ÚVĚRY NA OBĚŽNÉ PROSTŘEDKY

PLÁN OBĚŽNÝCH PROSTŘEDKŮ

ÚVĚRY NA ZÁSOBY

ÚVĚRY NA NOVOU TECHNIKU, NA SEZÓNNÍ A JINÉ NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

ÚVĚR NA POHLEDÁVKY ZA ODBĚRATELI

SDRUŽENÉ ÚVĚROVÁNÍ OBĚŽNÝCH PROSTŘEDKŮ

(2) Čtvrtletní plán oběžných prostředků musí vycházet z ročního plánu oběžných prostředků a z rozboru dosavadního plnění plánu a musí být zaměřen na zajištění plánovaných ukazatelů ročního plánu.

(1) Čtvrtletní plán oběžných prostředků (příloha č. 1) sestavují organizace, kterým pobočka banky poskytuje úvěr na oběžné prostředky anebo které budou během čtvrtletí žádat o poskytnutí úvěrů. Čtvrtletní plán je členěn podle jednotlivých měsíců. Je-li hospodářská činnost organizace podstatně ovlivňována vlivy mimopodnikovými, může dát ředitel úvěrové správy ústředí banky pro příslušné odvětví a ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k rozpisu čtvrtletního plánu oběžných prostředků na počátku jednotlivých měsíců.

(2) Podle potřeby vydávají jednotlivé ústřední orgány v dohodě s ústředím banky pokyny pro sestavování čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

(1) Čtvrtletní plán oběžných prostředků předkládají organizace úvěrující pobočce banky nejdéle do 15 dnů po začátku čtvrtletí (v 1. čtvrtletí do 20 dnů).

Ředitel pobočky banky může povolit poskytování úvěru i na drobné a krátkodobé předměty v používání, jestliže jsou organizací řádně evidovány a odpisovány.
Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popřípadě výrobní hospodářská jednotka vydaly seznam výrobků nebo jejich skupin, které mají omezený odbyt a u nichž se nepovoluje nadplánová výroba a které proto nebudou úvěrovány.
a) na sezónní a jiné krátkodobé potřebné zásoby surovin, základního materiálu a nakupovaných polotovarů, pomocného materiálu, obalů, náhradních součástek pro opravy, paliva, drobných a krátkodobých předmětů na skladě, nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, hotových výrobků, zboží, jakož i odeslaného a nevyfakturovaného zboží, na sezónní nedokončenou výrobu a zásoby neprůmyslových hospodářství, popřípadě sezónní zásoby jiných materiálových hodnot uvedené v plánu oběžných prostředků.
Sezónními zásobami se rozumí jakékoli dočasné plánované nahromadění zásob následkem nerovnoměrného rozložení plánovaného nákupu, spotřeby, průběhu výroby, odbytu nebo dopravy během roku, které je nezbytné pro zajištění plánované výroby a realizace. Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popř. výrobní hospodářská jednotka vymezily seznamem sezónní zásoby, na které se poskytuje úvěr.
Jinými krátkodobými potřebnými zásobami se rozumějí zásoby, které se během roku nahromadily z jiných důvodů než uvedených v předcházejícím odstavci a které organizace použije k plnění plánovaných úkolů do konce 1. čtvrtletí příštího roku.
V rámci sezónních a jiných krátkodobých potřebných zásob poskytuje banka úvěr na zásoby potřebné k výzkumu, k aplikovanému výzkumu, k vývoji a k výrobě prototypů pro odběratele;

Ředitel úvěrové správy ústředí banky může povolit úvěrování dlouhodobých potřebných zásob vzniklých z jiných důvodů.
Úvěr na dlouhodobé potřebné zásoby poskytují pobočky banky jen vybraným organizacím na základě dohody jejich ústředních orgánů s ústředím banky, zpravidla podle zvláštního seznamu a zvláštní oddělené evidence;
b) na dlouhodobé potřebné zásoby (dlouhodobé předzásobení, dlouhodobé kompletační a odbytové zásoby). Dlouhodobé potřebné zásoby jsou takové zásoby, které byly kvůli maximální hospodárnosti při plném dodržení plánovací disciplíny dovezeny, vyrobeny nebo vykoupeny v rozsahu převyšujícím potřebu výrobců nebo odběratelů plánovanou do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

c) výjimečně i na nepotřebné zásoby. Nepotřebnými zásobami se rozumějí nahromaděné zásoby, o nichž organizace neprokáže, že jich použije k plnění plánovaných úkolů nejpozději do konce prvého čtvrtletí příštího roku a u nichž přitom nejde o sezónní, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(1) Úvěry na zásoby uvedené v § 24, poskytuje banka na zvláštním, popř. na prostém úvěrovém účtě.

