(1) Zaměstnanci, přijatému na práce sezónní a kampaňové, přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 dnů konané práce náhrada mzdy ve výši jedné dvanáctiny požitků, které by mu příslušely po dobu dovolené stanovené podle § 2 zákona, kdyby u něho byly splněny podmínky pro vznik nároku na dovolenou (§ 1 zákona).