(1) Vznik nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a podezření z nich je chovatel, popřípadě každý, kdo při výkonu svého povolání, oprávnění nebo funkce (např. myslivecký hospodář, rybářský hospodář, držitel loveckého lístku nebo rybářského lístku) přichází do styku se zvířaty, povinen neprodleně hlásit místnímu národnímu výboru a veterinárnímu středisku.

(2) O vzniku nákaz a onemocnění, která jsou společná zvířatům a lidem a o podezření z nich, jakož i o učiněných opatřeních se navzájem vyrozumívají veterináři a orgány hygienické a protiepidemické služby.

(3) Při vzniku nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz zvířat, onemocnění společných zvířatům a lidem a při podezření z nich, vyrozumí místní národní výbor ihned nejbližší posádkovou správu.

(4) Při vzniku nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz a podezření z nich nařídí místní národní výbor neprodleně po hlášení prozatímní uzávěru objektu (jeho části), v němž nákaza, popřípadě podezření z ní vznikly. Místní národní výbor nařídí, aby objekt (jeho část) byl označen tabulkou „Nebezpečná nákaza zvířat - vstup zakázán“.

(5) Kromě opatření podle odstavce 4 může místní národní výbor nařídit další neodkladná prozatímní opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), m), u), v).

(6) Veterinář neprodleně po hlášení vyšetří zvířata; za účelem zjištění a zdolání nákazy

a) může nařídit porážku nebo utracení potřebného počtu zvířat a jejich pitvu, odebírání potřebných vzorků k laboratornímu vyšetření,

b) vymezí místo, v němž jsou zvířata nákazou nemocná nebo zvířata podezřelá nebo jiné zdroje nákazy (ohnisko nákazy),

c) vymezí ochranné pásmo kolem ohniska a učiní, popřípadě uloží potřebná ochranná a zdolávací opatření.