(2) Je-li třeba prohloubit kontrolu některé skupiny nebo některého druhu zásob, může pobočka banky pro poskytování úvěru na takovou skupinu nebo takový druh zásob otevřít samostatné úvěrové účty v rámci analytické evidence banky, schválené ústředím banky. O úvěrování některé skupiny nebo některého druhu zásob na samostatném úvěrovém účtě rozhoduje ředitel pobočky banky.

Úvěrování zásob podle stavu na prostém úvěrovém účtě
Splácení úvěru
Stanovení výše úvěru a způsob jeho použití
Podklady pro poskytování úvěru

a) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a hotové výrobky se oceňují pro potřeby úvěrování ve skutečných vlastních nákladech, nejvýše však v plánovaných vlastních nákladech; ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může v dohodě s příslušným ústředním orgánem povolit výjimku z tohoto ustanovení. Pro jednotlivou organizaci povoluje výjimku ředitel pobočky banky;

a) zásoby vyloučené z úvěrování (§ 29) a zásoby převyšující stav čtvrtletního plánu oběžných prostředků, nebyly-li přijaty k úvěrování,

(3) Ve zprávě o stavu zásob uvádí organizace zásoby na skladě i zásoby na cestě. Zásoby v úschově u dodavatele nebo u odběratele uvádí organizace jen tehdy, dá-li ředitel pobočky banky souhlas k jejich úvěrování. Materiál přijatý ke zpracování se ve zprávě o stavu zásob neuvádí.

b) celkový stav závazků vůči dodavatelům zásob, zálohy odběratelů a příslušné korektivy,

a) normativy, popřípadě vlastní a jim podobné oběžné prostředky v souladu s čtvrtletním plánem oběžných prostředků,

(2) Organizace i pobočka banky musí při tomto způsobu poskytování úvěru soustavně dbát, aby nedocházelo k neúčelnému čerpání úvěru a k hromadění volných prostředků na obratovém účtě organizace.

c) všechny ostatní zdroje, které jsou volné nebo použité neefektivně (například ke krytí imobilizace oběžných prostředků); přitom organizace vychází z poslední rozvahy nebo z jiných posledně známých stavů, a ze svého platebního kalendáře.

(1) Organizace, které řádně hospodaří se zásobami a pečují o jejich efektivní využití, zejména jsou-li pověřeny tvorbou odbytových zásob, mohou požádat pobočku banky o zálohové poskytování úvěru na zásoby v průběhu jednotlivých měsíců do výše plánovaného měsíčního zvýšení zásob, a to bez předkládání zpráv o zásobách. Souhlas k tomuto postupu dává ředitel pobočky banky.

b) podle účetních výkazů,

(2) Jestliže došlo k vyššímu poklesu zásob, než předpokládal plán, je organizace povinna ihned splatit úvěr v odpovídající výši. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost neplní, může od organizace požadovat předkládání zpráv o stavu zásob ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru.

(1) Pobočka banky může s přihlédnutím k tvorbě vlastních zdrojů a k jejich použití, popřípadě k vývoji prostředků na obratovém účtě požadovat splacení úvěru před dobou splatnosti, popřípadě splacení větší částky, než bylo určeno.

(2) Jestliže pobočka banky poskytuje úvěr na zásoby související s řešením úkolů nové techniky pro odběratele, stanoví lhůty splatnosti úvěru po uzavření hospodářské smlouvy v souladu s termíny v ní stanovenými.

(1) Splátky úvěrů stanoví pobočka banky v souladu s prověřeným čtvrtletním plánem oběžných prostředků a s tvorbou a použitím vlastních zdrojů organizace takovým způsobem, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace.

(2) Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky úvěr jen na zaplacené zásoby a neposkytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených výrobních zásob s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky pro poskytování platebních úvěrů.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených zásob až do výše nadplánových závazků vůči dodavatelům, přičemž nakupované zásoby proplácí při splatnosti přímo na vrub úvěrového účtu. Na žádost organizace může pobočka banky proplatit zúčtovací doklady z úvěru na zásoby před lhůtou splatnosti.

(2) Jestliže pobočka banky povolila organizaci při úvěrování podle stavu neuvádět ve zprávě o stavu zásob závazky vůči dodavatelům zásob (§ 30, odst. 2), považuje celé zásoby za zaplacené.

