné nedostatky a návrhy opatření na jejich odstranění členské schůzi k rozhodnutí, a předseda družstva je povinen neprodleně svolat členskou schůzi a pozvat na ni zástupce výkonného orgánu okresního národního výboru.
§ 22
(1) Podrobnosti o působnosti orgánů družstva, jejich složení, volbě, jednání a rozhodování upravují stanovy, popřípadě zvláštní předpisy.
(2) Ministerstvo zemědělství může vydat vzorový jednací řád jednotných zemědělských družstev a v dohodě s ministerstvem financí stanovit práva a povinnosti účetních v družstvech.
Část IV
Sdružování pozemků a združstevňování ostatních výrobních prostředků
Združstevňování ostatních výrobních prostředků
§ 23
(1) Družstevníci jsou povinni sdružit pozemky včetně lesních a odevzdat ostatní výrobní prostředky do společného družstevního hospodaření v rozsahu a za podmínek určených stanovami.
(2) Družstevník může zcizit nebo zatížit své pozemky v družstevním užívání jen ve výjimečných případech a jen se souhlasem družstva.
(3) Předpisy o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy zůstávají nedotčeny.
§ 24
Právo družstevního užívání pozemků
(1) Vlastnictví k pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření zůstává zachováno.
(2) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, jakož i k pozemkům, které za ně při provedené hospodářsko-technické úpravě půdy byly dány do náhradního užívání, náleží družstvu právo družstevního užívání.
(3) Právo družstevního užívání opravňuje družstvo k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku; družstvo nemůže však pozemek zatížit ani zcizit. Družstvu proto zejména náleží vše, co na pozemku vzchází, má právo měnit jeho podstatu a čerpat z ní, a provádět na něm stavby. Právo družstevního užívání opravňuje též k přidělení půdy jako záhumenku rodině družstevníka. Jen družstvo může sdružený pozemek pronajmout a jen v odůvodněných výjimečných případech.
§ 25
Živý a mrtvý inventář, osivo a sadba, krmivo a hospodářské budovy, odevzdané družstevníkem do společného družstevního hospodaření, přecházejí odevzdáním do vlastnictví družstva. Rozsah náhrady za takto odevzdaný majetek a způsob jejího vyúčtování upravují vzorové stanovy.
§ 26
Vstoupí-li do družstva řemeslník, je povinen odevzdat do společného družstevního hospodaření své výrobní prostředky a zásoby sloužící k provozování řemesla, pokud je družstvo potřebuje. Odevzdané výrobní prostředky přecházejí odevzdáním do vlastnictví družstva. Ustanovení vzorových stanov o náhradě za živý a mrtvý inventář platí obdobně.
Část V
Organizace práce a odměňování za práci
§ 27
(1) Družstevníci vykonávají veškeré práce v družstvu osobně.
(2) Družstvo může výjimečně zaměstnávat i osoby v pracovním zaměstnaneckém poměru za podmínek stanovených ve vzorových stanovách a ve zvláštních předpisech.
(3) Základní vztahy při organizaci práce v družstvu upravují vzorové stanovy.
§ 28
(1) Podrobnosti o pracovních vztazích v družstvu upravuje pracovní řád, který družstvo vypracuje podle vzorového pracovního řádu a schválí na členské schůzi.
(2) Vzorový pracovní řád vydá ministerstvo zemědělství.
§ 29
(1) Odměňování za práci v družstvu se řídí množstvím, jakostí a společenskou důležitostí vykonané práce.
(2) Družstvo podle svých podmínek upraví a na členské schůzi schválí vlastní výkonové normy podle vzorových výkonových norem a nejvhodnější způsob odměňování za práci podle pokynů pro odměňování za práci v družstvu.
(3) Pokyny pro odměňování za práci v družstvu a vzor výkonových norem vydává ministerstvo zemědělství. Výjimky ze vzorových výkonových norem povoluje výkonný orgán okresního národního výboru.
Část VII
Vzájemná spolupráce družstev
§ 31
(1) Družstva mohou spojovat své materiálové a finanční prostředky, jakož i práci svých členů k efektivnějšímu provádění hospodářské činnosti, která je v zájmu rozvoje jejich zemědělské výroby. Činí tak zejména ke společnému provozování pomocných hospodářských odvětví, přidružené výroby a zemědělské investiční výstavby svépomocí. Vedoucí zásadou této společné hospodářské činnosti je soudružská spolupráce v zájmu rozvoje výrobních sil a vztahů v zemědělství a zvyšování životní úrovně družstevníků.
