(1) Odpovědným pracovníkům kontrolovaných orgánů a organizací, kteří při výkonu své funkce zavinili, že byla způsobena škoda státu, zejména na národním majetku, lze uložit peněžitou náhradu. Výše náhrady nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného měsíčního výdělku pracovníka, jemuž náhrada byla uložena. Peněžitá náhrada připadá státu.