Obecná ustanovení
§ 2
Nestanoví-li tato vyhláška nebo zvláštní předpisy jinak, postupují národní výbory a jiné orgány státní správy v řízení ve věcech daní a poplatků (dále jen „daní“) podle vládního nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení.
§ 6
Není-li lhůta stanovena všeobecně zákonem nebo prováděcími předpisy, určí přiměřenou lhůtu národní výbor; přitom zároveň upozorní na následky nedodržení lhůty. Lhůtu kratší osmi dní může národní výbor určit jen výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé.
(1) Místní příslušnost se řídí podle bydliště (sídla) poplatníka, není-li v předpisech o daních*) a poplatcích nebo v jiných předpisech stanoveno jinak.
(2) Nemá-li poplatník bydliště (sídlo) v tuzemsku, je pro věci, u nichž se místní příslušnost řídí podle bydliště (sídla), příslušný Obvodní národní výbor v Praze 1, je-li hlavní pramen poplatníkova příjmu v českých krajích, a Městský národní výbor v Bratislavě, je-li hlavní pramen poplatníkova příjmu na Slovensku.
(3) V pochybnostech určí místní příslušnost národní výbor vyššího stupně. Ve výjimečných případech může stanovit místní příslušnost ministerstvo financí.
(1) Státní orgány, hospodářské i jiné organizace jsou povinny poskytovat národním výborům všestrannou pomoc v daňovém řízení. Zejména jsou povinny oznamovat do 30 dnů po uplynutí každého kalendářního pololetí částky, které vyplatily v uplynulém pololetí fyzickým osobám nebo pro fyzické osoby za vykonané dílo, provedenou práci nebo výkon, anebo za přenechání užívání majetkových předmětů a práv; oznámení zašlou místnímu národnímu výboru příslušnému podle bydliště příjemce. Tohoto oznámení však není třeba, podléhají-li vyplacené částky dani ze mzdy nebo dani z literární a umělecké činnosti.
(2) Všichni občané jsou povinni na výzvu národního výboru spolupůsobit v daňovém řízení, podat potřebné vysvětlení a předložit doklady, které mají a které národní výbor označí jako potřebné.
(1) Poplatníku, jehož pobyt není znám, a dále poplatníku, který se trvale zdržuje v cizině (má tam své sídlo) a ani na vyzvání nejmenuje zmocněnce v tuzemsku, lze doručit rozhodnutí i jiné písemnosti tak, že se rozhodnutí nebo písemnost vyhlásí po dobu 15 dnů veřejnou vyhláškou; poslední den této lhůty se považuje za den doručení.
(2) Písemnosti určené osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit nebo osobám v jejich bytech, jakož i odpovědi na písemná podání došlá z ciziny, zašlou se ministerstvu financí, které zařídí jejich doručení; vyrozumění je vždy třeba vyhotovit dvojmo a připojit předmětné spisy.*)
(1) Daňové přiznání nebo hlášení je povinen podat ten, komu to zákon ukládá nebo koho národní výbor k tomu vyzve.
(2) Přiznání nebo hlášení se podávají na předepsaných tiskopisech a musí být vlastnoručně podepsána poplatníkem nebo jeho zákonným zástupcem anebo zmocněncem.
(3) Přiznání, hlášení nebo jiné písemné podání nezpůsobilé projednání pro vady, jež nelze jinak odstranit, vrátí se s pokynem k jejich odstranění v přiměřené lhůtě a s poučením o následcích spojených s jejich neodstraněním. Dojde-li opravené přiznání nebo hlášení ve stanovené lhůtě, nebude předepsáno zvýšení pro jejich opožděné podání.
(4) Nebylo-li podáno přiznání nebo hlášení včas, je národní výbor oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má po ruce nebo které si opatří.
§ 8
Pochybnosti o správnosti nebo úplnosti předložených přiznání, hlášení a dokladů nebo o pravdivosti v nich uvedených údajů sdělí národní výbor poplatníku pokud možno jednou výzvou a vyzve jej, aby se k nim vyjádřil, zejména, aby doplnil neúplné údaje, vysvětlil nejasnosti a prokázal pravdivost svých údajů nebo aby se dostavil k osobnímu projednání.
(1) O ústním jednání sepíše se protokol, který má obsahovat:
(2) Protokol podepíší osoby, které se jednání zúčastnily. Opis protokolu o ústním jednání vydá se poplatníkovi (jeho zákonnému zástupci, zmocněnci), požádá-li o jeho vydání.
(1) Zjištění nebo přezkoumání daňového základu nebo jiných okolností rozhodných pro stanovení daně lze provést též daňovou kontrolou. Kontrola se provede zejména přezkoušením povinných záznamů a dokladů, nahlédnutím do účetních knih, účetních dokladů a jiných písemností účetní evidence nebo místní prohlídkou a ohledáním. Kontrolu provádějí orgány určené národním výborem; kontrolní orgány jsou povinny vykázat se písemným pověřením k provedení kontroly.
(2) Poplatníci jsou povinni dovolit a umožnit kontrolním orgánům vstup do provozních místností, předložit jim potřebné doklady a dát jim žádaná vysvětlení obdobně jako v řízení o poplatníkově přiznání nebo hlášení.
(3) Národní výbor a v naléhavých případech kontrolní orgán může nařídit zajištění knih, dokladů a jiných předmětů, jichž je nezbytně třeba k provedení kontroly.
(1) Odchyluje-li se předepsaná daň od přiznání, hlášení nebo jiného oznámení, lze žádat v odvolací lhůtě o sdělení důvodů rozdílu mezi stanoveným daňovým základem a daní, jež byla přiznána nebo za řízení uznána.
(2) Doba počínající dnem, který následuje po podání žádosti podle odstavce 1, a končící dnem, kdy byl poplatník vyrozuměn o důvodech stanovení daňového základu a daně, nepočítá se do odvolací lhůty.
§ 12
Odvolání
(1) Proti stanovení daňového základu a daně a proti každému jinému rozhodnutí národního výboru, který v daňové věci rozhodl v první stolici, má poplatník právo podat odvolání, není-li odvolání vyloučeno. Proti výzvě k podání přiznání nebo hlášení a proti jiným opatřením předcházejícím stanovení daňového základu a daně nelze se samostatně odvolat.
(2) Odvolání nemá odkladný účinek, není-li jinak stanoveno (§ 24 odst. 4).
(3) Ve věcech vyžadujících zvláštní odborné posouzení (např. daň z obratu, důchodová daň družstev a jiných organizací apod.) vyžádá si odvolací orgán před rozhodnutím odborný posudek národního výboru vyššího stupně.
(4) Ustanovení § 11 a 23 vl. nař. č. 91/1960 Sb. o lhůtách pro vydání rozhodnutí a o vyřízení odvolání v daňovém řízení neplatí.
(1) Osoby, které se jakkoli zúčastnily daňového řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se dověděly v tomto řízení. O zproštění této povinnosti rozhoduje národní výbor, který řízení prováděl.
(2) Zapůjčí-li se daňové spisy jinému státnímu orgánu, může národní výbor stanovit, co ze spisů nemůže být sděleno účastníkům řízení nebo jiným osobám.
a) označení národního výboru,
b) místo a čas jednání,
c) předmět jednání, přesné označení poplatníka,
d) příjmení a jména osob, které se jednání zúčastnily,
e) vylíčení průběhu jednání, označení dokladů a jiných listin odevzdaných při jednání nebo podstatný obsah listin předložených k nahlédnutí, udělená poučení, vyjádření poučených osob, jejich návrhy apod.