Organizace a činnost soudů
Okresní soudy
Krajské soudy
Vojenské soudy
Nejvyšší soud

(1) Místní lidové soudy se skládají z předsedy soudu, jeho zástupce a ostatních soudců místního lidového soudu; všichni soudci místních lidových soudů vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání.

(2) Místní lidové soudy se ustavují v obcích a na pracovištích.

(3) Rozsah pravomoci místních lidových soudů, způsob, jak se zřizují, jejich volební období i zásady jejich organizace a jednání stanoví zvláštní zákon.

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, z náměstka (náměstků) předsedy soudu a dalších soudců.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

(1) Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech, v nichž zákon nestanoví příslušnost soudu jiného.

(2) Okresní soudy rozhodují:

a) o odvoláních podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů a o stížnostech podaných proti rozhodnutím státních notářství,

b) o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů.

(3) Okresní soudy dále rozhodují o opravných prostředcích, popřípadě provádějí řízení v dalších věcech, kde to stanoví zvláštní předpisy.

(4) Okresní soudy dále sledují rozhodování místních lidových soudů a pomáhají zajišťovat jednotnost rozhodování o proviněních.

(1) Předseda okresního soudu:

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů okresního soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím místních lidových soudů,

d) organizuje a řídí práci soudu,

e) vykonává státní správu okresního soudu, zejména zabezpečuje jeho řádný chod po stránce osobní, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.

(2) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu.

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech a v presidiu.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

(1) Krajské soudy dozírají na soudní činnost všech soudů ve svém obvodu tím, že:

a) sledují rozhodování všech soudů ve svém obvodu a pečují o jeho jednotnost,

b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly okresní soudy jako soudy prvního stupně,

c) rozhodují o stížnostech pro porušení zákona podaných krajským prokurátorem nebo předsedou krajského soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy podle zákona rozhodují s konečnou platností, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále proti pravomocným rozhodnutím státních notářství.

(2) Jako soudy prvního stupně rozhodují krajské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

(1) Presidium krajského soudu se skládá z předsedy krajského soudu, jeho náměstků a dalších dvou soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti většiny svých členů.

(2) Presidium krajského soudu:

a) projednává otázky dozoru krajského soudu nad soudní činností všech soudů, které působí v obvodu krajského soudu,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů a státních notářství.

(3) O stížnostech pro porušení zákona rozhoduje presidium krajského soudu v neveřejném zasedání; tohoto zasedání se povinně účastní krajský prokurátor.

(1) Předseda krajského soudu:

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) řídí práci presidia krajského soudu a předsedá mu,

d) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy podle zákona rozhodují s konečnou platností, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále proti pravomocným rozhodnutím státních notářství,

e) ustanovuje ze soudců z povolání krajského soudu dva stálé členy presidia krajského soudu a předsedy senátů krajského soudu,

f) organizuje a řídí práci krajského soudu,

g) vykonává státní správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce osobní, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon státní správy u okresních soudů.

(2) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.

(1) Vojenský obvodový soud a vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, popřípadě jeho zástupce, a dalších soudců.

(2) Vojenské soudy rozhodují v senátech.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

(4) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

(1) Vojenské soudy projednávají trestné činy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců, popřípadě i jiných osob, u nichž to stanoví zákon.

(2) Věci uvedené v odstavci 1 projednávají jako soudy prvního stupně vojenské obvodové soudy, nejsou-li pro jejich projednání podle zákona příslušné vyšší vojenské soudy.

(3) Vyšší vojenské soudy dozírají na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů ve svém obvodu tím:

a) že sledují rozhodování vojenských obvodových soudů a pečují o jeho jednotnost,

b) že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly vojenské obvodové soudy jako soudy prvního stupně.

(4) Jako soudy prvního stupně rozhodují vyšší vojenské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

(1) Náčelník vojenského soudu:

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů vojenského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) organizuje a řídí práci vojenského soudu,

d) pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského soudu,

e) plní další povinnosti, které jsou dány jeho vojenským služebním poměrem.

