Činnost a výstavba národních výborů
Plenární zasedání národního výboru
Rada národního výboru
Komise národního výboru
Poslanci národních výborů
Odbory národního výboru

(1) Plenární zasedání národního výboru jsou svolávána k věcnému projednání a vyřešení zásadních otázek hospodářského a kulturního života kraje, okresu, města nebo vesnice.

(2) Národní výbor na svých plenárních zasedáních zejména:

(3) Národní výbor na svých plenárních zasedáních

(4) Národnímu výboru přísluší vydávat obecně závazná nařízení. V nutných a neodkladných případech může vydat nařízení i rada národního výboru; takové nařízení pozbude platnosti, neschválí-li je národní výbor v nejbližším plenárním zasedání.

(1) Plenární zasedání národního výboru jsou svolávána, kdykoliv je toho třeba k řešení důležitých a zásadních otázek. Plenární zasedání krajských národních výborů jsou svolávána nejméně čtyřikrát do roka, okresních a městských národních výborů nejméně šestkrát do roka a místních národních výborů nejméně osmkrát do roka.

(2) Plenární zasedání národního výboru svolává předseda národního výboru na podkladě usnesení rady. Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců nebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, musí předseda svolat národní výbor k mimořádnému plenárnímu zasedání.

(3) Národní výbor se může usnášet, je-li přítomna většina jeho poslanců; k platnosti usnesení se vyžaduje většina hlasů přítomných poslanců.

(1) Přípravu plenárního zasedání národního výboru organizuje jeho rada v těsné spolupráci s komisemi a s poslanci národního výboru a za nejširší účasti pracujících. Návrhy důležitých usnesení národního výboru se předkládají zpravidla po projednání s orgány národních výborů nižšího stupně.

(2) Plenární zasedání národního výboru musí být připraveno tak, aby na něm mohly být na podkladě rozborů věcně projednány a řešeny otázky hospodářského a kulturního života kraje, okresu nebo obce. S předkládanými návrhy musí být poslanci včas seznámeni, aby měli možnost je všestranně posoudit, uplatnit k nim připomínky, popřípadě vznést další návrhy.

(3) Plenární zasedání národního výboru je veřejné. Rada uvědomuje občany o jeho konání a o navrženém pořadu.

(1) Rada je výkonným orgánem národního výboru. Zabezpečuje a organizuje plnění úkolů národního výboru na všech úsecích hospodářské, kulturní a ostatní společenské činnosti podle směrnic svého národního výboru, národních výborů vyšších stupňů a jejich rad. Přísluší jí řešit všechny závažnější otázky širšího dosahu, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru.

(2) Rada národního výboru zejména:

(3) Rada národního výboru používá při zabezpečování úkolů nejrůznějších forem masové organizátorské a výchovné činnosti. Svolává porady nejlepších pracovníků a novátorů, technickoekonomické konference, pořádá diskuse k důležitým otázkám a radí se se společenskými organizacemi při přípravě závažných opatření národního výboru. Za součinnosti poslanců a opírajíc se o iniciativu občanů organizuje vytváření uličních a osadních výborů a výborů žen a usměrňuje jejich činnost.

(1) Radu tvoří předseda národního výboru, jeho náměstkové, tajemník a ostatní členové rady.

(2) Rada krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy má patnáct až osmnáct členů.

(3) Rada okresního národního výboru, městského národního výboru v Bratislavě, v Ostravě, v Brně a v Plzni a obvodního národního výboru v Praze má dvanáct až patnáct členů.

(4) Rada městského, místního nebo obvodního národního výboru má v městech (v obcích, městských obvodech) s počtem

(5) Se souhlasem rady národního výboru vyššího stupně může být počet členů rady podle skutečné potřeby zvýšen; ke zvýšení počtu členů rady krajského národního výboru je třeba souhlasu vlády.

(1) Radu zvolí národní výbor na celé volební období.

(2) Rada je podřízena a odpovědna svému národnímu výboru. Předkládá mu pravidelně zprávy o své činnosti.

