Umělecké komise

(1) Vysoká ideová a umělecká kritéria hodnocení při nákupu, prodeji a zadávání děl výtvarných umění, určených ke společenskému uplatnění na všech úsecích hospodářského a kulturního života nebo k reprodukci ve výrobě, zajišťují umělecké komise.

(2) Umělecká komise zřízená při jedné organizaci může být činná i pro organizaci jinou.

(3) Umělecké komise jsou složeny ze zástupců organizací, při nichž jsou zřízeny,*) nebo pro kterou jsou činné, ze zástupců Svazu čs. výtvarných umělců, popř. podle povahy úkolů též ze zástupců Svazu architektů ČSSR (dále jen „Svazy“) a jiných uměleckých institucí, a dále ze zástupců příslušných orgánů KSČ, ROH, popř. ČSM:

(4) Umělecké komise jako posudkové a poradní orgány organizací může v součinnosti se Svazy zřídit a jejich členy jmenovat zpravidla na dobu jednoho roku, popř. na dobu trvání úkolu komise, na návrh organizací uvedených v odstavci 3 a příslušných orgánů KSČ, ROH, popř. ČSM:

(5) Počet členů uměleckých komisí stanoví podle povahy úkolů organizace, která členy jmenuje (odst. 4); k zajištění odbornosti komise mají zástupci Svazů tvořit polovinu členů komise. Komise může mít též potřebný počet náhradníků.

(6) Předsedu umělecké komise volí komise zpravidla ze zástupců Svazů. Komise si volí též místopředsedu.

(1) Úkolem uměleckých komisí je podávat organizacím, při nichž jsou zřízeny, nebo pro které jsou činné, objektivní hodnocení ideové a umělecké úrovně předkládaných děl výtvarných umění, posuzovat přiměřenost honoráře za tato díla požadovaného a povahu díla pro účely zdanění. Umělecké komise podávají těmto organizacím též iniciativní návrhy a podněty.

(2) U výtvarných děl, jejichž konečnou realizaci a technické práce provádí výrobní nebo řemeslný podnik (monumentální plastiky, reliéfy, mozaiky, vitráže, díla užitého umění apod.), sledují umělecké komise postup prací až do konečné realizace a umístění díla a vyjadřují se ke konečné fakturaci. Povinnost dozoru autora díla, smluvně zajištěná, není tímto ustanovením dotčena.

(3) Umělecké komise zodpovídají za svou činnost organizaci, která je zřídila. Členové komisí odpovídají za svou činnost v komisi organizaci, která je za členy komise navrhla. Nemůže-li se člen komise z vážných důvodů aktivně zúčastnit jednání komise po dobu delší dvou měsíců, nebo neplní-li jiné povinnosti člena komise, navrhne příslušná organizace jiného zástupce.

(4) Členům uměleckých komisí, pokud jsou zástupci autorských svazů, náleží za jejich práci v komisi odměna podle platných předpisů;**) odměna jim nepřísluší, jestliže členství v komisi vyplývá z jejich pracovního poměru. Členové komise jsou uvolňováni pro práci v komisi v obecném zájmu bez újmy svého pracovního výdělku; je jim poskytováno placené pracovní volno v rozsahu nezbytném pro výkon funkce a v souladu s vlastními pracovními úkoly plynoucími z pracovního poměru. Cestovné a diety jsou členům komise poskytovány podle příslušných předpisů o náhradě cestovních a jiných výdajů.***)

(1) Umělecká komise je schopna usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů; usnáší se většinou hlasů přítomných členů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(2) K jednání komise může předseda přizvat další experty a odborné pracovníky, kteří mají hlas poradní. Jednání komise se může zúčastnit i zástupce příslušného nadřízeného orgánu.

(3) Zápis o jednání umělecké komise podepisují všichni přítomní členové komise. Ze zápisu musí být zřejmý jasný a zdůvodněný závěr o ideové a umělecké úrovni posuzovaného díla, o přiměřenosti honoráře, popř. o jeho navrhované úpravě a způsobu zdanění, jednání i doba, po kterou komise zasedala. Zápisy o jednání komise s příslušnou dokumentací musí být vedeny přehledně a řádně archivovány. U monumentální tvorby připojují se k faktuře pro objednatele příslušné výpisy ze zápisu o jednání komise.

(4) Nutné administrativní práce pro umělecké komise zajišťuje organizace nebo instituce, při níž je komise zřízena; nese též náklady na činnost této komise. Je-li umělecká komise činna i pro jinou organizaci nebo instituci v takovém rozsahu, že pravidelností nebo počtem, popř. povahou úkolů vznikají organizaci, která komisi zřídila, vyšší náklady (administrativní, vyšší cestovné, porotné apod.) nese organizace, pro kterou je komise též činna, poměrnou část těchto nákladů, a to podle vyúčtování nebo dohodnutým paušálem; toto ustanovení se netýká nákladů fondů, které vznikají z činnosti uvedené v § 2 odst. 5.

(1) Uměleckými komisemi se rozumějí komise zřízené ve smyslu § 2 odst. 5, § 4 odst. 1 a § 5 odst. 1 této vyhlášky, výtvarné rady u podniků, závodů a jiných institucí, nákupní komise uměleckých institucí, soutěžní poroty a podobné komise posuzující díla výtvarných umění, určené k účelům podle § 6 odst. 1, a jejichž složení a úkoly odpovídají ustanovením této vyhlášky. Pokud komise plní účel stanovený v § 6 odst. 1, mohou speciální předpisy*) stanovit úkoly a složení těchto komisí odchylně od ustanovení této vyhlášky.

(2) Pokud při organizacích působí jiné podobné komise, nemusí být přetvářeny na umělecké komise podle této vyhlášky, pokud organizace při nákupu, prodeji a zadávání děl výtvarných umění použije uměleckých komisí při fondech.

a) příslušný ústřední úřad u uměleckých komisí při ústředních organizacích a orgánech,

b) příslušný národní výbor u uměleckých komisí při národních výborech, u uměleckých komisí při organizacích v oboru působnosti národních výborů ten národní výbor, který organizaci řídí,

c) u uměleckých komisí ve výrobních oborech vedoucí organizace, při níž komise pracuje.