UŽÍVÁNÍ SILNICE

Všeobecná ustanovení

O jízdě vozidly

O jízdě vozidel pro hromadnou dopravu osob

Zvláštní ustanovení pro chodce, pro jízdu na kolech, pro jízdu povozy a ručními vozíky, pro jízdu na zvířatech a pro hnaní a vedení zvířat

Zvláštní ustanovení

(1) Silniční provoz vyžaduje bezpodmínečnou a dobrovolnou kázeň všech jeho účastníků. Každý musí dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména život a zdraví osob a majetek a nepoškozoval silnici.

(2) Silničním provozem se rozumí provoz na silnicích a na ostatních místech sloužících veřejnému provozu nebo jen některému druhu veřejného provozu (např. polní a lesní cesty, zvláštní drážní tělesa tramvají nebo trolejbusů, autobusová nádraží, nádražní prostory a tovární dvory přístupné vozidlům apod.).

(3) Každý je povinen v silničním provozu dodržovat pravidla silničního provozu stanovená v této vyhlášce a uposlechnout dopravních značek a dopravních zařízení (včetně světelných znamení) a pokynů dopravních orgánů.

(1) V mezích předpisů o silničním provozu smí každý užívat míst sloužících tomuto provozu obvyklým způsobem k účelům, pro které jsou určeny. Účastník silničního provozu se musí přizpůsobit zejména stavu a povaze silnice.

(2) Osoba, která pro svůj věk nebo pro tělesnou anebo duševní vadu by mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí užívat silnice, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo, např. je-li taková osoba doprovázena průvodcem nebo užívá-li nevidomá osoba bílé hole podle povolení Svazu čs. invalidů.

(1) V silničním provozu smí vozidlo (soupravu vozidel) řídit pouze osoba tělesně a duševně schopná a odborně způsobilá k řízení vozidla, která je obeznámena s předpisy o silničním provozu (dále jen „řidič“) a má u sebe doklady předepsané pro řízení a provoz vozidla.

(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů nebo osob (např. při dopravě dlouhého nákladu, při užití přívěsu bez průběžné brzdy apod.).

(3) Řidič smí předat řízení vozidla pouze osobě, která splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(4) Řidič je povinen předat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení vozidla tímto orgánem zakázáno.

(1) Řidič nesmí k jízdě užít vozidla, které by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Řidič je odpovědný za řádný stav vozidla. Před jízdou musí proto pečlivě prohlédnout vozidlo, vybavení a výstroj vozidla i způsob uložení nákladu, zda odpovídají předpisům.

(2) Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů*) před jízdou a během jízdy. Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena, a to zejména po požití alkoholického nápoje, únavou, nevolností, úrazem, nemocí apod. V případě důvodného podezření z požití alkoholického nápoje je řidič povinen na výzvu dopravního orgánu podrobit se zkoušce za účelem zjištění požití alkoholu.

(3) Za jízdy musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat, měl náležitý rozhled, nepřekážel ostatním účastníkům silničního provozu a nebyl sám ohrožen. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal a musí včas učinit všechna opatření, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu.

(4) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy nebo vést k znečištění nebo poškození silnice, smí v jízdě pokračovat, nemůže-li závadu odstranit na místě, přiměřenou rychlostí jen do toho místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně však musí učinit taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu.

(5) Řidič musí dbát toho, aby silniční provoz byl nejen bezpečný, nýbrž i plynulý. Zejména nesmí překážet v jízdě rychleji jedoucím vozidlům a musí proto také sledovat provoz za vozidlem.

(6) V uzavřené obci musí řidič jet co nejtišeji a tak, aby chodci nebyli znečišťováni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

(7) Řidič motocyklu nesmí za jízdy kouřit; za jízdy musí užívat ochranného štítu, brýlí nebo podobných pomůcek. Ode dne, který určí ministr vnitra, je řidič motocyklu povinen užívat za jízdy ochranné přilby. Nesmí však být užíváno přilby bílé barvy, která je vyhrazena pro orgány Veřejné bezpečnosti, a přilby barvy khaki, která je vyhrazena pro ozbrojené síly.

(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí přikázat ani dovolit, aby vozidla bylo užito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo vybavení a výstroj vozidla anebo způsob uložení nákladu platným předpisům.

(2) Držitel motorového vozidla je povinen na vyzvání dopravního inspektorátu dostavit se s vozidlem k technické prohlídce.

(3) Držitel nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky uvedené v § 3 odst. 1. Odpovídá také za to, že vozidlo (souprava vozidel) má potřebný počet řidičů nebo osob předepsaný podle § 3 odst. 2.

(4) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 odpovídá u organizací osoba odpovědná za provoz vozidla.

(1) Řidič a držitel vozidla jsou povinni za náhradu poskytnout vozidlo po nezbytnou dobu orgánům Veřejné bezpečnosti, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména pro stíhání osoby podezřelé z trestné činnosti, k dopravě zraněné osoby nebo k jízdě na místo dopravní nehody, požáru nebo jiné živelní pohromy.

(2) K účelům uvedeným v odstavci 1 nesmějí být vyžadována vozidla označená značkou CD nebo cizozemskou poznávací značkou, vozidla ozbrojených sborů, plní-li zvláštní úkoly a vozidla určená k dopravě potravin a k plnění zvláštních naléhavých úkolů.

(3) Nebrání-li tomu vážné důvody, řídí vyžádané vozidlo řidič, který je k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytl.

(4) Řidič vyžádaného vozidla má nárok na náhradu ušlého výdělku. Pro stanovení výše náhrady za poskytnutí vozidla se užije obdobně předpisů o náhradách za užívání vlastních motorových vozidel při pracovních cestách.

(5) Náhradu nákladů spojených s dopravou zraněné osoby hradí ten, v jehož zájmu bylo vozidla užito.

(1) Na silnici se jezdí vpravo. Řidiči všech vozidel musí jet při pravém okraji vozovky; toto ustanovení se nevztahuje na řidiče, hodlá-li odbočit vlevo (§ 11 odst. 3) nebo vyjet ze silnice vlevo (§ 16 odst. 2).

(2) V levé polovině vozovky smí řidič jet pouze, je-li to nutné k předjíždění nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky překážka nebo zvláštní okolnosti, zejména náledí, propadliny, výmrazky apod.

(3) Na silnici s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích oddělených pásy nebo čarami je každý z těchto dopravních pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovky o třech nebo více dopravních pruzích stanoven směr provozu vnitřního dopravního pruhu, slouží tento dopravní pruh k předjíždění.

(4) Účastník silničního provozu nesmí rozjíždět nebo jinak porušovat hromádky udržovacích hmot, seškrabaného bláta a smeteného písku nebo prachu na krajnici. Motorová vozidla a povozy smějí vjet na krajnici jen při vyhýbání, předjíždění, zastavování nebo stání; při tom musí řidič dbát zvýšené opatrnosti.