(2) Vzájemné vztahy družstev při společné hospodářské činnosti upravuje smlouva.
(3) Rozsah a povaha společné hospodářské činnosti družstev nesmí být na újmu rozvoje zemědělské výroby zúčastněných družstev.
§ 32
Nižší formy družstevní spolupráce
Družstva se mohou dohodnout, že jedno družstvo přenechá druhému užívání svých výrobních prostředků, poskytne mu práce nebo služby, popřípadě vyšle své členy do jiného družstva, aby tam pod jeho vedením vykonávali určité práce. O vzájemné spolupráci může se dohodnout i více družstev.
§ 33
Společný družstevní podnik
(1) Vyšší formou vzájemné hospodářské spolupráce družstev jsou společné družstevní podniky jednotných zemědělských družstev (dále jen „podnik“), které mohou zřizovat družstva ke společnému provozování hospodářské činnosti trvalejšího rázu.
(2) Členy podniku jsou družstva, popřípadě též jiné socialistické organizace. Členem podniku nesmí být fyzická osoba.
(3) Podnik je samostatnou socialistickou právnickou osobou.
(4) Ustanovení zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, se na podniky nevztahují. Na podniky se nevztahuje ani zákon č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi; ministr zemědělství může však v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanovit, která jeho ustanovení pro podniky platí.
§ 34
Vznik společného družstevního podniku
(1) Ke zřízení podniku je třeba písemné smlouvy o jeho zřízení, schválené členskou schůzí každého zúčastněného družstva, a jde-li o jinou socialistickou organizaci, schválené jejím nadřízeným orgánem. K platnosti usnesení členské schůze družstva, kterým se schvaluje uzavření dohody o zřízení podniku nebo přistoupení do podniku, se vyžaduje přítomnosti dvou třetin družstevníků.
(2) K platnosti smlouvy o zřízení podniku (odstavec 1) je třeba schválení rady okresního národního výboru, jde-li o družstva se sídlem v různých okresech téhož kraje rady krajského národního výboru a jde-li o družstva se sídlem v různých krajích rady krajského národního výboru, v jehož obvodu bude sídlo podniku.
§ 35
Název společného družstevního podniku
Název podniku musí být odvozen z činnosti podniku a musí obsahovat označení, že jde o společný podnik jednotných zemědělských družstev, a sídlo podniku.
§ 36
Hospodaření společného družstevního podniku
(1) Podnik hospodaří podle dlouhodobých a celoročních plánů a rozpočtu.
(2) Členové podniku jsou povinni přispívat k úhradě případných ztrát, vykázaných v ročních účetních výkazech podniku, jakož i k úhradě schodku zjištěného při jeho zrušení, nejvýše však částkou, kterou stanoví prováděcí předpisy.
§ 37
Zrušení společného družstevního podniku
Podnik může být zrušen rozhodnutím orgánu, který dal souhlas k jeho zřízení (§ 34 odst. 2).
§ 38
(1) Předpisy k provedení ustanovení této části, zejména pokud jde o vznik, předmět podnikání, organizaci, řízení, práva a povinnosti zúčastněných družstev, popřípadě jiných socialistických organizací, rozdělování výsledků hospodaření, zánik a likvidaci podniku a rozsah ručení členů za jeho závazky, vydá podle potřeby ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
(2) Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány upravit další způsoby družstevní spolupráce a její organizační formy; útvary podle této úpravy mohou být zřízeny jako samostatné právnické osoby.
Část VI
§ 30
Část VIII
Ochrana družstevního hospodaření a družstevního majetku
Náhrada škody
§ 39
(1) Je přední povinností družstevních orgánů vést družstevníky k socialistickému uvědomění ve všech vztazích týkajících se družstevního hospodaření, aby nedocházelo ke škodám na majetku v socialistickém družstevním vlastnictví a v družstevním užívání. K tomu slouží také morální a hmotná zainteresovanost družstevníka na výsledku jeho práce, na dodržování družstevní kázně, odpovědnost za způsobenou škodu a kárná opatření.
