ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Čl. 1

(1) Roční rozpočet národního výboru je základním finančním plánem národního výboru.

(2) Roční rozpočet národního výboru musí být vyrovnán.

§ 2

<var>Čl. 2</var>

Na podkladě pětiletých plánů a v souladu s ročními plány rozvoje sestavují národní výbory roční rozpočty a roční finanční plány, které zpřesňují a dále rozvíjejí finanční zabezpečení úkolů pětiletých plánů v jednotlivých letech pětiletky, aktivně ovlivňují plány rozvoje a účinně působí:

a) na zajištění komplexního, dlouhodobého a proporcionálního hospodářského a kulturního rozvoje krajů, okresů, měst a obcí,

b) na vytváření a efektivní využívání materiálových a finančních zdrojů,

c) na neustálý rozvoj výroby a placených služeb pro obyvatelstvo,

d) na nepřetržitý vzestup rozvoje hmotné a kulturní úrovně pracujících a na zabezpečení zdravotní a sociální péče o občany,

e) na neustálý růst, zvelebování a ochranu národního majetku.

§ 3

Čl. 3

(1) Roční rozpočet kraje (hlavního města Prahy) zahrnuje roční rozpočet krajského národního výboru (národního výboru hlavního města Prahy) a roční rozpočty okresů (obvodních národních výborů v Praze).

(2) Roční rozpočet okresu zahrnuje roční rozpočet okresního národního výboru, jakož i roční rozpočty místních, městských, popřípadě obvodních národních výborů.

§ 4

Čl. 4

(1) Ve směrnicích pro sestavení pětiletého plánu rozvoje (dále jen „směrnice vlády“) stanoví vláda pro jednotlivé krajské národní výbory na pět let dopředu:

a) základní ekonomické úkoly na úseku finančního hospodaření,

b) druhy přímých příjmů národních výborů,

c) příděl z ústředního rozpočtu nebo odvod do ústředního rozpočtu pro jednotlivá leta pětiletky a podmínky pro poskytnutí přídělu nebo provedení odvodu.

(2) Národní výbory vyššího stupně stanoví na podkladě směrnic vlády politickohospodářské směrnice pro sestavení pětiletých plánů rozvoje národních výborů nižšího stupně. Stejně postupují národní výbory vůči organizacím, které řídí.

§ 5

Čl. 5

(1) Jestliže národní výbor ve svém návrhu pětiletého plánu bude plánovat vyšší přímé příjmy, než které byly předpokládány při stanovení směrnic vlády, může o stejnou částku zvýšit výdaje.

(2) Vláda upraví příděl z ústředního rozpočtu nebo odvod do ústředního rozpočtu anebo ostatní ukazatele podle čl. 4, jestliže

a) to umožňuje dosažená úroveň národního hospodářství,

b) to vyžaduje další rychlejší rozvoj národního hospodářství,

c) je to třeba z celostátních zájmů nebo

d) se změní podmínky, za kterých byly ukazatele směrnic vlády stanoveny.

(3) Obdobně postupují národní výbory vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně.

§ 6

Čl. 6

(1) Vláda vydá na jednotlivá leta pětiletky opatření k sestavení ročního plánu rozvoje (dále jen „opatření vlády“).

(2) Na podkladě opatření vlády stanoví národní výbory vyššího stupně politickohospodářské směrnice pro sestavení návrhů ročních plánů a ročních rozpočtů národních výborů nižšího stupně. Stejně postupují národní výbory vůči organizacím, které řídí.

§ 7

Čl. 7

(1) Jestliže národní výbor ve svém návrhu ročního rozpočtu
bude mu z tohoto zvýšení ponechán procentní podíl. O zbytek navrhovaného zvýšení se sníží příděl z ústředního rozpočtu. Výše tohoto procentního podílu bude stanovena předem v opatření vlády a v politickohospodářských směrnicích národního výboru vyššího stupně.

a) zvýší své přímé příjmy (kromě příjmů hospodářských organizací) plánované v pětiletém plánu, zpřesněném opatřením vlády nebo politickohospodářskými směrnicemi národního výboru vyššího stupně, nebo

b) zlepší saldo příjmů a výdajů hospodářských organizací,

(2) Jestliže národní výbor ve svém návrhu ročního rozpočtu dosáhne úspor na výdajích plánovaných v pětiletém plánu, zpřesněném opatřením vlády a politickohospodářskými směrnicemi národního výboru vyššího stupně, může těchto úspor použít ke zvýšení jiných výdajů.

§ 8

<var>Čl. 8</var>

Jestliže národní výbor při plnění ročního rozpočtu dosáhne v souladu se zájmem společnosti vyšších přímých příjmů nebo úspor na výdajích, než které byly rozpočtovány, bude mu ponechán na podkladě ročních komplexních rozborů procentní podíl na nadplánových příjmech a úsporách na výdajích zaslouženě dosažených. Výše tohoto procentního podílu bude stanovena předem v opatření vlády a v politickohospodářských směrnicích národního výboru vyššího stupně. Využití finančních prostředků získaných dosažením vyšších přímých příjmů nebo úsporami na výdajích během plnění ročního rozpočtu je nutno zabezpečit především z vlastních materiálových zdrojů národních výborů.

§ 9

<var>Čl. 9</var>

Základním zdrojem finančních prostředků je socialistická výroba. Předpokladem pro získání vyšších přímých příjmů národními výbory je, aby neustále zabezpečovaly zvyšování výroby a rozvoj placených služeb obyvatelstvu a získávaly tak vyšší přímé příjmy. Přitom vyšší přímé příjmy nesmí být získávány na úkor kvality výrobků nebo služeb, předražováním, nežádoucí orientací na rentabilnější služby či výroby nebo jiným způsobem, který je v rozporu se zájmem společnosti. Všechny přímé příjmy získané v rozporu se zájmem společnosti budou odčerpány a odvedeny do ústředního rozpočtu.

§ 10

<var>Čl. 10</var>

Místní národní výbory dvou nebo více obcí mohou sdružovat své prostředky k výstavbě zařízení, která budou sloužit občanům těchto obcí.

§ 11

Čl. 11

(1) Národní výbory stanoví v rámci úkolů a prostředků určených státním plánem rozvoje národního hospodářství normativy podnikové hmotné zainteresovanosti podnikům, které řídí a ve kterých jsou předpoklady pro zavedení obecného způsobu financování.

(2) Krajské národní výbory dbají, aby normativy byly stanoveny tak, že budou zachovány správné proporce rozvoje jednotlivých hospodářských úseků a zabezpečeno hmotné krytí finančních zdrojů.

(3) Národní výbory všech stupňů zajišťují správné působení normativů podnikové hmotné zainteresovanosti a zabezpečují soulad mezi tvorbou finančních zdrojů, jejich správným užitím i materiálovým zajištěním.

Finanční plány podniků a vztah hospodářských a rozpočtových organizací k rozpočtům národních výborů
Hospodářské organizace

§ 12

<var>Čl. 12</var>

Prostředků vytvořených podniky (zisk, odpisy a j.) se jednak používá k financování potřeb podniků, jednak se odvádějí do rozpočtů národních výborů.

§ 13

Čl. 13

(1) Podniky sestavují pětiletý a roční finanční plán podle politickohospodářských směrnic národního výboru, který je řídí.

(2) Pětiletý a roční finanční plán vypracovává podnik za přímé a aktivní účasti všech pracovníků podniku a organizací pracujících. Přitom postupuje podle pokynů orgánů národního výboru, který jej řídí, a těsně spolupracuje s příslušnou pobočkou Státní banky československé.

§ 14

<var>Čl. 14</var>

Pětiletý a roční finanční plán podniku je základnou finanční činnosti podniku, zajišťuje vazbu finančních ukazatelů s ostatními částmi plánu, aktivně je ovlivňuje a určuje vztahy podniku k rozpočtu národního výboru, který jej řídí.

§ 15

<var>Čl. 15</var>

Rozpočtové a příspěvkové organizace

(1) Rozpočtové organizace jsou financovány z rozpočtu národního výboru, na jehož rozpočet jsou zapojeny buď veškerými příjmy a výdaji nebo příděly a odvody.

(2) Národní výbor může za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytnout organizacím, které plní veřejné úkoly, příspěvek ze svého rozpočtu (příspěvkové organizace).

Účast pracujících na finančním hospodaření

§ 16

Čl. 16

(1) Účast občanů na sestavování a plnění pětiletých a ročních plánů rozvoje a ročních rozpočtů je základním předpokladem řádného využívání financí k rozvoji celých krajů, okresů, měst a obcí.

(2) Pléna národních výborů, jejich rady, komise a poslanci národních výborů zajišťují účast nejširších vrstev občanů na sestavení a plnění pětiletých a ročních plánů rozvoje a ročních rozpočtů tak, aby tvůrčí iniciativy a aktivity občanů bylo využito k maximálnímu rozmnožení a využití všech vlastních zdrojů v hospodářství národních výborů, k odhalování hmotných a finančních rezerv a ke zvýšení hospodárnosti a efektivnosti.

(3) K tomuto účelu organizují a zajišťují uzavírání socialistických závazků občanů a jejich organizací ke splnění úkolů národních výborů a jimi řízených hospodářských a rozpočtových organizací.

