K § 7
Sazba daně
K § 8
K § 9
Stanovení daně paušální částkou
K § 10
Zvýšení a snížení daně
Přechodný pobyt osob uvedených pod písmeny a) a b) mimo společnou domácnost s poplatníkem není na závadu tomu, aby tyto osoby byly uznány za jím vyživované.
Při stanovení výše příjmu osob, které se uznávají za vyživované, se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k přídavkům na děti a k výchovnému, k mateřskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, k výživnému poskytovanému dítěti, k sirotčímu důchodu, u dětí připravujících se na budoucí povolání ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, a k příležitostným výdělkům.
K § 12
Daněprosté minimum
K § 13
Sleva na dani
(21) Pro výpočet daně se základ zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru.
(22) Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(23) Daň se zvýší, provozuje-li poplatník jakoukoli výdělečnou činnost po živnostensku, tj. soustavně a s úmyslem dosáhnout zisku. Pro daňovou povinnost není rozhodující, zda jde o činnost provozovanou na základě živnostenského oprávnění, či bez tohoto oprávnění. Nerozhoduje také, zda živnost je výlučným povoláním poplatníkovým, či zda ji provádí jako vedlejší povolání, a to popřípadě i vedle zaměstnání vykonávaného v pracovním poměru. Při stanovení výše přirážky se přihlédne pouze k příjmům z výdělečné činnosti provozované po živnostensku, jsou-li s těmito příjmy zdaňovány současně i příjmy z jiných pramenů.
(24) Zvýšení daně podle § 8 se nepředepisuje poplatníkům, kteří provádějí výdělečnou činnost jen ojediněle a v nepatrném rozsahu, dále poplatníkům, kteří provozují soukromé vyučování (cizím jazykům, hudbě apod.), lékařům, dentistům a jiným příslušníkům tzv. svobodných povolání a mistrům houslařům. Zvýšení daně podle § 8 se dále nepředepisuje kamelotům, neprodávají-li noviny a časopisy ve vlastních novinových stáncích a nepřesahuje-li základ daně z příjmů obyvatelstva částku 15 000 Kčs.
(25) Byla-li živnost provozována pouze část roku, stanoví se minimální částka zvýšení podle § 8 přiměřeně době, po kterou byla živnost v roce provozována. Byla-li živnost provozována například od 15. ledna do 10. září, sníží se minimální částka z 800 Kčs na 600 Kčs, neboť v říjnu až prosinci nebyla živnost provozována. U sezónních živností (například sadařství) k takovéto úpravě nedojde.
(26) Za drobné živnostníky se pro účely vyměření daně považují poplatníci, u nichž podle skutečnosti za poslední dva roky nebo podle předpokladu na běžný rok základ daně nepřesáhl a nepřesáhne částku 20 000 Kčs; stejně se posuzují i poplatníci provozující výdělečnou činnost na základě vydaného povolení.1) Provozovateli lidové zábavy jsou zejména provozovatelé houpaček, kolotočů, střelnic apod.
(27) Paušální částku stanoví národní výbor podle rozsahu provozované činnosti, očekávaného příjmu a se zřetelem na ostatní skutečnosti rozhodné pro zdanění, zejména též s přihlédnutím k zvýšení daně podle § 8 a 10 a snížení daně podle § 10.
(28) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav 31. prosince roku, za který se daň vyměřuje. Zanikla-li daňová povinnost před uplynutím roku, za který se daň vyměřuje, je rozhodný stav v době zániku daňové povinnosti.
(29) Za vyživované osoby se uznávají:
a) - nezletilé a zletilé děti poplatníka (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které náleží přídavky na děti nebo výchovné, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti. Jestliže náleží v uvedených případech přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na dvě a více dětí, uzná se z celkového počtu těchto dětí pro účely této daně za vyživovanou osobou pouze jedno dítě;
- nezletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na výši vlastního příjmu;
- zletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti a nemají-li vlastní příjem přesahující 8280 Kčs ročně;
b) - manželka nebo družka, popřípadě manžel nebo druh, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na jejich vlastní příjem;
c) - děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, v němž poplatník - aniž by byl rozveden - nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznávají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované. Manželka a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, se však uznávají za jím vyživované jen tehdy, nemají-li vlastní příjem přesahující 8280 Kčs ročně;
d) - jiné osoby, tedy i osoby, které nejsou k poplatníkovi v příbuzenském vztahu, žijí-li s ním ve společné domácnosti a nemají-li vlastní příjem přesahující částku 8280 Kčs ročně.
(30) Děti, na které nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, se uznávají za vyživované osoby za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro jejich uznání a poplatník předloží národnímu výboru ve lhůtě k podání přiznání k dani za uplynulý rok prohlášení o tom, že jemu, ani jiné osobě nebo organizaci nenáleží přídavky na tyto děti ani výchovné.
(31) Táž osoba může být uznána za vyživovanou osobu pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Daň se sníží jen tehdy, nebyla-li poplatníkovi z téhož důvodu snížena daň ze mzdy nebo zemědělská daň.
(32) Přesahuje-li základ daně 2400 Kčs, vyměří se daň z celé částky, nikoli jen z částky přesahující 2400 Kčs.
(33) Za invalidního se považuje živnostník, který pobírá invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo jehož zdravotní stav odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu.
(34) Za přestárlého se považuje živnostník, který v roce rozhodném pro zdanění dokončil 65. rok svého věku.
(35) Skutečnosti odůvodňující slevu daně je třeba uplatnit v přiznání k dani z příjmů obyvatelstva za příslušný rok. Zároveň je poplatník povinen prokázat skutečnosti odůvodňující nárok na snížení daně. Invalidita se prokazuje rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečně invalidního důchodu nebo posudkem vedoucího lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení. Je-li invalidita trvalého rázu, platí posudek jednou předložený i na léta příští.