(1) Státním arbitrem může být ustanoven odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který

a) má vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru právo,

b) po stanovenou dobu se připravoval jako arbitrážní čekatel na výkon činnosti státního arbitra čekatelskou praxí a úspěšně složil arbitrážní zkoušku, kterou prokázal potřebné vědomosti a zkušenosti pro výkon funkce státního arbitra.

(2) Čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky; úpravu týkající se čekatelské praxe a arbitrážní zkoušky čekatelů vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky stanoví Státní arbitráž Československé socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.