(1) Soudci mají nárok na náhradu nutných výdajů, vzniklých jim vykonáváním soudcovské funkce, zejména na úhradu jízdních výdajů, stravného, nocležného, popřípadě i na další náhrady poskytované podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Při posuzování nároku na náhradu těchto výdajů a určování výše náhrady se použije obdobně předpisů upravujících poskytování těchto náhrad státním zaměstnancům.*)

(2) Soudcům lze mimoto přiznat náhradu jiných nutných výdajů (zvýšených vydání), jestliže jejich výši hodnověrně prokáží.

(3) Náhradu nutných výdajů (zvýšených vydání) poskytuje stát (státní správa soudů).