(2) Družstevníci jsou povinni chránit družstevní hospodářství a učinit vše, čeho je třeba k odvrácení hrozící škody nebo ke zmenšení škody již nastalé.
§ 40
(1) Způsobí-li družstevník z nedbalosti družstvu škodu v souvislosti s plněním členských povinností, je povinen ji nahradit podle tohoto zákona.
(2) Družstvo je povinno prokázat družstevníkovi zavinění, pokud dále není stanoveno jinak.
§ 41
(1) Způsobí-li družstevník škodu z nedbalosti, je povinen nahradit družstvu skutečnou škodu, nikoliv však to, co družstvu ušlo.
(2) Odpovídá-li družstvu za vzniklou škodu více družstevníků, určuje se výše náhrady škody pro každého zvlášť podle míry jeho zavinění. Při rozhodování o výši podílů jednotlivých družstevníků na náhradě není soud vázán návrhy účastníků.
(3) Výše náhrady nesmí přesáhnout u jednotlivého družstevníka částku rovnající se polovině jeho ročního příjmu z družstva za poslední rok před zjištěním škody.
(4) V odůvodněných případech může být výše náhrady škody určena nižší částkou než je skutečná škoda, popřípadě než je polovina ročního příjmu družstevníka z družstva za poslední rok před zjištěním škody, a při nepatrné míře zavinění může být náhrada škody prominuta.
(5) Při určení výše náhrady se přihlédne zejména k družstevníkovu poměru k práci a k družstevnímu vlastnictví, k jeho třídnímu původu, k míře zavinění, k společenskému významu škody, k osobním vlastnostem družstevníka a k jeho hospodářským poměrům.
§ 42
(1) Výši náhrady škody, která má být požadována, určuje a o snížení, popřípadě prominutí náhrady škody rozhoduje členská schůze. Jde-li o snížení nebo prominutí přesahující částku 500 Kčs, je třeba souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru.
(2) Uzná-li družstevník závazek nahradit škodu v určené výši písemně, uhradí družstvo svou pohledávku v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat srážkou z pracovního příjmu družstevníka; jinak družstvo uplatní svůj nárok u soudu.
§ 43
(1) Byla-li družstevníkem z nedbalosti způsobená škoda spoluzaviněna také orgánem, funkcionářem nebo zástupcem družstva při výkonu jejich funkce, je družstevník povinen nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím míře svého zavinění. Díl škody, který by takto nebyl družstevník povinen nahradit, uplatní družstvo proti tomu, kdo škodu spoluzavinil. Je-li jich více, řídí se jejich odpovědnost ustanovením § 41 odst. 2.
(2) Nebyla-li škoda způsobena z nedbalosti výlučně družstevníkem, neboť při ní spolupůsobila skutečnost, za kterou družstvo bez svého zavinění odpovídá, je družstevník povinen nahradit škodu rovněž podle míry svého zavinění.
§ 44
Družstevník neodpovídá za škodu, kterou způsobil družstvu v krajní nouzi, aby odvrátil od sebe, svých spolupracovníků nebo od družstva nebezpečí přímo hrozící.
§ 45
(1) Převezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za vzniklý schodek; této odpovědnosti se zprostí zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela, popřípadě zčásti bez jeho zavinění.
(2) Zvláštní písemná smlouva může být uzavřena jen tehdy, vytvořilo-li družstvo družstevníku přiměřené pracovní podmínky. Tato smlouva může být podle pracovních podmínek omezena jen na určité hodnoty svěřené k vyúčtování.
(3) Družstevník, jemuž byly svěřeny hodnoty k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, je povinen nahradit skutečnou škodu, pokud za ni odpovídá, v plné výši. Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 v těchto případech neplatí. Náhradu škody může snížit pouze soud podle zásad stanovených v § 41 odst. 5.
(4) Nepřevezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za škodu, pokud mu družstvo prokáže zavinění a jen v rozsahu § 41 odst. 3 a 4.
§ 46
Způsobí-li družstevník škodu úmyslně nebo v opilosti, odpovídá za ni podle občanského zákoníka. Je proto povinen nahradit nejen škodu skutečnou, nýbrž i to, co družstvu ušlo. Družstvo v tomto případě není oprávněno náhradu škody ani snížit ani prominout.
