Daňová povinnost

(1) Od daně jsou osvobozeni diplomatičtí zástupci pověření v Československé socialistické republice, jiné osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzulové z povolání za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.

(2) Od daně jsou dále osvobozeni občané, jejichž příjem z poskytování služeb na základě povolení národního výboru¹) nepřesahuje v roce rozhodném pro zdanění částku 6000 Kčs.

(1) Základem, z něhož se daň vyměřuje, je rozdíl mezi celkovým příjmem poplatníka (peněžním i naturálním) a výdaji vynaloženými na dosažení příjmu.

(2) Příjmy z poskytování služeb na základě povolení národního výboru se zdaňují odděleně od ostatních příjmů poplatníka. Při stanovení základu daně se od těchto příjmů, přesahují-li částku 6000 Kčs, odečte:

(3) Příjmy z budov, které plynou manželům (druhovi a družce) a jejich nezletilým dětem, žijí-li ve společné domácnosti, se sčítají a zdaňují dohromady. Má-li poplatník, který ve svém přiznání k dani uvede příjmy z budov, ještě jiné dani podrobené příjmy, zdaňují se všechny tyto příjmy dohromady.

a) z pracovního a jemu podobného poměru a z důchodů,

b) z literární a umělecké činnosti plynoucích osobám literárně, umělecky nebo vědecky činným nebo vdovám a nezletilým dětem po těchto osobách a

c) ze zemědělské výroby.

a) 20 % jako paušální částka na věcné výdaje, neprokáže-li poplatník hodnověrnými doklady výdaje vyšší částkou,

b) částka 6000 Kčs, má-li poplatník dvě a více vyživovaných osob a nejsou-li tyto uznány za vyživované u jiného poplatníka nebo u jiné daně.