(1) Pobočky banky určí zaplacené úvěrovatelné zásoby tím způsobem, že od hodnoty zásob zjištěné podle § 32 odečte celý nadplánový stav závazků vůči neinvestičním dodavatelům (závazky vůči dodavatelům zásob snížené o korektiv na dodavatele).

b) zaplacení dosud nezaplacených zásob.

a) zaplacené sezónní a jiné potřebné zásoby,

c) normativy zásob.

b) zásoby úvěrované na jiných úvěrových účtech,

(1) Organizace je povinna uvádět ve zprávě o stavu zásob:

(1) Pobočky banky jsou povinny projednat s organizacemi takové členění zásob ve zprávách o stavu zásob, aby mohly zajistit stanovení výše úvěru na sezónní a jiné potřebné zásoby a soustavné prověřování efektivnosti využití zásob. Za tím účelem uvádějí organizace zvlášť zásoby úvěrované na samostatných úvěrových účtech, popř. zásoby, které se samostatně vykazují (např. dlouhodobé potřebné zásoby), a zvlášť zásoby vyloučené z úvěrování, nadplánové a takové zásoby, které nebudou upotřebeny do konce 1. čtvrtletí příštího roku, nejde-li o sezónní, popř. dlouhodobé potřebné zásoby, jakož i zásoby s omezenými odbytovými možnostmi, uvedené ve zvláštních seznamech vydaných příslušným ústředním úřadem.

b) pokud oceňování zásob podle účetní evidence organizací neodpovídá jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě (např. obaly), může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky stanovit způsob oceňování těchto zásob pro potřeby úvěrování odpovídající jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě.

(2) Z úvěrování se vylučují zejména zásoby jsoucí na cestě nad lhůty určené dohodou mezi organizací a pobočkou banky, zásoby přebytečné, nelikvidní, nevhodné pro použití, zmetkovité, špatně uskladněné, popř. znehodnocené.

(2) Jestliže organizace požaduje úvěr podle účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob jen s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech.

(1) Zprávu o stavu zásob předkládá organizace pobočce banky, když žádá o poskytnutí úvěru na zásoby a v případě uvedeném v § 39. Organizace je povinna předložit bance tuto zprávu okamžitě po jejím vystavení, popř. ve lhůtě dohodnuté s pobočkou banky.

c) podle plánu oběžných prostředků, popř. rozpisu plánovaného obratu zásob.

a) podle zpráv o stavu zásob (oběžných prostředků),

(2) Jestliže se stav závazků vůči dodavatelům zásob neodchyluje podstatně od korektivu na dodavatele, nebo dochází-li jen ke krátkodobým odchylkám od korektivu na dodavatele, může dát ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k tomu, aby se ve zprávě o stavu zásob neuváděly závazky vůči dodavatelům zásob, anebo se uváděly ve výši dohodnuté při předložení čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

Úvěrování zásob podle obratu na zvláštním úvěrovém účtě

(2) Má-li organizace trvalý přebytek prostředků, dohodne s ní pobočka denní splátky, popřípadě splátky uprostřed nebo na počátku stanoveného splátkového období.

(1) Jestliže organizace bez vlastní viny nedodržuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě nesnižuje podle plánu nedokončenou výrobu a zásoby hotových výrobků úvěrované na zvláštním úvěrovém účtě, může během měsíce požádat pobočku banky o prolongaci splátek úvěru.*)

(2) Jestliže organizace překračuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě snižuje stavy nedokončené výroby a hotových výrobků ve větším rozsahu, než bylo plánováno, je povinna oznámit tuto skutečnost pobočce banky, a odpovídajícím způsobem zvýšit splátky úvěru. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost soustavně neplní, může od ní požadovat předkládání zpráv o zásobách ke stanoveným dnům.

(1) Nesplatila-li organizace úvěr ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky bez zvláštní žádosti nové úvěry na zvláštním úvěrovém účtě po dobu 10 dnů po vzniku úvěru nesplaceného ve lhůtě.

(2) Jestliže příčiny finančních obtíží nemohou být v této lhůtě odstraněny, může organizace požádat pobočku banky o další poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, přičemž předloží plán opatření k odstranění závad, jimiž bude zajištěna návratnost poskytnutého úvěru. Souhlas k dalšímu poskytování úvěru při úvěru nesplaceném ve lhůtě dává ředitel pobočky banky.

a) výdajový limit nebo

b) poskytování úvěru s přihlédnutím k výši docházejících příjmů, nebo

(2) Jestliže má dojít během měsíce podle plánu oběžných prostředků ke snížení nedokončené výroby, popřípadě hotových výrobků úvěrovaných na zvláštním úvěrovém účtě, zvýší banka splátky úvěru vypočtené podle plánované spotřeby výrobních zásob a realizace nakupovaných zásob o plánované snížení nedokončené výroby a hotových výrobků.

(1) Splátky úvěru stanoví pobočka banky na počátku každého měsíce po dohodě s organizací a s přihlédnutím k plánované spotřebě výrobních zásob, realizaci nakupovaných zásob a změnám ve stavu nedokončené výroby a hotových výrobků, jakož i s přihlédnutím k tvorbě a použití vlastních zdrojů organizace.

(3) Jestliže organizace překračuje plánovaný nákup, výrobu, popřípadě odbyt, projedná pobočka banky s organizací zvýšení splátek úvěru stanovených podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků, s přihlédnutím k překračování plánu za předchozí měsíc (měsíce), popř. přechod ke splácení úvěru podílem připadajícím ve fakturaci na spotřebované výrobní zásoby.

