(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve prospěch osoby sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu

a) pomoci osobě, která spáchala trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (§ 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105 odst. 3 a 4), účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 2 a 3, nebo genocidia (§ 259), nebo

b) opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch.