Uspořádání a činnost orgánů národních výborů

Rada národního výboru

Komise národního výboru
Odvětvové komise
Způsob činnosti komisí

Odbory národního výboru

Aktivy národních výborů

(1) Plenární zasedání národního výboru jako sbor všech poslanců má rozhodující úlohu při určování hospodářské, kulturní, sociální a zdravotní politiky v územním obvodu národního výboru; zejména stanoví plán a rozpočet, organizuje jejich plnění a rozhoduje o všech dalších závažnějších záležitostech. Plenární zasedání si může vyhradit rozhodnutí a rozhodnout jakoukoliv otázku, spadající do působnosti národního výboru.

(2) K úspěšnému organizování pracujících a k jejich zapojování do řízení hospodářské a kulturní výstavby plenární zasedání národního výboru vytváří radu a komise. Prací v nich pověřuje poslance, kteří se tak soustavně účastní řešení a plnění úkolů národního výboru, zejména přípravy a zabezpečování jeho plánů a rozpočtu a řízení činnosti podniků, školských, kulturních, sociálních a jiných zařízení sloužících obyvatelstvu. Do komisí volí též další občany v počtu stanoveném v § 34 zákona.

(3) Radě a komisím jako kolektivním voleným orgánům národního výboru přísluší řešit otázky hospodářské a kulturní výstavby podle směrnic plenárního zasedání národního výboru, jemuž jsou ze své činnosti odpovědny. Předkládají mu k rozhodování otázky, které jsou mu v § 22 zákona vyhrazeny, anebo u nichž to okolnosti zvlášť vyžadují.

(4) Národní výbory dále vytvářejí odbory, jejichž hlavním posláním je pod vedením kolektivních volených orgánů pomáhat při rozpracování, organizování a kontrole plnění úkolů národního výboru.

(1) Hlavním úkolem rad národních výborů je v těsné součinnosti s komisemi národních výborů organizovat a řídit vypracovávání a uskutečňování plánů rozvoje hospodářské a kulturní výstavby a ročních rozpočtů. Přitom se rady zaměřují na řešení a zabezpečení hlavních článků rozvoje hospodářství a kultury, zejména zemědělské výroby, jakož i důležitějších otázek společných několika odvětvím a otázek přesahujících svými hlavními souvislostmi rámec jednoho odvětví.

(2) Rady národních výborů organizují sestavování a zabezpečování plánu a rozpočtu za nejširší účasti pracujících. K řešení zásadních otázek plnění plánu rozvoje jednotlivých odvětví hospodářství národních výborů, k mobilizaci všech místních zdrojů a rezerv využívají pomoci předních pracovníků, osvědčených zkušeností novátorů a zlepšovatelů, svolávají technickoekonomické konference a jiné porady k řešení problémů rozvoje výroby.

(3) Rady zajišťují podle směrnic národního výboru plnění hlavních úkolů plánu a rozpočtu na základě široce rozvíjené organizátorské práce v masách pracujících. V těsném pracovním styku s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí vytvářejí podmínky k soustavnému rozvíjení iniciativy a aktivity pracujících a socialistického soutěžení za rovnoměrné plnění a překračování plánovaných úkolů.

(4) Rady dbají, aby se efektivnost hospodářství národních výborů a společenská produktivita práce neustále zvyšovala a aby se co nejhospodárněji využívalo všech materiálových, finančních a jiných prostředků. Z těchto hledisek rozhodují rady na návrh komisí o použití finančních a materiálových rezerv, pokud národní výbor rozhodování o tom v určitém rozsahu nesvěří plánovací, popř. finanční komisi.

(1) Předním úkolem rad krajských a okresních národních výborů je zabezpečovat plánovitý a komplexní rozvoj svého území. Koordinují činnost podniků a zařízení řízených národním výborem s činností podniků a organizací řízených ministerstvy. Rady okresních národních výborů řeší tyto otázky v úzkém styku s radami místních a městských národních výborů.

(2) Rady národních výborů jsou běžně ve styku s vedoucími organizací řízených ústředními orgány a v těsné součinnosti s nimi řeší zásadní otázky komplexního rozvoje hospodářství v obvodu národního výboru. Organizace řízené ústředními orgány jsou povinny spolupracovat s národními výbory a plnit úkoly nutné k zabezpečení plánovitého rozvoje krajů, okresů a obcí a odstraňovat nedostatky, na které je národní výbor upozorní. Organizace jsou povinny poskytovat radám na jejich požádání nutné zprávy, údaje a vysvětlení.

