Experti v zahraničí

§ 9

Za výdělek experta se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí.

(1) Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení československých státních občanů, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (dále jen „experti“), platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této části vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.

(2) Pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami platových úprav pro zaměstnance zahraniční služby; tito pracovníci jsou pojištěni podle části první.

(1) Přídavky na nezaopatřené děti experta náleží, jsou-li jinak splněny ostatní stanovené podmínky, jen pokud se tyto děti zdržují na území Československé socialistické republiky a nelze-li je přiznat z pojištění jiného oprávněného; vyplácejí se tomu, kdo má v Československé socialistické republice dítě v přímém zaopatření.

(2) Ustanovení §§ 3 až 6 platí obdobně i pro experty.

(1) Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení plní za dobu pracovní činnosti experta v zahraničí dosavadní zaměstnavatel v Československé socialistické republice, popřípadě jiná organizace, která jejich plnění převzala, nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního úřadu nebo orgánu uloženo.

(2) Pojistné činí 10 % výdělku stanoveného podle § 9.