(4) Úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky poskytují pobočky banky na zvláštním úvěrovém účtě během měsíce na podkladě zprávy o stavu zásob (příloha č. 2), kterou organizace předložila. Jde-li však o organizaci, která plní základní ukazatele podnikového plánu a pečuje o efektivní využití oběžných prostředků, může ředitel pobočky banky povolit, aby byl organizaci poskytován úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky podle plánu oběžných prostředků. V takovém případě se poskytuje úvěr podle plánovaného zvýšení nedokončené výroby a hotových výrobků, zmenšeného o plánonou spotřebu výrobních zásob a realizaci nakupovaných zásob.

(3) Ředitel pobočky banky může dát souhlas k proplácení všech přepravních výkonů ze zvláštního úvěrového účtu za předpokladu, že jde převážně o přepravné placené za nakupované zásoby.

(2) Nemá-li organizace potřebné prostředky na obratovém účtě, poskytuje pobočka banky ze zvláštního úvěrového účtu úvěr i na přepravné vždy na dobu tří dnů.

(1) Organizace mohou čerpat úvěr ze zvláštního úvěrového účtu na proplácení nákupu zásob bez omezení, pokud využívají zásob efektivně k plnění a společensky žádoucímu překračování plánu, zajišťují tvorbu kompletačních a odbytových zásob a soustavné zrychlování obratu zásob, nepřipouštějí hromadění bezobrátkových zásob a spotřebovávají (realizují) zásoby podle plánu oběžných prostředků.

(2) U organizací průmyslu nesezónního, jejichž zásoby se pohybují v rámci normativů, se při úvěrování podle obratu zpravidla používá sdruženého úvěrování podle §§ 111 až 118.

(1) Na zvláštním úvěrovém účtě poskytuje banka organizacím úvěr na sezónní a jiné krátkodobé, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(2) Pobočka banky může zvýšit výdajový limit, jestliže organizace plánuje zvýšení zásob.

(1) Poskytuje-li se organizaci úvěr s přihlédnutím k docházejícím příjmům, stanoví se podle příjmů organizace za stanovené období (např. za uplynulý týden) výdajový limit na další období.*)

d) stanovení maximální hranice k čerpání úvěru.

c) poskytování úvěru s přihlédnutím k výši splátek úvěru na zvláštní úvěrový účet a ke snížení úvěru nesplaceného ve stanovené lhůtě vždy od počátku měsíce anebo

(1) Splátku úvěru stanovenou na měsíc rozdělí pobočka banky na dílčí splátky úvěru (např. na denní, třídenní, pětidenní splátková období) v dohodě s organizací tak, aby to mělo vliv na zrovnoměrnění výroby a odbytu a aby se přihlédlo k nutným nerovnoměrnostem ve výrobě a odbytu. Při rozdělování splátek úvěru postupují pobočky tak, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace, přičemž vycházejí z platebního kalendáře organizace.

Úvěry na nepotřebné zásoby

(1) Organizace, která žádá o poskytnutí úvěru na nepotřebné zásoby, předkládá pobočce banky:

(2) Jestliže organizace žádá o úvěr na podkladě účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech. Přitom musí zvlášť uvést nepotřebné zásoby, které neodpovídají podmínkám pro poskytování úvěrů podle těchto směrnic.

(2) Vyskytují-li se však nepotřebné zásoby v jednotlivých odvětvích v menším rozsahu, může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky pro celé odvětví, anebo ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci dát souhlas k jejich společnému úvěrování s ostatními zásobami. V takovém případě je však organizace i nadále povinna plánovat, evidovat a vykazovat nepotřebné zásoby odděleně.

(1) Úvěr na nepotřebné zásoby poskytuje banka na samostatném prostém úvěrovém účtě.

(2) Ve výjimečných případech může dát ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky souhlas k tomu, aby banka tyto zásoby úvěrovala, s tím, že vůči organizaci uplatní sankce podle sedmé části, popř. že bude jako podmínku pro poskytnutí úvěru požadovat stanovení nákupního limitu nadřízeným orgánem, nebo předepsání úrokových nákladů k náhradě pracovníkům, kteří nahromadění těchto zásob zavinili.

(1) Jestliže nepotřebné zásoby vznikly zaviněním organizace (např. při nadměrném nákupu, neplnění plánu výroby nebo sortimentu), nebo jestliže soustavně rostou anebo jestliže se organizace nestará o jejich řádnou evidenci a likvidaci, banka úvěr na tyto zásoby neposkytuje.

(3) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může ve výjimečných případech povolit poskytnutí úvěru na delší dobu.