(1) Rady národních výborů provádějí a organizují soustavnou a účinnou kontrolu plnění usnesení, plánu a rozpočtu národních výborů i svých vlastních opatření a usnesení a směrnic vyšších orgánů.

(2) Rady provádějí kontrolu prostřednictvím svých členů a za pomoci komisí národních výborů, kontrolního odboru a ostatních odborů národních výborů. Ke kontrole přibírají v široké míře pracující. Zajišťují, aby kontrola vycházela též z poznatků, připomínek a stížností pracujících a aby byla uskutečňována ve spolupráci se základními stranickými a odborovými organizacemi kontrolovaných podniků a zařízení.

(3) Rady projednávají pravidelně čtvrtletně souhrnné výsledky plnění plánu a rozpočtu. Vždy za pololetí předkládají zprávy o výsledcích plnění plánu a rozpočtu plenárnímu zasedání národního výboru s návrhy potřebných opatření.

(4) Při projednávání zpráv o plnění plánu a rozpočtu rady hodnotí spolu s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí, jak socialistické soutěžení pracujících napomáhá plnění plánu. Udělují uznání a jiné odměny nejlepším pracovním kolektivům. Rady krajských národních výborů spolu s krajskými odborovými radami udělují nejlepším podnikům Rudé prapory, Rudé standarty apod.

(1) Rady národních výborů mají za přípravu plenárního zasedání národního výboru hlavní odpovědnost; vytvářejí podmínky pro plnou aktivní účast poslanců a komisí na přípravě plenárního zasedání a zabezpečují včasné vyhotovení kvalitních hospodářskopolitických rozborů a návrhů řešení projednávaných problémů.

(2) Při přípravě plenárního zasedání národního výboru se rady řídí zásadou, že návrhy zásadní povahy předkládané plenárnímu zasedání mají být předem projednány s pracujícími. K co nejširšímu projednání závažných návrhů organizují veřejné diskuse. Rady krajských (okresních) národních výborů předkládají plenárnímu zasedání národního výboru návrhy důležitých opatření zpravidla po projednání s orgány okresních (místních, městských) národních výborů.

(3) Vhodnými prostředky, jako např. na veřejných schůzích, tiskem a rozhlasem, seznamují rady širokou veřejnost s činností národního výboru. Zabezpečují, aby veškerá činnost národního výboru probíhala před zraky pracujících a pod jejich stálou kontrolou.

(1) Rady národních výborů usměrňují a koordinují činnost komisí, vedou je k rozvíjení masově organizátorské a výchovné činnosti, a tak zvyšují jejich podíl na plnění úkolů národních výborů. Vytvářejí všechny předpoklady pro to, aby činnost komisí při řízení hospodářské a kulturní výstavby byla stále účinnější.

(2) Rady národních výborů se při zabezpečování hospodářské a kulturní výstavby na jednotlivých úsecích opírají o komise národních výborů. Projednávají jejich návrhy a vyžadují si jejich stanovisko k návrhům předloženým jinými orgány.

(3) Rady zevšeobecňují zkušenosti z činnosti komisí. Předsedové komisí pravidelně informují rady o práci komisí a o všech závažnějších opatřeních, na kterých se komise usnesly.

(1) Rady národních výborů všestranně napomáhají poslancům v jejich organizátorské a výchovné činnosti mezi pracujícími. Běžně je seznamují s důležitými usneseními stranických a státních orgánů, soustavně pečují, aby poslanci byli dokonale seznámeni s hlavními problémy politického, hospodářského a kulturního rozvoje územního obvodu národního výboru i celé země, a organizují školení ke zvýšení jejich politického rozhledu a znalostí odborných otázek.

(2) Rady zaměřují činnost poslanců ve volebních obvodech k závažným problémům. Poskytují jim potřebné podklady a informace pro pořádání veřejných schůzí a vedou je k těsné spolupráci se společenskými organizacemi, s podniky a zařízeními i s národními výbory nižších stupňů a s jejich poslanci působícími v jejich volebních obvodech. Dbají o to, aby poslanci pravidelně skládali svým voličům účty ze své činnosti.

(1) Radám národních výborů přísluší jmenovat a odvolávat vedoucí hospodářských a rozpočtových organizací podřízených národním výborům a řešit závažné otázky činnosti těchto organizací.