§ 47
Kárná opatření
(1) Družstevníci jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.
(2) Družstevníku, který se dopustil kárného provinění hrubým nebo opětovným porušením družstevní kázně, může uložit příslušný družstevní orgán některé z kárných opatření, uvedených ve vzorových stanovách. Vedle tohoto kárného opatření nebo místo něho, připouštějí-li to stanovy, lze provinilému družstevníkovi zcela nebo zčásti odepřít výhody poskytované ze sociálního nebo kulturního fondu, nejde-li o dávky, které družstvo podle vzorových stanov nebo jiných předpisů poskytovat musí.
(3) Případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování družstevního majetku mohou být stíhány jako kárná provinění za podmínek stanovených zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.
(4) Řízení podle odstavců 2 a 3 provádí představenstvo, a jde-li o člena představenstva nebo revizní komise, členská schůze.
Část IX
Vztahy mezi družstvy a státem
§ 48
(1) Socialistické družstevní zemědělství tvoří nedílnou součást naší socialistické hospodářské soustavy.
(2) Družstva přizpůsobí potřebám plánovitého rozvoje národního hospodářství svou výrobně hospodářskou činnost, vyjádřenou v jejich plánech, a jsou povinna plně využívat svých přírodních, materiálových a finančních zdrojů k rozšířené reprodukci své výroby a k stálému zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.
(3) Družstva zajišťují výrobou a dodávkami zemědělských výrobků stále hojnější zásobování pracujících potravinami a průmyslu surovinami.
(4) Družstva plní přednostně závazky vůči státu, zejména dodávky, daně, poplatky, úvěrové závazky a pojistné.
§ 49
(1) Výstavba socialismu na vesnici, zejména budování, upevňování a další rozvoj družstev na podkladě všestranného rozvoje jejich zemědělské výroby a zvyšování odborných znalostí a politického uvědomění jejich členů, je dílem družstevních rolníků, které se uskutečňuje při každodenní pomoci dělnické třídy a při organizační a výchovné činnosti socialistického státu a jeho orgánů.
(2) Stát poskytuje družstvům a jejich podnikům všestrannou pomoc v zájmu jejich upevňování, socialistického rozvoje, trvalého rozmachu jejich výroby podle potřeb národního hospodářství a dokonalejšího spojování jejich zájmů se zájmy celku.
§ 50
Státní orgány zajišťují jednotnou úpravu základních otázek a v souladu se zásadou družstevní demokracie aktivní a iniciativní účast družstevníků na řízení a správě jejich družstva a všeho družstevního hnutí podle jeho místních podmínek v rámci právního řádu.
§ 51
(1) Základní metodou vedení družstev státními orgány je metoda přesvědčování spojená s morálními a hmotnými podněty.
(2) Národní výbory a jejich výkonné orgány nemohou nahradit pravomoc družstevních orgánů ani nemohou disponovat za ně s majetkem družstva; mohou ukládat družstvům a družstevníkům jen takové povinnosti, které vyplývají z právních předpisů.
§ 52
Státní orgány usměrňují hospodářský rozvoj družstev na podkladě rozborů jejich hospodaření ekonomicky účinnými opatřeními, zejména při určování plánovaných výrobních a dodávkových úkolů, při financování, investiční výstavbě a materiálně technickém zásobování, jakož i různými ekonomickými a morálními podněty povzbuzujícími zájem družstva a družstevníků na rozvoji výroby družstva.
§ 53
Státní orgány a organizace poskytují družstvům všestrannou a konkrétní pomoc svými odborníky, zejména při řízení a správě družstva jeho orgány, při plánování, organizaci práce a při rozvíjení velkovýroby.
§ 54
Konference a aktivy a celostátní sjezd družstev
Za účelem prohloubení účasti družstevníků na správě družstva a při řízení všeho družstevního hnutí a za účelem projednání hospodářské činnosti družstev, jejich výsledků a důležitých otázek družstevního hnutí
a) rady okresních národních výborů svolávají okresní konference družstev, ekonomické konference, konference pěstitelské a chovatelské a podobné aktivy;
b) ministerstvo zemědělství může svolat celostátní ekonomické pěstitelské a chovatelské konference a podobné aktivy;
c) vláda svolává celostátní sjezd družstev, který vyjadřuje demokraticky projevenou vůli všech družstev a jemuž přísluší jednat o návrzích vzorových stanov, jejich doplňků a změn, projednávat zásadní otázky rozvoje hospodářské činnosti družstev a jednat o návrzích důležitých právních předpisů, které mu byly předloženy.