(5) Náměstí se objíždí vpravo. Toto ustanovení neplatí, projíždí-li vozidlo náměstím po průběžné vozovce.

(6) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, zejména s ohledem na rychlost jízdy, stav silnice a stav vozidla.

(7) Řidič motorového vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovat na mostě, na němž je provoz takového vozidla omezen dopravní značkou „Zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková váha přesahuje vyznačenou mez“ (č. 35a), vzdálenost nejméně 10 m od vozidla jedoucího před ním.

(8) Je-li řidič povinen podle dalších ustanovení dát přednost v jízdě druhému vozidlu, musí tak učinit vždy takovým způsobem a na takovou vzdálenost, aby je neohrozil nebo neomezil v jízdě.

(9) Řidič motorového vozidla je povinen jet s takovým zařazeným rychlostním stupněm, jaký okolnosti, zejména stav nebo povaha silnice, vyžadují.

(10) Vozidlo opatřené pneumatikami smí užívat sněhových řetězů, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou nebo ledovou vrstvou a je-li jízda s nimi bezpečnější; sněhové řetězy musí být však napjaty tak, aby netloukly do silnice nebo do vozidla.

(1) Motorové vozidlo smí jet podél nástupního ostrůvku vpravo nebo vlevo; vlevo smí jet pouze tehdy, neohrozí-li nebo neomezí-li v jízdě jiná vozidla.

(2) Nemotorové vozidlo jezdí podél nástupního ostrůvku vpravo. Výjimečně smí jet vlevo, je-li to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu anebo je-li v prostoru mezi nástupním ostrůvkem a okrajem vozovky překážka.

(3) Místo, kde musí všechna vozidla jezdit podél nástupního ostrůvku výlučně vpravo, je označeno dopravní značkou „Přikázaný směr jízdy“ (č. 46c).

(1) Protijedoucímu vozidlu se vyhýbá vpravo; každý se musí vyhnout včas a v dostatečné míře.

(2) Nemohou-li se protijedoucí vozidla na zúženém místě nebo v místě, kde je překážka, bezpečně vyhnout, je povinen dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu řidič, na jehož straně jízdy je překážka. Překážkou je i stojící vozidlo. Dopravními značkami „Dej přednost v jízdě protijedoucím vozidlům!“ (č. 44) a „Přednost v jízdě před protijedoucími vozidly“ (č. 61) může být stanovena odchylná úprava. Není-li možné se bezpečně vyhnout, musí se vrátit řidič, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné.

(3) Není-li možné pro nedostatečný prostor mezi tramvají a okrajem silnice vyhnout se tramvaji vpravo, vyhýbá se vlevo.

(1) Jedoucí vozidlo se předjíždí vlevo. Řidič smí předjíždět pouze tehdy, má-li náležitý rozhled, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu, neomezí-li v jízdě protijedoucí vozidla a není-li sám již předjížděn jiným vozidlem.

(2) Řidič předjíždějícího vozidla je povinen včas a zřetelně dát znamení pro změnu směru jízdy. Toto znamení musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění; toto ustanovení neplatí pro vozidlo, které není vybaveno ukazatelem pro změnu směru jízdy. Předjížděné vozidlo může řidič upozornit výstražným znamením zvukovým nebo světelným, nezpůsobí-li tím oslnění. Po předjetí se smí řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když nemůže již ohrozit vozidlo, které předjel.

(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce k pravému okraji silnice, nesmí zvyšovat rychlost jízdy a nesmí ani jinak bránit předjíždění.

(4) Vozidlo odbočující vlevo (§ 11 odst. 3) nebo vyjíždějící ze silnice vlevo (§ 16 odst. 2) je dovoleno předjíždět vpravo pouze tehdy, není-li již pochybnosti o směru jeho jízdy.

(5) Jedoucí tramvaj se předjíždí vpravo; vlevo se smí předjet pouze tehdy, není-li mezi tramvají a okrajem silnice pro průjezd dostatek místa. Vozidlo, které pro své rozměry nemůže předjet vpravo ani vlevo, musí jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby nebránilo v předjíždění jiným vozidlům.

(6) Předjíždění je zakázáno:
dopravní pruh vyhrazený jen pro určitý druh provozu se však pro předjíždění považuje za samostatnou vozovku,

c) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí jiné vozidlo (dvojí předjíždění);

b) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní, nejde-li o předjíždění vozidla uvedeného v odstavci 4 nebo o předjíždění jedoucí tramvaje vpravo (odst. 5),

- před vrcholem stoupání silnice,
- v nepřehledné zatáčce,
a v těsné blízkosti před těmito místy,
- v tunelu
- na železničním přejezdu,
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména

d) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 4.

(7) Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou „Zákaz vzájemného předjíždění motorových vozidel“ (č. 23), nesmí se navzájem předjíždět motorová vozidla o třech a více kolech. Kde je nákladním automobilům zakázáno předjíždění dopravní značkou „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ (č. 25), nesmí nákladní automobily předjíždět motorová vozidla o třech a více kolech.

(8) Řidič motorového vozidla nesmí při jízdě podél nástupního ostrůvku předjíždět motorové vozidlo jedoucí podél druhé strany nástupního ostrůvku.

(1) Při odbočování musí řidič dbát zvýšené opatrnosti a brát ohled na chodce; musí zejména přizpůsobit rychlost jízdy okolnostem. Úmysl odbočit je povinen dát včas a zřetelně najevo znamením pro změnu směru jízdy. Při dopravě dlouhého nákladu (dřeva apod.) musí řidič podle potřeby zajistit bezpečné odbočení pomocí osoby, která náklad doprovází.

(2) Před odbočením vpravo musí řidič jet těsně při pravém okraji vozovky. Jestliže tramvaj při odbočování vpravo křižuje směr jiného vozidla, má přednost v jízdě pouze tehdy, dává-li znamení ukazatelem směru jízdy.

(3) Před odbočením vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky - dovolí-li mu to rozměry vozidla vzhledem k šířce vozovky - a musí dát přednost v jízdě všem protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech; na jednosměrné silnici zajíždí se až k levému okraji vozovky.

(4) Na křižovatce, kde je to místní úpravou stanoveno, nadjíždí řidič odbočující vlevo před vozidla přijíždějící na křižovatku zprava nebo k pravému okraji vozovky a musí dát přednost v jízdě kromě vozidlům uvedeným v odstavci 3 i motorovým a nemotorovým vozidlům jedoucím z jeho původního směru přímo.

(1) Na vozovce o několika dopravních pruzích v jednom směru je řidič povinen ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do dopravního pruhu podle směru, v kterém bude pokračovat v jízdě za křižovatkou.