(2) Zvláštní pozornost věnují rady zvyšování politické a odborné úrovně pracujících v hospodářství řízeném národními výbory. Ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí organizují různé kursy zvyšování kvalifikace a podporují činnost závodních a družstevních škol práce.

(1) Rady národních výborů vyšších stupňů řídí a kontrolují v zásadních otázkách činnost rad národních výborů nižších stupňů, pomáhají jim při plnění úkolů, rozvíjení organizátorsko výchovné práce a zdokonalování metod řízení podniků a zařízení. V úzké součinnosti s nimi řeší všechny otázky širšího dosahu.

(2) Rady krajských (okresních) národních výborů vysílají podle potřeby na plenární zasedání a do schůzí rad okresní (městských a místních) národních výborů své členy. K řešení složitějších otázek rozvoje hospodářství a kultury vysílají jim na pomoc brigády složené z politicky a odborně vyspělých pracovníků. Soustavně zobecňují zkušenosti okresních (městských a místních) národních výborů, organizují průzkumy a prověrky jejich činnosti a pozorně se zabývají návrhy, které jim rady okresních (městských a místních) národních výborů předkládají.

(1) V komisích mají národní výbory účinný nástroj organizování pracujících k řešení a plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby, vypracování a zabezpečování plánu a rozpočtu a řízení podniků, kulturních a sociálních zařízení.

(2) Do pravomoci komisí národních výborů jednotlivých stupňů náleží řešit a zabezpečovat všechny úkoly národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo radě národního výboru.

(3) Komise předkládají radě a národnímu výbory iniciativní návrhy na řešení základních problémů souvisících s rozvojem hospodářství a kultury v obvodu národního výboru a se zabezpečováním úkolů plánu a rozpočtu. Podílejí se na vypracovávání a posuzování všech návrhů předkládaných plenárnímu zasedání národního výboru a důležitějších opatření rady.

(4) Úspěšného plnění úkolů národního výboru dosahují komise zejména tím, že uplatňují bohaté zkušenosti, podněty a připomínky občanů. Soustavně usilují a odhalování rezerv k rozvoji výroby a služeb, organizují rozšiřování pokrokových zkušeností a jejich zavádění do praxe a neustále rozvíjejí aktivitu a iniciativu pracujících k plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby.

(1) Krajské, okresní a jim na roveň postavené národní výbory zřizují zpravidla komisi plánovací, finanční, zemědělskou, pro služby a místní průmysl, obchodní, pro výstavbu, pro vodní hospodářství, dopravní, školskou a kulturní, zdravotnickou, sociálního zabezpečení.

(2) Městské národní výbory zřizují zpravidla komisi plánovací, finanční, pro služby a místní výrobu, obchodní, školskou a kulturní, pro výstavbu, zemědělskou, zdravotnickou, sociálního zabezpečení a pro ochranu veřejného pořádku.

(3) Místní národní výbory zřizují zpravidla komisi plánovací, finanční, zemědělskou, školskou a kulturní, pro služby a místní výrobu, pro výstavbu a pro ochranu veřejného pořádku; místní národní výbory v menších obcích zřizují zpravidla společnou plánovací a finanční komisi.

(4) Při komisích může národní výbor v odůvodněných případech zřídit užší komise k rozhodování věcí určitého druhu. Složení a působnost takových užších komisí upravují zvláštní předpisy.

(2) Členy plánovací komise jsou zpravidla předsedové nejdůležitějších komisí, jako je finanční a zemědělská komise.

(1) Plánovací komise je orgánem národního výboru pro plnění úkolů souvisících s plánováním komplexního rozvoje hospodářství a kultury na území působnosti národního výboru.