(3) Národní výbor může svou radu i její jednotlivé členy kdykoliv odvolat.

(4) Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený národní výbor nezvolí radu.

(1) Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

(2) Rada národního výboru může zrušit usnesení rady národního výboru nižšího stupně za podmínek stanovených v § 20.

(3) Rady národních výborů jsou ve své činnosti podřízeny vládě.

(1) Předseda národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Zajišťuje řádnou činnost rady, zejména svolává a řídí její schůze a zabezpečuje plnění jejich usnesení. Předseda národního výboru podpisuje spolu s tajemníkem nařízení a jiná usnesení národního výboru a jeho rady.

(2) Náměstkové zastupují předsedu a jako členové rady odpovídají za svěřené úseky. Rada národního výboru může pověřit zastupováním předsedy v jednotlivých případech i jiného svého člena.

a) stanoví politickohospodářské směrnice pro vypracování plánu a rozpočtu, schvaluje plány a rozpočty, jimiž určuje úkoly podřízeným organizacím a národním výborům nižšího stupně, a přiděluje prostředky k jejich plnění; projednává pololetní a roční výsledky plnění plánu a rozpočtu a schvaluje výsledky hospodaření podřízených organizací a roční komplexní rozbory hospodaření, jakož i závěrečný účet národního výboru;

b) řeší zásadní otázky souvisící s řízením a plánováním komplexního rozvoje hospodářství na svém území a se zabezpečováním úkolů v jednotlivých odvětvích hospodářství a kultury řízených národními výbory;

c) zabezpečuje v podmínkách svého území stranická a vládní usnesení;

d) zřizuje a ruší hospodářské a rozpočtové organizace v odvětvích řízených národními výbory;

e) řídí činnost své rady, komisí, odborů a národních výborů nižších stupňů; kontroluje, jak plní svou úlohu organizátorů pracujících při uskutečňování úkolů národních výborů, a hodnotí výsledky jejich práce.

a) volí a odvolává předsedu národního výboru, jeho náměstky, tajemníka a ostatní členy rady,

b) zřizuje komise, volí a odvolává jejich předsedy a ostatní členy,

c) zřizuje a ruší odbory národního výboru a ustanovuje a zprošťuje jejich vedoucí,

d) volí a odvolává soudce a soudce z lidu podle ustanovení zvláštních zákonů a projednává zprávy o činnosti soudů ve svém obvodu.

koordinuje rozvoj hospodářství řízeného národním výborem s rozvojem hospodářství řízeného ministerstvy;
a) organizuje vypracování a plnění plánu rozvoje hospodářství a rozpočtu; přitom se soustřeďuje na zabezpečení hlavních článků rozvoje hospodářství a kultury, na řešení důležitějších otázek společných několika odvětvím a na řešení otázek přesahujících svými hlavními souvislostmi rámec jednoho odvětví;
projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů národního výboru a národních výborů nižších stupňů a jejich rad;
rozpracovává a zajišťuje úkoly, jež vyplývají z usnesení národního výboru a rad národních výborů vyšších stupňů;

zabezpečuje řízení hospodářských a rozpočtových organizací řízených příslušným národním výborem a jmenuje a odvolává jejich vedoucí;
b) usměrňuje a koordinuje činnost komisí a řídí činnost odborů národního výboru;

c) usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a poskytuje jim účinnou pomoc při plnění úkolů, především při zabezpečování proporcionálního rozvoje hospodářství, při uplatňování progresívních způsobů hospodaření a zdokonalování metod řízení organizací;

d) organizuje soustavnou kontrolu plnění stranických a vládních usnesení, usnesení národního výboru i svých vlastních a účinnosti opatření přijatých k zabezpečení úkolů plánu a rozpočtu;
dbá o včasné a správné vyřizování stížností a podnětů pracujících.