(2) Při provozu ve dvou dopravních pruzích v jednom směru zařadí se řidič jedoucí přímo a řidič odbočující vpravo do pravého dopravního pruhu, řidič odbočující vlevo do levého dopravního pruhu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

(3) Při provozu ve třech dopravních pruzích v jednom směru se řidič odbočující vpravo zařadí do pravého dopravního pruhu, řidič jedoucí přímo do středního dopravního pruhu a řidič odbočující vlevo do levého dopravního pruhu.

(4) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v příslušném dopravním pruhu.

(1) Na křižovatce je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům přijíždějícím zprava.

(2) Při odbočování vlevo platí ustanovení § 11 odst. 3 a 4.

(3) Řidič přijíždějící na křižovatku po silnici označené dopravní značkou „Pozor, dej přednost v jízdě!“ (č. 19a) nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 38) anebo „Kruhový objezd (s předností v jízdě)“ (č. 47), je však povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům přijíždějícím na křižovatku po silnici, která těmito dopravními značkami opatřena není.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

(5) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 38) je řidič povinen zastavit na takovém místě, aby měl do křižovatky náležitý rozhled.

(1) Dávají-li vozidla požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby a vozidla ozbrojených sborů zvláštní výstražné znamení (§ 24), musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidlo požární ochrany, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.

(2) Řidiči vozidel uvedených v odstavci 1 smějí jet přes křižovatku bez zřetele na pravidla pro přednost v jízdě na křižovatce nebo na světelná znamení, mají-li volnou cestu. Před příjezdem ke křižovatce jsou řidiči těchto vozidel povinni dávat zvláštní výstražné znamení a snížit rychlost jízdy na míru odpovídající bezpečnosti silničního provozu.

(1) Řidič smí otáčet a couvat jen tehdy, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu a neomezí-li v jízdě ostatní vozidla. Nemá-li náležitý rozhled, musí si zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí další osoby.

a v těsné blízkosti těchto míst,
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména
- v nepřehledné zatáčce,
- před vrcholem stoupání silnice a za ním,
- na železničním přejezdu,
- v tunelu

c) na jednosměrné silnici.

b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,

(2) Otáčení a couvání je zakázáno:

(1) Řidič smí vjíždět na silnici z místa sloužícího jen některému druhu veřejného provozu (§ 1 odst. 2) nebo z místa nesloužícího veřejnému provozu (např. vjezdy a výjezdy z domů nebo pozemků, garáží apod.) jen tehdy, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu a neomezí-li v jízdě ostatní vozidla. Při tom musí dát přednost v jízdě všem vozidlům jedoucím v obou směrech a dbát náležité opatrnosti. Nemá-li řidič při vjíždění na silnici náležitý rozhled, musí si zajistit bezpečné vjetí pomocí další osoby.

(2) Při vyjíždění ze silnice na místo sloužící jen některému druhu veřejného provozu nebo na místo nesloužící veřejnému provozu platí ustanovení § 11 o odbočování.

(3) Silniční příkopy a svahy je dovoleno přejíždět jen přes můstky nebo rampy. Vozidla a zemědělské pracovní stroje vjíždějící z pole na silnici musí být předem řádně očištěny od bláta.

(2) Vozidla smějí zastavit nebo stát, s výjimkou nutných případů vyvolaných silničním provozem, jen na místech, na nichž nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména provoz tramvají. Vozidla smějí zastavit nebo stát jen v jednom proudu, a to těsně při pravém okraji silnice, není-li místní úpravou stanoveno jinak. Nebudou-li tím ohrožena nebo omezena v jízdě ostatní vozidla, je dovoleno na jednosměrné silnici zastavit nebo stát i po levé straně silnice.

(1) Při zastavení a stání vozidel musí být mezi vozidly zachována vzdálenost nejméně 1 m. Za tramvají, která zastavila ve stanici bez nástupního ostrůvku, musí řidiči ostatních vozidel zastavit nejméně 2 m od její zádi.

c) na vyznačeném přechodu pro chodce,

b) na mostě,

- v nepřehledné nebo jinak nebezpečné zatáčce a v její těsné blízkosti,
a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména
- před vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním,
- v místě, kde na protější straně úzké silnice již zastavilo nebo stojí jiné vozidlo,

(6) Zařazuje-li se řidič, který zastavil nebo stál na okraji silnice, do proudu jedoucích vozidel, je povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům jedoucím týmž směrem.

ch) před vjezdy nebo výjezdy z míst uvedených v § 16 odst. 1.

g) na železničním přejezdu a ve vzdálenosti kratší než 30 m před ním a za ním,

f) ve vzdálenosti kratší než 20 m před a za označenou zastávkou tramvaje, trolejbusu nebo autobusu bez nástupního ostrůvku,

e) na křižovatce, u nástupního ostrůvku, v podjezdu nebo tunelu a ve vzdálenosti kratší než 10 m před těmito místy a za nimi,

d) na vnitřních dopravních pruzích vozovky s více než dvěma dopravními pruhy,

h) v místě, kde by vozidlo po zastavení zakrývalo dopravní značku,

(3) Zastavení vozidla na dobu delší než pět minut je stáním.

(4) Zastavení a stání je zakázáno:

(5) Kde je umístěna dopravní značka „Zákaz zastavení“ (č. 40a), je zakázáno zastavení i stání vozidel. Kde je umístěna dopravní značka „Zákaz stání“ (č. 40b) nebo „Zákaz stání omezen na vyznačenou dobu“ (č. 40c), je zakázáno toliko stání vozidel.

(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu. O osvětlení takového vozidla platí ustanovení § 29.

(2) Řidič motorového vozidla musí před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, vozidlo zabrzdit a uzamknout, nebo není-li to možné, zajistit jinak před zneužitím. Stojí-li motorové vozidlo na svahu, je řidič povinen též zasunout rychlostní stupeň. Stojí-li na svahu nákladní automobil o vlastní váze vyšší než 3500 kg nebo autobus, musí řidič užít zařízení, které zajišťuje vozidlo před sjetím se svahu (klín apod.).

(1) Řidič je povinen rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze silnice. Přitom musí vozidlo stále ovládat a musí včas zmírnit jízdu, popřípadě zastavit vždy, kdy to okolnosti vyžadují.

(2) V uzavřené obci smí jet motorové vozidlo rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.

(5) V době od 23 do 5 hodin smí jet motorové vozidlo i v uzavřené obci rychlostí vyšší než 50 km za hodinu nebo než je uvedeno na dopravní značce č. 36.

(3) Jestliže to místní poměry dovolují, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s místním národním výborem a s orgány silniční správy stanovit v uzavřené obci úseky silnice, v nichž je dovolena vyšší rychlost jízdy než 50 km za hodinu.

