(1) Celková náhrada za pronájem se skládá

(2) Náhrada za pronájem se počítá za výkony vyjádřené počtem kilometrů ujetých v příznivých provozních poměrech, tj. základních kilometrů.

(3) Nevykáže-li nájemce jízdní výkony vozidla v základních kilometrech podle zvláštních předpisů,*) považuje se za základní kilometry

(4) V případech, kdy počet skutečně ujetých kilometrů nelze spolehlivě zjistit, popřípadě kdy je takové zjištění značně obtížné (výkony traktorů apod.) nebo kdy výkon vozidla nezáleží v jízdě, avšak je při něm v činnosti jeho motorické zařízení, s výjimkou použití sklápěčky nebo zvedací plošiny, jíž je vozidlo vybaveno, považuje se každá minuta takového výkonu za 0,2 základního kilometru.

(5) Podkladem pro stanovení výše nájemného a vedlejších náhrad jsou normy nákladů na jednotlivé složky nájemného a normy vedlejších náhrad, stanovené zvláštními předpisy.*) Nejsou-li normy stanoveny nebo nevztahují-li se na pronajímatele příslušné předpisy, jsou podkladem skutečné náklady, popřípadě náklady odpovídající odstavci 6.

(6) U vozidel, pro která nejsou normy nákladů stanoveny nebo u nichž lze skutečné náklady zjistit teprve po delším časovém odstupu (později než do jednoho měsíce), vychází se z norem nákladů, popřípadě ze skutečných nákladů jiného vozidla, které se takovému vozidlu nejvíce přibližuje pořizovací cenou, udržovacími náklady, určením, dovoleným zatížením, počtem náprav, zvláštním zařízením, obsahem válců apod. V případech pochybnosti rozhoduje okresní národní výbor.

a) z nájemného, popřípadě z náhrady za užívání - dále jen „nájemné“ - § 6,

b) z vedlejších náhrad (§ 7).

a) je-li pronajímatelem organizace, počet skutečně ujetých kilometrů, zvýšený u vozidel sloužících přepravě osob o 15 % a u ostatních vozidel o 25 %,

b) v ostatních případech počet skutečně ujetých kilometrů zvýšený o 10 %.