(2) Tato doba se počítá ode dne, kdy byly tyto zásoby poprvé zahrnuty do výkazu, jímž byl vykázán vznik nepotřebných zásob, popřípadě ode dne, kdy byly zjištěny.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na nepotřebné zásoby, které budou likvidovány do 6 měsíců, se souhlasem ředitele pobočky banky a na zásoby, které budou likvidovány do 12 měsíců, se souhlasem ředitele krajské pobočky banky.

b) plán likvidace nepotřebných zásob.

a) zprávu o stavu zásob (příloha č. 2),

b) zajistí-li organizace hospodárné využití těchto zásob ve lhůtách uvedených v § 57. Podmínka, aby organizace zajistila hospodárné využití nepotřebných zásob, je splněna zejména tehdy, prokáže-li organizace reálnost likvidace zásob prodejem těchto zásob jiným organizacím, nebo jejich spotřebou při plnění plánovaných úkolů v příštím roce.

a) je-li vedena zvláštní evidence pro tyto zásoby podle pokynů jednotlivých ústředních orgánů, jsou-li tyto zásoby odděleně uskladněny nebo viditelně označeny;

(1) Pobočky banky provádějí prověrky zajištění úvěru na zásoby především podle účetních výkazů; jde-li o samostatně úvěrovanou skupinu nebo druh zásob, který není uveden v účetních výkazech v samostatné položce, provádějí prověrku zajištění podle údajů běžné účetní evidence, které v těchto případech předkládají organizace bance s účetními výkazy.

(2) Prověrku zajištění úvěru na zásoby provádějí pobočky banky měsíčně tím způsobem, že vypočtou zajištění úvěru pro úhrn zásob úvěrovaných na jednom úvěrovém účtě, přičemž vycházejí ze zajištění úvěru podle jednotlivých skupin zásob (výrobní zásoby, nedokončená výroba, hotové výrobky a zboží, ostatní zásoby). Úvěruje-li se skupina nebo druh zásob na samostatném úvěrovém účtě, vypočte se zajištění úvěru odděleně pro každý úvěrový účet.

(3) Za poslední měsíc ve čtvrtletí provádějí pobočky banky prověrku zajištění úvěru i podle jednotlivých položek výrobních zásob uvedených ve čtvrtletních účetních výkazech; zásoby převyšující stav v plánu oběžných prostředků přejímají jako zajištění úvěru teprve po prozkoumání, zda je možno tyto zásoby úvěrovat.

(4) Úvěruje-li se podle stavu, postupují pobočky banky při prověrce zajištění úvěru s přihlédnutím zejména k §§ 32 až 36. Při úvěrování podle obratu se postupuje obdobně s tím, že se vždy v plné výši odečítají nadplánové závazky vůči neinvestičním dodavatelům.

(1) Jestliže pobočka banky při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů zjistí nedostatek zajištění úvěru, uhradí ihned částku nezajištěného úvěru bez zvláštního příkazu organizace.

(2) Jestliže však v období od 1. dne měsíce do dne předložení účetních výkazů byl nezajištěný úvěr splacen, může organizace současně s účetními výkazy předložit pobočce banky zprávu o stavu zásob k pozdějšímu datu. V takovém případě pobočka banky přihlédne při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů ke zprávě o stavu zásob.

(1) Údaje uváděné ve zprávách o stavu zásob prověřuje pobočka banky podle údajů skladní a ostatní účetní evidence nejméně jednou za půl roku podle plánu schváleného ředitelem pobočky banky. Přitom se zaměřuje ve spolupráci s organizací zejména na zásoby s malou obrátkou a zásoby bezobrátkové. Organizace, které mají nechozrasčotní provozovny v jiných místech, musí předkládat k prověrce originály dokladů, hlášení a jiné podklady, které tvoří podklad pro sestavení zpráv o stavu zásob předkládaných organizací.

(2) Dále prověřuje pobočka banky správnost vedení skladní evidence namátkovým srovnáním originálů dokladů (přejímacích protokolů), železničních nákladních listů, faktur a jiných dokladů se zápisy ve skladních kartách. Namátková kontrola se musí provádět tak, aby mohla pobočka banky dělat závěry o celých zásobách. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popř. jemu na roveň postavený vedoucí pracovník organizace a úvěrový inspektor pobočky banky.

(1) Podle příkazu a plánu ředitele pobočky banky provádí pobočka banky prověrky zásob zjištěním na místě zejména v organizacích, které dostatečně nepečují o efektivní využití zásob a o mobilizaci rezerv, mají vážné závady v zásobování, ve skladování zásob, ve výrobě nebo odbytu, popřípadě v evidenci. Tyto prověrky provádí pobočka banky tak, aby působila na odstraňování nehospodárnosti a nepořádků v účetní evidenci a na likvidaci nepotřebných zásob a zásob s omezeným odbytem.