(3) Podle směrnic národního výboru a jeho rady zabezpečuje plánovací komise vypracování plánu; odpovídá národnímu výboru a jeho radě za to, že v návrzích plánů je zabezpečen proporcionální rozvoj úseků řízených národními výbory, a to i ve vztahu k hospodářství řízenému ministerstvy. Úzce spolupracuje s ostatními komisemi národního výboru; vyžaduje si od nich náměty na řešení otázek rozvoje jednotlivých odvětví, upozorňuje je na problémy rozvoje odvětví ve vztahu k jiným odvětvím a projednává s nimi v celém průběhu plánovacích prací návrhy úkolů odvětví a jejich zabezpečení v příštím plánovacím období.

c) na základě přehledu o výsledcích plnění plánů, vlastních znalostí o činnosti jednotlivých organizací a námětů ostatních komisí národního výboru hodnotí nejméně jednou za čtvrt roku souhrnné politickoekonomické rozbory stavu a rozvoje hospodářství řízeného národními výbory; účelem rozborů je odhalit příčiny nedostatků plnění plánu a umožnit národnímu výboru, jeho radě a jednotlivým komisím jejich účinné řešení.

a) o změnách schváleného plánu,

d) o dalších opatřeních k zabezpečení úkolů stanovených plánem.

c) o přesunech prostředků a pracovníků, které byly národním výborům nižšího stupně stanoveny v plánu odděleně pro některá odvětví nebo jejich části,

b) o použití plánovaných rezerv,

(4) V úzké součinnosti s ostatními komisemi národního výboru zabezpečuje plnění plánu a jeho kontrolu ve všech organizacích podřízených národnímu výboru; kontroluje plnění plánu národních výborů nižšího stupně. Přitom zejména:

(5) V rozsahu stanoveném plenárním zasedáním národního výboru rozhoduje v dohodě s příslušnými komisemi národního výboru

a) zkoumá, jsou-li včas vytvořeny podmínky pro plnění plánovaných úkolů, a spolu s ostatními komisemi pomáhá při jejich zabezpečování;

b) běžně kontroluje plnění kvantitativních a zejména kvalitativních ukazatelů plánu a pomáhá odstraňovat zjištěné nedostatky; zejména kontroluje ukazatele zvyšování produktivity práce, efektivnosti investic, snižování vlastních nákladů a zvyšování kvality výrobků a služeb; odstranění nedostatků, které přitom zjistí, buď ve spolupráci s příslušnou komisí národního výboru řeší, anebo návrh na řešení předkládá národnímu výboru nebo jeho radě;

(3) V rozsahu stanoveném plenárním zasedáním národního výboru rozhoduje v dohodě s příslušnými komisemi, zejména v dohodě s plánovací komisí, o změnách schváleného rozpočtu, o použití finančních rezerv a o jiných opatřeních k zabezpečení úkolů stanovených plánem a rozpočtem.

(1) Finanční komise je orgánem národního výboru pro plnění úkolů souvisících s financováním hospodářské a kulturní výstavby, kterou národní výbory řídí. Zajišťuje a organizuje mobilizaci a používání finančních zdrojů tak, aby byl neustále zabezpečován soulad místních a celostátních zájmů při plnění úkolů plánu a rozpočtu národního výboru.

(2) Podle směrnic národního výboru a jeho rady organizuje a koordinuje vypracování ročních rozpočtů a odpovídá za jejich předložení radě a plenárnímu zasedání národního výboru.

(4) Pravidelně kontroluje plnění rozpočtu národního výboru, finanční hospodaření organizací podřízených národnímu výboru a plnění rozpočtů národních výborů nižšího stupně; o svých závěrech informuje ostatní komise národního výboru a umožňuje jim tak hlubší pohled do činnosti organizací a lepší řešení problémů souvisících s celkovou činností organizací; hodnocení celkového finančního hospodaření národního výboru a jeho organizací, jakož i národních výborů nižšího stupně spolu s návrhy opatření předkládá radě národního výboru; kontroluje včasnost i stav účetní evidence.

(5) Zajišťuje správné provádění daňové politiky; organizuje opatření ke zlepšení správy a ochrany národního majetku a v rozsahu stanoveném národním výborem rozhoduje o dispozicích s tímto majetkem.

(1) Odvětvové komise jsou orgánem národního výboru pro zabezpečování úkolů na jednotlivých úsecích jeho činnosti.

(2) Při řízení a plánování rozvoje jednotlivých odvětví komise národních výborů zejména:

a) rozpracovávají v úzké součinnosti s plánovací a finanční komisí základní problémy rozvoje odvětví; zabezpečují, aby v návrzích plánů a opatření národního výboru a jeho rady byly vytvářeny předpoklady optimálního rozvoje odvětví a co nejefektivnější využívání prostředků určených pro jeho rozvoj;

b) podílejí se na přípravě a sestavování plánu a rozpočtu národního výboru a plánů podniků a zařízení řízených národním výborem;

c) zabezpečují v těsné spolupráci s orgány a organizacemi Revolučního odborového hnutí a představenstvy jednotných zemědělských družstev, aby plány a rozpočty byly sestavovány za nejširší účasti pracujících v podnicích a zařízeních národního výboru, ve městech a na vesnicích.

