(2) Zaměstnanec, jehož pravidelná pracovní doba je rozvržena jinak než na všechny pracovní dny v kalendářním týdnu, se posuzuje tak, jakoby v kalendářním týdnu odpracoval šest pracovních dnů, jestliže v něm konal práci po dobu, která na něho podle rozvrhu pracovní doby připadá.