Předsednictvo Národního shromáždění
Výbory
§ 21
Předsednictvo Národního shromáždění se schází ke svým schůzím podle potřeby, nejméně jednou za měsíc, aby účinně plánovalo a řídilo práci Národního shromáždění a jeho orgánů.
Přitom musí dbát, aby práce Národního shromáždění, zejména jeho výborů, byla koordinována a plně se rozvíjela tak, aby umožňovala využití iniciativy poslanců v duchu ústavy, aby vedla k prohlubování a zpevnění naší socialistické demokracie, aby se celá činnost Národního shromáždění a jeho orgánů stala zárukou dodržování naší socialistické zákonnosti a působila k aktivnímu plnění úkolů socialistického státu. Poskytuje poslancům Národního shromáždění všestranné informace, zejména o důležitých usneseních strany a vlády a o pracích Národního shromáždění a jeho výborů, aby umožnilo jejich úspěšnou práci v Národním shromáždění, v obvodech a krajích.
(1) Národní shromáždění volí ze svého středu předsednictvo o 30 členech. Předsednictvo se skládá z předsedy Národního shromáždění, z místopředsedů, předsedů stálých výborů a z dalších členů předsednictva.
(2) Předsednictvo je voleno na dobu celého volebního období Národního shromáždění. Setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Národní shromáždění nezvolí své předsednictvo.
(3) Předsednictvo Národního shromáždění je ze své činnosti odpovědno Národnímu shromáždění, které je i jeho jednotlivé členy může kdykoliv odvolat.
(4) Předsednictvo Národního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.
§ 22
Předsednictvo Národního shromáždění zejména:
1. vykonává pravomoc podle článku 60 ústavy,
2. usnáší se na pracovním plánu orgánů Národního shromáždění sestaveném zejména na základě návrhů výborů a rady poslanců a usměrňuje a řídí tak činnost Národního shromáždění a jeho orgánů,
3. projednává a řídí mezinárodní styky Národního shromáždění,
4. zkoumá účelnost návrhů zákonů podaných poslanci, výbory Národního shromáždění a Slovenskou národní radou. Zamítne-li návrh, mohou navrhovatelé žádat, aby návrh byl dán na pořad jednání nejbližší schůze Národního shromáždění, která o takové žádosti rozhodne prostým hlasováním bez rozpravy,
5. přikazuje návrhy zákonů příslušným výborům,
6. podává závazný výklad jednacího a pracovního řádu,
7. určuje, kdy se Národní shromáždění sejde ke schůzi a navrhuje mu pořad schůze,
8. určuje, v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu,
9. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění,
10. volí své ověřovatele,
11. pomáhá výměnou zkušeností a poskytováním potřebných informací v rozvíjení činnosti krajských sdružení poslanců Národního shromáždění i práce poslanců Národního shromáždění v obvodech, zejména z hlediska jejich přípravy pro činnost v Národním shromáždění a jeho orgánech,
12. usnáší se o organizaci Kanceláře Národního shromáždění, jakož i o jejím pracovním řádu,
13. projednává podněty, návrhy, stížnosti apod., a pokud je neprojedná samo, rozhodne o způsobu jejich vyřízení,
14. deleguje do schůzí výborů k jednotlivým otázkám poslance, kteří nejsou členy výboru,
1. řídí schůze Národního shromáždění, schůze předsednictva Národního shromáždění a rady poslanců,
2. zastupuje Národní shromáždění navenek,
3. podpisuje zákony a opatření předsednictva Národního shromáždění,
4. podává Národnímu shromáždění zprávy o činnosti předsednictva podle čl. 60 odst. 2 ústavy.
§ 24
Ověřovatelé
Ověřovatelé ověřují správnost a úplnost usnesení Národního shromáždění a zápisů o schůzích Národního shromáždění a jeho orgánů a pomáhají při zjišťování výsledků hlasování.
(1) Národní shromáždění zřizuje pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány stálé výbory.
(2) Národní shromáždění zřizuje stálé výbory: mandátový, ústavně právní, pro plán a rozpočet, průmyslový, zemědělský, zahraniční, kulturní, zdravotní a podle potřeby další stálé výbory.
(3) Pro projednání určitých otázek může Národní shromáždění zřídit výbory dočasné.
(4) Jednotlivé výbory se mohou sejít ke společným schůzím, aby mohly všestranně projednávat některé společné otázky.
§ 26
Národní shromáždění volí předsedy a ostatní členy výborů ze svých členů.
(1) Předseda výboru řídí práci výboru a informuje o ní předsednictvo Národního shromáždění.
(2) Výbor si ve své ustavující schůzi zvolí místopředsedu, který zastupuje předsedu ve výboru v době jeho nepřítomnosti, a svého ověřovatele.
§ 28
Výbory Národního shromáždění sledují a projednávají plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby a dávají podněty k činnosti státních orgánů. Činí tak zejména v úzké spolupráci se členy vlády.
Výbory Národního shromáždění projednávají návrhy zákonů a zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění a sledují a kontrolují jejich provádění. Projednávají všechny závažné otázky na úsecích státní správy, pro které byly zřízeny, a se svými závěry se obracejí na příslušné státní orgány. Při projednávání těchto otázek členové výborů uplatňují připomínky a podávají návrhy občanů i své vlastní, získané ve styku s pracujícími.
Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohou být přítomni jednání výboru. Mají poradní hlas.
(1) Výbory Národního shromáždění opírají se ve své činnosti o spolupráci s pracujícími a jejich organizacemi.
(2) K projednávání závažných otázek výbory přibírají ke své práci kromě zástupců státních orgánů vědce, zlepšovatele, techniky a jiné přední pracovníky hospodářského a kulturního života.
§ 30
Výbory Národního shromáždění mohou k řádnému a podrobnému posouzení projednávaných otázek provádět průzkumy na místě samém.
§ 31
Výbory Národního shromáždění mohou předkládat iniciativní návrhy zákonů. Ke každému návrhu zákona přikládají rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu. Takový rozpočet a návrh musí ke svému iniciativnímu návrhu zákona přikládat též poslanci.
§ 32
Výbory Národního shromáždění mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů a vyžadovat od nich informace a zprávy.
§ 33
Výbory se svými usneseními obracejí na příslušné státní orgány, které se k těmto usnesením vyjadřují nejdéle do 30 dnů.
§ 34
Výbory vyvíjejí činnost i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.
§ 35
Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.
§ 36
Výbor může své jednání prohlásit za neveřejné nebo za tajné.
§ 37
Pro projednání návrhu zákona, zákonného opatření nebo jiného předmětu jednání, ustanoví předseda výboru nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje.
§ 38
Návrhy zákonů a zákonných opatření se vytisknou a rozešlou všem poslancům Národního shromáždění.
§ 39
Při projednávání návrhu zákona nebo zákonného opatření provede výbor o návrhu rozpravu.
§ 42
Výbory, které projednaly návrh zákona, zabývají se po uplynutí přiměřené doby od vyhlášení zákona kontrolou jeho působení.
15. rozhoduje o žádostech poslanců o dovolené.
(1) Po projednání návrhu zákona nebo zákonného opatření stanoví výbor zpravodaje, který podá Národnímu shromáždění případně jeho předsednictvu ústní zpravodajskou zprávu.
(2) O návrzích zákonů předkládá výbor Národnímu shromáždění vedle toho též zprávu písemnou, pokud v návrhu zákona provedl nějaké změny.
(1) Jestliže týž návrh zákona nebo zákonného opatření je přikázán k projednání více výborům, mohou výbory takový návrh projednat ve společné schůzi.
(2) Výbory se mohou dohodnout na společném zpravodaji pro Národní shromáždění nebo jeho předsednictvo, a to i v tom případě, neprojednávají-li výbory návrh ve společné schůzi.