Používání osobních vozidel pro cizí potřebu

§ 10

Všeobecná ustanovení

§ 11

Náhrady za používání osobních vozidel k výkonům pro cizí potřebu

(1) Ustanovení a sazby této části platí pro výkony provedené osobními vozidly pro cizí potřebu organizacemi nebo osobami, u nichž tato činnost není jejich oborem podnikání.

(2) Za výkony provedené osobními vozidly pro cizí potřebu podle odstavce 1 má vlastník vozidla nárok na náhradu podle § 11, přičemž se použití osobního vozidla pro cizí potřebu posuzuje podle toho, jde-li o výkony, které vlastník vozidla provede

(3) Pro používání osobních vozidel k nehromadné přepravě osob provozované organizacemi, popřípadě osobami jako obor jejich podnikání platí sazby stanovené pro organizace, jejichž oborem podnikání je uvedená činnost.*)

(1) Náhrady za používání osobních vozidel k výkonům pro cizí potřebu jsou stanoveny v oddíle 2 přílohy. Jsou odstupňovány podle druhu osobního vozidla, jde-li o příležitostné použití a podle druhu osobního vozidla a obsahu jeho válců a podle toho, je-li vlastníkem osobního vozidla organizace nebo soukromá osoba, jde-li o výkony výlučně pro potřebu žadatele.

(2) Za příležitostné použití přísluší vlastníku vozidla nejvýše náhrada stanovená v položce 21 přílohy za skutečný počet kilometrů ujetých pro cizí potřebu, a to bez zřetele k tomu, kdo je vlastníkem vozidla. Náhrada však přísluší jen tehdy a jen ve výši, jak bylo mezi vlastníkem vozidla (jeho zástupcem) a příležitostným použivatelem před nástupem cesty dohodnuto.

(3) Za výkony provedené výlučně pro potřebu žadatele přísluší vlastníku vozidla náhrada stanovená v položce 22 přílohy jednak za skutečný počet kilometrů ujetých v zájmu nebo ve prospěch žadatele, jednak za skutečnou dobu použití vozidla v zájmu nebo ve prospěch žadatele (včetně doby jízdy) a za případné prokázané nutné výdaje (např. za úschovu vozidla mimo jeho pravidelné stanoviště). Pro výpočet náhrady se do doby použití vozidla nezapočítává doba odpočinku řidiče, za niž nemá podle mzdových předpisů nárok na mzdu.

(4) Bylo-li soukromé osobě v obecném zájmu uloženo, aby vlastním vozidlem provedla výkon výlučně pro potřebu žadatele, přísluší jí za takový výkon

(5) Náhrady podle odstavce 2 platné pro organizace a všechny náhrady podle této části platné pro soukromé osoby jsou nejvyšší. Za nedodržení cen v této části stanovených se nepovažuje, jestliže místo náhrady, která se považuje za nejvyšší, bude požadována náhrada nižší, popřípadě jestliže se od požadování náhrady upustí.

(6) Na náhradu zaplacenou v hotovosti je vlastník vozidla (jeho zástupce) povinen vydat potvrzení.

(7) Zjistí-li se, že provedení výkonů výlučně pro potřebu žadatele není v souladu s předpisy o podnikání v dopravě,*) posuzují se takové výkony z hlediska náhrad za ně jako výkony při příležitostném použití, přičemž se má za to, že byla dohodnuta nejvýše náhrada stanovená položkou 21 přílohy.

a) v rámci výkonů pro vlastní potřebu (dále jen „příležitostné použití“),

b) výlučně pro potřebu žadatele.

a) za každý kilometr při výkonu ujetý náhrada podle sazby stanovené v položce 22 přílohy pro organizace,

b) za dobu výkonu (včetně doby jízdy) náhrada podle sazeb stanovených v položce 22 přílohy pro soukromé osoby,

c) náhrada případných prokazatelných nutných výdajů (např. za úschovu vozidla mimo jeho pravidelné stanoviště).