§ 55
Dohled na činnost družstva
(1) Státní orgány dohlížejí na činnost družstev v zájmu rozvíjení družstevního hospodářství a výroby, odstraňování nedostatků, prohlubování družstevní demokracie a upevňování socialistické zákonnosti. Činí tak zejména:
a) uplatňováním metody přesvědčování při bezprostředním styku s družstvy, s jejich funkcionáři a družstevníky;
b) schvalováním stanov a jejich doplňků a změn, dlouhodobých a celoročních plánů družstva, účetních závěrek, jakož i schvalováním jiných důležitých usnesení o opatřeních družstva, která podle platných předpisů vyžadují ke své platnosti schválení;
c) udílením předchozího souhlasu k opatřením, u nichž jej vyžaduje příslušný předpis;
d) přezkoumáváním důležitých dokumentů družstva dodatečně po jejich schválení družstevním orgánem.
(2) Kontrolní a dozorčí oprávnění zvláštních orgánů zůstávají nedotčena.
§ 56
Náprava vadného usnesení nebo opatření
(1) Výkonné orgány národních výborů sledují, zda usnesení a opatření členské schůze nebo představenstva a opatření předsedy jsou v souladu s právními předpisy, stanovami a hospodářskými potřebami družstva. Shledají-li, že usnesení nebo opatření orgánů družstva je vadné, pokusí se přesvědčit družstvo, aby zjednalo nápravu.
(2) Výkonný orgán okresního národního výboru zastaví výkon usnesení nebo opatření orgánů družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, s náležitým odůvodněním, nebylo-li možno zjednat nápravu podle odstavce 1. Družstvo je oprávněno proti takovému rozhodnutí výkonného orgánu okresního národního výboru podat odvolání podle předpisů o správním řízení.
Část X
Zánik družstva
§ 57
(1) Družstvo může zaniknout, ztratí-li trvale možnost hospodařit pro ztrátu půdní základny.
(2) K zániku družstva je třeba souhlasu rady okresního národního výboru.
(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
Část XI
Majetkové vypořádání mezi družstevníkem a družstvem při zániku členství
§ 58
(1) S družstevníky, kteří z družstva vystoupili nebo byli vyloučeni, jakož i s dědici zemřelého družstevníka, kteří se nestali jeho členy, provede družstvo vyúčtování a vypořádání všech vzájemných nároků.
(2) Toto vyúčtování a vypořádání musí být provedeno do jednoho měsíce poté, co členská schůze schválila celoroční uzávěrku za uplynulý rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 1. dubna následujícího roku.
(3) Vrácení pozemků, popřípadě přidělení pozemků náhradních, vrácení hospodářských budov, živého a mrtvého inventáře, popřípadě přiměřeného množství osiva, sadby a krmiv, se však provede po sklizni tak, aby vystoupivší nebo vyloučený družstevník mohl provést včas polní práce.
§ 59
(1) Družstevník neodpovídá za závazky družstva.
(2) Vystoupivší družstevník, pokud nevstupuje současně do jiného družstva, a družstevník vyloučený, je povinen vrátit družstvu to, oč dostal v posledních třech letech svého členství v družstvu vyplaceno na odměnách za odpracované pracovní jednotky více, než kolik by mu patřilo podle skutečně dosažených výsledků společného hospodaření bez výhod a úlev, jimiž se odměna za pracovní jednotku zvýšila.
§ 60
Část XII
Ustanovení závěrečná
§ 61
(1) Ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány může vydat předpisy k provedení tohoto zákona.
§ 62
(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují zákon č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, a nařízení ministra zemědělství č. 75/1949 Sb., kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech.
(2) Zvláštní předpisy o úpravě financování a úvěrování bytové výstavby družstev, platebního a zúčtovacího styku, pokladních operací, fakturování a placení, kontrol prováděných peněžními ústavy a o důsledcích porušení finanční kázně nejsou dotčeny.
§ 63
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. října 1959; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.