Ustavující schůze Národního shromáždění
Schůze Národního shromáždění

§ 4

Předsednictvo Národního shromáždění svolává nově zvolené Národní shromáždění k ustavující schůzi nejpozději do 4 týdnů ode dne voleb.

§ 6

Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze a dá provést volbu ověřovatelů a volbu mandátového výboru.

§ 7

Předseda dřívějšího Národního shromáždění nebo některý z členů jeho předsednictva podá pak zprávu o činnosti předsednictva za dobu od skončení posledního zasedání Národního shromáždění.

§ 8

Národní shromáždění ve svých schůzích zejména:

(1) Než bude zvoleno nové předsednictvo Národního shromáždění, řídí ustavující schůzi předseda nebo člen dosavadního předsednictva Národního shromáždění.

(2) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsednictva.

1. volí presidenta republiky,

2. projednává návrhy zákonů, které vycházejí od poslanců Národního shromáždění, jeho výborů, jeho předsednictva, presidenta republiky, vlády a Slovenské národní rady,

3. projednává dlouhodobé plány rozvoje národního hospodářství republiky a zprávy vlády o plnění ročních plánů,

4. projednává zprávy vlády o činnosti národních výborů, zprávy o sledování a kontrole provádění ústavy a jiných zákonů,

5. projednává státní rozpočet a státní závěrečný účet,

6. projednává mezinárodní smlouvy politické, hospodářské smlouvy obecné povahy a smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona,

7. projednává programové prohlášení, které vláda předkládá Národnímu shromáždění po svém jmenování,

8. projednává zprávy a podněty presidenta republiky,

9. projednává návrhy, prohlášení a zprávy vlády,

10. projednává návrhy, podněty a zprávy předsednictva, předsedy a výborů Národního shromáždění,

11. projednává návrhy, podněty a dotazy poslanců,

12. jedná o zprávách Nejvyššího soudu a generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti,

13. bdí nad zachováváním ústavy. Může zrušit zákon Slovenské národní rady, nařízení nebo usnesení vlády a obecně závazná nařízení krajských národních výborů, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu (čl. 41 odst. 2 ústavy),

14. volí a odvolává orgány Národního shromáždění,

§ 9

Národní shromáždění stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedajícího, pokud není usnesen konec rozpravy nebo pokud neudělí závěrečné slovo zpravodaji.

(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.

(3) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.

§ 11

Poslance, který se odchyluje od projednávané věci nebo porušuje pravidla nebo vážnost jednání Národního shromáždění, volá předsedající k pořádku.

(1) Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

(2) K přijetí nebo ke změně ústavy, k usnesení o vypovězení války, ke změně státních hranic, jakož i ke zvolení presidenta republiky je zapotřebí souhlasu tří pětin všech poslanců.

§ 13

Hlasuje se zdvižením ruky. Předseda dá sečíst hlasy, jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování.

(1) Poslanci mohou navrhnout změnu způsobu a pořadí hlasování.

(2) O těchto návrzích rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

(3) Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí hlasování, určí je předseda.

§ 15

Po určení způsobu a pořadí hlasování hlasuje se o vlastním předmětu jednání, přičemž se nejprve hlasuje o pozměňovacích a doplňovacích návrzích.

(1) Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné.

(2) Národní shromáždění se může prostým hlasováním bez rozpravy usnést, že schůze je neveřejná.

§ 17

Zákony vyhlašuje předsednictvo Národního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení touto větou: „Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně“.

§ 18

Usnesení Národního shromáždění podpisují předseda a ověřovatel.

15. volí Nejvyšší soud a může odvolat jeho členy.

(1) O každé schůzi Národního shromáždění se vyhotovuje zápis, v němž je nutno uvést zejména, kdo řídil schůzi, kolik poslanců bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování. Zápis ověřuje předseda a ověřovatel.

(2) O každé schůzi se vyhotovuje též doslovný zápis.