(1) Komise národního výboru zejména:

c) kontrolují, jak jsou plněna stranická a vládní usnesení, usnesení národního výboru a jeho rady na úseku činnosti, pro který byla komise ustavena; činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků;

b) podílejí se na vypracovávání a posuzování všech návrhů předkládaných plenárnímu zasedání národního výboru; iniciativně předkládají vlastní návrhy radě a plenárnímu zasedání národního výboru;

a) řeší problémy v souvislosti s vypracováváním a plněním úkolů plánu a rozpočtu, usnesení národního výboru a jeho rady;

d) rozhodují o všech důležitých otázkách týkajících se zabezpečování plánu a rozvoje podniků a zařízení, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru nebo jeho radě;

g) rozhodují jednotlivé otázky širšího společenského významu a důležité otázky týkající se občanů.

f) organizují prověrky činnosti podniků a zařízení, projednávají stav jejich práce s jejich vedoucími pracovníky a ukládají jim závazná opatření k odstranění nedostatků;

e) mají právo požadovat od vedoucích podniků, od představenstev jednotných zemědělských družstev, od vedoucích zařízení národního výboru atd. vypracování opatření nezbytných k přípravě a zabezpečování plánu a k mobilizaci všech místních zdrojů a rezerv. Dbají, aby taková opatření byla projednána s pracujícími v podniku; na jejich základě napomáhají rozvoji socialistického soutěžení;

(2) Komise soustřeďují hlavní pozornost na práci mezi obyvatelstvem a pracujícími v podnicích a zařízeních; úzce spolupracují s organizacemi pracujících, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Československým svazem mládeže. Zkušeností pracujících, jejich podnětů a připomínek využívají k vypracovávání opatření, směřujících k tomu, aby podniky a zařízení zdokonalovaly svou činnost a stále lépe uspokojovaly potřeby občanů.

(1) Komise jsou ve své činnosti řízeny a kontrolovány národním výborem. Rada národního výboru usměrňuje a koordinuje činnost komisí a zevšeobecňuje jejich zkušenosti.

(2) Komise v rámci své pravomoci rozhodují a činí opatření a mohou dávat závazné pokyny vedoucím příslušných odborů národního výboru a vedoucím podniků a zařízení řízených národním výborem.

(3) Odporuje-li opatření komise plánu nebo rozpočtu, jinému usnesení národního výboru nebo jeho rady anebo usnesením, předpisům a směrnicím vyšších orgánů a nezjedná-li nápravu komise sama, národní výbor nebo jeho rada usnesení komise zruší.

(1) Do komisí volí národní výbory zpravidla dvě třetiny členů z poslanců národního výboru a ostatní členy volí z osvědčených pracovníků ze závodů, z jednotných zemědělských družstev, z kulturních zařízení apod.

(2) Za předsedu komise volí národní výbor zpravidla člena rady, za tajemníka komise zpravidla vedoucího odboru.

(3) Komise se scházejí, kdykoliv je toho třeba k plnění jejich úkolů. Rozhodují většinou hlasů všech svých členů.

(1) Poslanec národního výboru zastupuje své voliče v národním výboru. Radí se s nimi o všech důležitých opatřeních, řeší s nimi problémy volebního obvodu a uplatňuje jejich zkušenosti, návrhy a připomínky v národním výboru a v jeho orgánech.

(2) Poslanec národního výboru se pravidelně schází se svými voliči, vysvětluje jim politiku Komunistické strany Československa, seznamuje je se zákony, s nařízeními a usneseními vlády, s usneseními národního výboru i národních výborů vyšších stupňů, mobilizuje a organizuje je k jejich uskutečňování. Skládá voličům pravidelně účty ze své činnosti.

(3) Poslanec národního výboru upevňuje styk s kolektivy pracujících v závodech svého volebního obvodu, získává je pro spolupráci s národním výborem a rozvíjí spolupráci s odborovými organizacemi a jejich orgány. Pravidelně je informuje o úkolech národního výboru a vyžaduje si od nich podněty pro svou práci.

(4) Poslanec národního výboru vyššího stupně udržuje úzký styk s národními výbory nižšího stupně, které působí v jeho volebním obvodu, pomáhá jim a spolupracuje též s jejich poslanci.

