(1) Projednání věci před kárným senátem se má zásadně konat v přítomnosti soudce, proti němuž se kárné řízení vede. V jeho nepřítomnosti se věc projedná pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, si může zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.

(2) Na počátku jednání přednese předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu návrh na zahájení kárného řízení a podá zprávu o výsledcích předběžného prověření návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provedou se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a orgán, který zahájení kárného řízení navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů, kterými prokazují svá tvrzení, a podávat vysvětlení potřebná k objasnění věci. Poslední slovo se udělí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a jeho obhájci.

(3) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda rozhodnutí kárného senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí stačí většina hlasů členů kárného senátu.

(4) O průběhu jednání se pořizuje zápis.