(8) Jestliže to vyžaduje plynulost silničního provozu, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s místním národním výborem a s orgány silniční správy stanovit úseky silnice, v nichž nesmí rychlost jízdy klesnout pod určitou hranici. K označení začátku úseku, v němž je stanovena nejnižší dovolená rychlost jízdy, se užije dopravní značky „Nejnižší dovolená rychlost“ (č. 49), k označení jeho konce dopravní značky „Konec nejnižší dovolené rychlosti“ (č. 50).

(7) Jestliže to vyžaduje bezpečnost silničního provozu, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s místním národním výborem a s orgány silniční správy stanovit úseky silnice, v nichž nesmí rychlost jízdy překročit určitou hranici. K označení začátku úseku, v němž je stanovena nejvyšší dovolená rychlost jízdy, se užije dopravní značky „Nejvyšší dovolená rychlost“ (č. 36), k označení jeho konce dopravní značky „Konec snížené rychlosti“ (č. 37).

(6) Nákladní automobily o celkové váze*) vyšší než 3500 kg a autobusy smějí jet v době od 23 do 5 hodin nebo v úseku, v němž je dovolena podle odstavce 3 vyšší rychlost anebo mimo uzavřenou obec rychlostí nejvýše 80 km za hodinu.

(4) Začátek uzavřené obce je označen dopravní značkou „Místní tabule“ (č. 67a, 67b), konec uzavřené obce dopravní značkou „Konec snížené rychlosti“ (č. 37) s číslicí „50“. K označení začátku úseku, v němž je dovolena podle odstavce 3 zvýšená rychlost jízdy, se užije dopravní značky „Nejvyšší dovolená rychlost“ (č. 36), k označení jeho konce dopravní značky „Konec zvýšené rychlosti“ (č. 37). Je-li konec tohoto úseku totožný s koncem uzavřené obce, užije se vždy jen dopravní značky č. 37 s číslicí „50“.

b) je dáváno znamení „Stůj!“ červenými světly světelného zařízení na železničním přejezdu nebo dává-li osoba střežící železniční přejezd toto znamení červeným nebo žlutým praporkem anebo červeným světlem,

c) je již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo železniční vozidlo anebo je slyšet jeho pískání, houkání apod.

a) zazní na železničním přejezdu zvukové výstražné znamení nebo se již zavírají závory,

(1) V blízkosti železničního přejezdu je účastník silničního provozu povinen počínat si zvlášť opatrně, aby neohrozil železniční provoz, ostatní účastníky silničního provozu ani sebe. Je proto zejména povinen dbát pokynů železničních orgánů, železničních výstražních znamení, polohy závor a musí se včas přesvědčit, že nehrozí nebezpečí. Při zastavení před železničním přejezdem se vozidla řadí za sebou v pořadí, v kterém přijela.

(2) Není dovoleno vstupovat nebo vjíždět na železniční přejezd, jestliže

(3) Každý, kdo je za okolností uvedených v odstavci 2 v prostoru železničního přejezdu, musí tento prostor okamžitě opustit.

(6) Povinnost zastavit nebo jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu uvedená v odstavci 5 neplatí při přejíždění železniční vlečky označené dopravní značkou „Železniční vlečka“ (č. 7).

(5) Řidič autobusu s cestujícími, nákladního automobilu dopravujícího na ložné ploše více než 8 osob (§ 33) a řidič traktoru s nákladním přívěsem, na němž jsou dopravovány osoby (§ 34), musí zastavit před každým železničním přejezdem, a to v takové vzdálenosti, z níž je rozhled na železniční trať. Řidiči ostatních vozidel jsou povinni již od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu.

(4) Není dovoleno vjíždět na železniční přejezd, není-li na druhé straně dostatek místa k bezpečnému projetí. Vozidla smějí přejíždět přes železniční přejezd oběma směry pouze v jednom proudu.

(7) Řidič motorového vozidla nesmí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň nebo jet bez zařazeného rychlostního stupně.

(2) Znamení pro změnu směru jízdy musí dát řidič kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky (§§ 10, 11 a 16) vždy tehdy, mění-li směr jízdy nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu. O zastavení uvědomí řidič ostatní účastníky silničního provozu brzdovým světlem, o změně směru jízdy ukazatelem směru jízdy.

(1) Řidič je povinen dát včas s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním, znamení pro zastavení nebo pro změnu směru jízdy; znamení musí dát zřetelně.

(4) Není-li ukazatel směru jízdy viditelný pro šířku přívěsu nebo vlečeného vozidla, musí být znamení pro změnu směru jízdy dáno vozidlům jedoucím vzadu jiným viditelným způsobem, např. znamením dávaným průvodcem. Jinak může řidič změnit směr jízdy teprve, neohrožuje-li nebo neomezuje-li tím v jízdě ostatní vozidla.

(3) Není-li vozidlo vybaveno ukazatelem směru jízdy nebo při poruše tohoto zařízení, je řidič povinen dát znamení upažením. Dává-li řidič znamení pro změnu směru jízdy na opačné straně než je zamýšlený směr jízdy, dává je vysunutou paží ohnutou v lokti nahoru.

(2) Není dovoleno dávat výstražné znamení k jiným účelům, zvláště má-li se jím někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda. Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

(1) Zvukové nebo světelné výstražné znamení je třeba dávat, je-li to nutné pro bezpečnost a plynulost silničního provozu, a to včas a ne déle, než je nezbytně zapotřebí.

(4) Zvukové výstražné znamení může být za snížené viditelnosti nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světlometů, nezpůsobí-li oslnění. Tomuto způsobu je třeba dát přednost zejména v uzavřené obci. Při předjíždění může být užito střídavého zapínání dálkových a tlumených světlometů i za normální viditelnosti.

(5) Od výstražného znamení je třeba upustit, byla-li by jím zneklidněna zvířata.

(3) V uzavřené obci nesmí být užíváno příliš pronikavě znějícího zvukového výstražného znamení.

(2) Vozidla zdravotnické a důlní záchranné služby a vozidla ozbrojených sborů užívají zvukového výstražného znamení s táhlým pronikavým tónem (sirénou) doplněného nepřerušovanými modrými světly. Modrá světla smějí být nejvýše dvě a nesmějí být umístěna níže než předepsané osvětlení motorového vozidla; zpravidla se umístí nad předním ochranným sklem vozidla.

(1) Vozidla požární ochrany užívají zvukového výstražného znamení „Hoří!“ doplněného nepřerušovanými červenými světly.

(3) Zvláštního výstražného znamení se nesmí zneužívat.

(2) V motorovém vozidle určeném k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy užitečného zatížení vozidla. Přitom počet osob starších 15 let nesmí převyšovat počet povolených míst.

(1) Řidič odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly ohroženy a nesmí připustit jízdu na stupátkách nebo na karosérii.

(5) Na ložné ploše nákladního automobilu smí být bez povolení dopravováno nejvýše 8 osob; s nákladem smějí však být dopravováni jen nakladači a průvodci. Na ložné ploše nákladního automobilu se sklápěcí karosérií smějí být dopravováni jen nakladači a průvodci. Při dopravě osob s nákladem nesmí být ohrožena jejich bezpečnost, zejména dopravovaným nákladem.

(7) O hromadné dopravě osob na nákladním automobilu a na nákladním přívěsu traktoru platí ustanovení §§ 33 a 34.

(3) Na druhém sedle motocyklu smí být dopravována další osoba starší 7 let, byla-li při schválení technické způsobilosti motocyklu taková doprava povolena a je-li motocykl opatřen stupačkami. Dopravovat osoby na nádrži na palivo nebo mezi řidičem a spolujezdcem je zakázáno. Boční posaz spolujezdce je povolen pouze na skútru.

(4) V kabině pro řidiče nákladního nebo dodávkového automobilu nesmí být dopravováno více osob starších 15 let než je počet povolených míst.

(6) V dodávkovém automobilu se smějí dopravovat osoby až do váhy 60 % užitečného zatížení vozidla; přitom se počítá na jednu osobu 75 kg.

(1) Váha nákladu nesmí přesahovat užitečné zatížení vozidla. Náklad musí být na vozidle řádně umístěn a upevněn tak, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, nezpůsoboval při dopravě nadměrný hluk, neznečišťoval silnici, neohrožoval její sjízdnost a nikoho nadměrně neomezoval nebo neobtěžoval.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem nebo červeným odrazovým sklem. Přečnívá-li náklad do strany u motorového vozidla vnější okraj obrysových světel, u nemotorového vozidla okraj vozidla o více než 40 cm, musí být přečnívající konec nákladu za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Tato označení nesmějí být umístěna výše než 125 cm nad zemí. Předměty, které lze snadno přehlédnout, např. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky apod., nesmějí po straně vyčnívat.

(4) Nakládat a skládat náklad na silnici je dovoleno pouze tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést ve dvoře, průjezdu apod. Naložení a složení nákladu na silnici musí být však provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou „Jiný zákaz“ (č. 45) může být stanovena doba, po kterou je nakládání a skládání v určitém úseku zakázáno.

(3) Délka vozidla (i s přívěsy) nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2.50 m. Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky, pro speciální vozidla a pro tramvaje.

(1) Náklad snadno zápalný, výbušný nebo jinak nebezpečný je dovoleno dopravovat jen ve vozidle vybaveném protipožárním zařízením a zneškodňujícími prostředky. Pro dopravu tohoto nákladu je zakázáno užívat vozidla s pohonem na generátorový plyn nebo s parním pohonem.

(2) Vozidlo dopravující snadno zápalný náklad musí být označeno snímatelným nápisem „Nebezpečí ohně“, vozidlo dopravující snadno výbušný nebo jinak nebezpečný náklad snímatelným nápisem „Nebezpečný náklad“. Nápisy je třeba provést v barvách jasně odlišných od barvy karosérie, a to tak, aby byly viditelné zpředu i zezadu vozidla.

(3) Vozidlo dopravující nebezpečný náklad smí řídit pouze zkušený řidič, pokud možno dobře obeznámený s cestou.

(5) Vozidlo dopravující snadno výbušný náklad smí jet pouze takovou rychlostí, která nezpůsobuje silné nárazy a otřesy.

(6) Řidič jedoucí s nebezpečným nákladem nesmí prudce vozidlo rozjíždět nebo brzdit a vozidlo opouštět. Všem osobám jedoucím ve vozidle s nebezpečným nákladem je zakázáno kouřit a mít u sebe snadno zápalné látky.

(7) Nebezpečný náklad musí doprovázet osoba, která dobře zná vlastnosti nákladu a dovede s ním zacházet.

(8) Podrobnosti o dopravě nebezpečných nákladů upravují zvláštní předpisy.

(4) Dopravovaný náklad musí být zajištěn tak, aby za jízdy nehrozilo nebezpečí ohně nebo výbuchu. Sedět na nákladu a dopravovat ve vozidle jiné osoby než ty, které náklad doprovázejí, je zakázáno.

(1) K čerpací stanici na silnici se zajíždí ve směru jízdy. K čerpací stanici mimo silnici se zajíždí, není-li místní úpravou stanoveno jinak, z obou směrů jízdy.

(2) Od motorového vozidla, které čerpá pohonné hmoty, musí následující motorové vozidlo zachovat vzdálenost nejméně 3 m. Mezi dalšími motorovými vozidly musí být zachována vzdálenost nejméně 1 m.

(5) Motorová vozidla uvedená v § 14 odst. 1 mají při čerpání pohonných hmot u čerpací stanice přednost.

(4) Ve vzdálenosti do 20 m od čerpací stanice je zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor.

(3) Při čerpání pohonných hmot musí být motor vozidla v klidu a zapalování vypnuto. Řidič se nesmí u čerpací stanice vzdalovat od vozidla.

(2) Motorové vozidlo smí užívat kromě světlometů uvedených v odstavci 1 ještě pomocných světlometů (světlomety do mlhy, do zatáčky, široko zářící světlomety apod.), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením a neoslní-li ostatní účastníky silničního provozu. Světlometů do mlhy se smí užívat pouze v mlze nebo při sněžení, a to vždy současně s tlumenými světlomety nebo obrysovými světly; neužije-li se světlometů do mlhy, musí být rozsvíceny toliko tlumené světlomety.

(1) Jedoucí motorové vozidlo musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceny světlomety určené k osvětlení vozovky, obrysová světla, koncová světla a osvětlení zadní státní poznávací značky. Jsou-li obrysová světla vestavěna do světlometů pro osvětlení vozovky, je povinnost rozsvícení obrysových světel splněna rozsvícením světlometů.

(8) Nemotorové vozidlo musí mít za snížené viditelnosti rozsvícenu alespoň jednu neoslňující svítilnu s bílým nebo slabě žlutým světlem; má-li vozidlo jednu svítilnu, musí být umístěna vpředu tak, aby světlo bylo viditelné zpředu i zezadu. Má-li vozidlo dvě svítilny, musí být umístěny ve stejné vzdálenosti od podélné osy vozidla a jejich světla musí být viditelná zpředu i zezadu.

(3) Hledacích světlometů smí být užito pouze přechodně k nutné orientaci, zpětných světlometů jen při couvání.

(4) Motorové vozidlo, které užívá světlometů, jež jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucím vozidlem ztlumit světlomety a snížit rychlost jízdy tak, aby jízda byla bezpečná, zejména upozorňuje-li řidič protijedoucího vozidla střídavým zapínáním dálkových a tlumených světlometů, že je oslněn. Je-li řidič oslněn, musí zastavit. Světlomety musí být ztlumeny také před setkáním s protijdoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem nebo mohl-li by být oslněn strojvedoucí vlaku nebo řidič železničního vozidla. Je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud, může motorové vozidlo jet pouze s obrysovými světly.