(2) Zjistí-li pobočka banky, že zboží a materiálové hodnoty jsou uskladněny špatně a že hrozí jejich znehodnocení, popřípadě že jsou takovým uskladněním částečně znehodnoceny, přejímá takové zásoby k úvěrování jen tehdy, jestliže organizace do stanovené lhůty zajistí nápravu a jestliže při částečném znehodnocení zásob provede jejich nové ocenění pro potřeby úvěrování.

(3) Má-li pobočka banky pochybnosti o správnosti provedeného nového ocenění, povolí úvěrování takových zásob s podmínkou, že budou na náklady organizace oceněny znalcem ve lhůtě, kterou pobočka banky s organizací sjedná.

(4) Jestliže pobočka banky při prověrce na místě zjistí nižší stav zásob ve srovnání se stavem vykázaným ve skladní a ostatní účetní evidenci, použije výsledku namátkové prověrky na všechny úvěrované hodnoty organizace. Rozsah prověrky zásob zjištěním na místě stanoví ředitel pobočky banky. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popřípadě jemu naroveň postavený vedoucí pracovník organizace, a za pobočku banky úvěrový inspektor.

Prověrky zajištění úvěru na zásoby

Úvěr na novou techniku
Kontrola využití a zajištění úvěru na novou techniku

(1) Pobočky banky poskytují provozní úvěr na novou techniku organizacím, které jsou řešiteli, výrobci nebo uživateli nové techniky, přičemž tímto úvěrem podporují rychlejší vývoj nové techniky a její zavádění zejména tam, kde jde o vysoce efektivní opatření, vedoucí k odstranění úzkých profilů v zásobování, ke zvyšování produktivity práce cestou automatizace, mechanizace a chemizace a k rozšíření, zkvalitnění nebo zavedení služeb placených obyvatelstvem apod.

(2) Pobočky banky poskytují úvěr na plánované úkoly nové techniky, zejména na náklady spojené s výzkumem, aplikovaným výzkumem, výstavbou poloprovozů sloužících výzkumu, vývojem, výrobou prototypů a zaváděním nové výroby, jestliže vlastní zdroje podniku na krytí těchto nákladů dočasně nestačí.

(3) Tento úvěr se neposkytuje na pořizování nových investic.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr a požaduje jeho splácení na podkladě plánu potřeby zdrojů na novou techniku, který organizace předkládá na začátku čtvrtletí (příloha č. 3).

(2) Jestliže během roku nedochází k odchylkám od ročního plánu potřeby zdrojů na novou techniku, popřípadě od splátek úvěru, postupuje pobočka banky v dohodě s organizací podle celoročního plánu a předkládání čtvrtletních plánů nepožaduje.

(1) Jestliže organizace nemá dostatek vlastních prostředků k splácení úvěru, převádějí se nesplacené úvěry na účet provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě.

(2) Má-li organizace provozní úvěr nesplacený ve lhůtě, vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru na novou techniku nesplaceného ve lhůtě přednostně z prostředků zúčtovaných do fondu technického rozvoje a dále z účtu obratového.

(1) Pobočky banky namátkově kontrolují dodržování lhůt stanovených plánem pro výzkum, aplikovaný výzkum, výstavbu poloprovozů sloužících výzkumu, pro vývoj, pro výrobu prototypů, pro zavádění nové výroby, pro osvojení technologie nové výroby apod.

(2) Zjistí-li pobočka banky, že tyto lhůty se nedodržují, nebo jiné nedostatky, projedná s organizací opatření k zjednání nápravy. Jestliže se tato opatření neplní, postupuje pobočka banky podle ustanovení o uplatňování sankcí.

(1) Pobočky banky provádějí prověrku zajištění úvěru na novou techniku

(2) Tyto údaje předkládá organizace pobočce banky současně s účetními výkazy.

b) u organizace, u níž je technický rozvoj financován formou nákladů příštích období, na základě údajů o tom, kolik v nákladech příštích období činí náklady na technický rozvoj a v jaké výši je tato položka financována z vlastních prostředků.

a) u organizace, u níž je technický rozvoj financován z fondu technického rozvoje, na základě údajů o nákladech na technický rozvoj financovaných z fondu technického rozvoje,

Úvěry na sezónní náklady a na náklady příštích období

e) náklady příštích období, pokud souvisejí s jiným časovým rozložením výplat mezd, než odpovídá výrobě a odbytu (např. v souvislosti s výplatami mezd na dovolené).