(1) Do pravomoci komisí náleží řešit a rozhodovat důležitější otázky, týkající se zabezpečování plánu a rozpočtu a rozvoje činnosti podniků a zařízení spravovaných národními výbory.

(2) Komise jsou oprávněny požadovat od vedoucích jednotlivých podniků, jednotných zemědělských družstev a zařízení spravovaných národními výbory vypracování opatření nezbytných k přípravě a zabezpečení plánu a k mobilizaci zdrojů a rezerv; napomáhají jejich projednání s pracujícími v podnicích a sledují jejich plnění. V souvislosti s tím pověřují své členy a spolupracovníky konkrétními politickoorganizátorskými úkoly přímo v jednotlivých podnicích a zařízeních.

(3) V mezích stanovených národním výborem rozhodují v dohodě s plánovací komisí (a jde-li o rozpočet s finanční komisí) o drobných úpravách plánu a rozpočtu.

(1) Komise soustavně kontrolují na svých úsecích, jak jsou plněna usnesení strany a vlády, národního výboru a jeho rady, a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Pravidelně čtvrtletně provádějí rozbory a hodnotí plnění plánu a rozpočtu; projednávají komplexní rozbory hospodaření podniků nebo zařízení národního výboru a návrhy na finanční vypořádání podniků ve svém odvětví.

(3) Za pomoci aktivu a za široké účasti pracujících organizují prověrky činnosti podniků a zařízení řízených národními výbory, projednávají za účasti stranické a odborové organizace činnost podniků a zařízení s jejich vedoucími pracovníky a stanoví závazná opatření ke zlepšení práce.

b) kontrolovat a zabezpečovat správné provádění cenové a mzdové politiky v odvětví tak, aby podporovalo rozvoj odvětví a aktivně působilo na rozsah a kvalitu výroby a služeb poskytovaných obyvatelstvu;

a) řešit otázky odborného vedení odvětví, uplatňování poznatků vědy a techniky a plánovitého zvyšování úrovně techniky a technologie výroby a organizace práce v odvětví;

c) zabezpečovat výchovu a přípravu kádrů a pečovat o neustálé zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků v odvětví.

(1) Hlavní metodou činnosti komisí je soustavná organizátorská a výchovná práce mezi obyvatelstvem. Komise soustřeďují aktivitu a iniciativu pracujících k řešení a uskutečňování úkolů hospodářské a kulturní výstavby, podporují rozvoj socialistického soutěžení, zlepšovatelského a novátorského hnutí a hnutí brigád socialistické práce.

(2) Komise ve veškeré své činnosti vycházejí ze zkušeností pracujících. Upevňují své spojení s pracujícími v místech i na závodech, úzce spolupracují s dobrovolnými společenskými organizacemi a stále rozšiřují okruh svých spolupracovníků z řad občanů. Všechna svá opatření činí na základě poznatků svých členů, ostatních poslanců národních výborů i svých spolupracovníků, zkušeností národních výborů nižších stupňů a námětů obsažených ve stížnostech a oznámeních pracujících.

(3) Komise organizují průzkumy zvláště ve spolupráci s komisemi národních výborů nižších stupňů. Na podkladě jejich výsledků vypracovávají návrhy opatření, směřující ke zlepšování práce podniků a zařízení, a organizují jejich uskutečnění.

(4) Komise místních a městských národních výborů se opírají o činnost občanských kontrol, jejichž práci řídí, dále o zkušenosti občanských výborů, výborů žen a o činnost různých občanských komisí a sborů, vytvářených při školách, zdravotnických zařízeních, domovních správách a jiných zařízeních.

(1) Komise národního výboru při zabezpečování úkolů navazují na organizátorskou činnost rady národního výboru. Předseda komise informuje pravidelně komisi o všech závažných úkolech a usneseních rady národního výboru.

(2) Rada národního výboru je oprávněna vrátit komisi k novému projednání rozhodnutí nebo opatření komise, je-li v rozporu s plánem nebo rozpočtem, s jiným usnesením národního výboru nebo rady anebo s usneseními, předpisy a směrnicemi vyšších orgánů. Nezjedná-li komise nápravu sama, zruší rada usnesení komise nebo předloží návrh na jeho zrušení plenárnímu zasedání národního výboru.

(3) Nesouhlasí-li komise s některým usnesením rady národního výboru, může předložit otázku k projednání na nejbližším plenárním zasedání národního výboru.

(1) Komise národního výboru mohou ukládat vedoucím podniků a zařízení spravovaných národním výborem opatření nutná k zabezpečení úspěšného plnění plánovaných úkolů a k lepšímu uspokojování potřeb pracujících.

(2) Svou činností usilují komise o upevňování odpovědnosti vedoucích pracovníků podniků a zařízení národního výboru za jejich řízení a za plnění úkolů stanovených plánem, za hospodářské výsledky a za uspokojování společenských potřeb. Dbají, aby se tito pracovníci ze své činnosti odpovídali přímo pracujícím na veřejných schůzích.

(3) Vedoucí podniků a zařízení se v záležitostech, které přísluší řešit národnímu výboru a jeho orgánům, obracejí zpravidla na předsedu příslušné odvětvové komise národního výboru.

(4) Provedení opatření národního výboru a jeho rady v podnicích a zařízeních spravovaných národním výborem zabezpečuje a kontroluje příslušná odvětvová komise národního výboru svými členy a spolupracovníky a za pomoci odboru.

(1) Komise národních výborů vyšších a nižších stupňů navzájem spolupracují při řešení důležitých úkolů na svých úsecích. Komise krajského národního výboru a okresního národního výboru mají vždy přibírat komise národních výborů nižších stupňů k provádění průzkumů a rozborů činnosti podniků a zařízení spravovaných národními výbory, mají jim radit a pomáhat při řešení problémů, zobecňovat pokrokové zkušenosti z hospodářské a kulturní výstavby i z organizátorské práce komisí, předávat je komisím národních výborů nižších stupňů a pomáhat jim zavádět je do praxe.

(2) Komise nejsou oprávněny ukládat úkoly národním výborům nižších stupňů, jejich komisím ani radám.

(1) Odbory jsou důležitým pomocníkem národních výborů, jejich rad a komisí při plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby, při kontrole a při vyřizování správních záležitostí. Plní úkoly, kterými je národní výbor, jeho rada nebo komise pověří, a dále úkoly, které pro ně vyplývají ze směrnic a pokynů ministerstev (ústředních orgánů) a vedoucích odborů národních výborů vyšších stupňů.

(2) Ve své práci se odbory řídí právními předpisy, usneseními národního výboru, jeho rady a příslušné komise a směrnicemi a pokyny vyšších orgánů.

(1) Odbory národního výboru připravují pro národní výbor, jeho radu a komise politicko ekonomické rozbory a jiné odborné podklady a vypracovávají iniciativní návrhy na řešení důležitých otázek rozvoje hospodářství a kultury v obvodu národního výboru.

(2) Odbory zabezpečují organizační a přesvědčovací prací v podnicích a zařízeních spravovaných národním výborem plnění úkolů vyplývajících z plánu a z usnesení národního výboru, jeho rady a komisí.

(1) Národní výbory zřizují své odbory v takovém počtu, uspořádání a s takovou pracovní náplní, jak to odpovídá úkolům hospodářské a kulturní výstavby, které má národní výbor na svém území plnit. Organizují odbory podle jednotlivých úseků své činnosti a v souladu s působností příslušných ústředních úřadů tak, aby byly schopny co nejúčelněji plnit své úkoly.

(2) Vnitřní organizaci odborů určují rady národních výborů v rámci základních systemizačních ukazatelů.

(1) Pro jednotlivé úseky činnosti vytvářejí krajské, okresní a jim na roveň postavené národní výbory zpravidla tyto odbory: odbor plánovací, finanční, kontrolní, organizační, zemědělství, průmyslový (pro místní hospodářství), obchodu, dopravy, výstavby, vodního hospodářství a energetiky, školství a kultury, pracovních sil, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, pro vnitřní věci.

(2) Krajské, okresní a jim na roveň postavené národní výbory mohou podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území výjimečně zřídit i jiné odbory, popř. mohou upustit od zřízení některého odboru.