(5) Není-li motorové vozidlo stojící na silnici za snížené viditelnosti dostatečně osvětleno odjinud, musí být na straně ke středu vozovky osvětleno alespoň jedním světlem viditelným zpředu i zezadu; toto světlo nesmí být umístěno dále než 40 cm od bočního obrysu motorového vozidla. Motorové vozidlo, které zastavilo před železničním přejezdem, smí mít rozsvícena toliko obrysová světla. Motorové vozidlo, které obrysová světla nemá, smí mít rozsvíceny toliko tlumené světlomety.

(6) Užívat barevných světel vyhrazených pro vozidla uvedená v § 14 odst. 1 je zakázáno.

(7) Jízdní kolo musí mít za snížené viditelnosti rozsvícenu vpředu jednu neoslňující svítilnu s bílým nebo slabě žlutým světlem a vzadu mít alespoň červené odrazové sklo.

Tato vozidla včetně zemědělských a lesních pracovních strojů musí však mít za snížené viditelnosti alespoň jedno červené odrazové sklo umístěné vzadu na levé straně vozidla.
(9) Osvětleno nemusí být nemotorové vozidlo

a) tažené řádně osvětleným vozidlem, jehož světlo je zezadu viditelné,

b) ručně tažené nebo tlačené, není-li i s nákladem širší než 1 m,

c) stojící na silnici, je-li dostatečně osvětleno odjinud.

(2) Vlečené motorové vozidlo nesmí být přivěšeno na laně nebo na řetězu kratším než 2.50 m a delším než 6 m; užije-li se spojovací tyče, smí být i kratší než 2.50 m. Tato spojnice musí být označena tak, aby byla viditelná (např. červenou látkou); za snížené viditelnosti musí být tato spojnice označena nejméně dvěma červenými odrazovými skly nebo osvětlena světlomety vlečeného motorového vozidla. Za snížené viditelnosti musí mít vlečené motorové vozidlo rozsvíceno předepsané osvětlení (§ 29); není-li to možné, musí být vlečené motorové vozidlo označeno na straně ke středu vozovky zpředu bílým a zezadu červeným odrazovým sklem.

(1) Při vlečení motorového vozidla je nutno dbát zvýšené opatrnosti a jet přiměřenou rychlostí, zejména s ohledem na stav vlečeného vozidla.

(3) Motorové vozidlo smí být vlečeno pouze tehdy, má-li v pořádku řízení a je-li obsazeno řidičem. Motorové vozidlo vlečené na laně nebo na řetězu musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho motorového vozidla není dovoleno. Autobus nebo nákladní automobil dopravující na ložné ploše více než 8 osob (§ 33) smí být vlečen pouze bez dopravovaných osob. Motocykl bez postranního vozíku nesmí být vlečen nebo užit jako vlečné vozidlo.

(4) Při jízdě s vlečeným motorovým vozidlem v uzavřené obci je třeba se vyhýbat silnicím s hustým provozem.

(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být uspořádán tak, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.

(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nesmí přesahovat 100 m, délka skupiny kolony nemotorových vozidel 50 m. Nejméně takové vzdálenosti musí skupiny udržovat mezi sebou za jízdy, při zastavení a stání.

(1) Nastupovat do tramvaje, trolejbusu nebo autobusu (dále jen „veřejný dopravní prostředek“) a z nich vystupovat je dovoleno pouze na zastávce. Cestující čekající na příjezd veřejného dopravního prostředku smí užívat pouze nástupiště, nástupního ostrůvku, chodníku, krajnice nebo okraje vozovky. Za nástupní ostrůvek se považuje též zřetelně vyznačená část vozovky.

(2) Cestující je povinen chovat se při čekání na veřejný dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy a při vystupování tak, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu. Zejména je zakázáno za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku, vyklánět se, vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla, jakož i nastupovat do vozidla, které je plně obsazeno. Cestující je povinen dbát pokynů orgánu dopravního podniku.

(3) Řidič veřejného dopravního prostředku se nesmí za jízdy bavit s cestujícími, jíst a kouřit, otvírat dveře před úplným zastavením vozidla a vpouštět cestující do kabiny nebo do prostoru vyhrazeného pro řidiče.

(4) U veřejného dopravního prostředku doprovázeného průvodčím odpovídá za chování cestujících průvodčí.

(5) Veřejný dopravní prostředek smí opustit zastávku teprve tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících a vystupujících cestujících a u vozidla se samočinným zavíráním dveří až po jejich uzavření. Před odjezdem musí dát řidič výstražné znamení.

(6) Zastávky veřejného dopravního prostředku smějí být zřízeny jen na místě, kde to připouští bezpečnost a plynulost silničního provozu, a to se souhlasem místně příslušného okresního dopravního inspektorátu.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují přiměřeně i na nepravidelnou dopravu veřejnými dopravními prostředky nebo autobusy neveřejné, tj. závodové a podobné dopravy.

(1) Dopravovat na ložné ploše nákladního automobilu více než 8 osob je dovoleno jen, jestliže je to nezbytně třeba

b) k zvládnutí dopravy osob při slavnostech a kulturních nebo jiných podnicích mimořádného významu nebo

c) v jiném odůvodněném zájmu pracujících a nelze-li užít vozidla určeného k dopravě osob.

a) k splnění úkolů národního hospodářství a nelze-li užít vozidla určeného k dopravě osob,

(2) K hromadné dopravě osob na nákladním automobilu k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) není třeba povolení. Řidič se však musí prokázat potvrzením osoby odpovědné za provoz vozidla, že nákladní automobil je k hromadné dopravě osob způsobilý a že k jeho užití dala souhlas. V potvrzení, které je zapsáno v příkazu k jízdě, musí být uveden počet dopravovaných osob. K hromadné dopravě osob na nákladním automobilu k jiným účelům je třeba povolení okresního národního výboru; povolení musí mít řidič u sebe.

(3) Krajský národní výbor může stanovit, že povolení podle odstavce 2 je třeba ve všech případech, ukáže-li se, že v jeho obvodu je nákladních automobilů užíváno k hromadné dopravě osob nadměrně nebo vznikají-li tím hospodářské škody.

(4) K hromadné dopravě osob smí být užito jen nákladního automobilu, jehož technická způsobilost byla přezkoušena a od přezkoušení neuplynulo více než půl roku. Nákladní automobil musí být opatřen sedadly s opěradlem připevněnými k vozidlu, při čemž stěny vozidla musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly.

(5) Přípustný počet hromadně dopravovaných osob musí být vyznačen na pravých dveřích kabiny pro řidiče; počet osob nesmí překročit u nákladního automobilu o užitečném zatížení

(6) Hromadně dopravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se a vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla; za to odpovídá vedoucí ustanovený z dopravovaných osob osobou odpovědnou za provoz vozidla.

