(1) Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.

(2) V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.

(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.

(4) Činí-li se ústně trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení.

(5) Jestliže byl protokol o trestním oznámení učiněném ústně sepsán u soudu, zašle jej soud neprodleně státnímu zástupci.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že elektronický nosič (obálka) doprovázející elektronické podání je jeho součástí, pokud z obsahu projevené vůle nevyplývá něco jiného. Dále stanovil, že podání odeslané z datov…

  • I. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2020 č. j. 5 Afs 470/2019-33 a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2019 č. j. 31 A 93/2019-69 bylo porušeno stěžovatelčino pr…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pokud je obviněný v obžalobě označen jako spolupracující a soud dospěje k závěru, že mu tento status nepřizná, musí ho na tuto možnost upozornit před vynesením rozsudku a pos…

  • Nejvyšší soud 6 Tz 3/2017 zrušeno

    Nejvyšší soud rozhodl, že soudci JUDr. Vladimír Veselý, JUDr. Jan Engelmann a JUDr. Ivo Kouřil nejsou vyloučeni z projednávání stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti. Soud z…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že trestní oznámení je důkazním prostředkem pouze ohledně okolností jeho podání (kdy, kde, kdo), nikoli ohledně jeho obsahu, který musí být dokazován jinými postupy. Výjimkou js…

  • Nesprávné určení výše jednotlivých položek nákladů exekuce nemusí vždy zakládat kárnou odpovědnost soudního exekutora [§ 116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

Zobrazit všech 312 rozhodnutí →