c) v části třetí (o rozhodčích komisích):

1. § 29 zní:
„Zřízení a příslušnost
(1) Stížnosti proti rozhodnutí o námitkách (§ 21 odst. 4) projednávají a rozhodují rozhodčí komise, které se zřizují:
a) u okresních národních výborů pro stížnosti zaměstnanců, jejichž osobním úřadem jsou okresní nebo místní národní výbory nebo zařízení jim podřízená,
b) u krajských národních výborů pro stížnosti zaměstnanců, jejichž osobním úřadem jsou krajské národní výbory nebo zařízení jim bezprostředně podřízená,
c) u osobních úřadů řízených přímo ústředními úřady (orgány) pro stížnosti jejich zaměstnanců, zařízení jimi spravovaných a zaměstnanců podřízených organizací,
d) u ústředních úřadů (orgánů) pro stížnosti zaměstnanců těchto úřadů a organizací k nim přičleněných.
(2) Dohodne-li se na tom krajský národní výbor s krajskou odborovou radou, může být zřízena rozhodčí komise také u některých zařízení podléhajících krajskému národnímu výboru pro zaměstnance, jejichž osobním úřadem je toto zařízení. Po dohodě okresního národního výboru s okresní odborovou radou může být zřízena rozhodčí komise také u městských národních výborů pro stížnosti zaměstnanců, jejichž osobními úřady jsou tyto národní výbory nebo zařízení jim podřízená.“

2. § 30 zní:
„Složení komisí
(1) Předsedu rozhodčí komise, jeho náměstky a polovinu členů rozhodčí komise jmenuje a odvolává odborový orgán určený Ústřední radou odborů. Druhou polovinu členů rozhodčí komise jmenuje a odvolává úřad (orgán), u něhož byla rozhodčí komise zřízena.
(2) Při jmenování členů rozhodčí komise je třeba dbát, aby v ní byly zastoupeny všechny kategorie zaměstnanců, jejichž spory má tato komise rozhodovat.
(3) Jednotlivé stížnosti projednávají a rozhodují rozhodčí komise v tříčlenných senátech. O odvoláních (§ 36) jednají a rozhodují rozhodčí komise v senátech pětičlenných. Senáty se skládají z předsedy a z dalších členů senátu, které určí předseda senátu; polovinu těchto dalších členů senátu určí předseda senátu z členů rozhodčí komise jmenovaných odborovým orgánem z členů příslušného odborového svazu a druhou polovinu z členů rozhodčí komise jmenovaných úřadem (orgánem), u něhož byla komise zřízena.
(4) Ústřední rada odborů po projednání s příslušnými ústředními úřady (orgány) a krajskými národními výbory podrobněji upraví provádění rozhodčího řízení a blíže vymezí složení a působnost rozhodčích komisí.“

3. § 31 odst. 1 zní:
„(1) Činností v rozhodčí komisi nesmí vzniknout jejímu členu žádná újma v jeho pracovním poměru a v nárocích, které z něho vyplývají; za dobu účasti na jednáních rozhodčí komise zůstává členům rozhodčí komise zachován nárok na jejich příjmy z pracovního poměru, jako kdyby pracovali na svém pracovišti.“

4. § 32 zní:
„Náklady
Náklady spojené s činností rozhodčích komisí, včetně náhrad cestovních výdajů členům komise, hradí úřad (orgán), při kterém je rozhodčí komise zřízena. Tento úřad (orgán) také zajišťuje a bezplatně provádí administrativní práce spojené s rozhodčím řízením, dává k dispozici místnosti a technické pomůcky potřebné pro jednání rozhodčí komise a uschovává její spisový materiál.“

5. §§ 33 až 36 včetně společného nadpisu zní:
„Rozhodčí řízení
Stížnost
Stížnost k rozhodčí komisi musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí úřadu (orgánu) o námitkách, a to u úřadu (orgánu), u něhož je zřízena komise, která má o stížnosti rozhodnout. Stížnost nemá odkladný účinek. Odmítnout stížnost jako opožděnou nebo nepřípustnou nebo naopak v odůvodněných případech prominout zmeškání lhůty přísluší rozhodčí komisi.
Jednání komise
(1) Rozhodčí komise zahájí jednání do 8 dnů od podání stížnosti a vede je tak, aby o stížnosti mohlo být rozhodnuto do dalších 30 dnů.
(2) Rozhodčí komise dbá o to, aby zjistila skutečný stav věci co nejúčelněji a co nejrychleji. Před rozhodnutím sporu vyslechne rozhodčí komise zaměstnance, který stížnost podal, a zástupce úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí byla stížnost podána, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(3) Během celého průběhu jednání má se rozhodčí komise snažit o to, aby spor byl vyřešen smírem. Dojde-li před rozhodčí komisí k uzavření smíru, je třeba, aby jej rozhodčí komise schválila. Rozhodčí komise přitom dbá, aby smír nebyl v rozporu s platnými předpisy. Schválením nabývá smír účinků pravomocného rozhodnutí.
(4) Bylo-li stížnosti zaměstnance třeba jen zčásti vyhověno, má zaměstnanec nárok na náhradu ušlého výdělku a nutných výdajů, které mu vznikly účastí na řízení. Náhradu mu poskytne úřad (orgán), proti jehož rozhodnutí byla stížnost podána.
Rozhodnutí
(1) Nedojde-li k uzavření smíru, rozhodčí komise v souladu s platnými předpisy napadené rozhodnutí potvrdí nebo zruší. Pokud s předmětem sporu souvisí platové nároky zaměstnance, je rozhodčí komise oprávněna na návrh zaměstnance rozhodnout i o nich.
(2) Rozhodčí komise usnáší se na svém rozhodnutí v neveřejné poradě většinou hlasů členů příslušného senátu. O výsledku hlasování se sepíše zápis, který podepíší všichni členové senátu.
(3) Písemné rozhodnutí rozhodčí komise se vyhotoví do 8 dnů a podepíše je předseda a jeden člen senátu.
Odvolání
(1) Proti rozhodnutí rozhodčí komise může zaměstnanec nebo úřad (orgán), proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, podat odvolání do 15 dnů od doručení jejího rozhodnutí. Odvolání se podává u úřadu (orgánu), u něhož je zřízena rozhodčí komise, proti jejímuž rozhodnutí odvolání směřuje, a nemá odkladný účinek.
(2) O odvolání rozhoduje
a) ústřední výbor příslušného odborového svazu po projednání s vedoucím ústředního úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, jde-li o rozhodnutí rozhodčí komise zřízené u tohoto úřadu (orgánu),
b) krajský výbor příslušného odborového svazu po projednání s předsedou krajského národního výboru, jde-li o rozhodnutí rozhodčí komise zřízené u krajského národního výboru,
c) v ostatních případech rozhodčí komise zřízená u bezprostředně vyššího úřadu (orgánu).
(3) Rozhodnutí o odvolání je konečné. Jinak platí o podání odvolání a způsobu jeho projednávání obdobně ustanovení §§ 33 až 35.“