(1) Pobočky banky poskytují úvěr na tyto plánované sezónní náklady a náklady příštích období:

(2) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může povolit poskytování úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období i v jiných případech za předpokladu, že organizace dodržuje předpisy o používání vlastních zdrojů a doplňování vlastních oběžných prostředků.

a) náklady na přípravu a rozvoj prvovýroby, zejména výroby stavebních hmot,

b) náklady na zařízení staveniště,

c) náklady příštích období související s přípravou nebo s organizováním sezónně přerušované výroby, anebo s organizováním dopravy nebo odbytu výrobků,

d) sezónní náklady na výrobní proces,

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti

(1) Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti se poskytuje do splatnosti pohledávky; jde-li o mezimístní styk, prodlužuje se tato lhůta o dva dny. Úvěr na pohledávky za odběrateli s okamžitou splatností se poskytuje v mezimístním styku na čtyři dny.

(2) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas, aby úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti byl poskytován organizacím určitého odvětví na celou vyfakturovanou částku, jestliže daň z obratu (daň z výkonů) dosahuje nepatrné výše. Pro jednotlivé případy může dát tento souhlas ředitel pobočky banky.

(2) Organizace jsou povinny uvádět ve zprávách o stavu pohledávek jako samostatné položky částku daně z obratu (daně z výkonů), pohledávky, které nevyfakturovaly ve stanovené lhůtě, jakož i pohledávky vůči odběratelům, prohlášeným za neschopné placení nebo platícím trvale s velkým zpožděním.

(1) Pobočky banky poskytují úvěr na pohledávky bez daně z obratu (daně z výkonů).

(5) Jestliže organizace platební doklad na pohledávku za odběrateli před její splatností odvolá nebo jestliže odběratel její zaplacení před splatností odmítne, je organizace povinna tuto skutečnost bance oznámit.

(4) Zprávy o stavu pohledávek za odběrateli předkládá organizace ve lhůtách dohodnutých s pobočkou banky. Dojde-li k většímu poklesu pohledávek za odběrateli do lhůty splatnosti, je organizace povinna oznámit tuto skutečnost bance před termínem pro předložení zprávy další.

(2) Úvěr se upravuje zpravidla koncem období, za které se fakturuje. Nejsou-li plánované platby rozloženy rovnoměrně, upravuje pobočka banky výši úvěru jednou za 10 dnů.

(1) Při plánovaném zúčtování poskytují pobočky banky úvěr do výše úvěrové potřeby organizace, zjištěné na podkladě údajů v její žádosti o úvěr, a vycházejí přitom z hodnoty dodávek a poloviny dnů mezi dvěma termíny splátek (příloha č. 5).

(2) Přede dnem splatnosti úvěru vyloučí pobočka banky z úvěrování platební doklady, které před uplynutím splatnosti dodavatel odvolal, jakož i platební doklady, u nichž došlo k odmítnutí akceptu. Ředitel pobočky banky může povolit výjimky.

(1) Není-li možno poskytovat úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti podle evidence organizací o pohledávkách, může dát ředitel pobočky banky souhlas, aby se úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti poskytoval na podkladě soupisek zúčtovacích dokladů. V takovém případě pobočka banky upravuje úvěr o rozdíl mezi částkou platebních dokladů předložených a vyřazených v předcházejícím dnu z úvěrování.

(2) Ředitel pobočky banky může stanovit jednotnou průměrnou lhůtu pro poskytování úvěru na pohledávky za odběrateli s různou splatností.

(3) Dále uvádějí organizace ve zprávě o stavu pohledávek za odběrateli zdroje použitelné na krytí pohledávek za odběrateli.

(1) Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti poskytují pobočky banky organizacím zpravidla na podkladě údajů uvedených ve zprávě o stavu pohledávek za odběrateli, sestavené podle evidence o pohledávkách vedené organizací (příloha č. 4).

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti při traťových dodávkách

12 dnů - mají-li dodavatel a odesílatel dodávky účet u pobočky banky v témže místě a odběratel u jiné pobočky banky,
4 dnů - mají-li dodavatel a odběratel účty u pobočky banky v témže místě a odesílatel dodávky u jiné pobočky banky.
6 dnů - mají-li dodavatel, odesílatel dodávky a odběratel účty u pobočky banky v témže místě,
10 dnů - mají-li dodavatel, odesílatel dodávky a odběratel účty u různých poboček banky,
b) dodavateli na pohledávky za odběratelem na dobu:

a) odesílateli dodávky na pohledávky za dodavatelem za stejných podmínek jako v § 102 písm. a),

a) odesílateli dodávky na pohledávky za dodavateli v mezimístním styku na 6 dnů; v místním styku pobočka banky odesílateli dodávky úvěr neposkytuje;

b) dodavateli na pohledávky za odběrateli v mezimístním styku podle § 96.

(1) Jestliže odesílatel dodávky fakturuje odběrateli jménem dodavatele, poskytne pobočka banky úvěr:

(2) Jestliže se lhůty oběhu dokladů od těchto lhůt podstatněji odchylují, může ředitel pobočky banky dát souhlas k poskytování úvěru na jinou lhůtu, popřípadě může dát souhlas k stanovení průměrné lhůty pro poskytování úvěru.