(7) Nákladní automobil hromadně dopravující osoby smí řídit řidič I. nebo II. třídy. Není-li takový řidič v závodě, smí vozidlo řídit řidič III. třídy, starší 21 let, který jezdí s vozidlem stejného druhu nejméně 2 roky. Rychlost vozidla nesmí překročit v žádném případě 50 km za hodinu.

(8) Hromadná doprava osob na nákladním automobilu se sklápěcí karosérií, na nákladním přívěsu a na nákladním návěsu motorového vozidla je zakázána.

(1) Na nákladním přívěsu traktoru je dovoleno dopravovat osoby výlučně na pracoviště a zpět, je-li to nezbytně třeba k splnění úkolů národního hospodářství. V jiných případech může být tato doprava osob povolena okresním národním výborem; povolení musí mít řidič u sebe.

a) traktor smí mít pouze jeden nákladní přívěs a musí být řízen řidičem starším 21 let s nejméně dvouletou praxí v řízení traktoru,

(2) Při dopravě podle odstavce 1 musí být dodrženy tyto podmínky:

c) přívěs musí být opatřen samostatnou brzdou obsluhovanou brzdařem nebo průběžnou brzdou, obsluhovanou řidičem,

b) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu,

e) počet dopravovaných osob nesmí být větší než 15; děti do 15 let je dovoleno dopravovat pouze tehdy, jsou-li doprovázeny dospělou osobou.

d) dopravované osoby musí sedět buď na sedadlech připevněných k vozidlu, přičemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly, nebo musí sedět na podlaze přívěsu a držet se jeho pevných částí,

(3) K dopravě osob nesmí být užito nákladního dvoukolového přívěsu.

(1) Chodec je povinen chodit po chodníku nebo po cestě pro pěší, a to vpravo; tam, kde není chodník nebo cesta pro pěší, je chodec povinen chodit po levé krajnici a kde ani této není, těsně při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít nejvýše dva vedle sebe tak, aby neohrozili nebo neomezili silniční provoz. Zastavovat se na nároží ulice, je-li tím provoz ohrožen nebo omezen, je zakázáno.

(2) Osoba, která tlačí dětský kočárek, táhne sáňky nebo užívá ručního vozíku pro tělesně vadné, je povinna chodit po chodníku nebo po cestě pro pěší, a to vpravo; tam, kde není chodník nebo cesta pro pěší, je tato osoba povinna chodit po levé krajnici, a kde ani této není, těsně při levém okraji vozovky.

(3) Chodec, který nese předměty, jimiž by mohl ohrozit nebo omezit provoz na chodníku nebo na cestě pro pěší, je povinen jít po levé krajnici nebo při levém okraji vozovky.

(4) Chodec smí přecházet vozovku jen kolmo ke směru silničního provozu. Předem se musí přesvědčit, že lze bezpečně přejít, zejména s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějícího vozidla nebo s ohledem na stojící vozidlo nebo jinou překážku, která brání v rozhledu. Na vyznačeném přechodu pro chodce je chodec povinen přecházet v pravé polovině vyznačeného přechodu.

(5) Na křižovatce s řízeným provozem smí chodec přecházet vozovku jen na zelené světlo nebo jemu odpovídající znamení dopravního orgánu. Musí si přitom počínat opatrně s ohledem na odbočující vozidla.

(6) Hry a sport na silnici nejsou dovoleny. Sportovní sáňkování, lyžování a bruslení na silnici v uzavřené obci jsou dovoleny pouze na místě k tomu vyhrazeném.

(1) Pochodující průvod nebo útvar se musí pohybovat po pravé straně vozovky a uvolnit místo všem vozidlům jedoucím v obou směrech. Delší pochodující průvod nebo útvar musí být rozčleněn v menší skupiny, dostatečně od sebe vzdálené, aby neohrozil nebo neomezil ostatní provoz.

(2) Průvod při státních oslavách nebo útvar ozbrojených sborů nesmí být přerušován nebo zdržován vozidly. To však neplatí, jde-li o vozidlo, které dává zvláštní výstražné znamení podle § 24.

(3) Na křižovatce s řízeným provozem je vedoucí pochodujícího průvodu nebo útvaru povinen ukázat paží další směr cesty a uposlechnout světelných znamení a pokynů dopravních orgánů. Na křižovatce s neřízeným provozem musí vedoucí dát znamení vozidlům, aby zastavila, pokud průvod nebo útvar nepřejde.

(4) Za snížené viditelnosti musí být pochodující průvod nebo útvar označen vpředu po obou stranách svítilnami s bílým nebo slabě žlutým světlem a vzadu rovněž po obou stranách svítilnami s červeným světlem. Pochoduje-li průvod nebo útvar v oddělených skupinách, musí být takto označena každá skupina.

(5) Pochodující průvod nebo útvar nesmí přecházet most stejným krokem. Na mostě není také dovoleno hraní nebo zpívání do pochodu.

(6) Školní mládež jdoucí ve skupinách musí být doprovázena dospělou osobou a smí užívat vozovky jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku nebo po cestě pro pěší anebo po levé krajnici, a to nejvýše ve dvojstupech. Musí-li užít vozovky, řídí se ustanoveními platnými pro pochodující průvody a útvary.

(7) Za dodržování těchto předpisů odpovídá vedoucí pochodujícího průvodu nebo útvaru.

(1) Dítě mladší 6 let smí na silnici jezdit na jízdním kole pouze v doprovodu dospělé osoby.

(2) Cyklista je povinen jet nebo vést jízdní kolo těsně při pravém okraji vozovky. Mimo uzavřenou obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, musí užívat jen této stezky. Při změně směru jízdy je cyklista povinen dát včas a zřetelně znamení upažením (§ 22 odst. 1).

(3) K jízdě smí být užito jen jízdního kola, které je řádně vybaveno a za snížené viditelnosti řádně osvětleno (§ 29 odst. 7).

(4) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. V nejméně patnáctičlenných skupinách pod jednotným vedením smějí cyklisté jet po dvou vedle sebe.

(5) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, jet v těsné blízkosti za motorovým vozidlem a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístním kole není dovoleno jezdit ve dvou, dospělá osoba však může vézt dítě mladší 7 let, je-li jízdní kolo k tomuto účelu vybaveno zvláštním sedadlem a stupačkami.

(6) U jízdního kola je dovoleno užívat přívěsného vozíku, jen je-li vozík pevně spojen s jízdním kolem. Za snížené viditelnosti musí být vozík opatřen červeným odrazovým sklem nebo červeným světlem.

(7) Před opuštěním jízdního kola je cyklista povinen učinit vhodná opatření proti jeho zneužití.

(1) Vedle povozu smí jít vozka pouze po pravé straně. Při změně směru jízdy je povinen dát včas a zřetelně znamení (§ 22 odst. 1). Nemůže-li tak učinit, platí obdobně ustanovení § 22 odst. 4. Za snížené viditelnosti musí být povoz řádně osvětlen (§ 29 odst. 8 a 9).