(3) Místní a městské národní výbory v obcích nad 10 000 obyvatel a obvodní národní výbory v Bratislavě, v Brně, v Ostravě a v Plzni zřizují se souhlasem rady okresního (městského) národního výboru své odbory podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území. Místní a městské národní výbory v obcích do 10 000 obyvatel mohou se souhlasem rady okresního národního výboru zřídit hospodářskosprávní odbor.

(4) K zabezpečení prací na úseku civilní obrany zřizují národní výbory podle zvláštních předpisů štáb civilní obrany.

(1) V čele odboru je vedoucí, kterého ustanovuje a zprošťuje národní výbor na návrh rady. V čele kontrolního odboru je člen rady.

(2) Vedoucí odboru odpovídá za celou činnost odboru, za plnění uložených úkolů i za včasné a řádné vyřizování připomínek, návrhů a záležitostí občanů. Řídí a organizuje práci v odboru, dbá o používání správných pracovních metod a pečuje o stálé zvyšování politické a odborné kvalifikace pracovníků odboru.

(3) Vedoucí i ostatní pracovníci odborů jsou povinni zúčastnit se schůzí a besed poslanců národního výboru s voliči, pomáhat jim při jejich organizování a při zajišťování úkolů, které z nich vyplynou.

(1) Ve městech se občanské výbory zřizují podle ulic nebo částí města tak, aby zahrnovaly jeden nebo několik volebních obvodů do městského (obvodního, místního) národního výboru. Volí je občané na veřejném shromáždění na dobu 2 let.

(2) Hlavním posláním občanských výborů ve městech je organizovat účast občanů na plnění úkolů národního výboru, zejména při úpravě a zvelebení města, udržování a ochraně bytového majetku, zvyšování úrovně městského hospodářství, zásobování obyvatelstva a při uspokojování kulturních a sociálních potřeb občanů. Ve své činnosti se občanské výbory opírají též o domovní komise (domovní důvěrníky).

(3) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru a pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech.

(1) Na vesnici se občanské výbory zřizují pro oddělené nebo vzdálenější části obce, vyžadují-li to zvláštní podmínky jejich hospodářského a kulturního rozvoje.

(2) Členy občanského výboru jsou poslanci místního národního výboru, kteří mají v části obce, pro kterou byl občanský výbor zřízen, svůj volební obvod. Další členy volí občané na veřejném shromáždění na dobu 2 let.

(3) Hlavním posláním občanských výborů na vesnici je organizovat účast občanů na plnění úkolů místního národního výboru z hlediska komplexního rozvoje celé obce a se zřetelem ke zvláštním podmínkám části obce, pro kterou byly vytvořeny, a usnadňovat občanům styk s místním národním výborem. Ve své práci se zejména zaměřují na zvyšování zemědělské výroby, na úpravu a zvelebení obce, na zlepšení služeb obyvatelstvu a zásobování a na uspokojování kulturních a sociálních potřeb občanů.

(4) Místní národní výbor nebo jeho rada může občanský výbor pověřit prováděním konkrétních úkolů.

(1) Výbory žen se zřizují u městských a obvodních národních výborů a zejména u místních národních výborů. Volí je občané na veřejném shromáždění na dobu 2 let.

(2) Hlavním posláním výborů žen je politickovýchovná a osvětová činnost mezi ženami s cílem zvyšovat jejich aktivní účast na řešení a zabezpečování konkrétních úkolů hospodářské a kulturní výstavby, zapojovat ženy do veřejného, hospodářského a kulturního života, zejména je zapojovat do činnosti národního výboru a jeho komisí.

(1) K rozvíjení aktivity pracujících směřující k obstarávání společenských záležitostí a zajišťování hospodářských a kulturně výchovných úkolů zřizují rady a komise národních výborů různé občanské komise, poradní, pracovní a kontrolní sbory (zvelebovací komise, sbory pro občanské záležitosti, protialkoholní sbory, tělovýchovné komise, komise cestovního ruchu, komise pro ochranu památek, občanské kontroly atd.).

(2) Rady a komise národních výborů podporují a organizují vytváření občanských aktivů a komisí při podnicích a zařízeních spravovaných národními výbory (např. při podnicích a provozovnách poskytujících služby obyvatelstvu, při domovních správách, při školách a kulturně osvětových zařízeních, při zdravotnických a sociálních zařízeních apod.). Usilují o to, aby pracující prostřednictvím občanských aktivů a komisí přímo působili na zlepšování a rozvoj činnosti těchto podniků a zařízení.