§ 17

<var>Čl. 17</var>

Významnou formou účasti občanů na sestavení a plnění pětiletých plánů a ročních rozpočtů je též veřejné projednávání pětiletých finančních plánů a rozpočtů a výsledků finančního hospodaření.

§ 18

<var>Čl. 18</var>

Rady místních, městských a okresních národních výborů vyloží návrh ročního rozpočtu k veřejnému nahlédnutí nejméně čtrnáct dnů před jeho schválením plénem národního výboru.

§ 19

Čl. 19

(1) Na veřejných schůzích s občany je nutno projednat:

a) návrh pětiletého plánu a návrh ročního rozpočtu,

b) schválený pětiletý plán a roční rozpočet,

c) výsledky komplexního rozboru spolu se závěrečným účtem.

(2) Při projednávání návrhů pětiletého plánu a návrhu ročního rozpočtu je hlavním cílem seznámit občany s nimi tak, aby měli možnost bezprostředně se zúčastnit svými připomínkami a náměty jejich sestavení a přispět k jejich mobilizačnímu sestavení v souladu s celostátními zájmy a potřebami občanů. Přitom je třeba, aby občané pomáhali národním výborům zabezpečit odstranění nesprávného zvyšování příjmů podniků a organizací předražováním, zhoršováním kvality výrobků a služeb a jinými nesprávnými metodami vedoucími k získávání nezaslouženého zisku a úspor.

(3) Při projednávání schváleného pětiletého plánu a ročního rozpočtu je nutno získat aktivní účast občanů na zajišťování úkolů stanovených pětiletým plánem a ročním rozpočtem. Seznamování občanů s výsledky hospodaření v minulém roce je nutno provádět tak, aby občané se mohli aktivně podílet na provádění opatření k odstranění nedostatků.

(4) V průběhu veřejného projednávání zajistí rada národního výboru evidování všech připomínek a námětů občanů. Připomínky a náměty občanů je rada povinna projednat a zodpovědět. Pokud provedení připomínek a námětů bude znamenat zlepšení návrhu pětiletého plánu a ročního rozpočtu, musí být do návrhu promítnuto. O průběhu a výsledcích veřejného projednání a o připomínkách a námětech občanů podá rada národního výboru zprávu plénu národního výboru při schvalování pětiletého plánu a ročního rozpočtu.

Hlavní úkoly orgánů národních výborů na úseku finančního hospodaření

§ 20

<var>Čl. 20</var>

Plénum národního výboru
Plénum národního výboru na úseku finančního hospodaření zejména:

a) stanoví na podkladě opatření vlády politickohospodářské směrnice pro sestavení návrhu ročního plánu a rozpočtu,

b) projednává a schvaluje roční rozpočet včetně rozpočtů národních výborů nižšího stupně,

c) projednává pravidelně plnění úkolů rozpočtu,

d) projednává a schvaluje zprávu o výsledcích ročního komplexního rozboru a závěrečný účet.

§ 21

<var>Čl. 21</var>

Rada národního výboru
Rada národního výboru plní na úseku finančního hospodaření zejména tyto úkoly:
Zásady účetní evidence u národních výborů upravuje vláda. Účetní evidenci metodicky řídí ministerstvo financí.

a) organizuje a kontroluje plnění úkolů na úseku finančního hospodaření u vlastního národního výboru i u národních výborů nižšího stupně. Zejména pravidelně kontroluje plnění rozpočtu,

b) zabezpečuje sestavení, projednání a plnění ročního rozpočtu,

c) provádí na základě zmocnění pléna národního výboru změny v rozpočtu. Zajišťuje tvorbu rozpočtových a finančních rezerv a disponuje s nimi. Poskytuje radám národních výborů nižšího stupně zálohy a přechodné výpomoci na překlenutí časové neshody mezi příjmy a výdaji. Zaručuje se za finanční závazky podniků, které řídí,

d) zabezpečuje správu, zvelebení a ochranu národního majetku v obvodu své působnosti. Kontroluje její řádné provádění u vlastního národního výboru, u podřízených organizací, jakož i u národních výborů nižšího stupně a organizací jim podřízených,

e) organizuje za účasti komisí národního výboru (dále jen „komise“), poslanců národního výboru a občanů kontrolní a rozborovou činnost finančního hospodaření národního výboru, pravidelně projednává plnění ročního rozpočtu a ukládá opatření k odstranění nedostatků,

f) zajišťuje provedení ročního komplexního rozboru a vypracování závěrečného účtu,

g) odpovídá za řádné a včasné vedení účetní evidence a operativně technické evidence u vlastního národního výboru a v organizacích jemu podřízených, jakož i u národních výborů nižšího stupně.