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu mimoto zajišťuje organizaci dozoru vyššího vojenského soudu na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů v jeho obvodu.

(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech, v presidiu a v plénu.

(3) Senáty Nejvyššího soudu se skládají:

a) rozhoduje-li Nejvyšší soud jako soud druhého stupně, ze tří soudců z povolání a dvou soudců,

b) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

a) zajišťuje jednotný výklad a jednotné užívání zákonů a jiných právních předpisů, zejména vydáváním směrnic pro jejich správný výklad,

b) rozhoduje jako soud druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly jako soudy prvního stupně krajské soudy a vyšší vojenské soudy,

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona a dále s výjimkou věcí, v nichž jsou pro rozhodnutí o stížnostech pro porušení zákona příslušné krajské soudy,

d) sleduje a zobecňuje soudní činnost.

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenské kolegium. Předsedy kolegií jsou náměstkové předsedy Nejvyššího soudu.

(2) Předsedové kolegií organizují činnost kolegií a podávají plénu Nejvyššího soudu zprávy o jejich činnosti.

(1) Presidium Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a dalších tří soudců z povolání, které určuje předseda Nejvyššího soudu po jednom z každého kolegia. Presidium se může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů.

(2) Presidium Nejvyššího soudu zejména:

a) připravuje podklady pro jednání pléna Nejvyššího soudu,

b) projednává otázky dozoru Nejvyššího soudu, krajských soudů a vyšších vojenských soudů na činnost ostatních soudů,

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátů Nejvyššího soudu, nerozhodne-li se předložit takovou stížnost k rozhodnutí plénu Nejvyššího soudu.

(3) Zasedání presidia Nejvyššího soudu jsou neveřejná, mohou se jich však účastnit generální prokurátor a ministr spravedlnosti. Generální prokurátor se účastní zasedání presidia Nejvyššího soudu povinně, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona, jakož i v jiných případech, v nichž to stanoví zákon.

(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání Nejvyššího soudu.

(2) Plénum Nejvyššího soudu zejména:

a) vydává k zajištění jednotného výkladu a jednotného užívání zákonů a jiných právních předpisů směrnice pro jejich správný výklad,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona postoupených mu k projednání a rozhodnutí presidiem Nejvyššího soudu,

c) projednává zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu o činnosti těchto kolegií.

(3) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná, mohou se jich však účastnit generální prokurátor, ministr spravedlnosti a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů. Generální prokurátor se účastní zasedání pléna Nejvyššího soudu povinně, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona.

(4) Plénum Nejvyššího soudu se svolává nejméně jednou za tři měsíce.

(1) Předseda Nejvyššího soudu:

a) zajišťuje jednotnost v rozhodování Nejvyššího soudu,

b) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

c) svolává plénum a presidium Nejvyššího soudu, předsedá jim a stanoví pořad jejich jednání,

d) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále s výjimkou věcí, v nichž jsou pro rozhodnutí o stížnostech pro porušení zákona příslušné krajské soudy,

e) ustanovuje ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu tři stálé členy presidia Nejvyššího soudu a předsedy senátů Nejvyššího soudu, s výjimkou předsedů senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu,

f) organizuje a řídí práci Nejvyššího soudu,

g) vykonává státní správu Nejvyššího soudu, zejména zajišťuje řádný chod soudu po stránce osobní, hospodářské a finanční, a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu, s výjimkou vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

(2) Předsedu Nejvyššího soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy Nejvyššího soudu.

(1) Sídla a obvody okresních a krajských soudů se shodují se sídly a obvody okresních a krajských národních výborů.

(2) Ministr spravedlnosti může stanovit, že věci určitého druhu z obvodu několika okresních národních výborů bude vyřizovat jeden okresní soud.

(3) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president republiky, který také stanoví jejich sídla, obvody a příslušnost.