(2) Jestliže údaje o pohledávkách nejsou dostatečně průkazné anebo jestliže organizace nepečuje o inkaso pohledávek, může pobočka banky, dříve než zastaví poskytování úvěru na pohledávky po lhůtě splatnosti požadovat, aby organizace ve zprávách o pohledávkách za odběrateli uváděla seznam jednotlivých pohledávek za odběrateli po lhůtě splatnosti s uvedením jejich splatnosti.

(1) Ředitel pobočky banky může povolit organizaci, která má svou evidenci pohledávek za odběrateli v pořádku, řádně se stará o inkaso svých pohledávek a pobočce banky řádně předkládá zprávy o pohledávkách za odběrateli, aby ve zprávě uváděla pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti a po lhůtě splatnosti v jedné položce.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti na podkladě zprávy organizace o výši pohledávek nezaplacených odběrateli ve lhůtě splatnosti.

(2) Jestliže pobočka banky poskytuje organizaci úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti včetně daně z obratu (daně z výkonů), uvádí organizace ve zprávě pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti také včetně daně.

Úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti

Prověrky zajištění úvěru na pohledávky za odběrateli

b) nebo v jedné položce celkovou výši všech oběžných prostředků uvedených pod písm. a).

(1) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas k zavedení sdruženého úvěrování zásob a pohledávek, popřípadě zásob, nákladů a pohledávek. Tuto pravomoc může podle potřeby a s přihlédnutím k upevňování hospodaření organizací přenášet na ředitele poboček banky.

(2) Při sdruženém úvěrování se používá metody úvěrování podle stavu i metody úvěrování podle obratu.

(1) Při úvěrování podle stavu poskytuje pobočka banky úvěr kdykoli v průběhu měsíce na základě zprávy o stavu oběžných prostředků (příloha č. 2).

(2) Ve zprávě o stavu oběžných prostředků uvádí organizace na základě dohody s pobočkou banky:

a) buď v samostatných položkách stav zásob, sezónních a jiných nákladů příštích období a pohledávek za odběrateli,

b) měsíční splátka úvěru se stanoví způsobem uvedeným pod písm. a) s tím rozdílem, že se při jejím stanovení nevychází předem ze změn ve stavu pohledávek za odběrateli; v takovém případě předkládají organizace pobočce banky zprávy o stavu pohledávek za odběrateli ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru. Pobočka banky upraví předem stanovenou splátku úvěru podle oznámené změny ve stavu pohledávek za odběrateli;

c) u organizací, kde dochází k podstatným odchylkám od plánu oběžných prostředků, vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru stanoveným podílem z docházejících příjmů. V takovém případě vypočte pobočka banky měsíční splátku úvěru způsobem uvedeným pod písm. a) a zjistí poměr mezi plánovanou splátkou úvěru a plánovanými příjmy.*) Podle stanoveného koeficientu vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru ze skutečně docházejících příjmů.

(2) Pokud není v tomto bodě stanoveno něco jiného, postupují pobočky banky podle ustanovení o úvěrování zásob podle obratu, uvedených v §§ 40 až 54.

(1) Při prověrkách zajištění úvěru po skončení jednotlivých měsíců, prováděných na základě účetních výkazů, prověřují pobočky banky jednotlivě vývoj a skladbu každé složky oběžných prostředků (zásob, sezónních a jiných nákladů příštích období a pohledávek za odběrateli) a stanoví výši oběžných prostředků, které se mohou stát objektem úvěrování, způsobem stanoveným pro prověřování příslušných skupin oběžných prostředků. Po provedení tohoto rozboru vypočítají pobočky banky celkovou výši materiálového zajištění úvěru, přičemž postupují obdobným způsobem jako v §§ 32 až 36 a v § 64.

(2) Při sdruženém úvěrování se analogicky uplatňují i všechna ustanovení této vyhlášky o prověřování oběžných prostředků podle účetní evidence organizací a v jejich skladech.

(1) Při stanovení splátek úvěru se používá zejména těchto tří způsobů:

a) měsíční splátka úvěru se stanoví s přihlédnutím k plánované spotřebě výrobních zásob a nakupovaného zboží a k plánovanému snížení nedokončené výroby, hotových výrobků, sezónních a jiných nákladů příštích období a pohledávek za odběrateli. Jestliže je plánováno zvýšení v některé z uvedených skupin oběžných prostředků (s výjimkou výrobních zásob), poskytuje pobočka banky úvěr na toto zvýšení buď podle zpráv o skutečném zvýšení uvedených oběžných prostředků, anebo s přihlédnutím k plánovanému zvýšení při stanovení splátek úvěru na počátku měsíce, a to způsobem uvedeným v § 42. Měsíční splátku úvěru rozkládá pobočka banky v dohodě s organizací do dílčích splátek úvěru;