Všeobecná ustanovení
K § 15
Přiznání
K § 16
K § 17
Vyměření daně
K § 19
Placení daně
K § 20
K § 22
Záznamní povinnost
K § 24
Součinnost

(36) Přiznání do 31. ledna je povinna podat příslušnému místnímu národnímu výboru (§ 17 zákona a odstavec 42 této vyhlášky) každá fyzická osoba, která měla v uplynulém roce sama, popřípadě s osobami, s nimiž se společně zdaňuje, dani podrobený příjem přesahující po odečtení výdajů vynaložených na jeho dosažení částku 400 Kčs. Mimoto je povinen podat přiznání každý, kdo byl k tomu národním výborem vyzván.

(37) Jde-li o příjmy z budov, je poplatník (manžel nebo manželka, druh nebo družka) povinen uvést v přiznání též příjmy z budov druhého manžela (druha nebo družky) a nezletilých dětí, kteří s ním žijí ve společné domácnosti.

(38) Pobírá-li poplatník příjem z budov, z pronájmu věcí nebo z podnájmu, platí předpis daně provedený ze základu nepřesahujícího 3000 Kčs za jeden kalendářní rok i pro následující rok, jestliže poplatník podáním přiznání nepožádá, aby mu byla daň znovu vyměřena, nebo jestliže nedojde ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně (například ke změně v počtu vyživovaných osob, získání dalšího příjmu podrobeného dani).

(39) Zvýšení daně podle § 15 odst. 3 se vypočítává z výsledné daně, tj. z daně včetně zvýšení podle § 8 a 10, popřípadě snížení podle § 10.

(40) Přestal-li poplatník během roku vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, je povinen zároveň s oznámením podle § 16 zákona podat národnímu výboru též přiznání k dani za běžný rok.

(41) Oznamovací povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří mají jen nahodilé (jednorázové) dani podrobené příjmy, které se zpravidla neopakují. Povinnost podat přiznání k dani po uplynutí roku není tím však dotčena.

(42) Zanikla-li daňová povinnost před uplynutím roku, je k vyměření daně příslušný místní národní výbor, v jehož obvodu měl poplatník bydliště v době zániku daňové povinnosti.

(43) Rozdíl mezi částkou, kterou byl poplatník povinen zaplatit podle § 20 zákona na zálohách, a částkou, kterou si poplatník vypočetl po uplynutí roku jako svou daňovou povinnost, je povinen zaplatit do 31. ledna.

(44) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než jak si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(45) Poslední roční daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl jako daňovou povinnost za uplynulý rok, a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem.

(46) Je-li daň předepsána platebním výměrem vyšší než daň, kterou si poplatník sám vypočetl, je poplatník povinen doplatit již splatné zálohy na výši odpovídající dani předepsané platebním výměrem, a to do 15 dnů po jeho doručení.

(47) Podléhal-li poplatník v uplynulém roce dani jen za část roku, vypočte národní výbor, kolik by činila daň, kdyby podléhal dani za celý rok, a podle takto zjištěné roční daňové povinnosti pak stanoví čtvrtletní zálohy na daň za běžný rok.

(48) Novým poplatníkům může národní výbor stanovit zálohy na daň (§ 20 zákona) přihlížeje k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně (například k počtu vyživovaných osob, k rodinným poměrům). Novým poplatníkům se stanoví zálohy na daň zejména v těch případech, kde by pozdější vybrání daně mohlo být ohroženo.

(49) Národní výbor může na žádost snížit zálohy na daň, jestliže se dani podrobený příjem poplatníka v běžném roce podstatně snížil proti roku předcházejícímu.

(50) Zaplacené zálohy se započtou na daň, kterou je poplatník povinen podle § 19 odst. 1 zákona zaplatit do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě na daň, která bude poplatníkovi vyměřena platebním výměrem.

(51) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, není povinen platit zálohy na daň počínajíc kalendářním čtvrtletím, které následuje po úplném zániku daňové povinnosti.

(52) Národní výbor může uložit poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost:

a) aby vedli denní záznam o tržbách a jiných příjmech z výdělečné činnosti a o výdajích spojených s touto činností, uskutečněných jak v hotovosti, tak prostřednictvím běžného účtu u peněžního ústavu, s uvedením čísel jednotlivých příslušných dokladů;

b) aby pořadově číslovali počínajíc číslem 1 pro každý rok doklady k záznamu uvedenému pod písm. a);

c) aby uschovávali záznamy a doklady uvedené pod písm. a) a b) po dobu pěti roků následujících po roku, kterého se týkají.

(53) Záznamní povinnost uloží národní výbor zejména v případech, kdy poplatník vykonává výdělečnou činnost ve větším rozsahu, kdy je ztížena kontrola zdanitelných příjmů (například provozovna ve větším městě, druh obchodu) nebo kdy je nebezpečí daňového úniku.

(54) Socialistické organizace jsou povinny na výzvu národního výboru srážet zálohy na daň z příjmů obyvatelstva při výplatách úhrad jednotlivým poplatníkům za dodávky zboží, práce a služby, jde-li o úhrady nepodrobené dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti nebo dani zemědělské. Povinnost srážet zálohy na daň z příjmů obyvatelstva neuloží národní výbor tehdy, jde-li o úhrady za dodávky zemědělských výrobků (včetně léčivých rostlin), za dodávky lesních plodin (borůvek, hub apod.) a za sběr odpadových surovin.

(55) Národní výbor může uložit, aby srážka byla provedena až do výše 50 % vyplacené úhrady; přitom uvede, na který účet se má srážka odvést. Srážka se neprovede, nečiní-li úplata za celou sjednanou dodávku, práci nebo službu více než 400 Kčs.

(56) Sraženou zálohu odvede vyplácející organizace národnímu výboru příslušnému podle bydliště příjemce s uvedením, že jde o zálohovou srážku na daň z příjmů obyvatelstva, a uvede přesnou adresu příjemce a částku výplaty, ze které byla záloha sražena. Sraženou zálohu je nutno odvést, činí-li více než 200 Kčs, nejpozději do 3 dnů po provedení výplaty, jinak nejpozději do 3 dnů po uplynutí měsíce, v němž byla výplata provedena.

(57) Národní výbor je dále oprávněn uložit socialistické organizaci, aby poukazovala úhradu poplatníkovi za jeho dodávky, práce nebo služby, přesahuje-li částku 100 Kčs, na jediný běžný účet poplatníka zřízený u státní spořitelny, v jejímž obvodu má poplatník bydliště. Před poukázáním úhrady na jediný běžný účet poplatníka provede vyplácející organizace srážku zálohy na daň z příjmů obyvatelstva podle odstavců 54 až 56 této vyhlášky.