(1) Rada národního výboru je povinna vytvářet podmínky pro úspěšnou činnost poslanců národního výboru, zejména je povinna pravidelně informovat poslance o důležitých problémech politického, hospodářského a kulturního rozvoje, o vlastních opatřeních i o opatřeních vyšších orgánů a organizovat výměnu zkušeností z jejich činnosti.

(2) Rada, komise a odbory národního výboru projednávají předem s poslancem národního výboru závažnější opatření, která se bezprostředně týkají občanů jeho volebního obvodu.

(1) Poslanec národního výboru iniciativně předkládá národnímu výboru, jeho radě a komisím k projednání otázky spadající do jejich působnosti.

(2) Poslanec národního výboru je oprávněn vznášet na radu a komise dotazy souvisící s jejich činností. Tyto dotazy musí být zodpověděny do 15 dnů.

(3) Poslanec národního výboru má právo požadovat od vedoucích odborů veškerá vysvětlení vztahující se na činnost odborů, která mu musí být bezodkladně poskytnuta.

(4) Poslanec národního výboru má právo projednávat s vedoucími podniků, provozoven a zařízení v obvodu národního výboru stížnosti a připomínky občanů a doporučovat vedoucím opatření k odstranění nedostatků. V závažnějších případech se obrací na národní výbor, jeho radu nebo příslušnou komisi, aby vedoucímu uložila v zájmu občanů vhodná opatření k nápravě nedostatků.

(1) Funkce poslance národního výboru je čestná. Podnik, družstvo nebo jiná organizace, v níž poslanec pracuje, je povinna umožnit mu výkon funkce.

(2) Plnění povinností poslance národního výboru nemůže vést k újmě na pracovním výdělku, ani ke zkrácení na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro občany zvolené národním výborem za členy jeho komisí.

(3) Nároky předsedů, jejich náměstků, tajemníků a ostatních členů rad národních výborů, které jim vzniknou, nemohou-li pro výkon funkce vykonávat své pravidelné zaměstnání, upraví vláda.

(1) Národní výbory vytvářejí z politicky vyspělých a odborně kvalifikovaných pracovníků, schopných organizátorů pro jednotlivá odvětví nebo úseky činnosti své odbory. Odbory národního výboru připravují odborné podklady pro volené orgány národního výboru, podávají jim iniciativní návrhy, pod jejich vedením vyvíjejí organizátorskou činnost, zabezpečují a kontrolují provádění usnesení národního výboru, jeho rady a komisí a řeší otázky, kterými je tyto orgány pověří.

(2) Vedoucí a ostatní pracovníci odborů jsou povinni zúčastňovat se schůzí a besed poslanců národního výboru s voliči, pomáhat jim při organizování těchto schůzí a besed a při zajišťování úkolů, které z nich vyplynou.

(3) Vedoucí odborů odpovídají za správné a včasné vyřizování připomínek, návrhů, stížností a záležitostí občanů patřících do jejich působnosti.

(1) Činnost odborů řídí národní výbor a jeho rada, jimž jsou odbory plně odpovědny. Odbory jsou vázány též pokyny příslušných komisí a jsou povinny plnit úkoly, které jim komise uloží.

(2) Vedoucí odborů jsou v otázkách odborného vedení odvětví a v otázkách vyžadujících jednotné celostátní úpravy vázáni směrnicemi a pokyny příslušného ministerstva (ústředního orgánu). Obdobně jsou vedoucí odborů vázáni směrnicemi a pokyny vedoucích odborů národních výborů vyšších stupňů.

(3) Národní výbor, jeho rada a příslušná komise mohou rozhodnutí a opatření odborů měnit nebo rušit.

(4) Vedoucí odboru národního výboru vyššího stupně může zrušit rozhodnutí a opatření odboru národního výboru nižšího stupně, je-li v rozporu s platnými předpisy nebo usneseními národních výborů. Totéž oprávnění přísluší ministrům (vedoucím ústředních orgánů), jde-li o rozhodnutí a opatření odborů krajských národních výborů.