Organizace a činnost soudů
Okresní soudy
Krajské soudy
Vojenské soudy
Nejvyšší soud

(1) Místní lidové soudy se skládají z předsedy soudu, jeho zástupce a ostatních soudců místního lidového soudu; všichni soudci místních lidových soudů vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání.

(2) Místní lidové soudy se ustavují v obcích a na pracovištích.

(3) Rozsah pravomoci místních lidových soudů, způsob, jak se zřizují, jejich volební období i zásady jejich organizace a jednání stanoví zvláštní zákon.

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, z náměstka (náměstků) předsedy soudu a dalších soudců.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

(1) Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech, v nichž zákon nestanoví příslušnost soudu jiného.

(2) Okresní soudy rozhodují:

(3) Okresní soudy dále rozhodují o opravných prostředcích, popřípadě provádějí řízení v dalších věcech, kde to stanoví zvláštní předpisy.

(4) Okresní soudy dále sledují rozhodování místních lidových soudů a pomáhají zajišťovat jednotnost rozhodování o proviněních.

(1) Předseda okresního soudu:

(2) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu.

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech a v presidiu.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

(1) Krajské soudy dozírají na soudní činnost všech soudů ve svém obvodu tím, že:

(2) Jako soudy prvního stupně rozhodují krajské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

(1) Presidium krajského soudu se skládá z předsedy krajského soudu, jeho náměstků a dalších dvou soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti většiny svých členů.

(2) Presidium krajského soudu:

(3) O stížnostech pro porušení zákona rozhoduje presidium krajského soudu v neveřejném zasedání; tohoto zasedání se povinně účastní krajský prokurátor.

(1) Předseda krajského soudu:

(2) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.

(1) Vojenský obvodový soud a vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, popřípadě jeho zástupce, a dalších soudců.

(2) Vojenské soudy rozhodují v senátech.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

(4) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

(1) Vojenské soudy projednávají trestné činy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců, popřípadě i jiných osob, u nichž to stanoví zákon.

(2) Věci uvedené v odstavci 1 projednávají jako soudy prvního stupně vojenské obvodové soudy, nejsou-li pro jejich projednání podle zákona příslušné vyšší vojenské soudy.

(3) Vyšší vojenské soudy dozírají na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů ve svém obvodu tím:

(4) Jako soudy prvního stupně rozhodují vyšší vojenské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

(1) Náčelník vojenského soudu:

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu mimoto zajišťuje organizaci dozoru vyššího vojenského soudu na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů v jeho obvodu.

a) o odvoláních podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů a o stížnostech podaných proti rozhodnutím státních notářství,

b) o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů.

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů okresního soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím místních lidových soudů,

d) organizuje a řídí práci soudu,

e) vykonává státní správu okresního soudu, zejména zabezpečuje jeho řádný chod po stránce osobní, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

a) sledují rozhodování všech soudů ve svém obvodu a pečují o jeho jednotnost,

b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly okresní soudy jako soudy prvního stupně,

c) rozhodují o stížnostech pro porušení zákona podaných krajským prokurátorem nebo předsedou krajského soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy podle zákona rozhodují s konečnou platností, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále proti pravomocným rozhodnutím státních notářství.

a) projednává otázky dozoru krajského soudu nad soudní činností všech soudů, které působí v obvodu krajského soudu,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů a státních notářství.

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) řídí práci presidia krajského soudu a předsedá mu,

d) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy podle zákona rozhodují s konečnou platností, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále proti pravomocným rozhodnutím státních notářství,

e) ustanovuje ze soudců z povolání krajského soudu dva stálé členy presidia krajského soudu a předsedy senátů krajského soudu,

f) organizuje a řídí práci krajského soudu,

g) vykonává státní správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce osobní, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon státní správy u okresních soudů.

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

a) že sledují rozhodování vojenských obvodových soudů a pečují o jeho jednotnost,

b) že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly vojenské obvodové soudy jako soudy prvního stupně.