(2) Vozka musí povoz před opuštěním zabrzdit a na svahu podložit jeho kola. U zvířecího potahu musí být kromě toho uvolněny vnitřní postraňky.

(3) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na silnici povozy bez přípřeže a zemědělské a lesní pracovní stroje. Není-li jejich odstranění možné, musí být označeny červeným světlem jako překážka silničního provozu, nejsou-li dostatečně osvětleny odjinud; oj musí být vyňata nebo zdvižena.

(4) Osoba táhnoucí nebo tlačící ruční vozík musí užívat pravého okraje vozovky. Mimo uzavřenou obec smí užívat také pravé krajnice. Při změně směru jízdy je povinna dát včas a zřetelně znamení (§ 22 odst. 1); o osvětlení ručního vozíku platí ustanovení § 29 odst. 8 a 9.

(1) Při jízdě na zvířeti je nutno užívat cesty k tomu určené a není-li jí, vozovky. Jezdec smí současně vést jen dvě zvířata. Vedle sebe smějí jet nejvýše dva jezdci; vedení zvířat není však v takovém případě dovoleno.

(2) Není-li za snížené viditelnosti vozovka dostatečně osvětlena odjinud, musí být jezdec označen svítilnou s bílým nebo slabě žlutým světlem. Uzavřený útvar jezdců musí být za snížené viditelnosti označen obdobně jako pochodující průvod nebo útvar (§ 37 odst. 4).

(3) V silničním provozu je dovoleno užívat jen zvířat, která jsou k tomu způsobilá; kousavá zvířata musí být opatřena náhubkem.

(1) Po silnici smějí být zvířata hnána jen tak, aby silniční provoz nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců.

(2) Jsou-li zvířata vedena nebo hnána za snížené viditelnosti, musí být průvodce označen svítilnou s bílým nebo slabě žlutým světlem.

(3) Koně a skot smějí být vedeni, jen jsou-li k sobě spřeženi, a to nejvíce po třech zvířatech. Každé spřežení musí mít průvodce. Nebezpečná zvířata musí být vedena jednotlivě. Za jedoucím povozem smějí být přivázána nejvýše tři zvířata.

(4) Nechat pobíhat zvířata bez dozoru na silnici je zakázáno.

(1) Překážkou na silnici se rozumí vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Překážkou může být také opuštěné vozidlo, např. na místě, kde je zakázáno stání, nebo vozidlo neosvětlené. Překážkou na silnici se nerozumí stav silnice.

(2) Překážka na silnici musí být neprodleně odstraněna. O její odstranění je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil. Neučiní-li tak nebo není-li s to tak učinit anebo byla-li překážka na silnici způsobena bez lidského přičinění, odstraní překážku orgány silniční správy. Je-li znám ten, kdo překážku způsobil, odstraní se překážka na jeho náklad.

(3) Není-li možno překážku na silnici neprodleně odstranit, musí být označena tak, aby ji ostatní účastníci silničního provozu včas zpozorovali, např. červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem, není-li překážka dostatečně osvětlena odjinud. Povinnost označit překážku mají osoby uvedené v odstavci 2, které jsou také povinny ohlásit překážku orgánům silniční správy nebo místnímu národnímu výboru.

(1) K užívání silnice nad obvyklou míru je třeba povolení.

(2) K pořádání závodů, soutěží, shromáždění, průvodů a jiných podobných podniků na silnici uděluje povolení okresní dopravní inspektorát, nepřesahuje-li zvláštní užívání silnice jeho obvod, jinak krajský dopravní inspektorát příslušný podle místa, kde zvláštní užívání silnice začíná, a to vždy v součinnosti s příslušnými národními výbory. Ve zvláště závažných případech může povolení udělit hlavní dopravní inspektorát.

(3) V žádosti o povolení závodu nebo soutěže na silnici musí být uveden zejména návrh trasy s výchozím a cílovým místem, účel a doba závodu, soutěže apod.

(4) V ostatních případech povolují zvláštní užívání silnice orgány silniční správy podle zvláštních předpisů.

(1) Dojde-li v silničním provozu k dopravní nehodě, je každý, kdo měl na dopravní nehodě účast, povinen postarat se neprodleně podle svých možností o to, aby následky dopravní nehody byly omezeny na nejmenší míru. Zejména musí okamžitě zastavit, poskytnout pomoc postiženým osobám a na požádání prokázat jim svoji totožnost, a jde-li o řidiče motorového vozidla nebo tramvaje, předložit též řidičský průkaz.

(2) Nelze-li přivolat okamžitou pomoc nebo vyžaduje-li to povaha zranění anebo žádá-li o to zraněná osoba, je řidič vozidla, který měl na dopravní nehodě účast, povinen dopravit zraněného do nejbližšího zdravotnického zařízení a prokázat tam svoji totožnost.

(3) Došlo-li při dopravní nehodě k usmrcení, k újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, jsou účastníci dopravní nehody povinni setrvat na místě až do příchodu orgánů Veřejné bezpečnosti a nesmějí učinit žádná opatření, která by byla na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména nesmějí hýbat s vozidly, jež měla na dopravní nehodě účast. Musí-li být situace na místě dopravní nehody jakkoliv změněna, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby, je třeba zajistit původní situaci a stopy. Účastníci dopravní nehody se smějí z místa dopravní nehody vzdálit teprve se souhlasem orgánů Veřejné bezpečnosti; to se netýká dopravy zraněné osoby do zdravotnického zařízení podle odstavce 2 a ohlášení dopravní nehody podle odstavce 4.

(4) Každou dopravní nehodu, při níž došlo k usmrcení, k újmě na zdraví nebo k věcné škodě, jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit nejbližšímu orgánu Veřejné bezpečnosti nebo místnímu národnímu výboru; současně jsou povinni oznámit škodu, jež byla při dopravní nehodě způsobena na silnici nebo na jiném veřejném zařízení.

(5) Mělo-li na dopravní nehodě účast vozidlo, které užívá zvláštního výstražného znamení (§ 24), umožní orgán Veřejné bezpečnosti po zjištění potřebných údajů osobám, které jely ve vozidle, splnění jejich zvláštního úkolu.

(1) Účastníku silničního provozu, který poruší pravidla silničního provozu nebo neuposlechne pokynů vyjádřených dopravními značkami nebo dopravními zařízeními anebo neuposlechne pokynů dopravních orgánů, může být - bez újmy trestních opatření - uloženo, aby se na vlastní útraty zúčastnil povinného školení o pravidlech silničního provozu.

(2) Povinné školení provádí Svaz pro spolupráci s armádou nebo jiná společenská organizace za součinnosti orgánů Veřejné bezpečnosti.

(3) Doba povinného školení nesmí být delší než 3 hodiny.