vyhlášené znění — není konsolidace — toto znění je vyhlášený snapshot, nikoli konsolidace po zapracování novel.

Podmínky udělování vědeckých hodností

(1) Vědeckou hodnost lze udělit politicky a ideologicky vyspělým vědeckým pracovníkům, kteří svou vědeckou tvůrčí činností, založenou na vědeckém světovém názoru, svým dosavadním vývojem i odbornou praxí dávají pevnou záruku svého dalšího vývoje jako socialističtí vědci.

(2) Pracovníkům bez vysokoškolského vzdělání lze udělit vědeckou hodnost výjimečně, jestliže jinak splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a vědeckými pracemi, objevy nebo vynálezy prokázali žádoucí vědeckou tvůrčí úroveň.

(1) Uchazeč o vědeckou hodnost kandidáta věd musí kandidátskými zkouškami (zkouškami z kandidátského minima), disertační prací a její veřejnou obhajobou osvědčit hluboké teoretické znalosti.

(2) Uchazeč o vědeckou hodnost doktora věd musí být vyhraněná vědecká osobnost, jejíž celé vědecké dílo je významné pro rozvoj určitého vědního oboru i pro pokrok společnosti a která platnost výsledků svých vědeckých prací prokáže veřejnou obhajobou doktorské disertační práce.

(1) Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost uchazeče k tvůrčí vědecké práci v příslušném oboru a musí přinášet nové poznatky.

(2) Doktorská disertační práce musí obsahovat vyřešení nebo teoretické zevšeobecnění závažného vědeckého problému, musí znamenat podstatný přínos pro vědu, popřípadě i pro praxi příslušného oboru a musí být výsledkem původního objevného bádání.

(3) K obhajobě doktorské disertační práce mohou být připuštěni kandidáti věd, dále členové akademií věd, profesoři a docenti vysokých škol a pracovníci, kteří zastávají funkce vedoucích vědeckých pracovníků ve vědeckých a výzkumných pracovištích a kteří splňují podmínky § 6 odst. 2.

§ 8

Obhajoby doktorských a kandidátských disertačních prací se konají před plénem vědecké rady, popřípadě před komisí fakulty, vysoké školy nebo ústavu; Státní komise pro vědecké hodnosti stanoví zásady, podle kterých se tvoří komise, a určí, ve kterých případech nelze obhajobu provádět před komisí.

§ 9

Řádným členům akademikům Československé akademie věd přísluší vědecká hodnost doktora věd od jejich jmenování nebo zvolení.

§ 10

K vyjádření vysoké pocty za zvláštní zásluhy o pokrok na poli vědy a kultury nebo společenských vztahů a za významné zásluhy o socialistickou výstavbu lze udělit bez obhajoby disertační práce vynikajícím domácím i zahraničním vědeckým nebo veřejným pracovníkům čestnou vědeckou hodnost doktora věd. K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd cizím státním příslušníkům je třeba souhlasu vlády, k udělení čestné vědecké hodnosti československým občanům je třeba souhlasu Státní komise pro vědecké hodnosti.

§ 11

Výjimky z podmínek pro udělování vědeckých hodností uvedených v §§ 5 až 7 může stanovit Státní komise pro vědecké hodnosti.

(1) Akademie věd a vysoké školy (§ 3) mohou nostrifikovat vědecké hodnosti získané v zahraničí, jestliže tyto hodnosti odpovídají svou úrovní vědeckým hodnostem udělovaným v Republice československé.

(2) K nostrifikaci je třeba souhlasu Státní komise pro vědecké hodnosti.

(1) Vědecké hodnosti pozbývají osoby, které se zpronevěří věci míru a socialismu.

(2) Nenastane-li ztráta vědecké hodnosti již výrokem soudu, rozhodne o odnětí vědecké hodnosti místo, které vědeckou hodnost udělilo.