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů vojenského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) organizuje a řídí práci vojenského soudu,

d) pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského soudu,

e) plní další povinnosti, které jsou dány jeho vojenským služebním poměrem.

(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech, v presidiu a v plénu.

(3) Senáty Nejvyššího soudu se skládají:

a) rozhoduje-li Nejvyšší soud jako soud druhého stupně, ze tří soudců z povolání a dvou soudců,

b) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona a dále s výjimkou věcí, v nichž jsou pro rozhodnutí o stížnostech pro porušení zákona příslušné krajské soudy,

b) rozhoduje jako soud druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly jako soudy prvního stupně krajské soudy a vyšší vojenské soudy,

a) zajišťuje jednotný výklad a jednotné užívání zákonů a jiných právních předpisů, zejména vydáváním směrnic pro jejich správný výklad,

d) sleduje a zobecňuje soudní činnost.

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenské kolegium. Předsedy kolegií jsou náměstkové předsedy Nejvyššího soudu.

(2) Předsedové kolegií organizují činnost kolegií a podávají plénu Nejvyššího soudu zprávy o jejich činnosti.

(1) Presidium Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a dalších tří soudců z povolání, které určuje předseda Nejvyššího soudu po jednom z každého kolegia. Presidium se může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů.

(2) Presidium Nejvyššího soudu zejména:

a) připravuje podklady pro jednání pléna Nejvyššího soudu,

b) projednává otázky dozoru Nejvyššího soudu, krajských soudů a vyšších vojenských soudů na činnost ostatních soudů,

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátů Nejvyššího soudu, nerozhodne-li se předložit takovou stížnost k rozhodnutí plénu Nejvyššího soudu.

(3) Zasedání presidia Nejvyššího soudu jsou neveřejná, mohou se jich však účastnit generální prokurátor a ministr spravedlnosti. Generální prokurátor se účastní zasedání presidia Nejvyššího soudu povinně, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona, jakož i v jiných případech, v nichž to stanoví zákon.

(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání Nejvyššího soudu.

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona postoupených mu k projednání a rozhodnutí presidiem Nejvyššího soudu,

(2) Plénum Nejvyššího soudu zejména:

a) vydává k zajištění jednotného výkladu a jednotného užívání zákonů a jiných právních předpisů směrnice pro jejich správný výklad,

c) projednává zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu o činnosti těchto kolegií.

(3) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná, mohou se jich však účastnit generální prokurátor, ministr spravedlnosti a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů. Generální prokurátor se účastní zasedání pléna Nejvyššího soudu povinně, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona.

(4) Plénum Nejvyššího soudu se svolává nejméně jednou za tři měsíce.

a) zajišťuje jednotnost v rozhodování Nejvyššího soudu,

(1) Předseda Nejvyššího soudu:

c) svolává plénum a presidium Nejvyššího soudu, předsedá jim a stanoví pořad jejich jednání,

b) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

f) organizuje a řídí práci Nejvyššího soudu,

e) ustanovuje ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu tři stálé členy presidia Nejvyššího soudu a předsedy senátů Nejvyššího soudu, s výjimkou předsedů senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu,

d) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále s výjimkou věcí, v nichž jsou pro rozhodnutí o stížnostech pro porušení zákona příslušné krajské soudy,

g) vykonává státní správu Nejvyššího soudu, zejména zajišťuje řádný chod soudu po stránce osobní, hospodářské a finanční, a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu, s výjimkou vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

(2) Předsedu Nejvyššího soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy Nejvyššího soudu.

(1) Sídla a obvody okresních a krajských soudů se shodují se sídly a obvody okresních a krajských národních výborů.

(2) Ministr spravedlnosti může stanovit, že věci určitého druhu z obvodu několika okresních národních výborů bude vyřizovat jeden okresní soud.

(3) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president republiky, který také stanoví jejich sídla, obvody a příslušnost.