(5) Úkolem likvidátora je zejména dokončit jednání podniku, vyinkasovat všechny jeho pohledávky, zpeněžit jeho jmění a uspokojit věřitele podniku. Je-li likvidační bilance podniku ztrátová i po uplatnění úhradové povinnosti členů [§ 17 odst. 2 písm. d)], provede se uspokojení věřitelů takto:
Likvidátor uspokojí nejprve nároky na úhradu výdajů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty podniku, včetně pohledávek z pracovního (učebního) poměru, daně a veřejné dávky, které se stanou splatnými za likvidačního řízení, nároky z právních úkonů likvidátora, nároky na splnění dvoustranných smluv, do kterých vstoupil likvidátor, a nároky z bezdůvodného obohacení podstaty. Mezi těmito pohledávkami má nárok na přednostní uspokojení pohledávka likvidátora na úhradu hotových výdajů. Po úplném uspokojení těchto pohledávek nezabezpečených právem na oddělené uspokojení uspokojí likvidátor ostatní nároky v tomto pořadí:
Nebude-li možno uspokojit úplně nároky, které mají stejné pořadí, uspokojí se poměrně. Pohledávky pod písmenem c) a d) se uspokojí i tehdy, jestliže se stanou splatnými po rozhodnutí o likvidaci.

a) pohledávky zaměstnanců podniku z pracovního (učňovského) poměru za poslední 3 roky před rozhodnutím o likvidaci a pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona,

b) daně, veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění splatné v posledních 3 letech před rozhodnutím o likvidaci; dále pohledávky, jejichž splnění vyžaduje potřeba jednotného hospodářského plánu,

c) pohledávky socialistických právnických osob,

d) pohledávky ostatní.