Soustava národních výborů.Úloha národních výborů jednotlivých stupňů v řízení hospodářského a kulturního rozvoje země

(1) Soustava národních výborů, způsob jejich řízení a činnosti a výstavba jejich orgánů spočívá na zásadě demokratického centralismu, v němž se ústřední řízení hospodářské a kulturní výstavby společnosti účelně spojuje s širokou pravomocí a odpovědností národních výborů všech stupňů, za současného uplatnění tvůrčí iniciativy a aktivní účasti pracujících.

(2) Soustavu národních výborů tvoří krajské národní výbory, okresní národní výbory a v obcích městské a místní národní výbory.

(3) Městské národní výbory působí ve městech, která jsou sídly krajů a okresů, a v ostatních velkých obcích městského charakteru, které určí krajský národní výbor.

(4) Městské národní výbory v Bratislavě, v Brně, v Ostravě a v Plzni mají postavení okresního národního výboru. V obvodech těchto měst působí obvodní národní výbory.

(5) V hlavním městě Praze je Národní výbor hlavního města Prahy, který má postavení krajského národního výboru. V pražských obvodech jsou obvodní národní výbory.

(6) Se souhlasem obyvatel může být rozhodnutím krajského národního výboru zřízen jeden místní národní výbor i pro několik obcí.

(1) Úloha národních výborů jednotlivých stupňů v hospodářské a kulturní výstavbě vychází z těchto zásad:

(2) Úlohu Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů v Praze vymezí vláda s přihlédnutím k dvoustupňové soustavě a k povaze úkolů národních výborů v hlavním městě republiky.

(1) Hlavním nástrojem řízení hospodářské a kulturní výstavby je státní plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet. Na jejich základě stanoví národní výbory pro svůj obvod plán hospodářské a kulturní výstavby a rozpočet za úseky jimi řízené.

(2) Státní plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet stanoví směry, tempo a proporce rozvoje hospodářství řízeného národními výbory a hlavní úkoly v kulturní výstavbě.
Přitom státní plán stanoví jednotlivým krajským národním výborům takové základní úkoly, které je nutné splnit k zabezpečení proporcionálního rozvoje celého národního hospodářství. Objem investičních i ostatních materiálových a finančních prostředků a počty pracovníků se stanoví jednotlivým krajským národním výborům souhrnně za všechna odvětví řízená národními výbory; v nezbytné míře se stanoví všem nebo jen některým krajům odděleně pro některá odvětví nebo jejich části.
Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně a vůči podnikům a organizacím, které řídí.

(3) Každý národní výbor vypracuje vlastní plán a rozpočet, v němž stanoví - při dodržení ukazatelů státního plánu a rozpočtu - podrobněji proporce a úkoly v rozvoji hospodářské a kulturní výstavby jím řízené. Při vypracování a zajišťování plánů a rozpočtů sleduje hledisko komplexního rozvoje národního hospodářství na svém území a podle pořadí naléhavosti potřeb a místních podmínek samostatně rozhoduje o použití prostředků pro investiční výstavbu i ostatních materiálových a finančních prostředků a pracovních sil. Usiluje přitom o nejvyšší hospodárnost.

(4) Vláda soustavně prověřuje, jak národní výbory plní plánované úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti. Činí opatření potřebná k řádnému zajištění úkolů národních výborů. Obdobně postupuje i národní výbor vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně a vůči podnikům a zařízením, které jsou mu podřízeny.

(1) Ministerstva (ústřední orgány) jsou povinna těsně spolupracovat především s krajskými národními výbory při vypracování návrhů státního plánu a státního rozpočtu a řešit s nimi závažné problémy rozvoje hospodářství a kultury. Svou činností vytvářejí podmínky k tomu, aby národní výbory mohly plnit své úkoly, a poskytují jim všestrannou pomoc.

(2) Ministerstva (ústřední orgány) působící v odvětvích spravovaných národními výbory v úzké součinnosti s krajskými národními výbory zvláště sledují, kontrolují a napomáhají plnění hlavních úkolů plánů a rozpočtů, zabezpečují vysokou úroveň odborného vedení odvětví, uplatňují v nich nejnovější poznatky vědy a techniky a vydávají směrnice v otázkách vyžadujících jednotnou celostátní úpravu.

1. Krajské národní výbory odpovídají za správné stanovení a rovnoměrné plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby řízené národními výbory. Při plnění těchto úkolů vycházejí z jednoty celostátních a místních zájmů. Napomáhají k zabezpečení celostátních úkolů na území kraje, organizují využívání všech jeho zdrojů a rezerv, dbají o správné rozmístění hospodářství řízeného národními výbory a iniciativně navrhují ústředním orgánům řešení problémů rozvoje kraje. Řídí činnost okresních národních výborů a vytvářejí předpoklady pro to, aby všechny národní výbory na jejich území mohly úspěšně plnit své úkoly v rozvoji hospodářství a kultury. Přímo řídí hospodářské a rozpočtové organizace krajského významu. Zabezpečují jednotu odvětvových a územních hledisek v řízení a plánování rozvoje národního hospodářství a kultury.

2. Okresní národní výbory jsou v soustavě národních výborů hlavním článkem řízení rozvoje hospodářství a kultury. Odpovídají za správné stanovení úkolů hospodářské a kulturní výstavby řízené okresními, městskými a místními národními výbory a za rovnoměrné plnění těchto úkolů. Řídí a pomáhají rozvíjet hospodářskou a kulturní činnost městských a místních národních výborů a mají rozhodující postavení v řízení rozvoje zemědělské výroby, školství a kultury. Usměrňují výstavbu obcí a zajišťují její vysokou hospodárnost. Přímo řídí ty hospodářské, školské, sociální, zdravotní a jiné organizace, které vyvíjejí činnost a uspokojují potřeby pracujících převážně v rámci okresu. Účastní se řízení komplexního rozvoje hospodářství na území kraje a zabezpečují komplexní rozvoj okresu.

3. Místní a městské národní výbory, které jsou nejblíže pracujícímu lidu, řídí nebo spravují podniky a zařízení, která uspokojují potřeby obyvatelstva převážně na území obce. Mají zvlášť významnou úlohu při prohlubování socialistické demokracie a při zajišťování růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva.
Místní a městské národní výbory zabezpečují hlavně rozvoj zemědělské výroby, upevňování jednotných zemědělských družstev a výkup zemědělských výrobků. Při řešení otázek rozvoje zemědělství využívají aktivity a iniciativy všech občanů. Místní a městské národní výbory rozvíjejí služby a místní výrobu, zvláště ve městech a v jiných větších obcích, do nichž má spád několik okolních obcí; zřizují podniky poskytující služby a zajišťují tak lepší uspokojování rostoucích potřeb obyvatelstva a postupné odstraňování rozdílu mezi městem a venkovem. Odpovídají za celkovou bytovou politiku v obci. Spravují školská, kulturní a jiná zařízení a ve spolupráci se společenskými organizacemi pečují o rozvoj vzdělání a bohatý kulturní život pracujících. Vyřizují běžné záležitosti občanů.