(2) Za branné pohotovosti státu může být občanům v zájmu obrany republiky uloženo

a) setrvat v zaměstnání a podle potřeby konat práce, které nepatří k jejich pravidelnému zaměstnání, popřípadě pracovat i mimo místo pravidelného zaměstnání,

b) nastoupit zaměstnání, které jim bude přiděleno,

c) konat časově omezené práce, které budou od nich požadovány k zdolání nárazových nebo mimořádných úkolů pro obranu republiky (osobní úkony).