Společná ustanovení
Oprávnění plynárenských podniků k cizím nemovitostem
(K § 22 zákona)
Ochranná pásma
(K § 24 zákona)

(1) Plynárenským podnikům přísluší v rozsahu uvedeném v § 22 odst. 1 zákona oprávnění k cizím nemovitostem.

(2) Za výkon oprávnění uvedených v § 22 odst. 1 zákona nejsou plynárenské podniky povinny poskytnout náhradu. Je-li však vlastník (uživatel) nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením plynovodní sítě nebo zařízením pro uskladnění topných plynů (§ 3 písm. b)) v užívání nemovitosti podstatně omezen, může žádat u národního výboru, který vydal rozhodnutí o přípustnosti stavby, aby mu plynárenský podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do 3 měsíců ode dne, kdy byly plynovodní síť nebo zařízení na uskladnění topných plynů uvedeny do trvalého provozu (užívání).

(3) Oprávnění podle § 22 odst. 1 zákona vznikají dnem vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby plynovodní sítě nebo zařízení pro uskladnění topných plynů, popřípadě dnem, kdy plynárenská zařízení přejdou do správy plynárenského podniku; uvedená oprávnění zanikají zrušením těchto plynárenských zařízení.

(4) Je-li rozsah oprávnění sporný, vymezí je okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem.

(1) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v § 22 odst. 1 zákona vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno; tato věcná břemena postihují i národní majetek. Věcná břemena se nezapisují do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.

(2) Ocitne-li se věcné břemeno změnou okolností, za kterých vzniklo, v hrubém nepoměru k výhodě plynárenského podniku, lze se domáhat, aby plynárenský podnik plynovodní síť, popřípadě zařízení pro uskladnění topných plynů změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě nákladů s tím spojených okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem.

(1) Za skutečnou škodu způsobenou na nemovitosti nebo jejím příslušenství při přípravných pracích (§ 22 odst. 1 písm. d) zákona), stavbě, provozu, opravě, změně nebo odstranění plynovodní sítě, popřípadě zařízení pro uskladnění topných plynů (§ 3), náleží poškozenému vlastníku (uživateli) nemovitosti náhrada.

(2) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o náhradě škody okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem, a to na žádost, kterou musí poškozený podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil rozsah škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v těchto lhůtách, nárok zaniká.

(1) Ochranná pásma jsou u plynovodů a plynovodních přípojek vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku; tato vzdálenost činí:

(2) Plynovody a přípojky, jimiž se rozvádějí topné plyny pod nízkým tlakem (nízkotlaké plynovody a přípojky), jakož i středotlaké plynovody, jestliže jsou vedeny ve městech, v sídlištích a souvisle zastavěných obcích, nechrání se ochrannými pásmy. Ochrana jejich plynulého provozu je upravena technickými normami.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zařízení na odvádění vytěžených přírodních topných plynů, včetně topných plynů získaných z důlních děl (degazace), popřípadě i pro zařízení na odvádění topných plynů získaných podzemním zplyňováním.

(1) Vlastníci (uživatelé) nemovitostí v ochranném pásmu jsou povinni zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit plynárenská zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.

(2) V ochranných pásmech nesmějí být zřizovány sklady třaskavin, hořlavin, plynojemy, vtažné jámy průzkumných nebo těžebních podniků a jiné zvlášť důležité objekty; v ochranném pásmu nesmějí být též umístěny odvaly hlušin.

(3) Uvnitř ochranného pásma je u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm též zakázáno:

(4) Pro vysokotlaké plynovody do průměru 300 mm, jakož i pro vysokotlaké přípojky a středotlaké plynovody (§ 40 odst. 1) platí poloviční vzdálenosti, než které jsou uvedeny v odstavci 3 písm. a) až d); vzdálenosti uvedené pod písm. e) a f) zůstávají však nedotčeny.

a) 50 metrů, jde-li o vysokotlaký plynovod o průměru alespoň 300 mm,

b) 30 metrů, jde-li o vysokotlaký plynovod o průměru alespoň 150 mm,

c) 15 metrů, jde-li o vysokotlaký plynovod do průměru 150 mm,

d) 20 metrů, jde-li o vysokotlakou přípojku o průměru alespoň 150 mm,

e) 10 metrů, jde-li o vysokotlakou přípojku do průměru 150 mm,

bb) 10 metrů do průměru 150 mm.

f) jde-li o středotlaký plynovod nebo středotlakou plynovodní přípojku, jež jsou vedeny ve volném terénu, popřípadě v nezastavěném území:

aa) 15 metrů o průměru alespoň 150 mm,

a) do vzdálenosti 20 m od vysokotlakého plynovodu budovat mosty a jiná komunikační zařízení (lávky, převozy, přístavní můstky, kotviště lodí apod.) a vodní díla, měřeno od plynovodu ve směru koryta toku, jde-li plynovod přes tok vody;

b) do vzdálenosti 15 m od vysokotlakého plynovodu budovat přechody přes řeku pro zařízení pro rozvody tepla a pro telekomunikace, jde-li plynovod přes tok vody;

c) do vzdálenosti 15 m provádět souvislou zástavbu a budovat ostatní důležité objekty včetně průmyslových a železničních tratí podél plynovodu;

d) do vzdálenosti 10 m stavět jakékoliv budovy, dobývat zeminy, provádět lomové práce, ukládat zeminy a jiné hmoty, zřizovat rybníky a nádrže na vodu, studny apod.;

e) do vzdálenosti 5 m zřizovat kanalizační sítě a vodovody podél plynovodu;

f) do vzdálenosti 3 m provádět činnost, která by mohla ohrozit plynovody, plynulost a bezpečnost jejich provozu, např. výkopy nebo sondy a s tím související odklizování zemin a jejich navršování.